| Autor: Pavel Oreški Publikováno: 7.února 2009 | 
zdroj:
tisková zpráva
Verze: prodávaná/X360/anglickáDoba recenzování: 2 týdny |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Editor má spoustu nastavení a když si dáte na čas, lze vytvořit skutečně propracované modely. Dokonce se dají nastavit póry na obličeji sportovce nebo počet vrásek. Nicméně editor má i svá úskalí. Nejhorší je, že už vytvořenou postavu nelze měnit – ani fyzické proporce, ani jméno nebo věk. A na to je potřeba si dát pozor. Neuspěl jsem s brazilským jednoslovným jménem a místo něho se mi při turnajích objevovalo jenom první písmeno z abecedy a pár pomlček. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Hra je totiž od začátku nekompromisní - ať jsem si vybral těžký nebo lehký turnaj, v prvním kole jsem klidně dostal světovou juniorskou jedničku, která měla vlastnosti celkově třeba o padesát procent lepší. Takže v prvním roce jsem nevyhrál nic, maximálně postoupil do semifinále. Druhý rok v podstatě to samé, třetí už jsem přeci jen něčeho dosáhl, ve čtvrtém jsem zase jenom paběrkoval. A konečně v pátém jsem se dostal na kýženou třetí pozici v juniorském žebříčku a mohl postoupit mezi profesionály. 2K Sports to prostě pořádně přepískli s obtížností (nebo odflákli s testováním) a to jsem hrál na přednastavený „normal“, druhý ze tří stupňů. Nemyslete si, že jeden rok odehrajete za pár minut - nikoliv, jde o frustrující zážitek na několik hodin. Neustále jsem prohrával a to na náladě nepřidá. Zábava se postupně vytrácí a na mě jako recenzenta přichází beznaděj. Pokud bych Top Spin 3 nemusel recenzovat, rozhodně bych to tak dlouho nevydržel a hra by dávno letěla z mechaniky. • Ovládání Oproštění se od rušících elementů se dočkal i herní interface. Zmizela všechna pojízdná trefovátka, kterými se určovaly úspěšné nebo zkažené údery, ať už přímo ve hře při riskantních odpalech nebo při podání. Jediné, co zbylo, je před začátkem výměny aktuální bodový stav a míra únavy. Nicméně to, že ony ukazatele zmizely z obrazovky neznamená, že se s nimi nepočítá při hře. Jednoduše se musíte orientovat podle pohybů samotných hráčů a chování míčku. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Při podání je tedy nutné zmáčknout správnou kombinaci kláves v momentě, kdy je míček v nejvyšším bodě. Tvrdé údery je zase nutné načasovat tak, abyste jednotlivá tlačítka pustili přibližně při odrazu míčku na vaší polovině. U podání se na to dá zvyknout, ale při samotné hře je velmi obtížné sledovat soupeře, míček, pohybovat tenistou a do toho si uvědomit, že je nutné pustit tlačítko, když balónek dopadá na zem. A to samozřejmě není všechno... Vliv na kvalitu úderu má i rychlost a způsob odehrání soupeřem, vaše postavení, únava a aktuální stav fyzikálního enginu. Autoři to silně překomplikovali a i když věřím, že po hodinách, tedy spíše desítkách hodin dřiny se dají vykouzlit opravdu parádní údery, dosud jsem novému ovládání nepřišel na chuť. Všechno je totiž postaveno na přesné době držení jednotlivých tlačítek. • Hráč musí být supermanem Vezměte si třeba příklad, kdy je soupeř třeba velmi schopný při podání a na síti. V tom případě jen tak tak vyberete jeho podání. Počítačový protihráč už v té chvíli trůní u sítě a váš vlažný return okamžitě vrací na druhou stranu hřiště. V ten moment je nutné už být rozeběhnutý tím směrem (podržet joystick, pokud možno ještě tlačítko pro běh). V půli cesty je nutné zmáčknout tlačítko pro lob, v té chvíli přebírá joystick funkci usměrňovače balónku a vy ho musíte ve správném směru, nejlépe postrčený vpřed, držet správnou dobu, než pustíte tlačítko pro lob v momentě, kdy se míček bude odrážet od země. A to všechno v cca jedné, maximálně dvou vteřinách. Nároky na koordinaci a přesnost hráče jsou prostě přemrštěné. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
A i když se vám tohle všechno povede, stále to nemusí být dost. Stačí, že se pokusíte odehrát balónek, když nejste v ideální pozici a úspěšnost kvalitního úderu se snižuje na minimum. Prostě musíte být přesně na tom správném místě kurtu. I když jsem investoval body do zlepšení voleje, tak občas i velmi jednoduché údery končily v síti nebo autu (z jakého důvodu, to nebylo vůbec zřejmé). K tomu musím přičíst nedoladěnost. Průměrně dvakrát třikrát za zápas se mi stalo, že virtuální tenista prostě odmítl reagovat. A to při vyrovnanosti zápasů rozhoduje o vítězství. Jestli je to způsobeno nesprávným ovládáním nebo prostou chybou v základní verzi hry, to nevím, spíše se přikláním k tomu druhému. Poměrně častá je nulová reakce tenisty, když míček letí přímo na něj. Vypadá to, jako by se nedokázal rozhodnout, zda zahraje forehand nebo backhand, tak prostě zůstane stát a balón narazí přímo do něj. Ale stalo se mi i to, že jsem zůstal při jedné velmi prudké střele takto stát a míček se ode mě odrazil a vyletěl do autu. A hádejte kdo získal body? Já! • Zpracování Grafika sama o sobě je odpovídající next-gen standardům, jen mě nepřestávalo udivovat, jak nesmyslné arény autoři zkoušeli vymyslet, jen aby ukázali, jak pěkně umí zvládnout bloom efekt. Například střecha s řadami velkých kulatých děr vytvářející na hrací ploše vypálené ostrůvky světla, ve kterých míček není vůbec vidět. A s jinými geometrickými útvary se to několikrát opakuje. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky v galerii Problémy jsou dokonce i s kamerou, nezřídka se mi stávalo, že jsem zvláště do stran rozehrané míče vybíral až za viditelným okrajem obrazovky! Nejsem žádný perfekcionista, ale tohle by se tak ambicióznímu titulu zkrátka nemělo stávat. Nemluvě o sice perfektních animacích, které ale nejsou dobře spojeny a přechody mezi nimi nesedí. Do očí bijící jsou jen dva druhy animace diváků po ukončení zápasu. Půlka schovává hlavu v dlaních, kdežto ostatní radostně vyskočí. Působí jako pěst na oko a vždycky jsem si připadal jako na spartakiádě. • Rychlokvaška 
zdroj:
tisková zpráva
Pro mě je Top Spin 3 velkým zklamáním a jasným příkladem narychlo vydané hry, která by k dokonalosti potřebovala ještě dodělat. A to jsem se nezmínil o velmi nízkém počtu licencovaných hráčů, i když potěší zastoupení "reálné" Nikol Vaidišové a Tomáše Berdycha. Určitě se najdou jedinci, kteří budou Top Spin 3 obhajovat za jeho propracované ovládání, ale věřte mi, že těch bude menšina. Většině lidem bude dělat problém se s hrou sžít. Je to škoda.Stáhněte si: Trailery... Související články: Top Spin 1 recenze, Top Spin 2 recenze, Novinky, Virtua Tennis 3 recenze |
| Pavel Oreški | |
| autorovi je více než 25 let, hraní her se věnuje téměř patnáct let a nepohrdne jakýmkoli žánrem |
