Když před třemi lety vydávali Microprose prvního Mechcommandera, byla to velká událost, protože po Mechwarriorech byla na světě první mech-like real-time strategie. Tato skutečnost se nesmazatelně zapsala do herních dějin a pro příznivce mechů to byl tak trochu svátek, protože nyní měli konečně i oni svou vlastní strategickou hru. Nutno podotknout, že Mechcommander se jako RTS velmi povedl a dodnes je to velmi oblíbená hra, zvláště pro hráče se slabšími počítači.

zdroj: tisková zpráva Tři roky jsou ale docela dlouhá doba, a tak nám po Mechwarrioru 4 představuje Microsoft i Mechcommandera 2. Je to možná trochu s podivem, když si vývojářské firmy doslova kradou nápady, ale za celou tu dobu nevzniklo nic podobného k Mechcommanderovi. Ano, mechy jako samostatné jednotky se v RTS sice začaly objevovat, ale jako doplňky celkového arzenálu. Čistě mechovský klon Mechcommandera nikdo nějak nestihl vyrobit. To znamená, že Mechcommander 2 je vlastně pořád originálním pokračovatelem svého předchůdce.

• Vytrénujte si elitu
Výjimečnost těchto dvou strategií spočívá v systému hry a jejich hratelnosti. Nikdo vás totiž nenutí cokoli těžit, vyrábět a podobně. V jednotlivých misích operujete pouze s několika vybranými mechy, s nimiž musíte splnit všechny úkoly. Před začátkem každé mise si sami volíte, které stroje půjdou do boje, a rovněž rozhodujete o výběru posádek. Tohle všechno má hrozně velkou váhu. Mechů je velká spousta (v Mechcommanderovi 2 je 26 druhů) a každý má jiné schopnosti a zbraně. Navíc jste pokaždé omezeni váhovým limitem, který se úkol od úkolu mění. Je jen na vás, jestli si do mise vezmete 2 velké mechy nebo 4 malé. Určitě je ale dobré hodně kombinovat a mít tak v jednom výsadku jak stroje pro boj na blízko, tak i na dálku.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

Co se týká osádek, i zde je nutné trochu popřemýšlet. Lidí máte na výběr celkem dost, horší je to ale s jejich dovednostmi. Každý velitel mechu se v průběhu bojů zlepšuje, dostává vyznamenání a je také hodnostně povyšován. Vždy při povýšení máte možnost rozvinout u něj určitou schopnost, kdy se například může stát specialistou na lasery, senzory, rakety středního doletu, malé či velké mechy atd. Je dobré vytvářet si co možná největší okruh lidí, kteří se prokazují různými schopnostmi. Opět je tady ale nutno brát v potaz, jakým způsobem trénujete posádky. Pokud neustále používáte jen 3-4 osádky, velmi rychle se stanou veterány a pak i elitními jednotkami. Ale co pak, když potřebujete poslat do boje 2x nebo 3x tolik osádek? Volná místa pak musíte zaplácnout zelenáči bez zkušeností, kteří v žádném případě nebudou dosahovat takové výkonnosti, jako jejich zkušení kolegové. Já osobně se tedy snažím vytrénovat si trochu více osádek do rezervy tím, že pokud váhový limit umožňuje vzít s sebou větší množství mechů, posílám do boje po boku veteránů i jednoho zelenáče, aby se něčemu přiučil.

• Hrajte hlavou, ne silou
zdroj: tisková zpráva Když jsem o něco výše psal, že vás nikdo neobtěžuje těžením čehokoli, neznamená to, že peníze v Mechcommanderovi 2 nehrají žádnou roli. Právě naopak, jsou klíčem prakticky ke všemu. Jako správní žoldáci máte za splněné úkoly nějakou tu mzdu a co si během mise zaberete či ukradnete, to se vám rovněž připočte k dobru. Za takto utržené penízky si můžete nakoupit zbrusu nové mechy nebo vylepšit ty stávající. To ovšem není jediná cesta, jak si pořídit nové stroje. Během jednotlivých misí jste nuceni kolikrát zlikvidovat nádherné nepřátelské kousky, aby vám to ale nebylo líto, tak po úspěšném zakončení úkolů vám jsou tyto stroje po opravě nabídnuty. Pochopitelně za příznivější cenu, než kdybyste je kupovali nové.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

zdroj: tisková zpráva V některých hrách je dobré si nastavit jeden odzoomovaný pohled a už na nastavení kamery nešahat, ale u Mechcommandera na to radši rychle zapomeňte. Díky velkým mapám s rozmanitým prostředím a některým titěrným nepřátelským jednotkám je přímo nutnost neustále přibližovat a oddalovat pohled. Otáčení kolem osy je rovněž nezbytné, protože není nijak neobvyklé, když na vás začnou útočit nepřátelé z různých stran. Velkým pomocníkem je i mapa, která slouží současně i jako radar. Trochu nestandardně není ve hře fog of war, ale musím připustit, že tento krok plně schvaluji. Vidění nepřátel je ale trošku složitější, kdy z určité dálky nejsou vidět vůbec, při přiblížení (pořád ještě hodně vleká vzdálenost od vašich jednotek) se na mapě a na radaru objeví jako červená značka a vidíte i přesný počet nepřátel, ale nevíte, o koho se jedná. To znamená, že když uvidíte 5 červených bodů na mapě, může to být 5 pidižvíků v podobě nějakých tanků nebo raketových náklaďáků, které vyřídíte raz dva, nebo také 5 padesátitunových mechů, kteří vám mohou pěkně zavařit. Úplná identifikace protivníka tedy nastane až při vizuálním kontaktu vašich jednotek s jednotkami nepřítele. Funguje to výborně, téměř zmizel opruz prozkoumávání terénu kvůli nepřátelům a také už na vás překvapivě neútočí schovaní a pro vás neviditelní nepřátelé. Jde o to, že prakticky v každé misi stojíte proti velké přesile, takže i když máte odkrytou mapu, musíte i tak hodně taktizovat. Já v tom vidím každopádně plus.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

Pokud máte silné HW vybavení, určitě použijte větší grafické rozlišení (1024x768 a výše) - získáte tím ještě větší přehlednost. Výbuchy a zbraňové efekty jsou na patřičné úrovni a jestli něco musím vyloženě pochválit, pak to jsou určitě stíny. V nočních misích, kdy mají vaše mechy rozsvícené reflektory, se stíny od objektů vytvářejí přesně tak, jak je vaše stroje nasvěcují, což znamená, že když budete kroužit s jedním mechem kolem budovy, bude se točit i její stín. Před začátkem hry si také můžete nadefinovat barevné schéma vašich mechů, takže vaši drobečci pak budou doslova jedineční.

• Zvolte si vlastní taktiku
zdroj: tisková zpráva Hratelnost Mechcommandera 2 je jinak naprosto výborná. Ačkoliv se neřadím k fanatickým vyznavačům těchto chodících mašinek, po několika misích jsem se do této hry úplně zažral. Systém zvyšování dovedností i omezený počet jednotek spolu s kupováním a vylepšováním mechů je prostě super a boj, u kterého se musí trošku myslet (vymýšlení různých pastí), mi naprosto vyhovuje. Když například naženu své mnohatunové drobečky do lesa, oni si doslova vykácejí svojí cestu a vpadnou do zad nepříteli, který čekal útok z přístupnějšího terénu, tak jsem opravdu spokojen. Výborná je i možnost několik svých mechů vypnout, čímž se nepříteli ztratí z radaru a on pak neví, kde se nacházíte. Pak už vám může snadno vběhnout na nějakou návnadu do pasti, když ho následně se znovu zapnutými mechy pěkně překvapíte. Během bojů můžete vydávat příkazy, kdy mají mechy útočit, jestli už z dálky nebo jestli si mají nechat nepřítele nechat pěkně přiblížit. Rovněž lze na nepřátelské mechy mířit několika různými způsoby, třeba na hlavu, tělo nebo nohy a pokud jde opravdu do tuhého, můžete katapultovat pilota, aby se zachránil (pokud by z nějakého důvodu neproběhla automatická katapultáž).

zdroj: tisková zpráva Náplně misí jsou také zajímavé, mnohdy se toho před začátkem mise moc nedozvíte a update plánů přichází až v dalším průběhu bojů. Součástí některých misí jsou i podružné úkoly, které můžete, ale také nemusíte plnit, ovšem za jejich splnění dostáváte zase finanční prémie. Členitost úkolů sice není příliš rozmanitá, ve výsledku jde stejně o to, že buď máte zabrat určité budovy nebo zrušit nepřítele. Ono kouzlo spíše spočívá v tom, jakou cestu a způsob hry hráč zvolí. To je právě ta výhoda, protože díky rozdílnému terénu každé mapy lze jen těžko uplatňovat jednu a tu samou taktiku.

• AI dělá pokroky
Inteligence nepřátel je o nějaký ten stupeň vyšší, než tomu bývá zvykem. Byl jsem několikrát svědkem toho, že mě dvě skupiny nepřátel z různých stran napadaly a pokoušely se mě obklíčit, nepřátelé si chodili na pomoc (nestáli nic nedělajíc opodál jako tvrdá Y, až si pro ně dojdu sám) a skoro vždy se snažili sesmažit toho nejslabšího nebo nejvíce poškozeného mecha v mé skupině. Na druhou stranu, kdyby třeba nepřátelé lépe střežili kontrolní budovy k hlavním bránám a obranným věžím, mohlo by to být ještě zajímavější, ale i tak jsem docela spokojen.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

Celkový dojem z Mechcommandera 2 je tedy výborný, opravdu jsem nečekal tolik. Jediné, co bych vytknul, je fakt, že jsem nějak nenašel skirmish mód, který by generoval náhodné bitvy, což je podezřelé, neboť je to naprosto základní výbava každé RTS. Jinak ale nemám jiných výčitek a pokud někdo mechy zbožňuje, je to naprosto jasná volba pro každého příznivce, stejně jako tomu bylo u prvního dílu.