HW test Microsoft Flight Simulatoru 2020. Je tady nový Crysis?
zdroj: vlastní

HW test Microsoft Flight Simulatoru 2020. Je tady nový Crysis?

4. 9. 2020 17:30 | Hardware | autor: Jiří Svák |

Obsah

Microsoft Flight Simulator 2020 se povedl. Shodují se na tom redaktoři i hráči napříč internetem včetně našeho recenzenta Kubrta, v jehož textu si nový díl vysloužil nejvyšší známku. I přes nadmíru pozitivní hodnocení míří na adresu hry opakovaně jedna výtka: vysoká hardwarová náročnost.

Nebudu se tvářit, že je to u leteckých simulátorů nějaká novinka – i předcházející Microsoft Flight Simulator X byl v době svého vydání klasifikován jako tavič herních PC. U nového ročníku ale údajně dosáhla náročnost až takové míry, že někteří testeři označili hru jako produkt pro další generaci PC komponent. Je to s MFS 2020 opravdu tak horké? A budete muset běžet pro nový počítač, abyste si simulaci létání alespoň trochu užili? Dozvíte se v tomto testu.

Specifika Microsoft Flight Simulator 2020

Microsoft Flight Simulator neběží ani na jednom ze známých enginů typu Unreal, Unity nebo CryEngine. Francoužští vývojáři z Asobo si pro potřeby hry vyvinuli vlastní engine ACE (Asobo Conception Engine), který kromě leteckého modelu zahrnuje i využití umělé inteligence a cloudu.

Pokud vám to zní jako snaha svézt se na vlně popularity podobných buzzwordů, vyvedu vás z omylu. Zmíněné technologie jsou zde opravdu klíčové a jsou důvodem, proč se můžeme ve hře kochat uvěřitelným, mnohdy až fotorealistickým ztvárněním krajiny.

MFS 2020 využívá mapových podkladů Bing pro modelaci terénu a umístění objektů. Z dvojrozměrných dat pak dotváří 3D modely umělá inteligence Blackshark.ai. Proletíte-li se na nad místem vašeho bydliště, pravděpodobně ho podle terénu a pozice budov poznáte (záleží, jak kvalitní mapy na daném místě Microsoft má). Realitě odpovídá reliéf krajiny, cesty, vodní toky, vegetace, poloha obydlí i jejich přibližná výška. Jako textury se využívají mapové skeny terénu ve vysokém rozlišení. Dokonce si všimnete i simulace pozemní dopravy!

Test Microsoft Flight Simulator 2020 New York v podání MFS 2020 | zdroj: vlastní

I tato technologie má ale samozřejmě svá omezení. Občas si ani AI s daty neporadí, namísto věže tak můžete najít jen rozpláclou texturu (ano, platí to třeba pro katedrálu svatého Víta), nebo nerozeznáte budovu podle vzhledu (místo paneláků hra často dosazuje činžáky se sedlovou střechou). Z těchto důvodů jsou některé z důležitých lokací dotvářeny ručně. Nemusíte se tak bát, že byste například bez povšimnutí přeletěli Eiffelovku nebo Empire State Building na Manhattanu.

Při přiblížení k zemi také začneme spatřovat kompromisy, které systém musel zavést, aby vůbec takovou simulaci zvládl. Domy z bezprostřední blízkosti mají nízkou kvalitu a občas i dosti surrealistické tvary, místy si to automobil šine po vertikále, třeba po nosníku mostu, protože AI tam předpokládala cestu. To ale nemůžu brát jako zásadní negativum: svět budete zkoumat převážně z výšky letadla, kde takové detaily vůbec nepoznáte, při přistávání je zase okolí letišť vyvedeno pečlivěji. Předpokládá se, že jako letec nebudete přistávat v ulicích nebo se snažit proclippovat halou na konci přistávací plochy. Ve většině případů tak platí, že kde je to důležité, tam Microsoft Flight Simulator vypadá autenticky.

Test Microsoft Flight Simulator 2020 Svatý Vít je v MFS 2020 jen textura | zdroj: vlastní Test Microsoft Flight Simulator 2020 Budovy občas taky haprují | zdroj: vlastní

Daň za realističnost je ale v datové náročnosti technologie. Microsoft data zpracovává na své serverové infrastruktuře Azure, odkud vám do hry streamuje už hotové řešení. Hra umí data naštěstí cachovat, takže se vám opakovaně nestahují tytéž lokace, při nové hře nebo průzkumu dosud neobjevených míst nicméně musíte počítat s tím, že si Flight Simulator stáhne i několik gigabajtů za pár hodin hraní.

Kromě streamování terénu se do hry přenáší i živá data letového provozu nebo aktuální počasí. Bude-li v reálu nad Paříží bouřka, měla by být i ve hře. I tato funkcionalita se dá nastavit do offline módu, kdy simulaci vzdušného prostoru převezme AI, anebo lze funkci úplně vypnout.

Jak už jste jistě pochopili, pro plnohodnotný herní zážitek budete kromě výkonného PC potřebovat i kvalitní připojení. Na naší redakční přípojce o parametrech 60/100 Mb/s (down/up) běželo vše hladce, dokonce jsem nezaznamenal ani žádné doskakování textur nebo modelů. Při dostatečném internetu tak technologie funguje na výbornou.

Pro ty, co luxus rychlého internetu nemají nebo jsou omezení limitem přenášených dat, jde online streamování vypnout. Vizuální zážitek ale klesne o úroveň níže. Jen pohleďte:

Test Microsoft Flight Simulator 2020 Hradčany: preset Ultra s daty cloudu | zdroj: vlastní Test Microsoft Flight Simulator 2020 Pražské Hradčany bez cloudu | zdroj: vlastní

Naštěstí hra umožňuje cache lokací vytvořit manuálně, takže pokud víte, že se chystáte prozkoumávat Prahu a její okolí, můžete si mapové podklady stáhnout předem, a tak ve vyšší kvalitě hrát i offline.

Jaký vliv má technologie streamování na běh hry si ukážeme v jedné z následujcích kapitol článku, na úvod se podíváme, jak je na tom nový Flight Simulator s možnostmi grafického nastavení.

Grafická nastavení Flight Simulatoru 2020

Ve hře si můžete zvolit ze čtyř grafických presetů: Low-end, Medium, High-end a Ultra. Chcete-li však, můžete zabrousit i do pokročilejšího nastavení, kde si lze jednotlivé položky grafických efektů upravit dle libosti.

Test Microsoft Flight Simulator 2020 Podrobné nastavení presetu Ultra | zdroj: vlastní Test Microsoft Flight Simulator 2020 Podrobné nastavení presetu Ultra | zdroj: vlastní

Vliv na vizuál hry má ve Flight Simulatoru nejen záložka Graphics, ale i Data a Traffic. První z nich ovlivňuje zmiňovaný systém generování krajiny podle dat z cloudu a živé počasí, druhý zase simulaci vzdušného a pozemního provozu. Na prvním screenshotu si můžete všimnout indikátoru přenesených dat, které systém pro své fungování potřebuje.

Test Microsoft Flight Simulator 2020 Nastavení Data v MFS 2020 | zdroj: vlastní Test Microsoft Flight Simulator 2020 Nastavení provozu v MFS 2020 | zdroj: vlastní

Flight Simulator využívá pro svůj běh překvapivě ještě starší API DirectX 11. Přepnutí na jiné grafické API hra neumožňuje.

Výkon grafických karet v Microsoft Flight Simulator

Ještě než se vytasím s grafy, je nutné k běhu hry říct pár poznámek. Nový Flight Simulator se potýká s několika technickými kiksy. První z nich je stahování většiny herních dat přímo ve hře, nikoli v klientovi typu Steam nebo Microsoft Store. Z něj si stáhnete pouze kostru hry o několika stech megabajtů, zbylých 90 GB potřebných dat pak hra dotahá až po svém spuštění.

Kromě toho, že při stahování hra nesmyslně vytěžuje CPU i GPU (místy až na 100 %), byl tento systém trnem v oku hráčům, kteří by uvažovali o vrácení hry během 2hodinové lhůty Steamu. Za takový čas se hra pravděpodobně nestačí stáhnout ani na velmi rychlém připojení, ale doba v ní strávená se do lhůty samozřejmě počítá. Po stížnostech hráčů nicméně Steam udělil majitelům výjimku a přestal čas potřebný pro stahování do limitu počítat, jak jsme referovali už dříve.

Potenciální trable s refundem ale nejsou jedinou nevýhodou in-game stahování. Na to, že bych 90GB balík dal stahovat a odešel třeba na procházku, jsem mohl zapomenout. Hra v průběhu stahování několikrát spadla, dokonce se mi download po některém z pádů zacyklil na jednom souboru, takže jsem musel progres kompletně resetovat a začít odznova. V tu chvíli svítilo na ukazateli průběhu 30 GB. Než jsem se vůbec dostal do úvodního menu, strávil jsem instalací půlden.

Hra padá taktéž při změně vstupu. Jako tester často střídám periferie, mám na stole i jednoduchý USB přepínač, abych nemusel pro každé testované zařízení přepojovat klávesnici a myš. Jakmile ho ale použiju, hra zamrzne a už se nevzpamatuje.

Uznávám, je to asi chyba platná jen pro malou skupinu uživatelů, ale nepříjemný bug to je, a to i vzhledem k tomu, že hře trvá načítání opravdu dlouho. Každé nové spuštění tak znamená i více než minutový loading navíc, a to i na výkonném SDD běžícím na čtyřech linkách PCIe.

Ani zbytek počítače ale nemohl být úzkým hrdlem. Jako testovací sestavu jsem totiž použil PC s procesorem Intel Core i9-9900K (8 jader, 16 vláken) na desce Gigabyte Z390 Aorus Pro s 16 GB RAM. Pozor jsem dal i na doporučené verze ovladačů. Flight Simulatoru to prostě trvá a hráč se s tím musí smířit. Naštěstí je odměna za čekání sladká, jak ukazuje desítkové hodnocení v naší recenzi.

Testovací sestava
CPU Intel Core i9-9900K
8 jader / 16 vláken, takt 4,7 GHz allcore
MB Gigabyte Z390 Aorus Pro
GPU MSI GTX 1650 SUPER GAMING X Asus RX 580 Dual O8G
  Gigabyte GTX 1660 SUPER OC 6G MSI RTX 2060 Gaming Z 6G
  Gigabyte RTX 2070 Gaming OC 8G MSI RTX 2070 Super Ventus OC
  MSI RTX 2080 Ti Gaming X Trio  
RAM 2× 8 GB DDR4, 2666 MHz, CL 16, Dual Channel (2× Kingston HKX2666C16/8G)
Chladič Scythe FUMA 2
PSU Seasonic Focus Plus Gold 850 W
Úložiště Samsung 970 EVO 500 GB NVMe SSD (OS)
Kingston SA2000M8500G 500 GB NVMe SSD
Samsung 860 EVO 500 GB SATA SSD
Samsung 860 PRO 512 GB SATA SSD
Monitor Acer predator XB1, 27", 4K
Ovladače Radeon Software Adrenalin 2020 Edition 20.8.2 (AMD)
GeForce 452.06 (Nvidia)
OS Windows 10 Pro v1909

Testovací sestava i9-9900K zdroj: vlastní Testovací sestava i9-9900K zdroj: vlastní

Chtěli byste také takový počítač? Poskládat si ho můžete v novém konfigurátoru na CZC.cz.

Bohužel, kritického tónu se nezbavím ani u hodnocení výkonu hry. Ta je totiž až tak náročná, že na plné detaily ji nezvládne v 60 FPS ani top herní sestava. A to nemluvím o 4K, ale o základním Full HD.

Samozřejmě záleží na testovací scéně. Já mám ve zvyku vybírat si takové úseky hry, které jsou na hardware co nejnáročnější, ale zároveň jde o místo, kde se ve hře budete běžně pohybovat (to znamená: žádný low FPS exploit).

Mezi takové situace řadím třeba průlet nad velkým městem. Ve Flight Simulatoru nejsou lákadlem pouze horské scenérie, ale také panoramata světových metropolí, kam mě křídla po spuštění hry zanesla nejdříve. Jako testovací scénu jsem tedy zvolil krouživé klesání nad zástavbou New Yorku, od sochy Svobody přes záliv směrem nad Central Park. Let jsem ukončil ve výšce asi 2000 stop.

Ani RTX 2080 Ti nedokázalo v testovací scéně vykreslit více než 38 snímků za sekundu (znova podotýkám, mluvíme o Full HD). Kdybyste se však během testu podívali na vytížení grafické karty, zjistili byste, že se pohybuje mezi 40 a 70 %, podle scény.

Zakopaný pes je tak u nového Flight Simulatoru pravděpodobně v procesoru. Ani osmijádro s 16 vlákny a taktem všech jader 4,7 GHz na více FPS nestačí. Karta přebírá otěže primárně v mracích, které jsou na grafickou kartu náročné, jinak jede obrazně řečeno na půl plynu.

Test Microsoft Flight Simulator 2020 Mraky jsou na výkon grafické karty náročnější než zbytek scén. Zde dosáhlo vytížení grafiky RTX 2080 Ti při rozlišení Full HD 80 %. Jinak je ale překážkou vyšších FPS pravděpodobně výkon procesoru. | zdroj: vlastní

Že je ve hře úzké hrdlo, hezky ilustruje srovnání výkonu grafických karet ve Full HD. V něm jsou na stejné úrovni prakticky všechny grafiky od GTX 1660 Super a výše. RTX 2080 Ti jako (ještě stále) nejvýkonnější karta vede pouze v minimálních FPS.

MFS 2020 - výkon ve FHD zdroj: vlastní

Podobně to vypadá i ve QHD. GTX 1660 Super už se moc nechytá, zbytek výkonnějších karet ale zase podává srovnatelná FPS.

MFS 2020 - výkon ve QHD zdroj: vlastní

Pole se více rozčlení až při rozlišení 4K, které nad 30 průměrných FPS zvládne jen RTX 2080 Ti. Zároveň vidíme, že na takové rozlišení už nebudou stačit grafiky se 4GB pamětí. GTX 1650 Super měla tak nízké FPS, že nebylo možné test dokončit.

Flight Simulator oportunisticky adresuje co nejvíce VRAM, jakmile se mu nedostává volné kapacity, dle modelu WDDM 2.0 přesunuje data do operační paměti. Při 4GB bufferu už ale přestává stačit i 16 GB RAM, takže nemá smysl na takové konfiguraci hru ve 4K provozovat (ostatně, i ve QHD je to s pamětí naknap, ale framerate drží).

MFS 2020 - výkon ve 4K zdroj: vlastní

Ať už se ale podíváte na průměrná FPS ve Full HD, QHD nebo 4K, je vám jasné, že v 60 FPS si nový Flight Simulator v plných detailech nezahrajete. A to platí nejen pro mnou vybranou testovací scénu, ale i jinde. Během letu nad krajinou se počítadlo dokáže vyšvihnout nad 50 FPS, a dokonce občas bájnou hranici 60 FPS na chvíli překročit, ale stabilně takové hodnoty nečekejte. Naopak: v některých chvílích dokáže i na výkonném hardware Flight Simulator 2020 spadnout pod 20 FPS.

Jako řešení se nabízí osadit podstatně výkonnější procesor. Ale jaký, když nestačí ani taková bestie, jako je i9-9900K s 16 vlákny a taktem 4,7 GHz? Obavám se, že by nestačil ani některý z Threadripperů. Hra totiž vytěžuje nejvíce první 4 vlákna a zbytek jen částečně (proto je v záznamech ze hry vidět nižší zatížení procesoru než 100 %, logy celkové zatížení CPU obvykle zprůměrují).

Ale zapomeňme na chvíli na počítadla. Je vůbec 30 FPS u leteckého simulátoru problém? Nejde přece o žádnou rychlou bojovku vyžadující co nejnižší odezvu ovládání, anebo akci z pohledu první osoby, kde je nízký framerate jasným hendikepem. Subjektivně mi tak i hodnoty od 30 do 40 FPS přišly ve Flight Simulatoru jako dostačujicí pro plynulý chod. Horší to samozřejmě bylo, pokud jsem prolétal nad městem nebo startoval na velkém letišti, kde hra padala pod hranici 30 FPS. Při tak nízkém počtu snímků za sekundu je i malý pokles velmi znát, sešup z 30 na 27 FPS tak dokáže plynulostí hry výrazně zamávat – nemluvě o 18 FPS, čehož jsem byl svědkem například na letišti JFK. To už je neomluvitelné, zvláště na předimenzovaném hardware.

Srovnání grafických presetů a jejich vlivu na výkon

PC se vždy chlubí tím, jak si ho můžete přizpůsobit, to stejné platí i pro nastavení her. Oželíte-li u Microsoft Flight Simulatoru ultra detaily, můžete z něj dostat nějaké FPS navíc, přitom vizuál tolik neutrpí.

Jak už jsem vyjmenoval na začátku, hra obsahuje čtveřici presetů: Low-end, Medium, High-end a Ultra. Nicméně pokud chceme plně zhodnotit vzhled hry, je třeba do mixu přidat ještě volby v záložce Data, a to konkrétně využití mapových podkladů Bing a fotogrammetrii, kterým vděčíme za realistické ztvárnění krajiny.

Test Microsoft Flight Simulator 2020 Na nejvyšší nastavení detailů vypadá nový Flight Simulator takřka fotorealisticky | zdroj: vlastní

Ze srovnání presetů lze jasně poznat, co hra při snížení detailů omezuje. Primárně jde o vzdálenost vykreslování objektů, stínů a kvalitu LODů. Zatímco na Ultra máte pocit, že hra stíhá renderovat detaily krajiny až na horizont, u presetu High-end už lze pozorovat omezení. V pohybu ve hře vám to ale pravděpodobně příliš vadit nebude, protože zásadního rozdílu si všimnete až na srovnávacích screenshotech, a to primárně nad městem. Na vzdálených budovách a objektech je zmenšení vzdálenosti vykreslování nejpatrnější, naopak v horách je rozdíl malý.

Medium preset už nicméně omezuje renderování stínů a LODů výrazně, takže z města se začíná vytrácet ten pocit realističnosti. Preset low-end bych, pokud vám to PC dovolí, úplně ignoroval. Veškeré objekty se přepnou do nižší kvality, sníží se rozlišení textur a hra začne vypadat jako některá z předcházejícíh ročníků. Dílo zkázy bude dokonáno, pokud vypnete volby v záložce Data.

Osobně vnímám využití mapových podkladů jako zásadní. Ani nastavení Ultra nevyváží jejich vypnutí, města ve hře najednou přestanou působit realistickým dojmem. Ještě výraznější vizuální downgrade pak nastává se snižováním detailů, na nejnižší nastavení vypadá Flight Simulator bez Bingu a fotogrammetrie opravdu příšerně. Posuďte sami na screenshotech níže.

Srovnání grafických presetů Microsoft Fight Simulator 2020:

 

 

Hra na snížení presetů reaguje, ale zisk není nijak výrazný, s výjimkou nastavení Low-end (ale to zase shazuje vizuální zážitek o generaci zpět).

Snížením detailů na Medium jsem v testovací scéně (průlet nad New Yorkem) získal asi 10 snímků za sekundu navíc. Z teritoria 30 FPS se hra přesunula na dohled 50 FPS. Hranici 60 FPS nad městem ale poskytne až nejnižší nastavení. Anebo se prostě spokojíte s tím, že při vzletu, přistání nebo průletu nad zástavbou bude framerate nižší, zatímco otevřená krajina vám to trochu vynahradí. To už je na vás.

Microsoft Flight Simulator 2020: výkon presetů zdroj: vlastní

Nedoporučoval bych ale vypínat položky Bing data a fotogrammetrie (v grafu označeno jako „data off“), pokud máte alespoň doporučenou úroveň rychlosti internetu (20 Mb/s, 50 Mb/s optimum). Zisk výkonu je ve srovnání s degradací vizuálu malý.

Je-li však váš internet příliš pomalý, můžete pozorovat dotahování LODů při hraní, snížení kvality terénu nebo nižší FPS (hra se snaží rychlosti internetu přizpůsobit). Řešením je stáhnout si lokace do cache manuálně. Hra má k tomuto účelu in-game manažer, kde je možné oblasti ke cachování vyhledávat, rozšiřovat velikost zásobníku nebo nepotřebná data mazat. V dobré kvalitě si tak zahrajete i bez rychlé linky, jen je třeba být trpělivý.

Test Microsoft Flight Simulator 2020 Uživatelé s pomalým připojením si mohou datové podklady stáhnout manuálně předem. | zdroj: vlastní

Bude z Flight Simulatoru 2020 nový Crysis?

Od vydání hry se už na internetu vyrojila spousta meme, některá z nich si vzpomněla i na pověstnou náročnost Crysis z roku 2007, který byl pro herní hardware podobnou „pohromou“. Ani na nejvýkonnější dostupné sestavě nebylo možné tehdejší novinku rozběhat na plné detaily v rozumných FPS.

Od té doby jsme si zvykli, že i na čerstvé tituly nám bude stačit naše sestava střední třídy. Microsoft Simulator 2020 nás v tomhle pomyslně vrací do roku 2007: hra je tak náročná, že na maximální detaily ji v očekávaných FPS nezvládne ani high-endová konfigurace.

Samozřejmě, kde kdysi stačilo příznivcům PC Master Race 30 FPS, je dnes vyžadováno 60 snímků, standard se od té doby posunul. Flight Simulator ale mnohdy nezvládne ani tu nižší hranici, pokud prolétáte nad městem nebo startujete na některém z rušných letišť.

To je daň za krásný vizuál, který čerpá z mapových podkladů Bingu a využívá AI a cloud pro dotváření scenérie. Zabrat grafické kartě dá i simulace mraků, které vypadají jako ve skutečnosti. Úzkým hrdlem však ve většině případů není grafika, ale pravděpodobně procesor. Na test jsem povolal jeden z nejvýkonějších herních CPU dneška, osmijádro s 16 vlákny i9-9900K, přesto byl framerate oproti očekávání nízký, přičemž GPU nejelo ani zdaleka na 100 %.

Microsoft Flight Simulator zdroj: Vlastní foto autora

V manitelench toho, co je u dnešních simulátorů vizuálně a technicky možné, se vývojáři z Asobo předvedli. Šíře záběru simulace je obdivuhodná, což doplňují mnohdy až fotorealistické scenérie. Přesto si myslím, že v dnešní době už není žádoucí ani v rámci pokroku vydat hru, která nedokáže škálovat s výkonnějším hardware, protože její engine má někde zádrhel.

I když vezmu v úvahu, že pomalému tempu hry dostačují pro pocit plynulosti hodnoty mezi 30 a 40 FPS, nemůžu opomenout výrazné dropy, kterých se u hraní prostě nevyhnete. Fanoušci simulátorů a létání nad tím mohou mávnout rukou, protože jsou svému koníčku ochotní leccos odpustit, Flight Simulator ale přitáhl pohledy i běžného herního publika, které už tak shovívavé nebude. A takovým uživatelům bych měl obhájit, že i kdyby si připlatili 20 tisíc Kč na novou grafiku nebo procesor, stejně jim to moc nepomůže, protože více ze hry hardware prostě nevykřesá?

Co se herní náplně a ambicí týče, přiznám Flight Simulatoru ovace, ale za běh hry musím dát palec dolů. Až nastoupí na pulty obchodů nová generace hardware, třeba svůj postoj přehodnotím.

Za zapůjčení procesoru Intel Core i9-9900K a grafických karet Asus RX 580 Dual O8G, MSI GeForce GTX 1650 SUPER GAMING X, Gigabyte GeForce GTX 1660 SUPER OC 6G děkujeme společnosti CZC.cz.

Za zapůjčení základní desky Gigabyte Z390 Aorus Pro a grafické karty Gigabyte RTX 2070 Gaming OC 8G děkujeme společnosti Gigabyte.

Za zapůjčení grafické karty MSI RTX 2060 Gaming Z 6G děkujeme společnosti MSI.

Nejnovější články