Výsledky hledání pro: gods%20and%20heroes

Stray Gods: The Roleplaying Musical – recenze skvělého interaktivního muzikálu

9. 8. 2023 | Jakub Špiřík

Hudební i herní paráda se šťavnatým obsazením

Ash of Gods: The Way – recenze taktického karetního RPG

10. 5. 2023 | Zbyněk Povolný

Počtvrté a stále skvěle

Ash of Gods: Redemption - recenze

13. 4. 2018 | Pavel Skoták

S klony veleúspěšné Banner Sagy je to ošemetné. Úchvatný vizuální styl a podmanivý soundtrack pořídíte v dnešní době už poměrně lehce. Onen příslovečný kámen úrazu ale spočívá v kvalitně napsaným příběhu, detailně vykreslených postavách a v případě, že toužíte i po taktickém vybití, i v dobře zpracovaných soubojích, které hráče vytrhnou ze čtenářského transu. Hned v začátku si můžeme říct, že Ash of Gods hezky vypadá, ale stačí to?

Gods Will Be Watching - recenze

31. 7. 2014 | Daniel Kremser

Mohl a měl to být příběh jak z pohádky. Geniální nápad a z něj vzniklá skvělá hra zrozená na Ludum Dare se dočká velkého zpracování. Zápletkou nevybíravé sci-fi o špionáži a volbách, které nejsou dobré ani špatné a jen vy se musíte popasovat s jejich následky. Kombinace adventury a tahové strategie, která se dotkne etiky, filosofie i náboženství. Gods Will Be Watching byla prostě příslibem něčeho skvělého. Jenomže ono tomu tak není a tohle rozpixelované dobrodružství ve skutečnosti neumí s ničím z výše jmenovaného naložit.

Curse of the Dead Gods – recenze

22. 3. 2021 | Zbyněk Povolný

Je tohle nový Hades?

Argonus and the Gods of Stone – recenze

7. 11. 2019 | Ondřej Švára

Řecká mytologie pohříchu není ve hrách důstojně využité téma. Zatímco ve velkých hrách dělá křoví běžné akční zábavě, v alternativních projektech se hlubší myšlenka obvykle nepotkává s kvalitním zpracováním. Bohužel, v Argonus and the Gods of Stone se bohové zaprodali směsi nudného walking simulátoru a mělké adventury bez motivujícího příběhu a hratelnosti. Ojedinělé záblesky poetičnosti spolehlivě zadusí nevyladěná technologie.

Doom Eternal: The Ancient Gods, Part One – recenze

27. 10. 2020 | Miloš Bohoněk

Ještě pekelnější, ještě božštější

Injustice: Gods Among Us - recenze

29. 4. 2013 | Aleš Smutný

Kdo by vyhrál, kdyby se do sebe pustili Batman a Superman? A co třeba Aquaman s Lexem Luthorem? Nebo Flash s Green Lanternem? Na spousty z těchto otázek nějaký ten komiks ze stáje DC asi odpoví, ale s jistotou vám to neřeknu, protože mé srdce patří Marvelu a celému univerzu DC se věnuji jen okrajově. V případě Injustice: Gods Among Us by tak neměly hrát jakoukoli roli nějaké mé pozitivní pocity vůči předloze.

Civilization V: Gods & Kings - recenze

2. 7. 2012 | Jan Smejkal

Blbě se recenzuje hra (v tomto případě datadisk), která se od preview verze liší jen v tom, že mě nechala sebe samu dohrát. Nicméně co platí v prvních dojmech, když se předjímá, nemusí platit v praxi. A přesně to se částečně stalo. Dlouho jsem přemýšlel, jak napsat totéž s drobnými obměnami a definitivními stanovisky, aniž bych zabředl do mnou nenáviděné formy zaníceného vyprávění příběhu mých virtuálních svěřenců. Přesto pro vás jeden kraťoulinký příběh mám.

Gothic 3: Forsaken Gods - recenze

6. 12. 2008 | Redakce Games.cz

Všichni bezpochyby znáte ta omílaná klišé „Dvakrát do stejné řeky nevstoupíš“ nebo „Chybami se člověk učí“. Některé firmy je však naprosto popírají, jako třeba vydavatel datadisku. Ale víra v bohy tu umírá poslední.

Crusader Kings II: Old Gods - recenze

24. 6. 2013 | Aleš Smutný

Jaké by to bylo vyrážet s drakkary na loupeživé nájezdy proti uctívačům Bílého Krista, budovat Velkomoravskou říši, obětovávat nepřátele na oltářích starých a pravých bohů? Crusader Kings II patří mezi současnou špičku historických strategií. Disponuje unikátním mixem politické, válečné a společenské strategie, což hře společně s velkou mírou detailu propůjčuje unikátní postavení. Jednoduše řečeno, hra vám dá možnost žít v kůži středověkého vládce.

GODS: Lands of Infinity CZ - recenze

2. 2. 2006 | Redakce Games.cz

Trochu připomíná starý dobrý Ishar, na nic zvláštního si nehraje, ke klasické fantasy zápletce přidává taktické boje, obchodování i alchymistické kejkle a docela příjemně odsýpá. Co je to? Slovenské RPG ze staré školy

Ring II: Twilight of Gods - recenze

31. 10. 2002 | Redakce Games.cz

Adventura Ring II měla spojovat Wagnerovu hudbu s kresbami francouzského umělce Philippe Druilleta a zavést vás do fantasy světa plného hrdinů,božských sil a nadpřirozených bytostí. Povedlo se jí to?

Black & White 2: Battle of Gods - recenze

22. 5. 2006 | Redakce Games.cz

Hordy kostlivců, zombifikovaná opice, svižnější styl, nekonečné nabubřelé projevy nemrtvého hospodina a potrhlá želva. Tak by se dal charakterizovat obsah datadisku pro božskou strategii Black & White 2.

Civilization V: Brave New World - recenze

9. 7. 2013 | Jan Smejkal

Vím, pálím nyní do vlastních řad, ale už u recenze předešlého datadisku jsem čelil nejasnostem okolo místního hodnocení Civilization V, takže považuji za vhodné zdůraznit, že v mém kumbále je hra ověnčena šestkou. Hra umí dobře mást tělem a její nedostatky se dost špatně rozeznávají na první a možná i na druhý pokus. Roli hraje i historická paměť, která u Civilizace vede k dojmu, že hra se nechová dle vašich představ kvůli vašim chybám. Ostatně tahle série byla vždy pověstná tím, že jste si chybná rozhodnutí slízávali i dlouhé tahy po jejich učinění. Z Gods & Kings se nakonec vyklubala ucházející žehlička, která systém o stupínek vytáhla pouze díky vlivu náboženství, jenž značně oddálilo, v pozdějších fázích nevyhnutelnou, přeměnu světového společenství v koutek kreténů.

Apotheon - recenze antické rubanice

17. 2. 2015 | Pavel Dobrovský

Když se bohové na Olympu dožerou a začnou kosit smrtelníky, bývá to nepěkné divadlo. Pakliže je ale mezi nebohými lidmi jeden, který má velký meč a kuráž dojít bohům vysvětlit, že takhle tedy ne, vážení, může z toho být pěkná hra. Platilo to v případě Gods, God of War, a platí to i v Apotheon. Do dvourozměrného světa zasazená odysea bojovníka Nikandreose není jen nezávislou kopírkou Kratova tažení proti řeckému božskému panteonu. Samotný příběh a poutavou stylizaci doplňují nečekané designové finesy, které bychom u hry od malého týmu nečekali.

Crusader Kings III: Legends of the Dead – recenze morového datadisku

19. 3. 2024 | Aleš Smutný

Chrlení krve na několikero způsobů

Boyfriend Dungeon – recenze

17. 8. 2021 | Jan Slavík

Libo souboj na kordy?

The Westport Independent - recenze

6. 2. 2016 | Pavel Skoták

The Westport Independent patří k týdeníkům, na které má za tři měsíce tvrdě dopadnout kladivo nového tiskového zákona. Totalitní vláda by totiž ráda potlačila svobodu slova a zarazila šíření informací, které se jí zrovna nehodí do krámu. V roli šéfredaktora zmíněného periodika máte k dispozici čtyřčlennou redakci a vaším hlavním cílem je jednak se dožít vydání nového zákona a dle svého nejlepšího vědomí a svědomí informovat o veškerém dění během oněch dvanácti týdnů. Boj se se systémem i sebou samým může začít.

Orbitalis - recenze kosmické puzzle hry

14. 9. 2015 | Ladislav Loukota

Vždycky mám radost, když se z freeware hříčky stane plnohodnotná hra. Třeba jako v případě puzzle záležitosti Orbitalis, ve které ovlivňujete oběžnou dráhu vašeho satelitu ve stále obskurnějších kosmických soustavách. Je díky tomu Orbitalis zábavný titul, nebo tento zajímavý koncept může fungovat jen v krátké freeware verzi? Hned si na to odpovíme.

Total War: Attila - Age of Charlemagne - recenze

29. 12. 2015 | Václav Pecháček

Ještě než se milovníci série Total War naplno ponoří do fantasy atmosféry Total War: Warhammer, zbývá jim jedna exkurze do historie skutečného světa. Nedávno totiž vyšel datadisk pro Total War: Attila s podtitulem Age of Charlemagne a jak už jste si možná stačili odvodit, tentokrát na vlastní kůži poznáte válečnou vřavu Evropy v období, kdy jí dominovala Francká říše Karla Velikého.

Devil May Cry: Definitive Edition – recenze

28. 3. 2015 | Miloš Bohoněk

Hra ještě nevyšla a vývojářům už někdo vyhrožoval smrtí. A jak! Nešlo o žádné sprosté tweety od anonymních vajíček nebo e-maily, ortodoxní fanoušci série Devil May Cry byli mnohem sofistikovanější a výhrůžky zpracovali formou komiksových stripů nebo metalové písně. Aneb když něco nesnášet, tak nápaditě. Proč k tomu ale vůbec došlo? Inu, ne každému se líbil výtvarný styl, kterým se restart japonské série ubral. Přitom ale jde výborný díl série Devil May Cry a jeho předělávka na konzole nové generace v podobě Definitive Edition to jen podtrhuje.

Alan Wake II – recenze skvělé hry pro divné lidi

26. 10. 2023 | Pavel Makal

Není to jezero. Je to oceán

Crusader Kings II: Jade Dragon - recenze

25. 11. 2017 | Mars Vertigo

Jedna z nejdéle aktivních a neustále přiživovaných herních ság dostala do vínku zbrusu novou a řádně sytou náplň. Virtuální středověk Crusader Kings II se totiž konečně dočkal přídavku v podobě samotné Říše středu. Tedy ne úplně. Samotná geografická reprezentace vnitřní říše se na herní mapě nevyskytuje. Čínu navenek reprezentuje Západní protektorát a speciální interface sloužící k diplomatickým interakcím s jeho císařskou milostí. A věřte mi, že i když se to nezdá, jde o plnohodnotný a propracovaný politický nástroj, který svou důmyslností pumpuje hře do žil novou krev.

Heroes of Might & Magic III HD Edition - recenze

28. 1. 2015 | Ladislav Loukota

Skoro šestnáct let uplynulo od vydání Heroes of Might & Magic III: Restoration of Erathia, jedné z nejlepších tahových strategií všech dob, a zároveň i příčiny rozkolu mezi přáteli, rodinami či partnery vlivem vydařeného hotseat režimu na jediném počítači. HoM&M III se však zároveň stala i vrcholem série, který žádný z následovníků nepřekonal. Logika proto velí, že by aktuální HD verze pro PC Windows a iOS/Android tablety měla zábavu stále vyzařovat s nezměněnou intenzitou. Tak jednoduché to ale s Heroes of Might & Magic III HD bohužel není.

Mortal Kombat X - recenze PC verze

21. 4. 2015 | Václav Rybář

Mortal Kombat a Street Fighter II. Nerozlučná dvojice rivalů, se kterými jsem kdysi dávno zažíval nejhezčí herní léta. Ano, už je to dobré dvě dekády, ale když je vám nějakých dvanáct, třináct, prožíváte videohry tzv. na plný pecky, máte celou armádu kamarádů, kteří jsou ochotní si ohoblovat ukazováčky mlácením do klávesnice a občas vám přijde jako dobrý nápad věnovat trénování fatalit celý víkend. Ani jedna ze zmíněných sérií si bohužel neudržela kvality svých nejslavnějších dílů, ale obě se dokázaly revitalizovat. Street Fighter svým čtvrtým a Mortal Kombat devátým dílem vstoupily napůl do nového rozměru (v obou případech se jednalo o tzv. 2.5D mlátičky), ale především konečně oslovily novou generaci. A zatímco Street Fighter dál spí na vavřínech čtyřky a jejích nekonečných upgradů, Mortal Kombat se po čtyřech letech rozhodnul udělat další krok kupředu s dílem označeným římskou desítkou.

Recenze