Proč má Morrowind stále co nabídnout i po 20 letech existence?

20. 5. 2022 17:00 | Téma | autor: Jiří Svák |

Kdo z vás by si ještě dnes zahrál Morrowind, aniž by se ušklíbl nad nízkým počtem polygonů, topornými animacemi postav či zastaralými dialogy, které spíše než konverzaci připomínají procházení automatických oprav ve Wordu?

I v kontextu doby vydání mohl The Elder Scrolls III: Morrowind působit jako chudší příbuzný předcházejícího dílu, alespoň v řeči čísel. Oproti Daggerfallu ztratil asi 90 % herní plochy, zahrnoval jen jeden region kontinentu Tamriel, a to ještě pouze jeho část, či například ořezal některé prvky RPG systému postavy.

Přesto je Morrowind mnohými (včetně mě) považován za nejlepší díl série a navzdory své zastaralosti dokáže i dnes oslovit nové hráče. Čím to je?

Morrowind přinesl něco, co v tehdejší době způsobilo revoluci a co vlastně funguje dodnes: Svět vybízející k prozkoumávání, který je rozmanitý, živoucí a uvěřitelný (Zdravím Daggerfall s jeho procedurálně generovaným kontinentem prázdnoty!), svěží v zasazení (Ahoj Oblivione s okoukanou fantasy náturou!) a zároveň přináší zážitek, který nevodí za ručičku, a nechá tak hráče zažít pocit, že si úspěch opravdu vydobyl (Koukám na tebe, Skyrime s jednoduchým soubojovým systémem a všudypřítomnými questovými ukazateli!).

I když formule velkých západních RPG od té doby samozřejmě pokročila, podobné protiklady jsou něco, co definuje základ dobré hry s otevřeným světem i dnes: Šablonovité versus ručně tvořené, výplňkové versus zapamatovatelné, efektní versus promyšlené. Ne nadarmo u sebe i v okolí pozoruji jakousi únavu z rozmáchlých otevřených světů… Ale to už odbočuji.

Můj osobní příběh s Morrowindem začal chvíli po vydání, když jsem na hru narazil u kamaráda. Tehdy jsem z ní nebyl příliš nadšený, vrchol RPG pro mě byl Gothic, jenž mě měl v té době plně v moci, takže jsem pohrdal jakoukoli hrou z pohledu první osoby. Vím, moc to smysl nedává, ale mé dvanáctileté já to prostě takhle mělo.

Hře jsem tak na chuť přicházel pomalu. Svou roli v tom hrál určitě i fakt, že jsem čas u Morrowindu trávil spíše v pozici pasivního sledujícího, protože k ovládání mě kamarád příliš nepouštěl. Do aktivní úlohy jsem se dostal až ve chvíli, kdy bylo potřeba nainstalovat češtinu a muselo se začít šachovat s pluginy – ta radost, když se nám podařila hra spustit se zaškrtnutým morrcz.esp a konečně jsme NPC ve všem rozuměli!

Asi to předznamenalo mou budoucí vášeň pro moddování, protože první věc, kterou jsem se hrou udělal, jakmile jsem si ji přinesl domů a nainstaloval, byla tvorba vlastního obydlí v Creation Kitu a vymýšlení místa, kam ho ve stokách v Balmoře napojím. Zlaté časy.

The Elder Scrolls III: Morrowind zdroj: tisková zpráva

Postupem času jsem ale začal být světem Morrowindu fascinován. Bizarní fauna i flóra, podivná architektura, pestré prostředí od bažinatých, zalesněných lokací Ascadian Isles přes městskou zástavbu Vivecu až po nehostinné sopečné Ashlands. A mezi tím vším se občas vylouply imperiální pevnosti, které do regionu jako kdyby vůbec nepatřily.

Vvardenfell totiž velmi zdůrazňoval svou jinakost. A nejen v tom, jak vypadal, ale i svými zákonitostmi. Místní obyvatelé, Dunmeři, si na relativně izolovaném ostrově vytvořili vlastní kulturu se zajímavým uspořádáním a svébytnými rituály. Součástí toho byla i nedůvěra k cizincům, včetně vašeho herního charakteru. Jakmile hráč pochopí, že „n‘wah“ nebo „swit“ nejsou zrovna kamarádská oslovení a začne toto pozadí rozplétat, vyloupne se z toho nesmírně obsáhlý a sofistikovaný soubor příběhového pozadí. Najdete v něm politikaření, téma rasismu, mysticismus i dávnou historii, která odkrývá tajemství zašlé civilizace, s jejímž odkazem se na ostrově lze pravidelně setkávat. A k tomu si připočtěte trojici podivných bohů pod akronymem ALMSIVI, z nichž jeden osobně sídlí v hlavním městě a ve vašem příběhu bude hrát zásadní roli. Ta bázeň, když přistupujete k živoucímu božstvu v jeho chrámu!

Vivec zdroj: Foto: Bethesda

Zahlcení jinakostí je v Morrowindu tak velké, že mi trvalo pěkně dlouho, než jsem ho skousnul. Pochopit, jak ostrovní enkláva funguje a jaké jsou vztahy mezi jednotlivými frakcemi, vyžaduje soustředěné hraní a čtení nejen dialogů NPC, ale i knih a poznámek rozmístěných v herním světě.

Hra vám informační nálož nijak neusnadňuje. Na rozdíl od novějších titulů zde chybí pořádný strukturovaný deník úkolů. Ten v Morrowindu je jen velkým poznámkovým blokem, který musíte pročíst a prolistovat, pokud chcete něco najít, anebo si nanejvýš témata filtrovat podle klíčových slov. Nesetkáte se rovněž s žádnými úkolovými ukazateli ani dalšími pomocnými prostředky. Pokud chcete splnit quest, musíte se zorientovat v terénu, přečíst si instrukce a být připraveni bloudit.

Ač to dnes evokuje vskutku dřevné doby RPG, podporuje to pocit, že hráč je v Morrowindu opravdu objevitelem. Sice nemusíte všechno odchodit pěšky, protože na ostrově funguje několik druhů rychlé přepravy, vytvořit si i přesto nějakou myšlenkovou mapu prostředí a orientační body neuškodí. A hra vás za to odmění.

S terénem se postupně seznámíte natolik, že vám některá místa přirostou k srdci. Tomu velmi pomáhá i sound design, kterým se regiony a města prezentují. Kdo by mohl zapomenout na úchvatný soundtrack Jeremyho Soulea?

Nejste už mým chvalozpěvem trochu přehlcení? A to bych vám mohl ještě vyprávět o herních systémech. Tvorba kouzel, flexibilní model výbavy, vývoj postavy s několika herními styly…

Nemá ale smysl z toho dělat recenzi po 20 letech. Ostatně, možnosti, které hra nabízí, už jsou dnes standardem. Takže co jiného staví Morrowind na piedestal?

Komunita, a to především ta modderská. Nemůžu popřít, že vládcem v tomhle odvětví je bezesporu Skyrim s počtem modifikací přesahující 100 tisíc (nexusmods), Morrowind je ale v mých očích takovou startovní čarou v uživatelské kreativitě, která se neomezuje pouze na úpravy ve hře, ale podobně jako další fandomy přesahuje i do hudby nebo grafiky.

Morrowind zdroj: Art by Jedi-Art-Trick

Pozoruhodná je trvanlivost této komunity. I 20 let po vydání vznikají pro Morrowind nové mody, ba co víc, v aktivním vývoji je celý nový engine, který dokáže nahradit NetImmerse/Gamebryo, na němž Bethesda hru postavila. Tehdejší produkt nebyl ani zdaleka dokonalý a vykazoval spoustu chyb, s rozvojem technologií je dnes už navíc zastaralý, ale i tohle dokázala komunita napravit.

OpenMW je otevřený (myšleno slovníkem open-source) engine, který ke svému běhu potřebuje jen data a assety původní hry, jinak funguje samostatně a podstatně lépe než stará verze. Kromě podpory moderních systémů vylepšuje i grafiku nebo renderování, rozšiřuje herní nastavení a běží multiplatformně. Celý Morrowind je v prostředí OpenMW již hratelný od začátku do konce a engine podporuje i modifikace pro původní hru, takže si můžete titul ještě dále vylepšit.

Nemá smysl vyjmenovávat, kolik modů lze na hru naroubovat a co všechno dělají. Stačí však zmínit obří projekty jako Tamriel Rebuilt, který do hry přidává pevninskou část Morrowindu k prozkoumání, Morrowind Rebirth, jenž překopává celou hru, aby byla atraktivnější pro veterány, nebo oblíbený grafický add-on MGE XE, který dokáže vylepšit vizuál hry tak, že snese srovnání s modernějšími kousky (bohužel nefunguje pod OpenMW). Hra pak může vypadat třeba takhle:

Morrowind zdroj: Morrowind Graphics Guide by DassiD

Nesmrtelnost světa Morrowindu dokládají i snahy modderů o znovuvytvoření ostrova Vvardenfell v enginu Oblivionu či Skyrimu, což je vzhledem k množství práce dedikace opravdu mimořádná. Doporučuji zavítat na stránky projektů jako Morroblivion nebo Skywind.

Svůj díl přináší samozřejmě také komunita memů a herních videí, u které mě v posledním roce až překvapilo, s jakou razancí se mi opětovně vetřela do feedu na YouTube. Věděli jste, že Morrowind má svoje synthvawe remixy? Oh my sweet Nerevar!

Kouzlo světa Morrowindu prostě funguje. I po 20 letech, i přes bariéry v podobě nižší přístupnosti pro dnešní hráče. Hodně věcí se dá zalepit nebo vylepšit mody a ani nechvalně proslulá chybovost není s open-sourcovým enginem OpenMW už tak žhavá. Pokud jste na sopečný ostrov dosud nezavítali, je čas to napravit. Bude to trochu jiný zážitek, než jste z aktuálních her zvyklí, trpělivé a pozorné hráče ale čeká podivný ráj.

Nejnovější články