Heaven and Hell - recenze
4/10
zdroj: tisková zpráva

Heaven and Hell - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

19. 1. 2004 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Kdo z hráčů strategických her se nechtěl někdy alespoň na chvíli stát neomezeným vládcem nad všemi svými poddanými? Takové přání si můžete naplnit v této real-time strategii coby představitel Boha nebo pána pekel.

Autor: Firebird
Publikováno: 19.ledna 2004
Verze hry: finální/anglická
Doba recenzování: 2 týdny


Obrázek zdroj: tisková zpráva Kdo z nás, hráčů strategických her se nechtěl někdy alespoň na chvíli stát neomezeným vládcem nad svými poddanými? K velkému smutku mnoha z nás se tato skutečnost jen těžko naplní a musíme si vystačit jen s pár simulátory „božských her“ jako Black & White. Ano, přesně taková je dnes recenzovaná hra Heaven and Hell. K ní jsem přistupoval s pocitem, že půjde o budovatelskou strategii ve stylu Settlers, ale to byl z mé strany velký omyl. Heaven and Hell (dále už jen HaH) je totiž strategií z úplně jiného soudku. Jak si tedy hra od německé firmy MadCat Interactive s jednoduchým námětem, žádným příběhem a pěknou 2D grafikou vedla? Čtěte dále.

 Náplň hry
HaH tedy nemá žádný příběh, vše se v biblické zemi v roce 1500 př. n. l. točí kolem odvěkého boje Dobra se Zlem. Hráč, coby představitel Boha nebo pána pekel má jeden jediný prostý úkol. Tím je získat na svou stranu co nejvíce věřících. Hra nabízí 2 kampaně, kdy první je za ty hodné a následující za ty zlé, ale ta je přístupná až po dohrání té předchozí. Tažení za Dobro je zobrazováno zelenými pláněmi, veselejšími budovami, prostě všechno je takové hezčí, jak to k cestě světla náleží. Vzhled krajiny za pány pekel má úplně opačnou tvář. Okolí je zbarvené do temna, vše vypadá, jako kdyby tudy prošlo Zlo a ono se tak skutečně děje.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Systém hry je jednoduchý a na začátku máte vždy určitou zásobu many, okolo které se celá hra spolu s přízní lidí točí. Svého prvního kazatele je potřeba rekrutovat z řad obyčejných občanů, ovšem nesmí být nakloněn peklu. Za určitý obnos many se tedy z nějakého místního nebožáka stane kazateli. Jeho hlavní úloha spočívá v obracení neutrálně laděných obyvatel na vaši víru. Stačí vejít do nejbližší vesnice a nechat ho kázat, poté vyvolat strážního anděla a nakonec duhu. Na obyvatelích je postupně vidět, jak se začíná jejich myšlení obracet na cestu dobra (popřípadě zla, podle toho, za koho hrajete). Ale to bych nebyl já, abych to nevzal za opačný konec. Napochodoval jsem s kazatelem přímo do ďáblovy vesnice a co se nestalo - toho chudáka mi ukamenovali jako ve středověku a objevil se nehezký nápis oznamující konec hry.

 Vojáci a další budovy
Stavby je vhodné použít jako takovou výrobnu many, nebo na obydlí udržující lidi na straně hráče a obyvatele trénovat na další kazatele. Tím se dostáváme k další důležité nezbytnosti a tím jsou vojáci. Předně nečekejte ohromné zástupy pochodujících vojsk, ti jsou rekrutovány dalším ze sedmi kazatelů z řad vlastních obyvatel. Je to opět prosté, někoho z obyvatel vyberete, kliknete na něj a můžete mu vybrat profesi. V našem případě kazatel – válečník. Stačí mu vydat jako správný Bůh pokyn, aby sehnal bojeschopné muže. Zajímavým úkazem hry je, že když si vyberete občana – ženu a tohoto válečníka z ní uděláte, stane se z ní muž. Jsem zvědav, jak se to bude líbit dámské hráčské populaci...

Další základní postavy mohou rozšířit ještě obchodníci s karavanou, kteří jsou schopni postavit cesty. Dále špioni, kteří se snadno dostanou do nepřátelského tábora coby nenápadný keřík s kytičkami. Stavitel je také dobrým pomocníkem, protože dokáže budovat ve vesnicích budovy, které zvyšují náklonnost obyvatelstva. Hráč, ať už jako zástupce pekla nebo nebe, má k dispozici stejné funkce, efekty a postavy, které se liší jen zpracováním. Lze mezi nimi lehce přepínat pomocí F1-F10 kláves.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Ukázka hraní jedné mapy
Pojďme se nyní podívat blíže na jednu mapu. Vybral jsem si za svou stranu nebe, vytvořil jsem kazatele a už jsem si to s ním štrádoval do nedaleké vesničky. Během chvíle byla pod mojí kontrolou, ale začínalo se již šeřit a jak je známo, noc je doba temných sil. Znenadání se na opačném konci mapy objevil nepřítel – pekelný pán. S nocí jako by jeho síla byla větší a netrvalo dlouho a jeho přisluhovačů se všude hemžilo víc než mých přátelsky nakloněných lidí. V tuhle chvíli jsem si raději snížil rychlost hry, nějak mi přišlo, že se to nedá stíhat a hned byla hra hratelnější. I tak měl nepřítel nade mnou převahu, ale to nevadilo, vytvořil jsem si vojsko a čekal jsem na jeho vpád do mé jediné vesničky.

Ale netrvalo to dlouho a byl poblíž. Jeho válečníky jsem nějakým zázrakem porazil, trochu tomu pomohly i blesky, které jsem mohl vrhat, samozřejmě za dostatečný obnos many. Ovšem můj pokus o zabrání nepřátelské vesnice skončil tak rychle, jak začal. Přišel jsem o kazatele, špióna a válečníka. Opět nastala noc a to byl pekelníkův čas. Tentokrát jsem jeho útok neustál a můj kazatel nestíhal odvracet jeho přesvědčování mých lidí na temnou stranu. Během mžiku byli moji věrní rozprášeni a obráceni na opačnou víru. Ale kdo se předem vzdává, nesmí hrát hry a už vůbec ne strategie. Na druhý pokus byla celá mapa moje, všechny vesnice obráceny na víru dobra a bylo vyhráno. Takto v podstatě probíhají veškeré mise. Jediná změna se týká toho, že tu a tam někde něco seberete, ale vždy se jedná o získání všech lidí na svou stranu.

 Monotónnost každým coulem
Z dosavadního textu by se mohlo zdát, že Heaven and Hell je slušná hra, poněvadž jsem si ušetřil kritická slova. Takže vzhůru do nich. Hra nabízí 2D zpracování, které je sice pěkné, ale s konkurenčními produkty se bohužel nemůže rovnat. Nečekal jsem žádné převratné 3D, ale něco lepšího by to už asi dnes chtělo. Co se týče hardwarových nároků, HaH sice běhalo bez problémů, ale úvodní filmečky se trhaly, že to svět neviděl. Neshlédl jsem ani jeden, protože na slide-show jsem opravdu zvědav nebyl.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů

Co však hře nejvíce ubírá na kráse, je její nedomyšlená monotónnost. Sice jako v každé pořádné kampani ani v HaH nedostane hráč na začátku všechny druhy kazatelů, ale i s postupným seznamováním se s nimi se dříve nebo později neubráníte silnému pocitu nudy. Hra je bohužel stále o přesvědčování lidí, aby se k vám přidali - ať už jde vše jednoduše, nebo s použitím síly či jiných přesvědčovacích prostředků. Velké problémy mi také dělalo ovládání, které není podle klasického nastavení, na které jsem zvyklý z jiných her. HaH má svůj jakýsi originální systém, kde chvílemi opravdu není jasné, koho ovládáte a co vlastně máte mačkat.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Zvuky jsou normální, nic převratného. Nemá cenu se o nich moc zmiňovat, stejně tak o hudbě, která je podmanivá a ke hře se hodí. Součástí HaH je docela pěkně udělaný tutorial, dalších šest single misí, ve kterých máte přístupné všechny kazatele, a náhodný generátor map. Ten je přehledný a zacházení s ním je naprosto jasné. Nadefinujete si počet neutrálních měst, velikost populace, vzhled krajiny, cíle hry a mnohé další možnosti, ale ani ten bohužel Heaven and Hell nezachraňuje.

Stáhněte si: Demo, Cheaty

Související články: Novinky

Firebird
autorovi je 23 let, pracuje jako správce sítě ve větší firmě na Vysočině, specializuje se na strategie, dungeony a adventury (všechny články autora)


 
 
Firebird
Smarty.cz

Verdikt:

Celkově není nápad hry špatný, ale kdyby bylo obsaženo ještě něco navíc, například výstavba budov, více profesí, více potřebných zdrojů krom many, mohla se Heaven and Hell stát slušnou zábavou. Takhle je to naprosto zbytečná hra, se kterou vystačíte maximálně na pár dnů.a ostřílené hráče přestane bavit po půl hodině. Na úplný závěr bych se rád ještě zmínil, že cena (1199,-Kč) se mi zdá na takový titul velmi přemrštěná. Počkejte si tedy raději na Black & White 2.

Nejnovější články