Faces of War - recenze a video
8/10
zdroj: tisková zpráva

Faces of War - recenze a video

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

26. 10. 2006 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Další RTS z druhé světové války? Ano, tentokrát se však jedná o nástupce výjimečných Soldiers: Heroes of WWII, kteří kladli důraz na propracovanost. Čím vším se hra liší od Company of Heroes a podařilo se jim vyrovnat?

Autor: Bergy
Publikováno: 26.října 2006
Verze hry: finální/anglická
Doba recenzování: 2 týdny


Obrázek zdroj: tisková zpráva V těsném závěsu za Company of Heroes přicházejí Faces of War. Ačkoli jsou si obě tyto válečné RTS na první pohled velmi podobné, odlišují se významnými rozdíly. Faces of War (dále už jen FoW) jsou totiž duchovním nástupcem předloňského překvapení s názvem Soldiers: Heroes of WWII, což byla velmi netradiční strategie trochu připomínající Commandos. U Soldiers se kladl velký důraz na propracovanost a detaily, navíc při řešení zapeklitých úkolů to nikdy nebylo o hledání jedné schůdné cesty, protože možností bylo vždy více a záleželo na hráči, jak se k věci postavil. Zároveň jste ale nikdy neovládali více než jen malou hrstku jednotlivců.

Kampaně za různé armády
Ve FoW nyní velíte především celým družstvům, což je od minula velká novinka. To s sebou přináší skutečnost, že se zde najednou vyskytují daleko větší počty jednotek a dochází i k rozsáhlým bitvám. CoH jsou na tom po téhle stránce velmi podobně, ale už při výběru kampaní shledáte, že herní nabídka je hodně rozdílná. Zatímco CoH nabízely pouhou jednu kampaň za spojence, ve Fow máte k dispozici hned tři tažení za všechny válečné mocnosti bojující na evropském bojišti v rozmezí let 1944-45.

Hrát tedy můžete buď za Německo, Spojence (Američané s Angličany) či Rusko a to v libovolném pořadí. Coby spojenci se sice znovu musíte prokousávat francouzskou Normandií, ale za Němce přichází oživení při ofenzívě v Ardenách. To samé platí i pro ruská vojska, se kterými zažíváte triumfální obsazení Berlína.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

Náplň misí
Pokud nepočítám rozsáhlé tutoriály dostupné z každé kampaně, nachází se zde dohromady přes dvě desítky hutných misí. Design scénářů a jednotlivé úkoly jsou zpracovány především s ohledem na dobrou hratelnost. FoW netěží z žádného konkrétního příběhu a napínavé atmosféry jako CoH, ale má zase více propracované a detailnější mapy. Na každou misi připadá hned několik hlavních úkolů jako například obsazení strategických míst, zničení nepřítele, osvobození vlastních vojáků nebo destrukce zařízení. K tomu se ještě přidávají nepovinné sekundární cíle. Patrná je i snaha narušit jednotvárnou činnost hráče. Proto není výjimkou, když po dobytí určité lokace okamžitě přichází rozkaz bránit se mohutným protiútokům nepřátel.
Zvětšit zdroj: tisková zpráva
Mise se rovněž dají rozdělit do dvou skupin podle svého typu. Buď se jedná o otevřené vojenské akce nebo o záškodnické operace. V prvním jmenovaném případě jde o regulérní vyhlazovací bitvu s protivníkem, který vás očekává a je dobře opevněn. Zde hraje hlavní roli především dobrá taktika a váš styl boje. Při plnění úkolů v týlu nepřítele, jde zase hlavně o moment překvapení (například likvidace radaru a elektrárny na pobřeží). Kolik nepřátel zlikvidujete, není až tak důležité. Hlavní je splnit to, co se po vás chce a zmizet. Setkal jsem se totiž i s tím, že vlny nepřátel se generovaly stále znovu.

Na kampaních musím pochválit i to, že se neustále něco děje. Chvíli například ovládáte jen jedno družstvo se čtyřmi vojáky, postupujete mapou a narazíte na své kolegy chystající se do útoku. Následuje společná akce, kdy přebíráte velení nad několika skupinami vojáků včetně těžkých tanků a celé se to postupně rozjede v parádní bitvu se vším všudy. To, co tedy zpočátku vypadalo jen jako obyčejný úkol, nakonec vyústilo ve fascinující podívanou.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Soldiers znovu ožívají
Herní systém byl převzat ze Soldiers a pochopitelně vylepšen, aby lépe seděl na podmínky FoW. Jednotky jsou vám vždy přidělovány pouze scénářem mise, nic zde proto nevyrábíte ani si jinak neobstaráváte suroviny. Pracujete zkrátka s tím, co dostanete.

Všichni vojáci mají opět své inventáře, i když tentokrát bez váhového limitu. Díky tomu si mohou prohazovat své zbraně, případně sbírat ty, co se válejí po zemi. Šacování mrtvých nepřátel je samozřejmostí, stejně jako shánění správného druhu munice. Stejně tak je přítomna původní funkce "direct control". Pro ty z vás, kteří nevědí o co jde, připomínám, že kteroukoli vlastní jednotku lze dostat pod přímou kontrolu. Její pohyb posléze ovládáte kurzorovými šipkami a při střelbě skutečně míříte (nedělá to za vás automatika, jako když tank či vojáky ovládáte klasickými povely).

Novinkou je možnost přibírat do svých družstev posily z řad okolních vojáků, kteří posléze podléhají vašemu velení. Vozidla jinak spotřebovávají pohonné hmoty, které když spálíte, musíte někde sehnat a zase doplnit, jinak jste dojezdili. Případně můžete osedlat jakoukoli nepřátelskou techniku, pokud je v provozuschopném stavu.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Při práci s pěchotou je nezbytné používat důmyslné krytí za překážky, které bylo poprvé představeno právě v původní hře. CoH tuto funkci „převzali“ a FoW jí v ještě modernější podobě uvádí znovu. Tentokrát se totiž po výběru jednotek a umístění kurzoru myši nad určitý objekt (tank, roh domu, barely, bedny atd.) neukáží na povrchu mapy pouhé barevné tečky, ale hned siluety celých vojáků. Dopředu tedy jasně vidíte, v jakých pozicích se vaši vojáci budou následně doopravdy krýt.

VIDEO Z VLASTNÍHO HRANÍ
V názorné pětiminutové nahrávce (30 MB, XVID) se můžete podívat na průběh pouličních bojů v Ardenách. Mé německé jednotky se musely postupně prokousávat zabarikádovanou ulicí a jelikož byly pod neustálou palbou Američanů z okolních domů, nešlo ani na chvilku polevit. V závěrečné části filmečku se můžete podívat i na přímou kontrolu obrněné jednotky a ruční zaměření palby.

Taktika nebo arkáda?
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Před každou misí singleplayerové kampaně máte možnost vybrat si, jestli budete hrát v taktickém či arkádovitém módu. Je to poměrně důležité rozhodnutí, které má značný vliv na hratelnost. Při výběru taktického režimu je hra daleko více obtížnější, vlastní vojáci mají jen omezenou životnost (používání lékárniček je nutností) a vůbec se člověk musí víc rozmýšlet nad tím co vlastně podnikne. Problém tohoto módu ale je, že místy dost frustruje a ne každého baví začínat jednu a tu samou misi neustále dokolečka.

Arkáda je naproti tomu zase opačný extrém. Vaši vojáci mají doslova několik životů. Přestože je kolikrát střely a výbuchy uzemní, obvykle se opět proberou a přijímají další rozkazy. Má to pochopitelně své meze, ale když si k tomu ještě přidáte lepší účinky zbraní, výsledkem je až příliš lehoučká akce, která se dá „odchodit“ prakticky bez větší námahy.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Chybí mi zde jakýsi mezistupeň obtížnosti, při kterém by hra na jedné straně nebyla o nervy, ale zároveň ani příliš lehká. I v taktickém módu narážíte neustále na velkou přesilu nepřátel, což už samo o sobě napovídá, jak na tom jsou počítačoví protivníci s umělou inteligencí. Popravdě vzato skoro žádnou nemají a vše je dopředu dané skripty. Velkým překvapením, a ne zrovna milým, pro mě bylo zjištění, že opevňovat v budovách se mohou pouze nepřátelé. Pokud jste třeba doufali, že při pouličních bojích obsadíte baráky v jedné ulici a z nich budete střílet na protivníky, můžete na to rovnou zapomenout. Vaše jednotky jsou proto odsouzeny stát v ulicích a bojovat s těmi, co se mohou schovat za zdmi několikapatrových budov. Ještě štěstí, že se tank, je-li k dispozici, dá skvěle použít jako buldozer, který řadu staveb prostě srovná se zemí i s „nájemníky“.

Skryté záludnosti
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Pomineme-li fakt, že boje vůbec probíhají až na podezřele krátkou vzdálenost, udivuje mě, kolik má například německý tank Tiger II „práce“ udolat mnohem slabší americké pancéřové jednotky. Respektive je potřeba i několika přímých zásahů za sebou, než můžete slavit úspěch. Přitom stejný typ nepřátelského tanku je pro vojáka pěchoty skoro hračkou, protože ho dokáže vyřídit jedním protitankovým granátem.

Za zmínku pak ještě stojí chyby, které by doufejme mohl vyřešit pozdější update hry. Mezi ně určitě patří častý jev, kdy vlastní jednotky odmítají plnit zadané rozkazy, což mnohdy dost zdržuje. Jiným zádrhelem je používání inventáře nebo šacování mrtvol. V té chvíli se totiž hra přepne do tzv. slow-motion módu, kdy se okolní dění velmi zpomalí a vy tak máte možnost nerušeně přemisťovat vybrané předměty mezi inventáři. Po ukončení této činnosti by se hra měla automaticky vrátit do normálu, ale ne vždy se tak doopravdy stane a místo toho běží vše zpomaleně pořád dál.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Další nemilá věc vás potká po dohrání všech kampaní. Zjistíte, že kromě multiplayeru už vám FoW vlastně nedokáže nic nabídnout. Chybí tedy jakékoli volné mapy, skirmish nebo generátor náhodných misí a to celkem zamrzí. Alespoň že síťová hra disponuje hned šesti různými módy (Battle zones, Chicken Hunt, Combat, Combat FFA, Cooperative a Frontline), ale jak se doopravdy osvědčí ukáže až čas.

 Zpracování a HW požadavky
Grafika vychází z modernizovaného enginu původních Soldiers, není tedy sice nejnovější, ale stále úchvatná. Co do detailnosti terénu a herních objektů překonává podle mého i CoH. Snad jen ta barevnost je trochu přehnaná a při maximálním přiblížení k povrchu mapy je vidět, že Fow poněkud ztrácí u modelů a textur pěších jednotek. Nezapomeňme ale, že se jedná o RTS, kde není zas tak důležité, jestli vidíte na vojácích, zda dělají v obličeji grimasy či nikoliv.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Uživatelské rozhraní se od minula trochu změnilo, protože se do něj muselo vtěsnat více tlačítek a údajů, ale vše zůstalo dobře přehledné. Kamerou lze jinak libovolně rotovat a zoomovat. Úhel se mění automaticky v závislosti na zvoleném stupni přiblížení.

Hardwarové nároky jsou podle mého názoru dost vysoké a mám za to, že CoH běhaly o něco svižněji. FoW má problémy zejména uvnitř rozbombardovaných měst, plné ruin a nespočtu objektů. Vzhledem k tomu, že veškeré prostředí je plně zničitelné, pro plynulý chod za všech okolností je potřeba výkonné železo. Osobně jsem testoval na počítači AMD Athlon 64 3500+ a 2GB RAM s NVIDIA GF 6800 GT při použití rozlišení 1280x1024. Hra ve volném prostranství běžela plynule, ale ke znatelnému poklesu fps docházelo právě ve zmiňovaných městských lokalitách.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry si prohlédněte v galerii

 Rozpačitý závěr
Zatímco z původních Soldiers jsem byl více než nadšen, z FoW jsem poněkud rozpačitý. Rozhodně tuto hru nezatracuji, ba naopak mohu jí více než vřele doporučit, podobně jako CoH. Je ale třeba mít na paměti, že vám poskytne o poznání odlišný herní zážitek, trochu postrádající příběh i atmosféru. FoW si zkrátka užijí zejména hračičkové a lidé, kteří dokáží ocenit velmi detailní herní prostředí a chtějí hrát i za jiné než spojenecké armády. Radost ovšem dokáže pokazit nevyladěné stupně obtížnosti a další nepříjemné nedostatky.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Výsledné hodnocení ovšem příznivě ovlivňuje i cena, která je pro Českou republiku stanovena na velmi sympatických 499,- Kč. Což se u nové hry podobného ražení nevidí zrovna často. Těšit se zároveň můžete i na českou lokalizaci formou titulků, kterou chystá Cenega Czech na listopad.

Stáhněte si: Dema, Trailery, Cheaty, Patch...

Související články: Novinky, Soldiers: Heroes of WW2 recenze, Podobné hry Silent Heroes a Saboteurs

Bergy
autorovi je 27 let a pracuje jako vedoucí HW zákaznického servisu; psaním se zabývá více jak 7 let a kromě strategií si oblíbil i simulátory; pokud to čas a starost o rozrůstající se rodinu dovolí, věnuje se plastikovému modelářství a vojenskohistorické literatuře






 
 
Bergy
Smarty.cz

Verdikt:

Kvalitní, leč ne úplně dotažená válečná RTS. Hlavními devizami jsou kampaně za různé válečné mocnosti a neuvěřitelně detailní herní prostředí. Radost ovšem kalí nevyvážená obtížnost, naskriptovaná inteligence počítačových nepřátel a chybějící skirmish mód. Nebýt výhodné ceny, kleslo by hodnocení na zhruba 70%.

Nejnovější články