Dojmy z hraní: Ghost Recon Wildlands chybí nějaký výjimečný prvek
zdroj: tisková zpráva

Dojmy z hraní: Ghost Recon Wildlands chybí nějaký výjimečný prvek

3. 8. 2016 19:45 | Dojmy z hraní | autor: Daniel Kremser |

Poukazovat neustále na to, že jsou hry od Ubisoftu sdílí spoustu společných prvků, a že větší nutně ještě neznamená lepší, je už trošku únavné. V případě nového dílu ze série Ghost Recon to ale jinak nejde. Což o to, hra je to skutečně obrovská a ničím ve svém třicetiminutovém demu neurazila. Ale bohužel ani ničím nenadchla a novinka pojednávající o válce s bolívijskými drogovými kartely vypadá až žalostně nevýrazně a zachraňuje ji jen velká svoboda při plnění misí.

Velký, nevýrazný svět

Po prvních pár minutách jsem si uvědomil, jak strašně nevýrazný je herní svět, který možná Bolívii zachycuje věrně, ale pro podobnou hru se nehodí. Ghost Recon Wildlands se pyšní opravdu velkým herním světem, ale většinou jde jen o nudné hory a pláně, popřípadě jako přes kopírák udělané chatrče. Zkrátka prostředí člověka dvakrát nenadchne, byť se vývojáři snažili a vyletěli vrtulníkem vysoko nad zemský povrch a chlubili se, kam až se lze skutečně dostat. Ačkoli je ale nový Ghost Recon skutečně mamutích rozměrů, jen velikost mu pochvalu nezajistí.

Co vypadá o poznání lépe, je otevřená struktura celé hry. Autoři si řekli, že když už mají ty nekonečné pláně a pár chatrčí, vytěží každou jednu z nich a hráči se tak mohou napříč virtuální Bolívií pohybovat až překvapivě svobodně. Platí to obzvláště pro mise, které se skládají pouze ze zadání a pak už je jen na hráči, respektive hráčích (jedním z pilířů hry je kooperace), jak se danému problému postaví.

zdroj: Archiv

V prezentovaném demu jsem si tak s vývojářem a dalšími dvěma novináři mohl naplno vyzkoušet jak funguje otevřený svět v podání Ghost Recon Wildlands. Především jsem ale mohl zkusit, kde až leží mantinely možností a variability prostředí, což je jediná opravdu účinná zbraň, se kterou Wildlands vstoupí na trh.

Onen předimenzovaný herní svět totiž za pozitivum opravdu nepovažuji už jen proto, že zmiňovaná půlhodinka například odhalila pověstnou schematičnost her od Ubisoftu. Věže ani rozhledny tady sice nenajdete, ale osvobozování chudých vesničanů od nadvlády narkobaronů, či obsazování základen samozřejmě nechybí. Přidejte k tomu ještě schématický boj o přízeň obyčejného lidu a ze hry začíná nepříjemně vyčnívat jiná série - Far Cry.

Zároveň je ale třeba podotknout, že všechno zmíněné funguje bez větších problémů a byť mi přišla mapa poměrně prázdná, nelze vnímat snahu Ubisoftu o navázání na úspěch Far Cry vyloženě negativně. Jen prostě nový Ghost Recon nijak nevybočuje z řady a nabízí už otestovaný standard.

Bez týmu ani ránu

Zdá se ale, že si je tvůrčí tým jistý, že hra bude zábavná kvůli její otevřené struktuře. Koncepce, kdy musíte získat určité informace z harddisků schovaných na neznámém místě a je úplně jedno, jak se k nim dostanete je zajímavá, a především z hlediska hratelnosti je plně funkční.

Popravdě řečeno, titul mi nejvíc připomíná GTA V Online, ovšem s tím rozdílem, že mise nemají nijak nalajnovaný postup disponují bohatou plejádou možností. I ve Wildlands má totiž každý hráč svoji úlohu a dělá trošku něco jiného, přičemž týmová hře je podřízeno vše a dost dobře si nedovedu představit, že bych ke hře zasedl sám.

Během dema se tak například náš tým rozdělil. Dva šli dělat odstřelovače, zatímco zbylí dva se vydali přímo do nepřátelské základny. Když pak později náš cíl utekl, tým se opět rozdělil a zatímco někteří se ujali pronásledování po zemi, druhý pár se rozhodl zablokovat jeho útěk s vrotulníkem. Stejně tak se nese i výslech důležitých osob v týmovém duchu a zatímco jeden prostřednictvím minihry vyslýchá, zbylí hráči mají na starost obligátní obranu.

zdroj: Archiv

Zážitek z hraní je tak překvapivě svobodný a za celou půlhodinu jsem nenabyl dojmu, že by mi hra neumožnila udělat to, co mě zrovna napadlo. Pokud se sejde sehraný tým, nabízí podobně strukturované mise solidní taktický zážitek s úctyhodným počtem možností, jak zadání splnit. Tichý postup tady má stejné místo, jako akční přestřelky a týmová hra je skutečně vším.

Ačkoliv je samotná hra zábavná a odsýpá, nedokáže se ubránit klasickým žánrovým klišé. Dobývání pevnosti, obrana vyslýchaného, snaha proniknout do základy za pomoci dronů. To všechno už někde bylo, a ne jednou, a nový Ghost Recon až zoufalé sází na tuhle jistotu. To samé ostatně platí i o licenci Toma Clancyho, která by tady ani nemusela být, ale tak nějak to celé jistí a alespoň odůvodňuje plejádu futuristických hraček.

Po audiovizuální stránce jde o solidní nadprůměr, který ale určitě nepatřil mezi absolutní E3 špičku. Na druhou stranu je příjemní, že jsem nezaznamenal jakékoli technické problémy a konzolová verze se i dobře ovládala. Jízdní model je samozřejmě arkádový a to samé platí i o střelba samotné.

zdroj: Archiv

Chybí něco "víc"

Tu kousek z Far Cry, tam zase něco ze série Splinter Cell a nechybí samozřejmě ani troška GTA. Nový Ghost Recon se zatím profiluje jako standardní hra s otevřeným světem, které nic nechybí, ale bohužel ani nemá nějaký prvek, který by opravdu vyčníval a udělal ji něčím unikátní. Ano, kooperace je zábavná, stejně jako svoboda při plnění misí, ale celkově působí virtuální Bolívie překvapivě nevýrazně a promítá se to i do dojmu, který jsem si ze prezentace hry odnesl - nevýrazná.

Nejnovější články