Je to už rok a půl od vydání finální PC verze Hobo: Tough Life, nevšedního survivalu od tuzemských Perun Creative. Pamatuju si, jak jsem členy týmu potkal ještě s rozpracovaným projektem na pražské akci GDS a o něco později jsem se s nimi sešel na Gamescomu, kde mi trochu smutně prozradili, že jsem jediný český novinář, který je přišel pozdravit. Jejich Hobo budil na první pohled úsměšky, možná i zdvižená obočí nad tím, že si někdo dovolil zpracovat tak složité a nepříjemné společenské téma, jako je bezdomovectví.
Jak si ale můžete přečíst v Patrikově loňské recenzi, i když by hra dle zběžného popisu mohla fungovat jako laciný vtípek, na první zahrání okamžitě zjistíte, že se Peruni motivu zhostili se ctí a navíc jim z toho vyšel velmi slušný survival s rozmanitou hratelností, zábavnými mechanismy a mnohdy pořádně černým humorem, to vše navíc zasazeno do velmi známých reálií.
Ačkoli jsem Hobo sledoval, zkoušel a fandil mu, jako pro primárně konzolového hráče pro mě byla jeho exkluzivita na PC překážkou v dlouhodobějším pohodlném hraní. Hra ale před časem bez větší pompy vyšla i na Xboxu a, světe div se, dokonce i na Switchi, což znamenalo příležitost, kterou jsem si nemohl nechat ujít. Díky laskavosti vývojářů jsem se dostal k oběma verzím, ke hře se navíc vrátil i Patrik a vyzkoušel ji na Steam Decku. Jeho dojmy si tedy v tomto článku můžete přečíst taky.
Pavel: Xbox a Switch
Jako první jsem Hobo nainstaloval na Xbox Series X a mohu s potěšením konstatovat, že na této konzoli hra vypadá a hýbe se prakticky stejně jako na PC, kde jsem Hobo zkoušel loni při ostrém launchi. Nebudeme si nic nalhávat, tahle hra zřejmě soutěž královen krásy nevyhraje, textury nejsou nikterak detailní, totéž platí pro modely postav, které se potulují po jinak úplně mrtvých ulicích. Hobo ale sází spíš na atmosféru zaflusaných uliček, špinavých trafik, počůraných podchodů a parčíků plných lidí, ke kterým nebyl osud příliš přívětivý. A na to vizuál hry stačí bohatě.
Během testování hry na Xboxu jsem nenarazil na žádné technické problémy, potěšující je i dobře zvládnutý interface na gamepadu. Za těch necelých 700 korun, kolik hra v Microsoft Store stojí, ji mohu vřele doporučit.
zdroj: Perun Creative
Nebudu nicméně předstírat, že mě mnohem více nezajímala verze pro Nintendo Switch. Ačkoli se totiž na této hybridní platformě objevily porty, které nám vyrazily dech (Zaklínač 3), během své více než pětileté anabáze s tímto zařízením jsem si „užil“ i ohromnou spoustu naprosto otřesných verzí, mezi které spadá třeba Mutant Year Zero, The Outer Worlds a drtivá většina stříleček. Na Switchi si už vylámali zuby mnozí, jaké tedy bylo moje překvapení, když jsem spustil Hoba a zjistil, že… to vůbec není zlé!
Ano, samozřejmě, grafika je už velmi kompromisní, na obrazovce mého OLED modelu ale vyjma nižšího rozlišení nijak neuráží. Modely postav postrádají většinu detailů a prostředí se občas donačítá způsobem, který vám doslova mění některé scény před očima, na druhou stranu ale Hobo kupodivu běží svižně a při hraní jsem nenarazil na žádné zvláštní bugy či glitche.
Jak verze pro Xbox, tak i ta pro Switch není obsahově nijak ošizena, můžete se zapojit do online kooperativního hraní, a to dokonce v rámci cross-platform multiplayeru, takže je úplně jedno, na jakém zařízení hrají vaši kamarádi. Hra by v dohledné době měla vyjít i na současnou a minulou generaci PlayStationů.
Patrik: Steam Deck
Když jsem před zhruba půl rokem poprvé v životě zapínal Steam Deck, byl jsem nemile překvapen tím, jak málo her z mé knihovny čítající téměř tisíc titulů bylo se zařízením plně kompatibilních – všehovšudy pár desítek. Naopak velmi milým překvapením bylo, že jedním z těchto mála titulů byla i česká simulace bezdomovce Hobo: Tough Life.
Ještě větším a ještě milejším překvapením bylo, jak skvěle hra na Steam Decku běžela. Pro jistotu jsem ji u příležitosti tohoto Pavlova článku podrobil ještě jednomu testíku, abych se ujistil, že se za zmíněný půlrok nic nezměnilo. A s úplně stejným překvapením a fascinací zjišťuji, jak parádně Hobo na Decku šlape.
V základu je hra nastavená na střední grafické detaily, při nichž jede v naprosté většině případů ve stabilních 60 FPS. Pouze v oblasti Hlaváku v určitých místech snímky klesají k 50, ale jinak se zuby nehty drží šedesátky.
Vyšší grafické nastavení a vrcholné ultra nastavení už na 60 FPS sice nedosáhnou, ale stále se nemají za co stydět. V obou případech hra běhala okolo 40 FPS s občasnými výkyvy k 50 i 30 snímkům za vteřinu, což je prostě a jednoduše neuvěřitelný výkon na tak malé zařízení a tak mladou hru.
Ale ruku na srdce, vyšší než střední grafické nastavení stejně není potřeba. Tak jako u Switche se malý display Steam Decku oproti velkému monitoru či televizi postará o to, že drobné nedostatky a rozdíly se vytrácejí, oko je na těch pár palcích nemá šanci rozeznat.
Proto jsem nakonec zůstal u středního nastavení a užíval si stabilních 60 FPS, kdy se Hobo: Tough Life hraje naprosto parádně. A jelikož hra používá schéma ovládání xboxového ovladače, které je ovládacím prvkům Steam Decku nejpodobnější, je na první dobrou intuitivní – není potřeba využívat dotykovou obrazovku ani touchpadové plošky. Majitelé Steam Decku nemají co řešit, hra Hobo: Tough Life je pro něj jako dělaná.
