Warrior Kings: Battles - recenze
8/10
zdroj: Archiv

Warrior Kings: Battles - recenze

Datum vydání:
21. března 2003
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

9. 7. 2003 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Co se Artosovi podařilo sjednotit v první hře ze série Warrior Kings, to už je opět rozdrobeno na tisíc kousků. Cesta k obnově světa Orbis však bude v Battles mnohem trnitější, než kdy předtím.

Autor: Korgull
Publikováno: 9.července 2003

Zvětšit zdroj: Archiv Je tomu rok, co byla hráčům strategií předložena jedna, která se v několika ohledech od jiných dosti odlišovala a nabízela trochu jiný pohled na to, jak může takový titul také vypadat. Jejími tvůrci byli Black Cactus a hra se jmenovala Warrior Kings (recenze zde). Letos máme tu čest se seznámit s její mladší sestřičkou, jež vznikla v dílnách stejného studia a byla pokřtěna Warrior Kings: Battles. A musím říci, že lépe pokřtít ji už nikdo nemohl, protože "battles" neboli bitvy jsou právě to, oč v této hře jde tentokrát především.

Pokud jste měli možnost zahrát si původní Warrior Kings, jistě jste narazili na nejeden problém ohledně její stability. Alespoň mě tedy padala neuvěřitelně často, nicméně se mi líbila natolik, že ani časté znovu-nahrávání mě neodradilo v ní stále dále a dále pokračovat, i když to znamenalo velice časté ukládání pozic. Warrior Kings: Battles je v tomto ohledu podstatně vychytanější, což je první významné plus.

 Msta rodu Artosianů

Zvětšit zdroj: Archiv První díl vyprávěl příběh o muži jménem Artos. Byl to syn a následník mocného panovníka, jehož smrt vrhla na zemi, které vládl, stín. Artos byl nucen uprchnout na nedaleký ostrov, aby se připravil na svou pomstu. Svět, o který zde šlo, se nazýval Orbis a byl nápadně podobný Evropě, dokonce byste v něm našli i provincii s názvem Bohemundia, což celkem připomíná slovo Bohemia, kterým byly označovány země české. Tato provincie však sahá až k moři na severu a je i větší.

Od doby, kdy se podařilo vůdci Artosovi sjednotit a přivést na cestu míru všechny země Orbisu, již ale uplynulo mnoho let. Artos založil dynastii, jež zemím vládla celých sto let, avšak poslední z Artosianských vládců byl jakýmsi fanatikem zavražděn a roky stability byly u konce. Následné boje o moc zničily strukturu Říše a ta se zpustošena civilními válkami, hladomorem a nemocemi zhroutila. Vlna nestability způsobená smrtelnými muky Říše se rozběhla do celého světa a vrhla sousedící národy do strašlivého víru zkázy. Orbis se ponořil do chaosu a válka zachvátila jeho země jako plameny pekla. Jako mor se začala přes vody moří šířit do Východní i Jižní říše anarchie. Ruka každého muže byla vztažena proti jeho bratru a začal ošklivý, krvavý boj o přežití a nadvládu.

I tentokrát hráč začne svou cestu na ostrově - malé, poslední zbylé provincii kdysi mocného národa - připomínající Skotsko. A opět potáhne své vojsko proti všem a pokusí se sjednotit celý Orbis. Existuje pouze jediný způsob jak přetrvat - zvítězit nebo zemřít!

zdroj: Archiv zdroj: Archiv zdroj: Archiv

 Strategie jak má být

Warrior Kings: Battles je v principu velice podobná svému předchůdci a také jiným hrám tohoto druhu. Mám namysli především ovládání a systém, ale také samozřejmě 3D zpracování. Nejzákladnější jednotkou je vesničan, jehož náplní práce je buď stavět budovy, opravovat nebo dobývat suroviny. Ty jsou zde tři - obilí, materiál (dřevo nebo kamení) a zlato (buď těžbou nebo přeměnou materiálu). Staví se vojenské, hospodářské a civilní budovy produkující různé jednotky či upgrady těch stávajících, přičemž některé stavby vyžadují přítomnost jiných; každá jednotka i budova stojí čas (než se vytvoří) a suroviny. Hra je vybavena minimapou a interface je přehledný a vcelku intuitivní. Nechybí mu nic podstatného a to je důležité. O všem, jako je počet jednotek/jejich maximální počet, množství jídla/počet vojenských jednotek schopných uživit, množství materiálu a množství zlata, máte naprostý přehled. Stejně tak neustále vidíte, jak jsou na tom zhruba vaši soupeři, protože za určité aktivity získáváte body, které svým způsobem svědčí o vašem pokroku. Právě tyto body jsou uvedeny pod podobenkou každého dalšího kmene v oblasti se vyskytujícího. K dispozici je samozřejmě i tutoriál.

Zvětšit zdroj: Archiv Warrior Kings: Battles vám nabídne jednu kampaň o 22 misích, které vás postupně provedou všemi provinciemi světa Orbis, jež je třeba dobýt. Větší důraz než na single-player kampaň ale tvůrci kladli tentokrát spíše na skirmish a multiplayer, které se ve svých funkcích a volbách vesměs úplně rovnají. Úplnou novinkou je navíc nástroj na vytváření vlastních generálů - nastavit můžete mnoho jejich parametrů jako hrdost, hrabivost, diplomatičnost, a různé další charakterové vlastnosti a orientace, také jim můžete dát jméno, napsat jejich profil, vybrat podobenku, apod.

Single-player kampaň je podkreslena výše uvedeným příběhem, který vás jejím průběhem však již tolik nedoprovází, jako tomu bylo v prvním díle. Prostě začnete svou cestu v jedné malé provincii na ostrově, odkud se pomalu rozšíříte do dalších, sousedících provincí tak, abyste nakonec sjednotili celý Orbis. Ono to takhle zní jednoduše, ale tak jednoduché to zase není. Každá provincie je obsazena nějakými národy s více či méně schopnými vůdci. Vy zpočátku neoplýváte zrovna mnoha zkušenostmi a vaše možnosti jsou proto omezené. Úkol všech misí je jediný - porazit všechny nepřátele. Když se vám to podaří, dostanete odměnu v podobě rozšíření maximálního počtu jednotek nebo i nějakou další budovu, jednotku nebo více surovin do začátku další mise, apod.

zdroj: Archiv zdroj: Archiv zdroj: Archiv

 Dobyvačné války

Protože úplně na začátku sousedíte pouze s jedinou provincií, nemáte příliš na výběr, kam povedou vaše kroky hned napoprvé. Později se však dostanete (pokud provincii získáte) do situace, kdy budete mít hned několik možností, kam se vrtnout. Jaké bude vaše rozhodnutí ale není tak úplně lhostejné. Musíte zvážit své dosavadní možnosti a teprve podle nich jednat. Ke každé oblasti máte k dispozici popis s podrobnostmi o tamních poměrech a vládcích. Někteří z nich jsou mnohem silnější než vy a dokud nedosáhnete určitého stupně zkušeností a neotevřou se možnosti, které jsou pro splnění mise potřeba, neporadíte si s nimi. Nepřátelské národy v každé z misí nejsou nepřátelské pouze k vám. Jsou nepřátelské i k sobě navzájem, takže vám některý silnější soupeř může od jiného slabšího ulehčit dříve, než byste se k němu dostali sami. To ovšem znamená také to, že jeho síla ještě stoupne a vám pak dá více práce se ho zbavit.

Zvětšit zdroj: Archiv Co se jednotek týče, až postavíte potřebné budovy a dosáhnete potřebného množství surovin, budete moci vytvořit řadu různých bojovníků či jiných prostředků užitečných a potřebných pro bitvy. Od těch základních jednotek, jako jsou lučištníci a kopiníci se přes různé jezdecké jednotky můžete dostat až třeba ke katapultům, bucharům atd. Všechny můžete poslat do boje okamžitě, ale když postavíte tréninkové panáky a své vojáky nejdříve necháte trénovat, povedou si lépe. Od věci není ani občas navštívit zbrojnici, kde je možné ukovat lecjaké to brnění či jiné vylepšení, které jednotkám dodají větší odolnost nebo větší efektivitu úderu. Hra vám ovšem poskytne i spoustu dalších jednotek jako jsou např. špióni, použitelní rovněž jako sabotéři, dále průzkumníci, žoldáci, barbaři, dělostřelci, zásobovací vozy podporující jednotky v dosahu střelivem a poskytující léčbu zraněným, ad. Bonusem jsou tzv. "vozy pro štěstí", které když potkáte a vyšlete k nim vojáka, mohou (ale nemusí) vydat překvapení v podobě nějaké hodně speciální jednotky (bojový slon, raketomet, skupina nějakých speciálních vojáků, apod.). Určité stavby také produkují jednotky schopné vyvolávat démony nebo různě magicky působit na jiné. Např. pohané vytvoří tzv. Succubae, které vaše vesničany uvedou do transu, tudíž přestanou produkovat potřebné suroviny. Z surovin lze vytvářet elementály, které pak vyšlete na své nepřátele, apod. Tato svým způsobem fantasy vlastnost hry se objevovala už v původním titulu, stejně jako různé směry vývoje - Pohanský (Pagan), Imperiální (Imperial), Renesanční (Rennaissance), Pohansky renesanční (Pagan Rennaissance) nebo Imperiálně renesanční (Imperial Rennaissance), které opět ovlivní bojeschopnost a technickou úroveň armád.

zdroj: Archiv zdroj: Archiv zdroj: Archiv

 Soupeři necheatují

Tvůrci tvrdí, že počítačové soupeře nevybavili žádnými výhodami, tedy ani tím, že by již od počátku viděli každý váš krok, ani rychlejším vytvářením jednotek, apod. Myslím, že se dá říci, že tomu tak je. I když v případě, že narazíte právě na provincii, kde je jeden z vůdců skutečně podstatně lepší než vy, ten pocit mít asi nebudete :) Také musím říci, že tato hra rozhodně není na pár hodin. Budování obranyschopné základny a rekrutování alespoň trochu schopného vojska není jednoduché a přeci jen chvíli trvá. Navíc, když vás během toho ještě ze všech stran napadne některý z nepřátel, v horším případě i více najednou, je to pořádná honička. Nutno dodat, že cílem tohoto titulu ale není vytvořit co největší armádu, se kterou se pak vydáte natrhnout soupeři triko. Vystačit si můžete i s menším počtem jednotek, jen je třeba dobře určit, jaká sestava bude nejlépe účinkovat. Kopiníci si například dobře poradí s některými jezdci, atd., což jistě znáte i z jiných her. Velkou úlohu při bojích navíc hraje také terén.

Zvětšit zdroj: Archiv Zpestřením je mj. i to, že když se místo pro kampaň rozhodnete nejdříve pro skirmish, nemáte na výběr mnoho generálů, se kterými byste si to rozdali. Jejich počet ale naroste, čím víc jich pokoříte v kampani. Prostě se vám v nabídce soupeřů ve skirmish módu odemknou ti, které jste během osvobozování světa Orbis už odepsali. To je vcelku slušná motivace pro to, abyste se kampaní přeci jen zabývali. Samozřejmě ale ve skirmishi můžete použít v již zmíněném nástroji vámi vytvořené generály. Kromě toho si můžete naprosto dle svého gusta navolit i různé počáteční hodnoty, včetně počtu a kvality soupeřů, výběru mapy, množství surovin, maximálního počtu možných jednotek, atd. K dispozici jsou dva módy - Standard a Valhalla (soustředí se pouze na boj, nabývání surovin nebo stavba budov vás zajímat nemusí). Skirmish má oproti kampani ještě jednu zvláštnost - stejně jako multiplayer, umožňuje vést se soupeři různá diplomatická jednání. V single-player kampani tato možnost chybí.

Skirmish vám také již od samého počátku nabízí úplně všechny budovy, které byste během kampaně odemykali postupně. Samozřejmě že to, zda je můžete postavit či ne, už bude závislé na vašich zásobách a splnění podmínek, jež jsou k vybudování stavby třeba (např. musí stát jiná budova). To znamená, že se dostanete k většímu množství jednotek a budete mít také více možností, jak je upgradovat.

zdroj: Archiv zdroj: Archiv zdroj: Archiv

 Budeme bojovat, ale jen když nám to nařídíš

Warrior Kings Battles je propracovaná i do takových detailů, jako je např. to, že když vašeho dělníka zabije cizí voják a tento dělník byl zrovna na cestě se svým nákladem do vesnice či pevnosti, náklad zůstane ležet na zemi a vy ho můžete později sebrat a dopravit do bezpečí. Vesničané sami o sobě však nejsou příliš samostatní. Když jim nezadáte přímo co mají dělat, sednou si nebo lehnou na zem a chytají lelky. Když se přiblíží nepřítel, nezmocní se jich panika ani nebojují, ale pracují dále a nechávají do sebe řezat, dokud jim nedojde životní síla. Dáte-li ale zvoněním najevo, že je nějaké nebezpečí, to pak běží do nejbližšího opevnění. To zpravidla nestihnou, když jsou pronásledováni válečníkem na koni. Vojáci také reagují pouze na vaše příkazy. Když je prostě nevyberete a nepošlete naproti nepříteli, budou stát a čučet. Teprve když na ně přímo někdo zaútočí, útok opětují (někdy to však budilo dojem, že ani to ne). Ale že by nepřítele pronásledovali, to nehrozí. Jak jim sejde z očí, sejde jim i z mysli. Což soupeřům pochopitelně nahraje, protože jim pak stačí vás jen tak oběhnout a zaútočit z druhé strany pevnosti. Jediní, kdo útočí bez většího nucení, jsou lučištníci. Toto všechno samozřejmě platí, když mluvíme o obraně vlastní pevnosti. Když se však vydáte dobývat cizí pevnost vy sami, funguje většinou vojsko tak, že atakuje nejbližší nepřátelskou jednotku i bez vyzvání. Pokud však neurčíte jiný cíl, to pak jdou striktně výhradně jen po něm, dokud ho nedostanou, nebo on nedostane je.

zdroj: Archiv zdroj: Archiv zdroj: Archiv

 Nakonec se všechno vsákne

Co se grafické stránky hry týče, nedošlo k žádným výrazným změnám. Snad jen je tento svět o něco více živější než v prvním díle - poletují ptáčkové, když se klátí stromy odlétává listí, apod. Dokonce padlí vojáci nezůstávají jen tak ležet, vsakují se po určité době do země nebo jsou zkonzumováni dravými ptáky, resp. mrchožrouty. Opět můžete zcela libovolně pohybovat kamerou a zoomovat. Jednotlivé jednotky při nejbližším přiblížení sice nevypadají nijak zvlášť úžasně, ale vzhledem k tomu, že jde o strategii, ve které je účelnější sledovat mapu z uctivé vzdálenosti, není to nijak na škodu. Z výšky se navíc všechno jeví mnohem lépe a animace postaviček jsou také pěkné. Kromě toho máte možnost vyladit stav detailů a různých efektů podle vlastních možností.

zdroj: Archiv zdroj: Archiv zdroj: Archiv
Další ukázky ze hry naleznete v naší galerii

 Požadavky na hardware

Nároky na hardware má hra následující: minimálně procesor 733MHz, 128MB RAM, Windows 98/2000/ME/XP, DirectX 8.1, grafická karta 16MB 3D, 8x CD drive speed, 800MB místa na disku, myš, klávesnice. Doporučené jsou: procesor 900MHz, 256MB RAM, Windows XP, grafická karta 32MB 3D, 32x CD drive speed, 1GB místa na disku. Pro multiplayer pak: 56Kb/s pro 2 hráče, 128Kb/s pro 3 hráče, 256Kb/s a větší pro více než 4 hráče.

S mým vybavením 900 MHz Athlon, 512 MB RAM a GeForce2 MX 64 MB hra běžela bez větších problémů při rozlišení 1024x768 a průměrném až vysokém nastavení různých detailů a stínů. Až když se na obrazovce vyskytlo příliš mnoho pohybujících se objektů, začala hra mírně váznout, ale stále to bylo snesitelné. Netrpělivějším hráčům by však mohlo vadit poměrně zdlouhavé načítání.

Za zmínku stojí rovněž hudební doprovod, který je stejně jako ve Warrior Kings velice příjemný a výborně spolu se zvuky dokresluje atmosféru hry.

Stáhněte si: Demo, Cheaty, Trailer, Video, Patch

Související články: Rozhovor, Novinky

Korgull
Korgull spatřil světlo světa před více než 24 lety, protlouká se, jak se dá, a na Tiscali Games píše především novinky. Nejraději hraje adventury (staré dobré Grim Fandago, Neverhood), ale nepohrdne ani dobrou strategií, RPG nebo akcí (všechny články autora)




 
 
Korgull

Verdikt:

Warrior Kings: Battles je pravým následníkem předchozí hry. Oblíbí si jej zejména ti hráči, kterým v prvním díle chyběla možnost vybití se s větším množstvím soupeřů, a kteří se vyžívají v častých bitkách a promyšlených strategických postupech, kdy je nutné zvážit ani ne tak množství, jako spíše typ, formace a rozmístění jednotek, které budou schopny s úspěchem dobýt daný cíl a zároveň ubránit své vlastní sídlo. Příběh tentokrát nehraje hlavní roli, důraz byl kladen především na boje ve skirmish módu a multiplayeru. Úplnou novinkou je nástroj na vytváření generálů, které lze pak zapojit do hry. Ovšem vzhledem k tomu, že výraznějších změn oproti předchozí hře Battles nedoznala, mé celkové hodnocení je o něco nižší, než jaké bylo hodnocení původní hry.

Nejnovější články