Autor: Michal Jonáš & Pavel Oreški Publikováno: 29.prosince 2009 | Verze: konzolová/anglická Doba recenzování: pár týdnů |
Abyste mohli do své hry pozvat kolegu, musíte mít účet na Playstation Network a být na ní přihlášeni. Podobné to je u Xboxu 360 s účtem na Xbox Live. Hra Saints Row 2 je standardně nastavena tak, aby se k vám mohli ostatní připojovat v době kdy hrajete sami. Jestliže rušeni být nechcete, stačí v menu coop zakázat ostatním navštěvování vaší hry, případně to povolit pouze svým přátelům. Docela jsem se ale divil, že hráčů, kteří si hrají své příběhy s otevřenými dvířky pro kohokoliv, bylo velké množství, takže není vůbec žádný problém se k někomu takovému lehce přidat. V déle rozehrané partii asi nebudete panu domácímu nijak extra nápomocni, ovšem pro nezávazný pokec nebo radu se taková návštěva určitě šikne a navíc se hra vždy snaží o umístěnku k hráči na zhruba stejné zkušenosti. Nadto vám zůstanou k dobru všechny ve spolupráci vydělané peníze a získané předměty, což nemusí být vůbec k zahození (více o tom níže). ![]() ![]() ![]() Pak tu je, zda se budete s druhým hráčem zraňovat normálně, méně nebo vůbec. Předpokládejme, že jste zvolili možnost „Free for All“, načetli vlastní pozici a začali hrát. Za pět, deset minut vám na obrazovce vyskočí zpráva, že se k vám chce přidat hráč ten a ten a je jen na vás, zda mu to dovolíte. V případě, kdy chcete vniknout do hry někomu jinému, je to v podstatě stejné, jen si chvilku pobudete v menu. Tedy to je ta optimistická varianta. Někdy totiž najdete vhodnou hru po pár sekundách, jindy jsem se nepřipojil třeba hodinu, stejně tak do mé hry se dlouho nikdo nehlásil. Jestliže se nakonec další hráč připojí, objeví se u vaší základny a je jen na něm, zdali si vás podle šipky na mapě najde a budete spolupracovat nebo se vydá vlastní cestou. Dokonce neexistuje žádný limit na to, jak daleko se od vás může vzdálit. Má tedy jakous takous svobodu v jednání, nicméně pokud spustíte misi, automaticky se k vám přidává. Shlédnete příběhovou animaci, kterou můžete po vzájemném souhlasu přeskočit a vydáváte se na zteč. I tentokrát nemusíte spolupracovat, ale dělat si co chcete v podstatě bez omezení. Nicméně je zřejmé, že pak by takové hraní nemělo žádný smysl. Je ale škoda, že kooperativní režim je dostupný pouze přes internet popř. system link vždy pro dva hráče. Režim rozdělené obrazovky, přítomný i podruhé kupř. v Gears of War, v Saints Row 2 opět absentuje, takže si na jedné televizi nezahrajete. Já bych přitom určitě využil návštěvy kamaráda, kterého bych takto mohl pěkně provést jako zkušený průvodce zákulisím města Still Water a po jeho odchodu dále pokračovat samotný. Na krabičce je sice zelenou značkou vyhrazenou offline funkcím uvedena přítomnost kooperace, ovšem tím se trošku zmatečně myslí právě jen propojení konzolí přes system link, nikoli tedy funkce splitscreenu. ![]() ![]() ![]() Vždy, když se do hry připojí druhý hráč, nezůstane ve městě všechno při starém, nýbrž se všem obyvatelům a hlavně protivníkům zvedne jejich zdraví, takže je nelze tak lehce zabít, jako je tomu v single kampani. Tato funkce je přitom závislá od zvolené hladiny obtížnosti v singlu, od níž se ještě dále o něco zvedá. Co se týče oživování, máte třicet sekund na navrácení spoluhráče k životu. Hratelnost V takových hrách je vždy zásadní, jak jste schopni se s tím druhým domlouvat. Asi nejlepší je, když máte dvě konzole zapojené v lokální síti a sedíte vedle sebe. Jistě to znáte z jiných her nebo LAN party, prostě osobní kontakt je nejlepší. Nicméně druhou možností je použití headsetu. To je ovšem u PS3 menší problém, protože ho nemají zdaleka všichni. A bez pořádné domluvy je zážitek sotva poloviční. Je škoda, že si nejde navolit mikrofon a sluchátka jako podmínku pro připojení jiných hráčů. Jiná situace je na Xboxu 360, kde vlastně všichni majitelé Xbox Live headset používají. Z vlastní zkušenosti vyplývá, že bez vzájemné dohody nemá v podstatě cenu hrát. Každý chce dělat něco jiného, když se jeden vydá třeba na tetování, druhý musí čekat, protože se mu hra pozastaví. Stejně tak, když si chcete po telefonu objednat dovoz auta, druhý hráč musí čekat. Navíc neví, jakou činnost právě provádíte a tak vás většinou ze hry vykopne nebo se odpojí. ![]() ![]() ![]() Vliv na singleplayer Tím nejlepším na vzájemné spolupráci je, že se veškerý postup přenáší i do singleplayeru, jak už zaznělo. To znamená, že vám zůstávají peníze, respekt, splněné mise nebo třeba ukradená auta dodaná do Chop Shop. Nemusíte proto čekat na kamaráda, až se připojí se svou konzolí, ale můžete v klidu hrát sami a o nic nepřijdete. Jen je škoda, že multiplayer neobsahuje nějaké bonusy za spolupráci navíc. Jediné, za co dostanete respekt, je pochválení kamaráda po úspěšné akci, ale stejným způsobem vyjadřujete náklonnost i umělou inteligencí ovládaným kolegům. Tím se dostávám k tomu, že jestliže nejste oba patřičně vybavení (headset), případně nesedíte vedle sebe, neliší se kooperativní mód příliš od varianty, kdy si k sobě zavoláte bezejmenného gangstera ovládaného umělou inteligencí. Snad jen přesnost mušky prozrazuje, že nehrajete s živým člověkem. A to je škoda. Kromě kooperace nechybí v Saints Row 2 ani klasické zápasy více hráčů, když se do jedné partie vejde solidních 12 účastníků, opět v rámci online seancí, nebo system linku. Základem multiplayeru je ale jen dvojice herních režimů, z nichž první Rvačka gangů (Gangsta Brawl) je toliko variací na řezačku všichni proti všem (deathmatch), nebo si to samé můžete vyzkoušet i v týmové hře, kdy se počet účastníků rozdělí na dva tábory. Vše v jednom Druhý MP mód, pojmenovaný Právo silnějšího (Strong Arm), je již mnohem zajímavější a určitě i trvanlivější, protože tento všeobjímající režim do sebe kombinuje rovnou několik úkolů a činností, které se stále obměňují. Jedná se o týmovou hru, kde je dobrá spolupráce a komunikace členů jedné skupiny klíčová. Úkolem každého týmu je zabírání jednotlivých městských distriktů pro své barvy, potažmo vydělání cílové částky peněz. ![]() ![]() ![]() Tým, kterému se podaří nejvíce nahrabat, je vítězem, ovšem to musí nejdříve úspěšně provést mnoho rozmanitých aktivit, které hra postupně oběma stranám servíruje. I když se dá hodně získat prostým zabíjením protivníků i veřejnosti ve městě, důležitá je především dobrá součinnost při řešení úkolů, na které je vypsán vždy určitý časový limit jejich platnosti. Zadání přitom vychází z aktivit přítomných v singleplayeru, takže i v právu silnějšího budete závodit skrze rozmístěné checkpointy, přivlastňovat si místa sprejováním svých tagů, demolovat veřejný majetek, krást, pást, nebo střílet z auta ve zběsilých honičkách. V partě to jde lépe Každou aktivitu může plnit více členů týmu, což zajistí další přísun aktiv do pokladničky a samozřejmě při tom všem je stále k mání tvrdý boj proti konkurenci všemi dostupnými prostředky. K tomu vás hra vždy odměňuje právě za společné plnění misí, což může být např. kolektivně masivní bouračka do jediného vozu protivníků. Ta se opět objeví v nadmíru pozitivním hodnocení do společného ranku, který je stále přítomen na kraji obrazovky, ukazujíc poměr mezi oběma soupeřícími skupinami. Tyto společné eskapády se odehrávají prakticky ve všech částech Still Water, když pro klasické zápasy je možná osobní volba preferované oblasti, stejně jako možnost přizpůsobit si skrze množství nastavení hru obrazu svému. Tedy za předpokladu, že pánem seance budete právě vy. Z dlouhého seznamu tak vybírám např. volbu počasí a denní doby, přítomnost chodců, definování vozidel (skvělé jsou zejména Big Footy s obřími koly), nebo striktní definice aktivit, které se budou nabízet v nové hře. Příjemné je, že si tyto vaše preference můžete uložit jako svoji oblíbenou konfiguraci zápasu a při dalších hrách se již nemusíte piplat se stejným nastavováním, protože se vám uložená volba nabídne. ![]() ![]() ![]() další obrázky z této hry v galerii Honba za povýšením V Saints Row 2 nechybí ani hodnotící systém, který v tomto případě znamená tucet stupínků za slávou a bohatstvím. Druhotnými odměnami jsou prémie za splnění určitých zadání, např. přejetí 30 chodců vozidlem apod. Tyto odměny sice nemají žádný vliv na hru, ale můžou dost dobře sloužit jako ukazatel dovedností každého hráče. Z výše uvedeného pak servery Saints Row 2 aktuálně sestavují žebříček 100 nejlepších hráčů v pěti kategoriích, zohledňující např. vítězství/porážky, zabíjení/smrti hráče, nebo vydělané peníze. Tato stupnice je kdykoli dostupná z menu hry, přičemž alespoň zpočátku má větší význam filtrování přátel, protože do top sto se nedostane každý. Dobrou zprávou je jistě skutečnost, že do multiplayeru je možné importovat již vytvořenou postavu z kampaně, nebo si můžete ve stejném editoru vytvořit svého avatara nového. Závěr Kooperace je sice vždy vítaný počin, ale v tomto případě určitě ne až tak nutný. Je škoda vypuštění rozdělené obrazovky, jinak je tento režim bez výhrad. Deatchmatche ve městě již asi nikoho moc nepřekvapí, ovšem zase se výborně hodí pro trvalé vylepšování statistiky a hodnocení. Nejzábavnějším režimem multiplayeru v Saints Row 2 tak je široce pojatý mód Strong Arm. Avšak zde nejvíce záleží na dobré spolupráci v každém týmu. Hry, kdy se spoluhráči rázem rozprchnou na všechny strany, jsou totiž mnohem nudnější, než pospolná kooperace, kdy vždy jednu aktivitu společně plní alespoň dva až tři hráči v týmu. Za současnou cenu se Saints Row 2 (400-563 Kč) i díky multiplayeru určitě vyplatí. Stáhněte si: Trailery, Videa, Patch... Související články: PC recenze, Recenze konzolové verze, GTA IV vs. Saints Row 2 téma,Vedlejší mise, Humor ve hře, Dojmy z prezentace, Preview, Novinky |
Michal Jonáš & Pavel Oreški | |