Monster Hunter Rise – recenze portu pro PlayStation a Xbox
9/10
zdroj: Foto: Capcom

Monster Hunter Rise – recenze portu pro PlayStation a Xbox

Datum vydání:
26. března 2021
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

17. 1. 2023 20:30 | Recenze | autor: Pavel Makal |

Loveckým hrám s puškami, dalekohledy a vábničkami na kachny jsem nikdy nepropadl, trofejní lov ve skutečném světě považuju za silně nechutnou záležitost. Možná je to ale tím, že si z kůží, pařátů a parohů nedokážu spíchnout dostatečně okázalý outfit. Naštěstí mi právě tohle dokáže velmi dobře suplovat série Monster Hunter, jejíž poslední díl se po vydání na Switchi a PC konečně s hromovým dusotem řítí i na ostatní konzole.

Těžko věřit tomu, že od původního vydání Monster Hunter Rise brzy uplynou už dva roky. Po mnoha hodinách strávených v předchozím Worldu jsem se na další dobrodružství velmi těšil, kvůli rozličným povinnostem jsem ho ale odkládal tak dlouho, až Capcom oznámil vydání na „velkých“ konzolích (a s ním spojené uvedení do Game Passu, což velmi kvituji), a tak si hru konečně mohu užít v pohodlí obývacího pokoje bez technických kompromisů, které hraní na Switchi logicky přináší.

Navzdory výše zmíněnému uvedení do Game Passu jsem Rise rozehrál na PlayStationu 5 a mé první kroky vedly přirozeně do nastavení grafiky. Čekalo tu na mě jedno docela velké překvapení, protože kromě dvou standardních režimů (Quality/Performance) hra obsahuje na konzolích téměř nevídané širší možnosti nastavování, mezi které patří třeba míra filtrování textur, ambientní okluze, kvality stínů či pohybu vegetace.

Dobrou zprávou je, že i v případě, kdy nastavíte vše na maximální hodnoty v režimu Quality, se hra pořád hýbe zcela plynule. Nemusíte se tedy bát trhaných 30 snímků za sekundu. Naopak snížení nastavení a přepnutí do módu Performance představuje tak zásadní pokles obrazové kvality, že jsem v této funkci nespatřoval žádnou přidanou hodnotu. Fanoušci vyšších snímkovacích frekvencí ale tuto možnost mohou ocenit.

Monster Hunter Rise běží na RE Engine, podobně jako moderní díly série Resident Evil nebo třeba poslední Devil May Cry V. Na rozdíl od nich má ale hra výrazně stylizovanou estetiku, a i když je její grafika znatelně prostší než v případě zmiňovaných her a je na ní jasně patrný původ na Switchi, rozhodně se nemá za co stydět. Nevypadá o nic hůř než předchozí World, který byl po letech handheldových exkluzivit prvním Monster Hunterem pro výkonné herní platformy a sklidil na nich obrovský úspěch.

zdroj: Capcom

Zamrzí snad jen výrazně menší lokace, možná i kvůli komornějším lovištím byla odstraněna funkce stopování. Polohu své kořisti znáte od samotného vstupu do lokace, což lze považovat za velké zjednodušení, vede to ale především k daleko svižnějšímu tempu. Rise je obecně mnohem kompaktnější a zcela zjevně designovaný i pro kratší, intenzivní seance, které jsou vhodné k hraní na handheldu. Vůbec mi to ale nevadilo, protože jsem se díky tomuto přístupu v každé misi rychle dostával k tomu, co mě logicky baví nejvíce – k lovení monster.

Navzdory menším a o poznání méně členitým lokacím tentokrát dostanete k dispozici psího společníka, na kterém můžete jezdit, ještě rychlejší přesuny ale nabízí nový mechanismus Wirebugů. Ti vám jednak dávají nějaké ty nové pohybové možnosti, jejich větší variantu ale navíc můžete umístit na konkrétní místa na mapě a v mžiku překonávat skutečně velké vzdálenosti i překážky.

Monster Hunter Rise zdroj: Vlastní foto autora

Ze všech výše popsaných aspektů jasně vyplývá, že Monster Hunter Rise je naprosto ideálním vstupním bodem do série, který se fanouškům snaží první kroky maximálně usnadnit. Questy jsou rozdělené na Village (designované na sólo průchod) a Hub (které sice můžete pořád plnit sami, jsou ale navržené pro více hráčů), a pokud se budete držet té první varianty, neměl by vás až do prvních titulků potkat žádný vyloženě frustrující moment. Samozřejmě, ta pravá zábava začíná až na vyšších úrovních obtížnosti úkolů na High Ranku, ale než se k ní dostanete, dá vám hra dostatek času se všechno naučit.

Při hraní jsem měl pocit, že získávám poměrně velké množství materiálu, díky čemuž jsem mohl velmi svobodně experimentovat nejen s různými variantami zbrojí (které jsou skutečně pýchou série Monster Hunter), ale i s rozmanitými druhy zbraní, kterých je tu taktéž přehršel a každý výrazně ovlivňuje váš herní styl. Díky tomu si během první části kampaně můžete hezky v klidu osahat, co vám vyhovuje nejvíc, a do těch skutečně náročných soubojů jít jako již poučený odborník. I do zbraní pak promlouvají zmínění Wirebugs, a to skrz nové útoky nebo obranné manévry.

Série Monster Hunter v minulosti proslula tím, že nově příchozí hráče často zahltí obrovským množstvím informací, možností a především předmětů s rozličnými funkcemi, jejichž důležitost nebo zbytnost dopředu nevysvětlí. Rise v tomto ohledu působí uklidňujícím dojmem, protože vám do začátku dá všechny potřebné informace v krátkých tutoriálových sekvencích a vše ostatní už můžete objevovat hezky v klidu, svým tempem. Opět přitom platí, že při průchodu základní kampaní si vystačíte s mrštnými prsty a hbitými reflexy, různé podpůrné prostředky a buffy můžete začít řešit až mnohem později.

Hra samozřejmě obsahuje velké množství sekundárních systémů, jako jsou vaši zvířecí společníci (kočičky a pejsci), kteří postupně získávají zkušenosti a učí se nové věci. Dalším příkladem jsou zvláštní mise Rampage, které fungují na principu tower defense a můžete si v nich užít bránění pevnosti proti hordám nepřátel. Přiznám se, že mi střílení ze stacionárních balist a rotačních kulometů zrovna v téhle hře moc k srdci nepřirostlo a daleko raději jsem se věnoval starému dobrému klasickému lovu.

Monster Hunter Rise zdroj: Vlastní foto autora

Samotný příběh bohužel také není nijak zvlášť objevný. Funguje doslova jen jako výplň a chabý důvod k tomu, proč opouštět rozkošnou vesnici a vydávat se do divočiny riskovat život tváří v tvář čím dál větším a obludnějším cílům. Zamrzelo mě navíc, že na konzole hra zamířila stále ještě v základní podobě, rozšíření Sunbreak dostaneme bohužel až někdy v průběhu jara.

I tak ale Rise nabízí obrovskou nálož obsahu a monster k ulovení. Hlavní devízou hry je léty prověřená a naprosto návyková hratelnost, která mě v posledních dnech zcela pohltila. Díky kompaktnějšímu pojetí může člověk jít z jednoho střetnutí rovnou do druhého a dosytosti si užívat souboje plné epických momentů. Bossové v souls hrách sice samozřejmě umí vzbudit respekt, tady jsou ale na denním pořádku obří draci, kteří v soubojích o teritorium v zubech drtí jen o něco menší ptakoještěry, zatímco váš hrdina potyčku radši jen z povzdálí sleduje. O to uspokojivější je pak v nestřežené chvíli jednomu z účastníků souboje skočit na hřbet a zasypat soka tvrdými údery pařátů.

zdroj: Capcom

Jen máloco je tak slastné, jako když se vám podaří zasadit přesný a drtivý úder, po kterém se zuřící obr zapotácí, případně přijde o roh nebo ocas. Pocit uspokojení, když před vámi začne zdánlivě neporazitelný gigant kulhavě prchat, se dá srovnat skutečně jen s porážkou těch nejnáročnějších bossů, tady ovšem jako bonus dostanete drápy, zuby a kůže, které posléze budete nosit jako odznak cti.

Pořád ovšem platí, že rozhodně nejde o hru pro každého. Slabý a nezajímavý příběh rozhodně netáhne kupředu, a tak je vaší hlavní motivací neustálé vylepšování svého vybavení. A přestože jsou souboje zábavné a typů monster spousta, můžete kvůli neustálému chození do pětice lokací propadnout žalu z repetice.

Vytknout se dají i další věci, které ostatně zmiňuje Patrik ve své starší recenzi – uživatelské rozhraní by si zasloužilo učesání a zjednodušení, to samé platí pro ovládání. Doufám, že příští Monster Hunter bude ve svých ambicích připomínat minulý World a opět udělá významný krok vpřed.

Co se týče technických záležitostí, neměl jsem s Monster Hunter Rise na PS5 žádné problémy, na bugy jsem nenarazil, vše běželo, jak má, díky bleskurychlým nahrávacím časům vám prakticky nic nebrání v soustavném hraní bez přerušování, což výslednému dojmu velmi pomáhá. Vždy jen na skok do vesnice, nabrat nové úkoly, dát si posilující baštu a hurá zpátky. Asijská estetika vesnice Kamura je příjemná a milovníci koček si užijí tradiční hromadu slovních hříček založených na mňoukání.

Suma sumárum jsem moc rád, že jsem se k hraní Monster Hunter Rise dostal až nyní. Vedle PC verze je totiž hra na současné generaci skutečně onou ultimátní variantou bez kompromisů. Pokud si platíte Game Pass, určitě tuhle hru v jeho nabídce nesmíte minout. Bez debat ale stojí i za těch zhruba tisíc korun, za nichž se bude běžně prodávat. Přeji příjemný lov!

Verdikt:

Monster Hunter Rise sice nepředstavuje tak ambiciózní a revoluční díl, jakým byl minulý World, přesto se jedná o fantastickou hru s množstvím vítaných inovací, která je navíc velmi přístupná pro absolutní nováčky. Nemůžu se jí nabažit!

Nejnovější články