| Autor: Wilberforce Publikováno: 9.srpna 2002 |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Líní Bohové Vikingové jsou obecně velmi zajímavý národ, už proto, že se nedochovalo mnoho pramenů, z jakých by se dalo čerpat. Příběh VCH tak měl velkou naději na úspěch. Na začátku hry to tak také vypadalo. Dlouhý proslov moudrého starce naznačoval bohatost dialogů a rozvětvenost děje, která dává pocit svobody, což je při hraní velmi “atmosférotvorné” :) V úvodu mi bylo sděleno, proč jsem vlastně tam kde jsem - Ódin objevil existenci magického runového zaříkadla Fultharku a zjistil, jakou má moc. Z bezpečnostních důvodů se je rozhodl ukrýt před svojí horší polovičkou, Lokim, ekvivalentem zla a všeho záporna. Avšak posel, který měl Ódinovu vůli vykonat, byl přepaden a obrán. Vikingský všemohoucí se tedy rozhodl vybrat dobrodruha, aby mu ztracené runy vrátil zpět - to je typický případ bohů - rádi si hrají a sami jsou líní jak veš a všechnu špinavou práci za ně musí dělat někdo jiný :) Protistrana však nebyla o nic hloupější a učinila víceméně totéž. Proti vám tak stojí čtyři temní posluhovači Lokiho. Pokud by poslání náhodou selhalo, vše bude (jako obvykle) ztraceno a přijde Ragnarok (apokalypsa, armageddon, mno prostě průser :) 
zdroj:
tisková zpráva
Takže vcelku tuctová zápletka, ale netradiční zpracování by mohlo ještě leccos zachránit. Nicméně jsem po několika hodinách hraní zjistil, že děj je velmi lineární a předvídatelný. Žádné zvraty, žádná překvapení, nic na čem by se dal vystavět “duch hry”. A ani rozdílnosti příběhu jednotlivých postav, jak to zpočátku vypadalo, se nedočkáme - kromě úvodního infa se ničím neliší. No, nemuselo by to být tak špatné, kdyby to zachránila hratelnost, mohli jsme mít zábavný klon Diabla, leč ani to se nepřihodilo.• Hrdinou rychle a bezbolestně Dalším fundamentálním článkem všech RPG jsou postavy. Velká dávka hratelnosti spočívá v jejich variabilitě, rozdělení ras, povolání, schopností a charakteru. Tvůrci VCH ovšem zvolili velmi neotřelý přístup - na začátku na vás vybafne přes celou obrazovku portrét čtyř hrdinů a na vás je volba - ke každému trochu infa, jinak nic. V onom popisu postavy najdete její jméno, místo narození, prostě takové mini CV a hlavně, jediný podstatný údaj v této sekci hry, totiž jakou vládne zbraní. Každý má svoje - jeden meč, další luk, nebo palici. Tento údaj je důležitý ovšem jenom pro to, abyste věděli, které zbraně zahazovat hned a které použít, jiné rozdíly moc nenajdete. Tím mne hra zpočátku velmi poděsila, posléze zklamala - kliknout na portrét a šup do hry. Nenastavít asi jednu jedinou věc, a myslím, že autoři tak připravili hráče o velmi oblíbenou a důležitou součást každého RPG. O postavách se podrobně zmiňovat nebudu, neboť se v podstatě ničím neliší, tedy kromě toho, že jedna střílí lukem, co je stejně k ničemu, ale o tom později. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Ovládání a souboje Co se týče herního interface, zde se vývojáři snažili držet zažitých pravidel, ovšem znovu s vlastními úpravami. Informačních oken je několik, nejspíše bych je přirovnal asi ke klasickému Diablu. Mapa je velmi přehledná, leč zabírá dost velkou část výhledu, proto není možné pobíhat a zároveň ji mít zapnutou. O nějaké minimapě v růžku obrazovky si můžeme nechat jenom zdát. Inventář je opět vyveden bez jakékoliv invence, několik pozic pro sebrané předměty, postavička se zobrazením ošacení a ozbrojení. Na sebe můžete naházet jen několik základních věcí, jako je brnění, zbraň, náhrdelník, helma a prsten. Dále máte k dispozici questlog, kde jsou informace o každém ostrovu, kde se nacházíte, úkolech a kompletní přepis rozhovorů. Celkově tedy chudé, stejně jako třeba dialogy, nebo souboje. 
zdroj:
tisková zpráva
Právě boj je mízou každého dobrodruha, který se snaží nezahálet. V podání VCH se stávají z jednoho kliknutí na postavu kterou chcete napadnout, pak již můžete nechat vše na počítači, ten za vás bude řezat do oběti hlava nehlava. Velmi srandovní situace nastane ve chvíli, kdy začne protivník brát do zaječích - rychlost pohybu všech postav ve hře je stejná, nemáte tedy žádnou šanci ho dohonit, seč byste klikali sebevíce, stejně tak platí o úderech zbraní. Po souboji nastává další úsměvná chvilka - smrt. Animace umírání je poněkud opožděná, takže v jednu chvíli přestanete třískat mečem, postavičky proti sobě chvilku stojí a pak se jedna složí k zemi.Souboje však většinou nevedou k získávání informací - tady poslouží dialogy. K tomu, abyste někoho oslovili, musíte na postavu kliknout pravým tlačítkem myši a vybrat ikonku dialogu - ten se v drtivé většině případů odehraje na jedné řádce prostým odmítnutím. Postavy, které vám podají opravdu důležité informace, většinou vypadají velmi podobně jako všechny ostatní a je tedy nutné jich proklikávat vcelku dost, což je v pozdějších částech hry trochu otravné. • Obchodování... ... si také moc neužijete. Obchodníci jsou vcelku chudáci, často se stává, že nedisponují větším obnosem peněez v hotovosti, což především prodávání kořistí velmi znesnadňuje. Směna v naturáliích možná není, a tak jsem se jednou rozhodl obchodníka prostě ubezdušit a věci si vzít. Byl jsem však velmi překvapen, když jsem do toho chudáka rubal několik desítek vteřin a nic se nestalo, dokonce se ani nebránil - a navíc pak se mnou byl ochoten dále obchodovat! Takovýchto chybek je hra plná a později už mne u hraní drželo jen jejich odhalování. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v sekci screenshotů • Alespoň grafika na úrovni Abychom pro samou kritiku nepřehlédli i pozitiva, podívejme se na grafické zpracování. Co se týče exteriérů, vesnic a přírody, tak je velmi povedené. Domečky jsou pěkně prokreslené a poměrně detailní, s cestováním po jednotlivých ostrovech se i hodně mění, takže splývat vám nebudou. Jenže to je tak vše. Animace postav je ubohá - pohyb nepřirozený, nakreslené jsou poněkud dětinsky a ne zrovna detailně a často splývají s pozadím, zvláště maskovaní lupiči v lesích :) Stejně tak umírání je jedno a to samé, navíc doprovázené chvilkou na poslední modlitbu před smrtí k Ódinovi, o které jsem se zmiňoval výše. Se zvukem to je podobné, muzika je průměrná, neruší ani nezaujme, během hraní si ji však neužijete, neboť se vyskytuje pouze v “intru” (úvodu do děje). Efekty se dají také shrnout na jednom řádku - hrůza. Jeden iritující zvuk pro úder mečem, který vám, poté co jej slyšíte pártisíckrát za sebou, začne jít velmi na nervy. • Závěrem 
zdroj:
tisková zpráva
A tak to jde dál. Vyjmenováním neduhů a chyb bychom mohli zaplnit ještě mnoho místa, ale bylo by to poněkud zbytečné. Obrázek jste si jistě udělali sami a pokud vás i přesto VCH láká, uvidíte, že vás to velmi rychle přejde :) Nepřináší nic nového, což by se ještě dalo odpustit, ale to, že kazí i to staré a osvědčené, to už asi ne. Pokud nemáte vážně co jiného hrát, zahrajte si nějakou starou dobrou RPG hru - pořídíte ji levněji a pobavíte se u ní, což se o Valhalla Chronicles říci nedá, tedy pokud byste se tak jako já, nechtěli bavit odhalováním chyb. Autoři Europa Universalis II tentokrát neodvedli dobrou práci a je to škoda, protože to vypadalo nadějně.Stáhněte si: Intro (4 MB nebo 9 MB), Cheaty Související články: Novinky |
| Wilberforce připravil: jd |
