Baldur’s Gate II: Enhanced Edition - recenze

PC

Recenzovaná verze: PC

Vychází na platformách: PC, MAC

Verdikt: Baldur’s Gate II: Enhanced Edition je povedený restaurátorský kousek, který zpřístupňuje desítky hodin skvělé zábavy nové generaci hráčů, zatímco pamětníkům umožňuje, aby si pohodlně připomněli nejlepší hru od BioWare.

Hodnocení redakce 8/10

Jak hodnotíme

Objednat na JRC.cz - obchod plný zábavy

28. 11. 2013 v 20:30 - Recenze Autor: Michal Nemec Komentáře: 0

Baldur’s Gate je legendární série, která znovu dokázala na obrazovkách oživit počítačový svět Forgotten Realms. Je začátkem a zároveň i koncem. Koncem jedné éry počítačových RPG a začátkem té následující. Jde o základní stavební kámen tvorby společnosti BioWare, protože všechno, co přišlo po Baldur’s Gate hrách byla, svým způsobem, jenom variace na motivy načrtnuté v této sérii.

Baldur’s Gate II: Enhanced Edition - recenze

Jde o monolit, tyčící se vysoko nad oblaky jako připomínka starých, dobrých, ale dnes už zašlých časů. O Baldur‘s Gate II to platí dvojnásob. BioWare v ní dokázali zahustit herní svět plejádou postav a postaviček. Na některé z nich už člověk dávno zapomněl, jiné se mu nesmazatelně vryly do paměti.

Klidně můžete mít nechuť nebo přímo odpor k neustále omílanému fantasy žánru - je to pochopitelné a nedá se s tím nic dělat. Někteří lidé proto fantasy hry snad až systematicky odmítají. Nedělají však v případě Baldurovy brány chybu? Než si člověk odpoví, napadne ho spousta dalších otázek. Co tuhle hru staví nad ostatní hry? Čím je tak výjimečná?

Nejde náhodou jen o nostalgii člověka, který s hrou prožil tolik hodin, že už se to dnes snad ani nedá spočítat? Je to vina kouzla okamžiku, té specifické konstelace věku, času a prostoru? Nebo za onu výjimečnost může skutečně solidní her systém? V případě Baldur’s Gate II tedy modifikovaná pravidla druhé edice Advanced Dungeons & Dragons, která potlačila tahový systém a dala tím prostor dynamickým, ale pořád taktickým soubojům. Otázky, samé otázky...

Vylepšená edice

Jak zlepšit něco, co je dokonalé? Samozřejmě je to velmi nadneseně položená otázka. Nic není dokonalé, ale k pověstné božské legendárnosti nemá druhá Baldurova brána daleko – alespoň to tvrdí „jeden“ pamětník. Samozřejmě i v případě BGII platí staré zlaté pravidlo: Nehas, co tě nepálí. Overhaul Games (Beamdog) se toho naštěstí rozhodli držet jako klíště. I když je těžké říci, jaké byly jejich původní motivy – museli totiž přidat nějaký nový obsah navíc.

Hlavní devízou vylepšené edice BGII je možnost spustit hru i na nejnovějších systémech, ve vysokém rozlišení a bez jakékoli nutnosti provádět šamanské rituály okolo nastavení hry či bez zásahů do různých koutů samotné podstaty hry.

Zkušený hráč a uživatel PC si teď možná pohrdavě odfrkne a půjde jinam. Možná i právem. Faktem ovšem je, že úpravy, které Overhaul Games na hře provedli, jsou příjemné, neobtěžují a pocit z hraní naopak mírně vylepšují. Na liště přibylo tlačítko pro rychlé ukládání nebo přehledný polo-automatický nástroj ke sbírání předmětů. Na podobné vymoženosti si i starý a zkušený hráč velmi rychle zvykne. Jde sice spíše o drobnosti a maličkosti, ale potěší.

...

Bohužel úpravy přinesly i několik bugů. Občas dělají neplechu hráčem vytvořené AI skripty, které hrají ve složitějších soubojích zásadní roli. Vaši hrdinové též někdy přestanou zcela reagovat, případně se tak nějak zasekne pořadí kouzel vašeho mága, který pak jako pitomec stojí na místě a nešťastně čeká na smrt. Co jiného mu také zbývá. Výše uvedené nepříjemnosti, jakkoli dovedou otrávit, se naštěstí nevyskytují příliš často.

Hráči na oficiálních fórech si stěžují na řadu dalších nedostatků. Ani na jeden z nich jsem sice při hraní nenarazil, ale může jít o shodu šťastných náhod. Ve hře typu BGII existuje milion různých situací a kombinací, které se hypoteticky mohou během hraní rozpadnou a pokazit. Vylepšená verze Baldur’s Gate II by si určitě zasloužila delší testování, ale jen připomenu, že v mé družině probíhalo všechno víceméně podle plánu.

Nové tváře

Staré tváře a známá místa vyvolávají vzpomínky. Pamatujete, jak jste si někoho ve hře oblíbili, jen aby vám později bez mrknutí oka vrazil dýku do zad? Přestože příběh BGII jste už před mnoha lety nechali dávno za sebou a možná jste na něj i zapomněli, jakmile podrazácká postava vstoupí na scénu, chcete ji okamžitě zabít. Všechno se vám naráz vybaví. I když nevíte jak je to možné a nedokážete hned popsat všechny detaily, při hraní se všechny tyhle pocity vracejí zpět.

BioWare a jejich příběhy jsou možná předvídatelné, ale přeci jenom kouzelné. Postavy ve hrách jsou si hodně podobné, ale přece jiné. Baldur’s Gate je pramen, ze kterého vyvěrají všechny archetypy pozdějších her BioWare. Pokud patříte k mladší generaci a zažili jste jen Dragon Age nebo Mass Effect, při hraní vylepšené verze BGII zmíněné archetypy okamžitě rozeznáte. Někdy se jim také říká „BioWare klišé“ a lze polemizovat, nakolik jsou postavy v BGII dobře napsané, nebo jen výborně sedí do prostředí, z něhož vlastně archetypy postav pochází. Jedno však postavám nevezmete – dokáží zaujmout.

K některým chováte už od začátku odpor, jiné vám naopak přirostou k srdci zatímco ty další ...řekněme, že působí otravně. Každá z nich však má svou osobnost, což je zřejmé a nelze to to popřít. Dokonce i hlavní záporák patří do skupiny těch nezapomenutelných. Jeho motivace a činy mají vnitřní smysl.

...

Většina nového obsahu vylepšené edice BGII se tedy týká nových postav, které si můžete přidat do party. Tři z nich už znáte z rozšířené edice prvního Baldur’s Gate – polorok Dorn, divoká magička Neera a mnich Rasa ad. V remasteru dvojky se k nim přidává zlodějka Hexxat. Jak tvůrci naložili s trojicí nových postav v jedničce netuším, ale stejně jako pro postavy z původní hry vás pro tuhle čtveřici ve dvojce čeká velmi slušná porce nového obsahu.

Grafickým zpracováním je nový obsah nerozeznatelný od toho, co před lety stvořili lidí z BioWare. Nebije do očí a působí skutečně tak, jako by tento nový obsah patřil do původní hry. Textová stránka nových postav je už ale o fous slabší. Člověk má neustále pocit, že se tvůrci z Overhaul snaží přiblížit autorskému rukopisu lidí z BioWare, ale ne zcela úplně se jim to daří. Na každém kroku je vidět snaha o to, aby stvořili novou zapamatování hodnou hlášku nebo část charakteru, ale nepřináší to své ovoce na sto procent.

Třeba postava Hexxat je napsaná velmi slušně, dokonce má i několik zajímavých dialogů s hráčovou postavou a jeden moc hezký zvrat v rámci své příběhové linie. Podobné je to v zásadě i s ostatními novými postavami. Každé z nich však k absolutoriu něco chybí. Přesto je pozitivní, že si s sebou postavy přináší vlastní příběhy a problémy, které jim pomáháte řešit a zároveň vás s nimi čeká adekvátní vyvrcholení datadisku Throne of Bhaal – ten je automatickou součástí vylepšené edice BGII.

Pochod smrti

Baldur’s Gate II: Enhanced Edition se skládá celkem ze tří částí a spojuje v sobě všechno, co Infinity engine dokáže. Příběhovou hratelnost, která volně přechází do nikdy nekončících soubojů. Dále kromě základní hry Shadows of Amn obsahuj už zmíněný datadisk Throne of Bhaal, kterému jsem v době kdy vyšel původně vyčítal přílišnou akčnost. Závěr celé ságy se totiž zvrtne přesně v to, co na starších hrách od BioWare nemám moc rád – souboje, všudypřítomné a úmorné souboje. Jako by to bez nich nešlo. Chápu však, že jde o můj osobní problém. Když je soubojů příliš velké množství, začíná mi to vadit.

Třetí složka se přímo týká boje a bojového systému, na kterém je vylepšená verze BGII vlastně postavená. The Black Pits II: Gladiators of Thay je pokračování Black Pits z vylepšené edice prvního BG a jak už je jasné z názvu, jde o prakticky čistě bojový mód, ve kterém se tvůrci z Overhaul snažili z Infinity enginu vymáčknout maximum.

Čekal jsem proto od Black Pits II bezmyšlenkovité souboje, ale k mému překvapení došlo i na vyprávění jakéhosi příběhu z této arény. Dostáváte se tam nedobrovolně jako zajatci a musíte logicky bojovat pro pobavení publika. Celá tato část je vystavěná z několika nových map a je obohacená o rozhovory s ostatními gladiátory nebo dalšími lidmi zevnitř arény. Příběh je samozřejmě velmi jednoduchý až primitivní a vaším jediným cílem je dostat se z nedobrovolného otroctví na svobodu.

V prvé řadě budete v Black Pits II bojovat a můžete vsadit krk na to, že souboje v aréně pořádně prověří vaše znalosti herních pravidel a taktické schopnosti. Protivníci nejsou žádní hlupáci a pravděpodobně je pohání speciálně napsané skripty, protože mi dávali pořádně zabrat. Navíc mě potěšilo, že jsem si po letech mohl opět vytvořit svou vlastní družinu. Možná i to byl důvod, proč se mi koncept arénového módu tak líbil. Připomnělo mi to začátek jiné hry, kdy jsme pod temným slunce bojovali v aréně za svobodu. Jen ty souboje byly tehdy tahové, zatímco tady probíhají v reálném čase a jsou hektičtější.

Otázka ceny

Znáte to sami, jak se vám najednou vrátí všechny vzpomínky, když si prohlížíte staré fotografie. Nejenom na konkrétní lidi, ale i na situace, které jste spolu prožili. Jsou to příběhy. Ponořit se zpět do Faerûnu v remasteru BGII pro mě bylo to samé, tedy cesta do minulosti. Vybavovaly se mi pocity, zážitky a všechno na mě křičelo: Tohle je dokonalá hra! Každá chybička, která se během hraní objevila, paradoxně na pocitu dokonalosti jen přidávala. Bylo to okouzlení, o kterém jsem si myslel, že už dnes není možné zažít. Ne po těch letech! Ale dostavilo se.

Člověk však musí občas pustit ke slovu i rozum, který začal klást otázky. Vylepšená edice stojí dvakrát tolik, co klasická verze třeba na GoG.com. Vylepšená edice nabízí komfort při hraní hry včetně širokoúhlého zobrazení a několika hodin zábavy navíc na konto nového obsahu. Jenom základní hra společně s datadiskem nabízí okolo 100 hodin čistého herního času a ještě tu máte nový obsah. Během doby, kterou strávíte hraním BGII, byste dohráli celou řadu dnešních her. V trvanlivosti hry tedy problém není. Ve zkušenostech už ale ano.

Veteráni série podle mě spíše zůstanou u klasické verze, protože si ji umí modifikovat a nastavit – když si s ní vyhrají dostanou žádanou porci klasického obsahu. Pro méně zkušené hráče nebo nováčky je ale vylepšená edice BGII zajímavou možností k seznámení s vrcholným dílem BioWare, protože úrovně kvality Baldur’s Gate II už BioWare v rámci své tvorby nikdy nedosáhli. Mladší hráči se ale stejně mohou zamýšlet nad tím, jestli pro ně s ohledem na cenu vylepšené edice BGII nebude lepší sáhnout po něčem modernějším. Nic to však nemění na tom, že Baldur’s Gate II: Enhanced Edition je povedené oživení legendárního RPG titulu.

A nakonec bylo...

Oheň v krbu pomalu dohoříval, bylo třeba přiložit. Mág vstal ze svého pohodlného křesla, přihodil polínko a vykročil ke dveřím. „Tak se zvedejte bando, čeká nás ještě dlouhá cesta!“ Zamával rukama, aby své společníky popohnal. „Ale..., nedopověděl jsi nám, jak to dopadlo s bhaaalovým děckem,“ protestoval jeden z nich. „Příště... ještě bude spousta příležitostí k vyprávění příběhů.“

„Pff,“ odfrkl si druhý. „To jsi říkal už minule, a jak to dopadlo. Dokončil jsi příběh o Strahdovi? Nedokončil. Ani ten z Menzoberranzanu a dokonce ten z Myth Drannor ne,“ nedal se odbýt. „A který z Myth Drannor myslíš?“ Mág se usmál a jako poslední vyšel na ulici. Dveře se zavřely a v krčmě na malou chvíli zavládlo ticho, ale opravdu jen na chvilku. Za chvilenku se místností rozlehla píseň o Faerûnu...

Tagy: Baldur's Gate (série) fantasy RPG remake

Zdroj: Vlastní

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PS4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Wii, 3DS, DS, PS Vita, iPhone a iPad. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Call of Duty, World of Warcraft, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield nebo FIFA.