Galerie

Úspěch tuzemských her momentálně zastiňuje masivní popularita Kingdom Come: Deliverance 2, nezapomínáme ale ani na menší projekty, které mají potenciál ukázat Česko širšímu publiku v zajímavých hrách.

Jednou takovou hrou je simulační adventura Back in Service, která věrně zpracovává život strojvedoucího pražského metra linky A. Po krásném úspěchu přes komunitní financování na Startovači, kde hra tvůrce Dominika Vojty vybrala takřka desetinásobek požadované částky, se Back in Service vylouplo na Steamu v předběžném přístupu.

Novinky

V novém českém simulátoru Back in Service můžete řídit pražské metro

Metro Dominika fascinovalo už odmala, rád v dětství chodíval na různé historické jízdy, takže když během covidové pandemie měl najednou více volného času, rozhodl se jej využít kreativně. Samouk, který se jinak živí jako grafik, začal dělat vlastní hru, ze které se později stal právě Back in Service.

První krůčky v Unreal Enginu proto začínaly ve stanici metra – sevřený, geometricky jednoduchý interiér byl ideální start vlastně ještě předtím, než byl Dominik rozhodnutý vytvořit z tohoto prostředí celou hru.

„Jako rodilý Pražák jsem tolik nepřišel třeba k vlakům, ale metro mě vždycky fascinovalo, tak jsem se rozhodl tvořit tímto směrem. Navíc, spousta fotek je dostupná na internetu, takže jsem ani nemusel nějak výrazně do terénu a dlouhou dobu jsem Back in Service bral jako takový svůj projekt, který neuvidí nějak hodně lidí… což vyplynulo v to, že teď spoustu prvků předěláváme, aby to dohromady působilo víc jako hra,“ říká tvůrce, se kterým jsem si o ztvárnění Prahy, kterému chybí ikonické panorama, povídal v redakci.

Zrod virtuálního metra

S myšlenkou kratochvíle, která může být pro pár lidí zajímavá, pak Back in Service putovalo na Startovač. Vojta si vybral cílovou částku symbolicky 74 tisíc korun, protože v roce 1974 u nás začalo jezdit první metro. Finance měly zajistit, že když se místo části svých zakázek bude věnovat chvíli práci na konceptu, tak jej to finančně nezruinuje. Nakonec vybral přes 690 tisíc korun a s úspěchem crowdfundingu přišlo i uvědomění, že o hru je mnohem větší zájem - ale s tím i vyšší nároky na kvalitu.

„Začal jsem hru dělat fakticky od nuly, protože s takovým rozpočtem musíme dodat větší kvality. Začal jsem hledat taky další členy týmu, kteří mají zkušenost třeba přímo s 3D modely, nakoupili jsme i nějaké assety, abychom práci urychlili. Už to není projekt jednoho člověka, ale týmu,“ vysvětluje Dominik Vojta.

zdroj: Dominik Vojta

Na první pohled by si člověk mohl Back in Service spojit s klasickým dopravním simulátorem. Stanice, soupravy, to vše je zpracováno s maximální autenticitou. V jádru se ale skrývá více hratelnosti a adventura, kde třeba v prostředí pražské podzemky řešíte environmentální puzzly, prozkoumáváte servisní tunely a odemykáte další části více než padesát let staré dráhy.

I samotné řízení vlakové soupravy sice počítá zrychlení, hybnost, hmotnost vagonů, převýšení, ale simulaci jedna ku jedné byste tady hledali marně. „Navázali jsme spolupráci s dopravní fakultou při ČVUT, se kterými konzultujeme technikálie, ale rozhodli jsme se vydat jednodušší cestou. I přesto mají soupravy elektrodynamickou i vzduchovou brzdu jako ve skutečnosti, které mají různé vlivy na jízdní vlastnosti. Taky mám rád adventury a chtěl jsem tam ty prvky mít, což se do simulátorů moc nehodí,“ říká tvůrce s tím, že se nechtěl držet nějaké předem dané žánrové škatulky.

Hra navíc odráží jeho cestu k vývoji jako takovému: „Učil jsem se dělat různé prvky, které nakonec ve hře skončily. Třeba jsem se chtěl naučit, jak vytvořit zámek s číselným kódem, tak ho máme ve hře jako hádanku k odemčení další lokace a podobně.“

Z minulosti do současnosti

Back in Service odráží reálné soupravy z roku 1978, nabízí se tak otázka, proč se Dominik Vojta nerozhodl zobrazit modernější verzi pražského metra. „Je to hlavně proto, že tyto staré soupravy se už dneska moc nevidí. Odkazuje na ně vlastně i název hry – že něco vracíme do provozu. Přišlo mi to zajímavé, protože si přesně tyto vozy pamatuju z historických projížděk,“ vzpomíná mladý vývojář.

Galerie

„Měly takovou zvláštní atmosféru a hezký nádech i díky zajímavému osvětlení interiéru. Cítím ale, že tlak od hráčů teď je mít i něco modernějšího a nejlépe i všechny linky. Nápadů je spousta, jen ten čas,“ posteskl si.

Hra je od ledna k dispozici na Steamu v předběžném přístupu, kde si má pobýt zhruba rok. Práce na vývoji zbývá pořád hodně. Kromě nového obsahu teď tým v čele Dominikem Vojtou musel pracovat hlavně na vychytávání chyb. Vlastně nám kvůli vytížení trvalo najít společný termín k rozhovoru skoro tři týdny.

„Hodně jsme s testery řešili chyby, pak taky marketing zabere dost času. Teď už to trochu opadá a můžeme se plně věnovat vývoji, brzy nás čeká velký obsahový update, na který se těším, protože mám nejraději vlastně tu tvorbu hry než opravování bugů. Obsah je pro nás teď ale priorita,“ tvrdí Dominik.

Back in Service má momentálně na Steamu 94 procent kladných hodnocení z 75 recenzí, což je fantastický výsledek, na opuštění běžné práce a vývoj na plný úvazek to ale není. Obzvlášť když potřebujete odborníky, kterým chcete za jejich expertizu rozumně zaplatit.

Jaká bude 1.0?

A jak si Dominik představuje plné vydání Back in Service ve verzi 1.0 za rok? „Chceme mít o hodně více questů a možností, jak si hráči mohou vylepšovat svůj byt. Aby to celé více fungovalo jako hra. Chceme tam mít taky další novější soupravu a celou linku metra A. Pak uvidíme, jestli se pustíme do další linky, nebo si odběhneme k jiné hře, nápadů je spousta,“ přibližuje autor Back in Service.

V horizontu nadcházejícího měsíce by pak do hry měl přibýt obsahový update, který přidá mnohem více modelů postav, takže podzemka bude působit živěji. Hratelná oblast se rozšíří až po stanici Želivského a z oznamovacího systému začne znít hlas rozhlasové hlasatelky Světlany Lavičkové, který i ve skutečném pražském metru můžete slýchat už 47 let.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený BACK IN SERVICE (@bis.metro)

„Metro je strašně komplexní systém a některé informace není snadné dohledávat. Ale třeba s Dopravním podnikem máme skvělou zkušenost, vzali nás dokonce na projížďku, mohli jsme si nahrát zvuky, podívat se do jinak nepřístupných míst. Je potřeba navázat v metru kontakty a zjišťovat, jak se k čemu dostat. Pro použití hlásného systému nám svůj hlas propůjčila dokonce přímo paní Lavičková,“ popisuje Vojta výzvy, které jej na začátku prací na Back in Service vůbec nenapadly.

„Docela oříšek bylo vymyslet umělou inteligenci, aby do sebe soupravy nenarážely a AI strojvedoucí sledovali návěstidla. Vždycky jsem nechal hru třeba hodinu zapnutou, nechal vlaky kroužit, a teprve když nedošlo k jediné kolizi, jsem věděl, že to konečně funguje. Docela jsme ale systém museli ladit, třeba kvůli přidání obratiště, které celé síti zase přidává na komplexnosti,“ dává nahlédnout pod pokličku vývoje tvůrce hry.

Cílová stanice: Optimalizace

Kolem Back in Service funguje živá komunita na Discordu, kde se dokonce ozývají fanoušci, kteří se kvůli hře rozhodli vydat do Prahy a svezli se „zelenou“.

„Jasně, není to Kingdom Come 2, takže dopad na turismus bude maličký, ale psali mi lidé třeba z Polska, Maďarska, že je metro zajímá a po hraní se vydali do hlavního města podívat se na naše metro na vlastní oči,“ dává k dobru zajímavost Dominik Vojta.

zdroj: Dominik Vojta

Velkou výhodou hry je i dobrá optimalizace a fakt, že dobře běží na slabším hardwaru. Což není náhoda, ale záměr tvůrců. „Je to něco, co mě taky baví a od začátku jsem s tím počítal. Kromě svého vývojového počítače mám ještě laptop s grafikou 940M a podmínkou bylo, aby hra běžela i na něm,“ dodává možné důvody vysokého hodnocení na Steamu tvůrce.

Ať už je důvodem cokoliv, v Back in Service vzniká něco unkátního. Zajímavá adventura s prvky simulace, která navíc autenticky zpracovává pražské metro, a na které zjevně pracují jak odborníci, tak nadšenci, kteří do projektu dávají zápal a spoustu energie. Dorazí tato souprava do cílové stanice plné verze? Budeme držet palce, aby dojela.