Autor: Ivan Kratochvíl Publikováno: 20.března 2008 |
![]() ![]() ![]() Singleplayerová kampaň nabízí sedm rozsáhlých misí (o jednu více než posledně), které jsou rozděleny na tři nebo čtyři části. Až na tu úvodní je znovu strávíte v Las Vegas a blízkém okolí. Navštívíte opětovně kasino, divadlo, vystřílíte luxusní vilu, stanici jednokolejky a v rychlosti odpálíte menší rafinérii. Přibyla nám obtížnost, na výběr je teď nejsnazší Casual, náročnější Normal a pekelně ostrá Realistic, kde jedna chyba znamená jistou smrt. Totální frustraci však zabraňuje dobře rozmístěný systém ukládacích checkpointů a s trochou trpělivosti lze pokořit i tuto nejtěžší úroveň. Jako minule se i nyní přemísťujete mezi misemi ve vrtulníku, kde absolvujete krátkou instruktáž o svém poslání. Nečekejte žádné překvapivé úkoly, ale klasiku. Likvidaci teroristů vystřídá deaktivace bomby, pak sabotáž nějakého zařízení nebo osvobození rukojmích. Level design je na vysoké úrovni, všechny mise jsou promyšleny do spousty detailů a k cíli obvykle vede několik přístupových cest, abyste mohli efektivně kooperovat se svým týmem. Ke snazší orientaci napomáhá HUD ukazatel směru, který vám nedovolí zabloudit, což jsem několikrát s povděkem kvitoval. Potěšila mě rovněž možnost dozbrojení se z muničních beden, kterých bylo posledně naprosté minimum. Tentokrát se hra posunula do opačného extrému a bedny s municí stojí snad na každém rohu. K dispozici je zde obrovská škála standardního vojenského vybavení, které nemá cenu vyjmenovávat. Najdete tu všechno od pistole po plastickou trhavinu C4. Vedle termálního vidění máte k dispozici i to noční. ![]() ![]() ![]() Novinky v hratelnosti Další novou možností je schopnost sprintovat, patrně nejvýraznější změna. Ačkoliv se to může zdát poněkud nadnesené, v jedničce se často stávalo, že se člověk nemohl pohnout. Nepřátelská palba vás doslova přibila na jedno místo a pokusit se přemístit jinam bylo takřka sebevraždou. Teď máte možnost rychle kličkovat od jednoho krytu ke druhému nebo uniknout před výbuchem granátu, což dodalo hře na dynamice, ale zase ji trochu více posunulo směrem k arkádám. Rychlost sprintu citelně ovlivňuje váha výstroje, kterou na sebe pověsíte, je proto dobré sledovat dané ukazatele v menu. Významnou změnou je ACES systém (Advanced Combat Enhancement and Specialization), který se dělí na kategorie Marksman, CQB a Assault. Každá z nich nabízí 20 úrovní, které odemykáte svou úspěšností v boji a to napříč všemi módy. Je jedno, zda hrajete osamoceně, v kooperaci nebo multiplayeru. Hra počítá zásahy zblízka, zdálky, naslepo, skrz objekt, headshoty, zabití granátem atp. Za to dostáváte body k postupu na vyšší úrovně v ACES systému, který vám pak přiděluje nové zbraně nebo vyšší hodnosti. Řešení je poměrně promyšlené, ale bude vás nutit používat některé praktiky v boji častěji, než by bylo zdrávo. Jedním z malých vylepšení je ještě možnost požádat si o termální průzkum, ale vzhledem k jeho časovému omezení nemá valný význam. Než se zorientujete, kde se nachází nepřítel, mapa vám zmizí a vám nezbude nic jiného, než se spolehnout na klasický postup. Trpělivost, matka moudrosti To, co vyzdvihuje sérii Vegas nad ostatní FPS hry jsou především jeho taktické možnosti a systém krytí. Atraktivní bojová taktika zůstala ve dvojce zachována a podstatou hry je neustálé krytí, přebíhání mezi vhodnými překážkami a koordinovaná palba ve spolupráci s dalšími členy komanda. Dává to prostor k vyniknutí opravdu strhující atmosféry, kdy si v záplavě povelů a výkřiků raněných připadáte jako ve skutečné bitevní vřavě. Nechybí ani skvělé přepadové akce spojené se slaňováním, i když jsem měl pocit, že jich trochu ubylo. ![]() ![]() ![]() Nepřátelé jsou stejně dobří jako posledně, i když někdy dělají stejně hloupé chyby. Konečně nejste jejich primárním cílem jen vy, ale zaměřují svou pozornost na všechny členy týmu stejně. Neplatí to doslovně, protože některé akce se spustí pouze vaším příchodem, čili jako hráči se do ohniska bojů dostanete, ať už se vám to líbí nebo ne. Vojáci se dokáží krýt na správných místech, zbytečně však ponechávají prostor k tomu, abyste je mohli snadno zasáhnout. To se týká i ozbrojenců chráněných neprůstřelným štítem, kteří vystrkují hlavu tak usilovně, že je nemůžete minout. Komicky působí ojedinělé chyby typu, kdy se nepřátelé slaňují přímo před váš nos a doslova nepochopitelné je opakované nabíhání klidně i desítek vojáků na jedno místo v módu Terrorist Hunt. Pozor na skript Ačkoliv je hra naskriptována velmi profesionálně, nepodařilo se odstranit některé z problémů, které trápily už první díl. Spínače občas vypovídají poslušnost nebo nejsou zcela precizně odladěny - mnohdy se nadějete nevídaných jevů, které vám poodhalí skrytou funkčnost hry. Zřejmě tím nejzajímavějším momentem byla situace, kdy jsem poslal další členy týmu otevřít dveře a já zůstal v záloze nahoře na balkóně. Věděl jsem z předešlého neúspěšného pokusu, že se tam objeví nepřátelé a rozhodl jsem se pro zásah z lépe krytého místa. Nestačil jsem se ovšem divit, když se postavičky všech protivníků materializovaly na místech, kde předtím nikdo z nich nebyl. Tento drobný podvod jsem nečekal, ačkoliv se jinak běžně používá. ![]() ![]() ![]() Otevřenost zdejších levelů je však dosti značná a podobné postupy jsou riskantní, což se ostatně potvrdilo. Nepřesvědčivě také působily situace, kdy se všude zuřivě bojovalo a hned za rohem nepřátelští vojáci s klidem odpočívali v křeslech nebo si povídali. Takovéto úlety šlo pro autory snadno ohlídat. Vegas 2 se nevyhnuly některé problémy technického rázu. Nutnost restartovat misi kvůli stávkujícímu vrtulníku bych pominul, ale mnohem více dokáže vytočit házení granátu skrz okno. Někdy totiž proletí dovnitř, jindy se odrazí zpátky k vám. A teď hrajte tuto ruletu s nevypočitatelnými kolizemi, když vás to může stát život. Nepochopil jsem ani systém otevírání dveří, které se někdy otvírají směrem k vám a dochází tak k problematickým kolizím. Jde však jen o výčet několika řídce se vyskytujících potíží. Úpravy co-opu a multiplayeru Stěžejní podíl na úspěchu Rainbow Six Vegas měl dozajista perfektní kooperační mód a multiplayer. I zde jsme se dočkali několika málo změn, které stojí za zmínku. A na úvod hned začneme špatnou zprávou. Kooperativní hra se kvůli údajné komplexnosti levelů nedá hrát ve čtyřech hráčích, ale pouze ve dvou. Další dva vojáky zastoupí umělá inteligence, které velí zakladatel hry. Tím ovšem vznikají paradoxní situace, kdy po úmrtí velitele týmu nemůže druhý hráč vydávat povely AI vojákům. Na tohle jsme několikrát tvrdě narazili a tato nedomyšlenost je vážně k zlosti. Pouze AI vojáci totiž umí deaktivovat výbušniny, ale když jim druhý hráč nedokáže vydat rozkaz, musíte si počkat na respawn. ![]() ![]() ![]() Část zvanou „Hon na teroristy“ jsem již jednou zmínil a nejedná se o nic jiného než o soubor map, kde je vaším úkolem osamoceně nebo v co-op módu postřílet všechny nepřátele. Tento herní režim je zejména na vyšší obtížnost skutečně náročný, protože se nelze spolehnout na bezpečné krytí, ale spíše na nutnost systematického pročesávání prostoru. Drobnou úpravou prošel i versus mód pro šestnáct hráčů, který nabízí dva nové herní režimy a spoustu propracovaných map, z nichž některé vám budou dobře známé. Výrazné zlepšení jsem zaznamenal u tvorby vlastního obličeje s pomocí kamery Xbox Live Vision, takže kdo si potrpí na identifikaci kamarádů na bojišti, bude dozajista spokojen. Na výsledek si sice chvíli počkáte, ale je daleko větší šance, že se opravdu poznáte a ten podivný mimozemšťan z prvního dílu se nebude opakovat. Estetická stránka hry I když hra běží na Unreal Enginu 3.0, grafika ani u jedničky nebyla excelentní. Nechci říct, že byla vyloženě špatná, ale k dokonalosti měla hodně daleko. Druhý díl je na tom s odstupem času ještě o něco hůř, protože mezitím se nám na trhu objevily nové projekty, které opět posunuly hranice očekávání výše. Právě těmto dnešním standardům již grafické pojetí Rainbow Six Vegas 2 nevyhovuje, přestože je jinak na stále přijatelné úrovni. Na celém prostředí je příliš patrné šetření s polygony. Mnohé z objektů jsou až moc hranaté, některé textury pak působí úděsně. Rozmazané fleky na technice, zejména stavebních strojích, by byly kritizovány i před dobrými pěti lety a to není dobrá vizitka pro kanadské grafiky. Stejně tak mě zarazilo, že někdy chybí přechodové animace mezi stojem a kleknutím, takže postavy vojáků jen přeblikávají mezi těmito dvěma fázemi. Osobně jsem byl z vizuálního ztvárnění docela rozčarován, ale po herní stránce je hra natolik dobrá, že mi nezbylo nic jiného než to akceptovat. Je to určitý důkaz toho, jak moc je podstatná hratelnost pro celkové vyznění hry – grafika tu skutečně nehraje hlavní roli. ![]() ![]() ![]() další obrázky z této hry si prohlédněte v galerii Zachována zůstala překvapivě kvalitní fyzika, kdy tlakové vlny explozí rozmetají nábytek, tříští okna a pohazují si s vojáky jako s hadrovými panáky. Opět je škoda, že se míra destrukce neposunula o něco dál, poněvadž některé levely si přímo říkají o možnost rozbíjet pouliční osvětlení. Z toho důvodu uplatníte noktovizor možná dvakrát za celou hru. Závěr Rainbow Six Vegas 2 lze označit jako vydařené. Hra staví na kvalitních, osvědčených základech, které se lidem líbí a to je podstatné. Spojení klasické FPS a systému krytí je v tomto žánru nepřekonané. Vyzdvihnout si zaslouží velmi promyšlený ranking systém nebo multiplayer, kterému bych zřejmě přikládal větší váhu než kampani pro jednoho hráče. A ačkoliv mě trochu štvala zmiňovaná omezení v kooperativním režimu, nelze mít k samotné hratelnosti příliš mnoho výhrad. To, že jsme se prakticky nedočkali zásadních změn v herní struktuře, nebudu kritizovat. Skvělou hru lze totiž jen kosmeticky zlepšovat. ![]() zdroj: Archiv launch trailer Stáhněte si: Videa, Trailery... Související články: Preview, Novinky, Rainbow Six Vegas recenze |
Ivan Kratochvíl | |
autorovi je 32 let a pracuje jako designér v 2K Czech; psaní do herních magazínů bere jako hobby; preferuje akční hry a automobilové závody, ještě větší přednost však dává autům opravdovým |