The Quarry je standardní, nepřekvapivá hra od tvůrců Until Dawn

Nepozorným hráčům by se mohlo snadno stát, že si spletou jména studií Supermassive a Supergiant Games. Naneštěstí toho kromě superlativu v názvu nemají mnoho společného: Zatímco „giganti“ střílejí jednu pamětihodnou hru za druhou a jejich poslední Hades nás okouzlil takovým způsobem, že jsme ho umístili na druhé místo redakčního žebříčku nejlepších her roku 2020, Supermassive se po úspěchu skoro sedm let starého Until Dawn plácají v šedém průměru titulů, které jsou si v konečném důsledku podobné jako vejce vejci.

Podle zajetého mustru

Ani chystaná novinka The Quarry z typického stylu tohoto studia zvlášť nevybočuje, naopak se od antologie Dark Pictures obloukem vrací k žánru teenagerských slasherů, který tak půvabně vystihl již zmíněný Until Dawn z roku 2015. Zhruba dva týdny před vydáním jsem dostal možnost ochutnat menší, několik desítek minut trvající ukázku, ze které jsem si udělal prakticky dokonalou představu o tom, co nás tentokrát čeká.

Ve zkratce – nic moc nového to nebude. Supermassive ze svého léty otestovaného receptu neslevují ani o píď a znovu před sebou máme spíše interaktivní zážitek s velmi vzácnými momenty skutečného hraní. Gró hráčova inputu tvoří rozhodování ve vypjatých i zcela triviálních situacích, případně QTE sekvence, jejichž náročnost se bude lišit dle zvolené obtížnosti. Vývojáři s novou hrou jdou dokonce tak daleko, že nabídnou režim, v němž se příběh odehraje zcela sám bez vašeho přičinění, čímž v podstatě žánr interaktivních filmů dosáhl svého vrcholu a transformoval se na film klasický.

Podobně jako ve vzpomínaném Until Dawn jsem i v preview buildu The Quarry dostal do rukou nesourodou skupinku sexy teenagerů, z nichž testosteron a estrogen přímo cáká a jejich touha po páření je zhruba tak hmatatelná jako jejich neschopnost přežít nástrahy okolí prázdninového kempu, kde se příběh odehrává.

Galerie

Ansámbl je asi přesně takový, jaký byste v podobné hře čekali, od panovačné Asiatky přes idiotského frajírka, záhadného homosexuála a nesmělou roztomilou boubelku až k protivné femme fatale, která se baví rozeštváváním mužské části osazenstva.

Problém je v tom, že z (pravda, prozatím dost krátké) ukázky mi všichni přišli tak dokonale nesympatičtí a nehodní záchrany, že se při ostrém hraní budu zřejmě bavit především kreativními způsoby jejich umírání, případně budu své přeživší volit na základě vizuálních sympatií (a v tom případě přežije jen ona nesmělá slečna s obtáhlými džínovými kraťásky).

Překvapení se nekonají

Hlavní nešvar, který the Quarry bude provázet a který jsem byl schopen identifikovat už z tak krátké ukázky, je dokonalá předvídatelnost všeho, co se v následujících momentech stane. Pokud jste nějaké hry od Supermassive hráli, skoro si pro jejich novinku můžete vytvořit bingo tabulku a velmi pravděpodobně se do většiny klišé trefíte. Můžete namítnout, že to k žánru patří, bohužel ale napětí bez překvapení vybudujete jen obtížně.

Tím se dostávám k dalšímu aspektu, který mě moc nepotěšil. Z preview je totiž zřejmé, že podobu onoho děsivého zla, které bude skupinku nešťastných mladistvých lovit, autoři odhalí příliš brzy a tím efektivně zabijí jakékoli mrazení v zádech, nemluvě o tom, že pokud je to, co jsem viděl, skutečně „to ono“, vykrádají sami sebe ještě víc, než jsem se obával.

zdroj: Supermassive Games

Je tu samozřejmě druhá strana mince, kterou ocení zejména ti z vás, kteří buď nemají s portfoliem Supermassive takové zkušenosti, nebo jsou mnohem benevolentnější a chtějí třeba jen odpočinkovou hru, kterou navíc budou moci hrát společně se svým partnerem. V takovém případě The Quarry zřejmě poslouží dobře, a to především díky gaučové kooperaci nebo již zmíněnému filmovému režimu. V budoucnu vývojáři přidají také online multiplayer, nestihnou ho ale do vydání, a pokud jste s ním počítali, musíte počkat do 8. července.

Realistické, až to bolí

Ještě se krátce zastavím u technické stránky hry, kterou je potřeba pochválit. Preview jsem hrál na PC a hra vypadá skvěle. Obličeje postav při statických momentech v menu jsou dost možná nejhezčí, co jsem kdy viděl.

Potíže nastávají v situacích, kdy mluví či se různě pitvoří nebo smějí. Kvalita totiž dosáhla tak vysoké úrovně, že jakýkoli chybný detail nesmírně vystupuje do popředí a umocňuje efekt uncanny valley. Krásní mladí herci zničehonic mohou vypadat jako prapodivné zmačkané bytosti a jejich vlasy mají příliš mnoho pravých úhlů. Stejně nepatřičně působí například efekt vody, když na sebe postavy cákají při koupání. Můžete si říct, že hnidopišsky vytahuju ty nejzbytečnější detaily, jenže právě ony bijí do očí a je zvláštní, že se do nich autoři pouštěli, protože museli vědět, že budou spíše ke škodě.

Galerie

Celým preview jsem prošel dvakrát, abych vyzkoušel různé varianty a volby, a samozřejmě se ukázalo, že v krátkodobém horizontu se nijak zvlášť neprojeví, hra vás stejně vždycky nasměruje na hlavní vytyčenou cestu. Vaše rozhodnutí nicméně opět ovlivňují vztahy jednotlivých postav a také se může stát, že se jejich závažnost projeví až mnohem později, jak je u Supermassive zvykem.

Suma sumárum, pokud máte hry od tohoto studia rádi, můžete být v klidu, protože dostanete nášup v solidní standardní kvalitě, která, troufnu si tvrdit, přesáhne třeba Man of Medan nebo House of Ashes. Pokud jste jejich interaktivními zážitky již přesyceni, nepřináší The Quarry natolik zásadní změny, abyste k němu měli upínat své naděje. Na finální zhodnocení si ale musíte ještě počkat, na pulty obchodů hra dorazí za dva týdny.