Kdo by neměl rád návykové hry? Legendární koncept „ještě jeden tah“ dobře známý z Civilizace se projevuje nejen u populární strategické série, najdeme ho i jinde a je fascinující sledovat jeho evoluci. Proto i letos pokračujeme v kategorii Nejnávykovější hry, pracovně pojmenované „ještě pět minut“. U některých her to může být mírou obsahu, jinde zase promyšlenými herními mechanismy, někde kombinací obojího. A je pravdou, že od níže jmenovaných premiantů jsme se v redakci nemohli vůbec odtrhnout a z „ještě pěti minut“ se v řadě případů stalo spíše pět hodin.

3. místo: Warhammer 40,000: Rogue Trader

zdroj: Owlcat Games

Společně s Against the Storm je Warhammer 40,000: Rogue Trader jedním z nejpříjemnějších překvapení konce letošního roku. Obě hry jsou skvělé a nesmírně návykové. Rogue Trader vyniká snad vším, nicméně časově nebezpečný koncept ještě jednoho tahu tady sebevědomě nastupuje ve chvíli, kdy se během konfliktů hra změní z klasického izometrického RPG v tahovku. Nejen tam, nicméně právě tam ona návykovost exceluje a vy nebudete chtít přestat.

Warhammer 40,000: Rogue Trader navíc nevyžaduje perfektní znalosti desítky let starého univerza a je tak ideální vstupní drogou i pro hráče tímhle specifickým světem nepolíbené. Nechat se Rogue Traderem pohltit až po uši tak není vůbec těžké. Jde totiž o fantastické RPG s masivní rozlohou, hromadou epických momentů, a především s takovou plejádou možností a obsahu, že se do něj lze jednoduše ponořit až po uši. A právě díky hromadě kvalitního obsahu a nesmírně návykovým tahovým soubojům se ze hry nebudete chtít vůbec vynořit.

2. místo: The Legend of Zelda: Tears of the Kingdom

zdroj: Foto: Nintendo

O kvalitách The Legend of Zelda: Tears of the Kingdom se bavit asi nemusíme. U nás ji Pavel v recenzi hned tituloval jako kandidáta na hru roku a podle Metacriticu jde o jednu z nejlépe hodnocených her všech dob. Nová Zelda ale není „jen“ špičková. Ona je taky nesmírně návyková a koncept „ještě pět minut“ zvládá levou zadní. Nejde ani zdaleka jen o dnes už dobře známý trojúhelníkový design prostředí, který vás žene pořád kupředu.

Tears of the Kingdom je tak neskutečně nacpaná obsahem, že nevíte, co chcete dělat dřív. Před nosem se vám nepromenáduje jediná pomyslná mrkvička, ale rovnou celé mrkvové plantáže. Obsah je tu navíc tak pestrý a variabilní, že si najdete vždycky něco – někdy to může být kratičký Korok, jindy středně dlouhá jeskyně, příště zase celý dlouhý vedlejší úkol. A cokoliv mezi tím. Obsahovou i časovou pestrost všemožných aktivit pak jen podtrhuje konzistentně skvělá kvalita i toho nejposlednějšího vedlejšího úkolu. Od nové Zeldy je opravdu těžké se odtrhnout, neboť máte pořád na očích celou plejádu obsahu, kterým můžete zabít jen těch pět minut. Anebo taky pět hodin.

1. místo: Against the Storm

zdroj: Hooded Horse

Jedno z největších překvapení konce letošního roku boduje nejen v rámci svého žánrového mixu, ale především i díky své neuvěřitelné návykovosti. Pravdou sice je, že jedna hra Against the Storm trvá déle než pět minut, ale to nic nemění na její neskutečné chytlavosti a vaší neutuchávající touze jít pořád dál. Against the Storm je šikovný žánrový mix, jehož středobodem je roguelite strategie. Ta je už z principu podžánru návyková, neboť začínáte pořád dokola a kdyby nebyly věčné začátky nesmírně zábavné, nefungovalo by to.

Hra ale navíc zvládá být opravdu každou vteřinu nesmírně napínavá, pořád vás něco neúnavně žene kupředu a vám to prostě nedá. Strategický mix chytne, nepustí a vy budete chtít za každou cenu postavit ještě jednu vesnici a dál tak oddalovat večerku. A pak ještě jednu. A další. A tak pořád dokola, až si uvědomíte, že už dávno není večer, ale skoro ráno. Against the Storm nás v redakci uhranula, chytla a nepustila takovým způsobem, že se pro nás stala tou nejnávykovější hrou letošního roku.