Autor: Pavel Oreški Publikováno: 19.října 2007 | Verze hry: Steam/PC/anglická Doba recenzování: 3 dny |
![]() Na Portal je nejúžasnější právě to, jak vás dokáže dokonale překvapit. Není proto vůbec jednoduché popsat to nejúžasnější, co vás ve hře čeká. Zkazil bych tím veškerou radost všem Portalem ještě nedotčených. Myslel jsem si, že půjde o pouhou logickou hříčku běžící na Source enginu. Ono by tomu tak bylo, ale to by na Portalu nesměli podílet Valve a nedopilovat ho k naprosté dokonalosti. Hlavně ale asi málokdo čekal, že Portal bude mít velmi kvalitní příběh, s tím spojenou atmosféru a to vše bude zasazené do světa Half-life. Celá hra je prošpikovaná různými narážkami a skrytými vtípky, které stojí za to hledat. Teleportování hrou Základní mechanismus je velmi jednoduchý: dostat se z bodu A do bodu B, které jsou v tomto případě reprezentovány výtahy. Mezi tím se nachází různě obtížné nástrahy. Zpočátku jsou úrovně velmi primitivní, po pár levelech konečně získáte "portálomet" a můžete vytvořit jeden průchod, s tím, že druhý už má hra pevně umístěný. ![]() ![]() ![]() Určitě nejzajímavější je, že i v rámci teleportování fungují gravitační zákony - jakou rychlostí do portálu vletíte, tak rychle z něj také vypadnete a zachována je i trajektorie. Tím pádem ho lze používat na překonávání překážek. Na rovnoběžné stěně s překážkou, kterou potřebujete pokořit, vytvoříte portál. Potom musíte najít nějaký vysoký schod, skočíte dolů a těsně před dopadem vytvoříte portál druhý. A co se stane? Protože při pádu nabíráte rychlost, vletíte do portálu jako střela, vyletíte druhým otvorem ven a po balistické křivce spadnete za dříve nepřekonatelnou zeď.
Hádanky Postupem času jsou samozřejmě úkoly stále složitější a je nutné zapojit všechny mozkové závity. Úžasné je, kolika způsoby se dají problémy řešit. Vezměte si například úroveň plnou kulometných věží, které si vás automaticky zaměřují, jste-li v jejich zorném poli. Protože nemáte žádnou zbraň, kterou byste proti nim použili, musíte si vystačit s portály. Představte si, že máte před sebou dlouhou chodbu a na jejím konci právě taková věž stojí. Jakmile vykouknete zpoza rohu, chvilku zaměřuje a pak spustí palbu. Rozhodně nestihnete úsek přeběhnout... Takže buď si vytvoříte teleport za věží a někde na začátku chodby, vlezete do něj a půjdete si po svých. Nebo portálem projdete, čapnete otravnou elektroniku do rukou a shodíte překulíte na bok. Kromě toho můžete vytvořit díru přímo pod věží, což má za následek, že věž se propadne někam úplně jinam a vy máte volnou cestu. Další způsob je najít si nějaký předmět a otevřít portál pod ním a nad věží, které se chcete zbavit. Z portálu se zřítí těžký předmět a to skolí k zemi i věž. ![]() ![]() ![]() Časem najdete spoustu dalších způsobů, jak řešit hádanky v různých kombinacích. Někde je potřeba mačkat obrovská tlačítka, jindy přeskakovat rychle velké prostory, vyhýbat se věžím a postupně děláte tohle všechno dohromady. Ačkoliv se obtížnost stále zvyšuje, napoprvé nikdy nedosáhne nějakých obřích výšin. A to je dobře, protože máte možnost si pěkně v klidu projít celou hru, hledat skryté vtípky. Jakmile dohrajete hlavní linii, což zabere zmíněné dvě až tři hodiny, určitě se budete k Portalu vracet, abyste čelili těžším úrovním a výzvám. Trochu složitější levely vás na dlouho nezastaví, protože jde jen o variace na úrovně předešlé. Challenge je už záhul Výzvy jsou v tomto režimu rozdělené do tří kategorií - čas, počet kroků a počet portálů. První je jasná, máte určitý počet sekund na dokončení levelu. Počet kroků to už je o dost složitější. Krokem se totiž myslí v podstatě jakýkoli vlastní pohyb. Nejlepší je nechodit vůbec a vzdálenosti překonávat otvory vytvořenými v zemi. A poslední výzva je vždy omezená počtem portálů, které můžete otevřít. Všechny Challange jsem prozatím dokončil v jediné úrovni a věřte, že vás ani nenapadne, na jak málo "tahů" se ta která úroveň dá zvládnout. Vůbec nejdokonalejší na hře je její atmosféra. Těžko se to popisuje, zpočátku si ani nevšimnete, že se kolem vás děje něco zajímavého. Postupně procházíte skrz další a další testovací komory, a ani nezpozorujete, že se začíná odvíjet jakýsi příběh. Co jsem považoval za zvláštní vkus autorů při výběru hlasu vysvětlujícímu herní mechanismy, se změní v nejmilejšího záporňáka, s kterým jsem kdy v počítačové hře bojoval. Popsal bych ho jako uměle inteligentní naivní starostlivost s těžko skrývanou vypočítavostí. Asi to moc nedává smysl, ale neprozradit to hlavní a přitom popsat o čem příběh Portalu vlastně je, to je věc nadmíru obtížná. ![]() ![]() ![]() další obrázky z této hry si prohlédněte v galerii Příliš krátké Portal je velkým překvapením v kladném slova smyslu. Přeci jen se ale najdou menší chybky. Hlavně je hodně krátký. Chápu, že je to jen přídavek k už tak dost dobrému Orange Boxu, ale když už nás autoři nechali takhle namlsat, mohli podat rovnou více chodů. Dalších úrovní se dočkáme, předpokládám, že velmi plodná bude hráčská komunita, ale už nikdy to asi nebude tak dobré, jako původní úrovně s unikátním příběhem. Druhá výtka míří ke zpracování. Osobně mi ani chudší grafika nevadila, má to koneckonců i oporu v atmosféře, ale když jsem Portal ukazoval několika přátelům, všichni svorně říkali: "Ta grafika by mohla být lepší". ![]()
Stáhněte si: Videa... Související články: Novinky, Half-Life 2 Episode Two recenze, Team Fortress 2 recenze |
Pavel Oreški | |
autorovi je 25 let, hraní her se věnuje téměř patnáct let a nepohrdne jakýmkoli žánrem |