Kategorie Zklamání roku je ve vyhlašování našich Best of takovou černou ovečkou, protože přece jen nevyhlašujeme ceny Worst of, ale snažíme se zaměřit na to nejlepší, co uplynulý rok přinesl. Bohužel i těch špatných her se pokaždé urodí dost a dost, přičemž u některých ten průšvih předem čekáme, občas jsme ale až v poslední chvíli nepříjemně překvapení, jak moc jsme se ve svých očekáváních spletli.
Od všech tří nominovaných her jsme si slibovali mnohé, protože jejich tvůrci v minulosti stvořili zábavné tituly, případně podle trailerů vypadaly velmi nadějně. Jenže marketing a historie míní, lidé mění.
3. místo: Saints Row
Série Saints Row má v našich srdcích místo coby méně seriózní žánrový příbuzný Grand Theft Auto, kterému není nic svaté. Je to takový ten zábavný strýček, který pro košilatý vtípek z Pivrnce nejde nikdy daleko, už u nedělního oběda má tři promile, hlasité krkání je dle něj známkou zdraví, ale v jádru má dobré srdce a všichni ho mají rádi, i když ho neberou moc vážně. A my jsme se na opětovné shledání těšili, jenže namísto žoviálního strýce na rodinnou oslavu v srpnu dorazil výrazně míň oblíbený strejda, který se zoufale snaží maskovat svou nevyzrálost snahou zalíbit se nejmladším členům rodiny.
Letošní Saints Row se zuby nehty snažilo nechat předchozí čtyři díly za sebou, zároveň v jádru zůstalo tou stejnou nevyladěnou hrou. Bugy bychom mu možná ještě odpustili, příšerný příběh s nesympatickými, moralizujícími postavami stejně jako nezábavnou, milionkrát recyklovanou hratelnost ale nikoliv. Tenhle návrat se zkrátka vůbec nepovedl a sérii na dlouhou dobu zabouchl dveře před nosem.
2. místo: Ghostwire: Tokyo
Druhé místo si vysloužila akční adventura od Tango Gameworks, tvůrců série The Evil Within, a to především za obrovskou porci přetvářky. Ghostwire: Tokyo se totiž v propagačních materiálech před vydáním tvářilo jako velmi atmosférický mysteriózní horor, kde v japonské metropoli hromadně mizí lidé a nechávají za sebou akorát kupičky oblečení, přičemž hlavní hrdina je vůči této záhadě imunní, a tedy ideální kandidát na její vyšetření.
Velmi zajímavě znějící premisa bohužel ve hře reálně nehraje ani první, ani druhé housle, na zadní kolej ji odsouvá plejáda nešťastných designových rozhodnutí. Ghostwire: Tokyo není horor ani trochu, vyklubala se z něj jakási magická střílečka v otevřeném městě, jejíž náplň je dosti jednotvárná, příběh plytký a nezvládá ho zachránit ani tokijské zasazení, ani plejáda mýtických bytostí, které nahradily lidské obyvatelstvo. Vyloženě špatná hra to není, ale definici zklamání z planých slibů a mystifikujících trailerů naplňuje rozhodně.
1. místo: Babylon’s Fall
Zlatou medaili hanby posíláme do PlatinumGames. Mistři žánru hack & slash tentokrát tnou a sekají úplně vedle – soubojový systém je jedinou světlejší stránkou v hlubinách temnoty příšerných designérských faulů.
Pokus přenést vycizelovanou akci do online prostředí kooperativní rubačky zkrátka vůbec nevyšel, a ačkoliv tvůrci zpočátku doufali, že se jim podaří napáchané chyby napravit a do Babylon’s Fall nalákají své fanoušky zpátky, nakonec od rozdělané práce dali raději ruce pryč. Problémy jsou zkrátka v jádru hry příliš hluboko, než aby se vyplatilo je řešit.
Neúspěšných her s dlouhodobou podporou existuje sice celá řada, protože dostatek velryb k sobě může přilákat jen hrstka z nich, ale od PlatinumGames tenhle průšvih bolí o to víc, protože ho můžeme srovnávat s jejich téměř dokonalou singleplayerovou produkcí.
Vedle pochybných designových rozhodnutí můžeme kritizovat prapodivnou grafickou stránku i monetizační model – Babylon’s Fall rozhodně neměl být hrou za plnou cenu, nýbrž free-to-play titulem. Tak či tak už si ho stejně nemůžete koupit, a pokud jste si ho náhodou pořídili ještě před zrušením, můžete si největší průšvih roku 2022 zahrát už jen do 27. února 2023.