Minimálně první polovina prezentace dokazuje, že se otec série Resident Evil cítí pevně v kramflecích a produkční Bethesda mu při naplňování vize „čistého survival hororu“ dává veškerou volnost. Úvod je stručný. S detektivem Sebastianem vyšetřujete masové vyvraždění blázince a než se nadějete, propadáte se do světa, kde vám policejní odznak nepomůže. Při zavěšení hlavou dolů na řeznickém háku se totiž blbě vytahuje.
Jakkoliv nejsem příznivcem skriptovaných akcí, byl přibližně čtvrthodinový útěk před monstrózním řezníkem s motorovou pilou důkazem, že zkušený režisér s nimi dokáže vystavět hutnou atmosféru plnou napětí. Sebastian se houpáním dostává z háku, ovšem jeho aktivita neunikne pozornosti pána, který ve vedlejší místnosti s rytmickým „řach-řach-řach“ čtvrtí mrtvoly sekáčkem na maso.
Přežít!
Zvuk, nikoliv hudba, tu vyvolávají pocit hnusu, odpornosti a animální snahy dostat se pryč – padání vyhřezlých orgánů na zem, řezníkovy kroky čvachtající v krvi a jeho ryk, když zjistí, že maso se dekuje pryč, je tak svírající, že se soustředíte jen na útěk vykachličkovanými chodbami. Podivný komplex, kterým se prodíráte za svobodou, připomíná klaustrofobními koridory pospojované šatny sportovního klubu a v jedné kovové skříni se také ukrýváte, abyste průzorem viděli, že krvelačná zrůda vztekle útočí na všechno kolem sebe motorovou pilou, jako by chtěla podřezat samotné základy domu. Pocit, že dalším máchnutím přesekne i vaší skříňku, je příšerný.
Nakonec, po mnoha mučivých událostech, Sebastian uniká do výtahu. Poslední kroky se spíš plouží a trhá jako umírající ryba, protože mu řezník jedním šťastným mávnutím natrhl nohu. Nicméně – uniká. A všichni na prezentaci přítomní novináři nenápadně povolují prsty zatnuté do židlí.
Ano, funguje to a bude fungovat ve spoustě dalších scén, protože nic v člověku nevyvolá větší napětí a pocit boje o život, než když musí utíkat před neporazitelným vrahem. Sebastian není ozbrojen, cestu mu neukazují žádné indikátory a jediné, s čím může počítat je správně načasované ukrývání za překážky a umělá inteligence řezníka, který vartuje ve vedlejší místnosti dokud ho na sebe neupozorníte.
Haló, kdo tam?
Sledování prezentací je krom jiného také o náznacích – uhodnutí toho, o čem vývojáři přímo nemluví, ale přitom jsou vidět indicie. Třeba v jedné chvíli řezník Sebastiana odhodil do místnosti plné rotujících čepelí, odkud se dá uniknout otevřenými dveřmi na druhé straně. A ve vypjatém finále pak spásný výtah přijede sám od sebe. Aha? Hrajete vy se Sebastianem anebo si někdo hraje s vámi? Někdo, koho Mikami nejmenuje? Někdo, kdo jako loutkář rozjíždí perverzní hru a na průmyslových kamerách sleduje, jak se potácíte od smrtící situace k jiné?
Že je na herní realitě zkaženého i něco jiného, než jazyky zombíků, to je poznat v několika nečekaných scénách, kdy se Sebastian propadá do paralelní reality. Vypadá to v ní jako v industriální laboratoři, kterou osidluje úplně jiný druh mutantů, ale nikdy nevidíme dost na to, abychom pochopili, jestli skutečně výjevy prožívá anebo je třeba jen nadrogovaný a probírá se z rauše. Je to nicméně trýznivé, protože odpovědi na otázky jsme z prezentace nedostali a podle všeho tu nejdůležitější „proč se mi to děje“ budeme řešit celou hru.
Detektiv pytlákem
Komu by The Evil Within připomínal podle ukázek nebo popisu sérii hororů The Saw, ten by nebyl daleko od pravdy. Mikami vás ve scénách jako je výše uvedená hodlá mučit bezbranností a slalomem plným překážek. Jindy pak zase přichází s pasážemi, kdy různé zombíky a jiné nepřátele, ze kterých odpadává maso, budete moci zabít.
Právě soubojům je věnována druhá část prezentace. Sebastian je uvnitř domu, na který útočí hordy nemrtvých a je jasné, že bez pořádné akce nepřežijete. Sebastian už má zbraň s několika náboji a miny, které může umisťovat pod okna a za dveře. Tím sice hordu nezničí, ale získá dostatek času pro únik do podzemní chodby.
Pasti budou hrát zásadní roli, protože jsou často tiché a tím pádem nepřilákají pozornost jako střelba. Některé budou už nastraženy a může se do nich chytit jak Sebastian tak nepřítel. Druhý typ pastí budete nosit sebou a umisťovat je na strategická místa.
Nábojů jen pár
Mikami se podle vlastních slov chce přímým soubojům vyhýbat a dát větší prostor pokládání pastí anebo unikání před nepřáteli. Někdy se ale stane, že nezbude nic jiného než vyndat pistoli s několika náboji a modlit se, že se trefíte mezi oči monstra hned naporpvé. Soubojový systém jde stejně „na dřeň“ jako adrenalinová honička. S lucernou v jedné ruce a zbraní v druhé se těžko míří, a když už nepřítel leží na zemi, tak se může zase zvednout. Sebastian ho zapaluje na zemi a uniká... do paralelní reality, kde se topí v tsunami krve.
Prezentace končí, proud informací o The Evil Within nikoliv. Ačkoliv to Mikami nerad přiznává, na některé situace nebudete sami a po boku vám bude stát parťák. Půjde ale jen o hrstku scén, které jsou narafičeny v příběhu tak, abyste parťáka zase rychle opustili a náhle se cítili osamocení a opět bezbranní. „Chci, aby byli hráči tak vyděšení, že budou ovladač držet rukama pokrytýma studeným potem,“ řekl Mikami nedávno. Podle všeho ví, o čem mluví.
