V roce 2000 se mi do rukou dostala sharewarová kompilace s názvem Hry pro Windows 95. Obsahovala především v té době už skutečně archaické kousky, jeden titul byl ale výrazně mladší. Demoverze Jagged Alliance 2 mě okamžitě okouzlila, dohrál jsem ji nesčetněkrát a dodnes si pamatuju úpěnlivé čekání na slibovanou plnou verzi v příloze Score, která stále nepřicházela, a tak jsem si plnohodnotnou krabicovku přál k narozeninám.
Ponechám stranou fakt, že plná hra ve Score vyšla následující měsíc, v tu chvíli mi to už bylo jedno. Trávil jsem totiž nekonečné hodiny se svým týmem žoldáků, osvobozoval banánovou republiku Arulco a třásl se obavami z toho, co by na mě mohlo číhat v místních hlubokých zlatých dolech.
Jagged Alliance 2 je jednou z mých nejmilovanějších her, společně s datadiskem Unfinished Business představuje něžnou náruč, do které se mohu kdykoli vrátit a vím, že ani po dvaceti letech nebudu zklamaný. To se bohužel ale nedá říct o všech možných pokusech o pokračování.
Převzít otěže se v průběhu let pokoušeli mnozí, počínaje Jagged Alliance: Back in Action přes Hired Guns: Jagged Edge a konče otřesným Jagged Alliance: Rage!, jehož důvod existence mi dodnes nikdo nedokázal smysluplně vysvětlit. Už už jsem se smiřoval s tím, že na Shadowa, Ivana, Guse a Raven budu navždy jen vzpomínat, když tu ejhle! Jagged Alliance 3.
Opatrná zvědavost?
Samozřejmě, oznámení nové hry jsem sledoval s kyselým úšklebkem bez nějakých větších nadějí. Trailer mi ale nakonec nepřišel špatný, a tak jsem po možnosti prezentace na Gamescomu skočil s velkou chutí.
V místnosti na stánku THQ Nordic jsem byl s vývojáři úplně sám a po krátkém seznámení se ukázalo, že mají k Jagged Alliance 2 totožný vztah jako já. Ze všech tří přítomných členů bulharského vývojářského týmu Haemimont Games bylo cítit, že chtějí hru z velké části udělat i sami pro sebe, což je vždycky velmi pozitivní signál.
Příběhová premisa je veskrze tradiční, tentokrát se ovšem místo fiktivní země v Jižní Americe vydáme do smyšleného afrického státu. Autoři sami říkají, že Afrika jim dává smysl hned z několika důvodů: Jednak je černý kontinent neustále zmítán nejrůznějšími konflikty, jednak má za sebou koloniální i druhoválečnou minulost, díky čemuž ve hře nalezneme i historické kousky výzbroje, jednak je v Africe bohatá paleta různých prostředí včetně vyprahlých savan, pouští, močálů a džunglí. No a také zde nalezneme doly na drahokamy, které budou sloužit herní ekonomice.
Státeček s názvem Grand Chien se po letech dočkal prvních svobodných voleb, demokraticky zvolený prezident je nicméně záhy unesen a moc v zemi převezme polovojenská skupina jménem Legie. Prezidentova dcera vás kontaktuje s prosbou o pomoc, bohužel si s vámi ale nedá randíčko v Petřínské kavárně, jako to kdysi udělal Enrico Chivaldori. No a tady začíná stará známá Jagged Alliance, přesně tak, jak ji milujeme.
Rok 2000 volal...
Vývojáři mě hned na začátku seznámili se svým rozhodnutím zasadit hru do raných nultých let aktuálního století, především proto, aby mohli zachovat ansámbl oblíbených postav z minulých dílů. Celkem dostaneme k dispozici čtyřicítku plně namluvených postav poskládanou ze starých známých i nováčků. Z těch, které jsem v rámci hraní viděl, nechybí Ivan, Grizzly, Buns, Blood, Ice či Fidel a mnozí další, z nováčků mi byla představena mladá dívka z Pákistánu, jejíž jméno jsem ovšem bohužel pod náporem informací zapomněl.
Zasazení do zmíněného časového období je důležité i pro celkovou estetiku uživatelského rozhraní počítače, ze kterého své operace řídíte. Autoři si dali záležet, aby ve vás vzbudili nostalgii po staré podobě internetu, hra navíc obsahuje odkazy na populární technologie, jako je Skype, zde tedy Snype. Ostřížím okem jsem odhalil záložku s odkazem na agenturu I.M.P., která vám umožní vytvořit si vlastní hratelnou postavu. Její představení nebylo součástí prezentace, ve hře ale bude, nebojte!
zdroj: THQ Nordic
Naše cesta místo toho zamířila pěkně na webové stránky agentury A.I.M., kde se najímají hoši a dívky ochotní za patřičný obnos projít za vás třeba peklem. Klidně se vám ale může stát, že angažmá odmítnou, třeba proto, že jste zatím nepředvedli žádné extra výkony, případně máte v týmu někoho, kdo jim moc nevoní.
Žoldáci totiž mezi sebou mají vztahy, které mohou ovlivňovat jejich morálku a výkony, v některých případech se navíc mohou sympatie vyvinout oběma směry. Se smíchem mi byla popisovaná jedna konkrétní situace, kdy si zmíněná mladá Pákistánka může oblíbit, případně zprotivit staršího zkušeného žoldáka, v obou případech proto, že jí připomíná jejího otce.
Osvědčená klasika
Mapa herního světa je opět rozdělena čtverečkovou sítí na jednotlivé sektory, které budete postupně osvobozovat. Někdy budete bojovat na prostých pláních či na pobřeží, jindy vás čeká městská zástavba, močály a jiný náročný terén. Hra bude navíc obsahovat počasí, které výrazně ovlivní fungování zbraní (ve vlhku mohou častěji selhávat), v mlze toho mnoho neuvidíte a tak podobně. Ve městě je navíc vhodné dávat pozor na to, aby se vám do křížové palby nepřipletli civilisté, přeci jen se snažíte zemi zachránit, ne vyhladit.
Dobytá území je vhodné bránit cvičenou milicí, protože Legie samozřejmě nelení a bude je chtít zpět. Důležité je strategicky dobývat důležitá místa, jako jsou doly, protože to nejhorší, co se vám může stát, je prázdná peněženka v momentě, kdy vašim svěřencům končí kontrakty.
Když už mluvíme o dolech, samozřejmě jsem se musel zeptat na to, zda bude hra obsahovat sci-fi režim, a i když tentokrát hmyzovce z čeledi Crepitus asi nepotkáme, záhadné úsměvy ukázaly, že mají autoři přeci jen nějaký ten trumf v rukávu.
Samotná hratelnost spočívá v real-time pohybu po lokaci, tedy do okamžiku, než narazíte na nepřítele, v tu chvíli se spouští tahový režim. Hra je plně 3D, můžete zoomovat i otáčet mapou dle libosti. Žoldáci mají různý počet akčních bodů k využití podle obratnosti a jako tradičně můžete zaměřovat různé části těl.
Střely jsou údajně plně simulovány, navíc hra počítá s možností průstřelnosti některých materiálů. Kdo někdy hrál Jagged Alliance, určitě ví, kolik radosti umí nadělat náhodně odražený projektil, který čirou náhodou zasáhne nádrž s palivem nebo jinou explozivní skopičinu. Hra bude mimochodem nabízet i zničitelné budovy, fanoušci výbušnin si tedy přijdou na své.
Můžeme si i povídat
Nechybí ani RPG systém, žoldáci mají své statistiky, někdo je ostrostřelec, někdo zas dobrý medik. Každý má také nějaký perk, třeba Kubánec Fidel zvládne hodit dva granáty naráz, postupem času budete své miláčky učit i další speciální dovednosti. Samostatnou kapitolou je úprava zbraní, která od minula utěšeně nabobtnala, můžete si prohlížet 3D modely každého kousku arzenálu a ověšovat je všelijakými nástavci a vylepšeními.
Hra ale nebude jen o střílení a destrukci, součástí prezentace byla i ukázka rozhovorů, ve kterých budete mít různé možnosti, jak reagovat na NPC, a vedlejší příběhy se mohou vyvinout odlišně. Správnými volbami si třeba můžete z někoho udělat spojence, případně z něj vytlouct důležité informace a samozřejmě i peníze.
Musím říct, že jsem z prezentace odcházel s velice dobrým pocitem. I když je vývojářské studio Haemimont Games prakticky neznámé, celá ukázka na mě působila dojmem, že je slavná značka konečně v těch dobrých rukách.
Bohužel prozatím neznáme termín vydání. Na otázku, zda se chystá i konzolová verze, vývojáři reagovali neurčitým prohlášením, že se v současné době snaží vypilovat zážitek na PC. Možné je tedy všechno.
