Indie hry za rok 2011, které nesmíte minout
zdroj: tisková zpráva

Indie hry za rok 2011, které nesmíte minout

12. 2. 2012 17:10 | Téma | autor: Marek Král |

Kdo v minulém roce sledoval nezávislou herní tvorbu, tomu musela nezávislá pětice v Best of 2011: Nejlepší indie (nezávislá) hra připadat jako pokus o vtip. Pochopitelně, že jsme vybírali z toho nejlepšího – zavděčit se tím všem je však nemožné. A tak jsem si řekl: „Zkusme to… zkusme se zavděčit všem, ať už jsou to nadšenci do nezávislých her nebo jen náhodní kolemjdoucí. Zrekapitulujme si celý rok 2011 a v článku vypíchněme všechny důležité indie tituly, které by naši čtenáři buď už měli znát, nebo by si je měli nově zahrát!" „Skvělej nápad, Marku,“ povídá Petr, „napíšeš to?“

Následující text proto berte jako shrnující článek „všech“ hvězd nezávislého nebe roku 2011, stejně jako výčet mých oblíbenějších kousků; pominu-li ty, které se již dostaly do nezávislé pětky. A kterou jinou hrou by se mělo začít, než tou, jež se kvůli pravidlům hlasování nedostala do redakčního výběru? Drazí čtenáři, pohleďte na tu záři!

Limbo

Rok se s rokem sešel a prvotina dánských tvůrců Arnta Jensena (Hitman 2: Silent Assassin, Freedom Fighters) a Dina Pattiho (Gangland, Escape from Paradise City) se po xboxové exkluzivitě rovněž dostala na PlayStation Network i na plotny osobních želez. A je to opět velká sláva! Ačkoliv se Limbo hlásí hrdě k plošinkovému žánru, nedělá hře sebemenší problém při tom koketovat s hororem, zatímco se opodál stojící nad tím náramně baví a připodobňují její počínání k umění. Padají jména jako Tim Burton a Fritz Lang, jen si ne a ne vzpomenout na toho génia, který k Limbu skládal dílčí zvuky tvořící nezapomenutelný hudební celek, budující už tak hutnou atmosféru. „Martine Stigu Andersene, vy jste úžasný!“ zahihňal by se snad i Mozart.

Jamestown: Legend of the Lost Colony

To samé by mohl Mozart zahlásit na Francisca Cerdu, jenž vám na pianinu či na křídle vystřihne Debussyho či Contru. Cerda je muzikant, jenž vývojářům z Final Form Games vypomohl s hudební stránkou (bravurní elektronický orchestr) jejich šílené střílečky. Jaká je? Pro hráče je Jamestown: Legend of the Lost Colony především pomyslným návratem, a to hned v několika ohledech: návratem do doby, kdy frčely tuhé arkády, u nichž si mnoho pařanů rozbilo hlavu; návratem do doby, kdy u toho postávali kamarádi a rozbíjení hlav hlasitě povzbuzovali – mimo jiné to také byla doba bez internetu, tudíž se multiplayer hrál naživo a to doslova; Jamestown je rovněž odkazem k ještě dávnější minulosti a alternativní budoucnosti – děj hry je steampunkově vystaven na faktu, že Spojené království válčí se Španělskem o marťanskou kolonii, již Britové v 17. století založili. Jak? Postavili si obří vzducholodě a vypluli do vesmíru, přece! Co je to za otázku? Stejně nejapně se můžete ještě zeptat, jestli je ta hra dobrá.

Frozen Synapse

Paul „nervous_testpilot“ Taylor napsal a složil, stejně jako Francisco Cerda pro Jamestown, unikátní elektronický soundtrack, jenž umocňuje už tak silný prožitek ze samotného hraní. Chlapci z Mode 7 totiž vytvořili virtuálně ztvárněný dystopický cyberpunk, v němž si jdou bojovníci z hnutí odporu s vojáky korporátního zřízení vzájemně po krku. A je to tuhé, na tahy a jedinečné! Pokud je hra pro jednoho svěžím taktickým zážitkem, hra po síti s opravdovými hráči je pak taktickou nirvánou. Frozen Synapse přinesl tolik chybějící strategii postavenou na předpokladech toho, co nepřítel „nejspíš“ udělá, a nikoli pouze toho, co už udělal. Vizuální pojetí navíc odkazuje k filmovým kultům osmdesátých let, jako jsou TRON (1982) nebo WarGames (1983), což je věc, jež musí obměkčit snad každého.

SpaceChem

Zacharyho Bartha, řečeného Zachtronics Industries, zná málokdo. A přitom je to člověk, díky němuž vznikl Minecraft. Markus „Notch“ Persson totiž objevil jeho nedoceněnou hru Infiniminer, od níž se odpíchl a následně pak stvořil svůj opus magnum. V jistém ohledu je to smutný příběh, že za Barthův nápad sklízí úspěch někdo jiný. Takový už je holt život. Zacharymu Barthovi to může být ale stejně pupík: jednak zůstane provždy tím, kdo se zasloužil o úspěch Minecraftu, a jednak si Zacharyho budou hráči dlouho pamatovat jako toho šílence, jenž vytvořil onu proklatou logickou hru! SpaceChem, ačkoliv se vyslovuje [spɛjskɛm̩], nemá nic společného s nejlepším přítelem člověka, nýbrž s mozkovými závity a novým nepřítelem – chemií. Je to přesně ten typ logické hry, při níž si člověk připadá jako úplný idiot. Hra umí ponížit na samé dno a s rozkoší jí vlastní tak činí takřka bezustání. Atom tady, atom tam, tenhle rozděluje, tamten spojuje… a mozek se protáčí a řve: „Vypni to, vypni to, sakra, jinak se z toho zblázním!!!“ Jenže pak přijde první úspěch a chápání problémů přejde do krve, že se pak od hry horko těžko vstává. Každá vyřešená hádanka tu je jako vítězství nad obry. Cest, jak se dobrat ke správnému řešení, je vždy několik – hra tudíž dokáže, když se jí chce, náležitě ocenit originalitu myšlenkových pochodů. SpaceChem je velkým překvapením roku 2011.

Nitronic Rush

Team Nitronic se stejně jako Mode 7 veze na osmdesátkové retro vlně. Nitronic Rush velice okatě upozorňuje na TRON, jemuž přes elektrické obvody vhání do těla elektrické bití tak živé a plné síly, jako by mu snad hráli skuteční Daft Punk anebo Deadmau5. A aby toho nebylo málo, tak si tahle závodní hra razí cestu do let devadesátých, kde probouzí předky San Francisco Rush 2049, Rollcage, MegaRace, a ve stylu Trackmanie se před nimi předvádí v plné parádě. Dnešní doba si více než kdykoliv předtím žádá pořádné arkádové závody, jež by se doopravdy tvářily jako videohry, kde je možné se neskutečně vyblbnout... a létat – jak ostatně Nitronic Rush do puntíku splňuje. Jestli se dožiji roku 2080, chci, aby takhle nějak vypadaly hry.

Serious Sam: The Random Encounter

Kdo by si kdy pomyslel, že Serious Sam si jednou namísto trojrozměrného frenetického masakrování zahraje na tahové rpgčko s nádechem Japonska? Ale tak: ačkoliv má Sam ve jméně Serious, kdo by ho bral vážně? Na první pohled se tak kombinace dvou nepravděpodobných žánrů může zdát krajně podivná – jenomže pak přichází chvíle vlepit si pořádnou facku, poněvadž Serious Sam: The Random Encounter je neskutečně originální nářez! Kdo hrál Super Crate Box, ten ví, jak nespoutaně živelní dokáží být nizozemští kluci Rami Ismail a Jan Willem Nijman z nezávislého studia Vlambeer. Ale že vám to vůbec povídám – taktického JRPG Serious Sama hrál snad každý!

Rock of Ages

Chilský ACE Team na nás vyvalil další hru a stejně jako v případě jejich předchozí Zeno Clash je i Rock of Ages lavinou originality a svérázného přístupu mladých tvůrců. Věžovková mechanika vyzdvižená jedním z nejlepších herních menu (Options) za minulý rok zapojuje historické postavy do opravdu hodně humorných příběhových předělů tak, že se hráčova tvář mění v pitvořivou grimasu s vyceněnými zuby. Není se co divit: Rock of Ages přináší tolik původní přístup k žánru věžovek (stylizovaným grafickým zpracováním počínaje) s nebetyčnou jundou navrch při hraní multiplayeru. ACE Team patří k těm z progresivnějších nezávislých studií, jejichž tvorba je už na první pohled snadno rozpoznatelná. Kdo souhlasí, ať hodí kamenem!

Insanely Twisted Shadow Planet

Známý animátor Michel Gagné, jehož jsme vám v minulosti představovali, si konečně splnil sen a nakreslil si svou vůbec první videohru. Insanely Twisted Shadow Planet sahá ke slávě dávných Metroidvanií, kdy se na jedné mimozemské planetě proháníme létajícím talířem, objevujeme její skrytá nebezpečí a řešíme šílené hlavolamy. Osobitou kresbu dokreslují norští Dimmu Borgir, jejichž album Progenies of the Great Apocalypse, nahrávané společně s Pražským filharmonickým orchestrem, tepe na pozadí temného vizuálu. „Je to prostě žrádlo,“ jak by řekl Draken.

Magicka

„We wanted to be video game developers like you, then we took an arrow in the head,“ mohli by snadno parafrázovat švédští studenti z Arrowhead Game Studios, jejichž Magicka chrlí nebezpečnou originalitou, až je z toho srandy kopec. V žádné jiné hře si tvůrci nevyhráli takovým způsobem s kouzly a jejich nekonečnou kombinací, jako to činí tým Arrowhead. V žádné jiné hře se stejnou měrou neparodují odkazy na World of Warcraft, Warhammer, 300, Pána prstenů, Monty Python, Unreal Tournament, South Park, Metal Gear nebo Diablo, jako to činí tým Arrowhead. A pak: kdy naposledy jste mohli sami na sebe snést kouzlo ohně a říct si: „I'm on fire!“?

Hard Reset

Je jako strojem času do našich (NAŠICH!) dětských let, kdy jsme hltali každičkou stránku Neala Stephensona, Williama Gibsona či Philipa K. Dicka, a světem počítačových her jsme se prostříleli skrze Unreal a Quake. Vývojáři z People Can Fly, CD Projekt Red a City Interactive právě pro nás vzájemnou spoluprací sestrojili onen časostroj, abychom se mohli i dnes vyblbnout jako za mlada. Střílečka z pohledu první osoby, jež namísto neinteraktivních filmečků a moderního zdržování sází především na zběsilou akci a takřka okamžité hraní. Multiplayer možná chybí, ale bez něho jsme se v dávných dobách umně navržených singleplayerových her taky obešli.

Zbylé žánrovky

„Konečný“ výčet her, jež stojí za to znát a hrát, si shrňme pro jednotlivé žánry:

Adventury

Blackwell Deception

Gemini Rue (zmiňovali jsme v Best of 2011: Nejlepší adventura, Best of 2011: Překvapení a zklamání)

Superbrothers: Sword & Sworcery EP (zmiňovali jsme v Best of 2011: Nejlepší adventura)

Logické

Q.U.B.E.

Stacking (zmiňovali jsme v Best of 2011: Nejlepší adventura)

Plošinovky

BIT.TRIP RUNNER

Capsized (zmiňovali jsme v Best of 2011: Nejlepší plošinovka)

Explodemon

The Cat and the Coup

Rpgčka

Dungeons of Dredmor

The Binding of Isaac

To The Moon

Simulace

Space Pirates and Zombies

Fate of the World: Tipping Point

Solar 2

Věžovky

Dungeon Defenders (zmiňovali jsme v Best of 2011: Nejlepší strategie)

Sanctum

Orcs Must Die!

„Závodní“

Proun

Pojďte do mě!

Je úplně jasné, že mi v diskusi omlátíte o hlavu nezmíněné tituly... ale tak s tím se musí počítat, a proto říkám: „Do mě!“ Podělte se s dalšími čtenáři o své vlastní zážitky z her, jež jsem opomněl zmínit a vypíchněte další za rok 2011, na něž by se nemělo zapomenout. Zároveň vám tímto chci poděkovat za vaši čtenářskou přízeň a za to, že podporujete nezávislé tvůrce. Dobrých nápadů není nikdy dost, tak snad budete souhlasit s tvrzením, že v uplynulém roce jich většina vzešla právě z hlav indie vývojářů. Nechme se překvapit, co pro nás chystají na rok 2012.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Nejnovější články