Komiksová šaráda
Ať už máte rádi zombie, toužíte po tupé odpočinkové vyvražďovačce, nebo jen nevíte co s penězi, stejně si jen těžko pořídíte nudný koridor bez příběhu. Vydat něco podobného chce jednoduše odvahu a prodávat Escape Dead Island za nějakých sedm stovek je spíš bláznovství. Nejde přitom o stylizovanou grafiku, nýbrž o naprosto hloupou hru, která by propadla i jako buddgetovka pro Playstation 2.
Grafika je naopak jednou z těch lepších (či spíš méně zpackaných) věcí, které doprovází váš útěk ze souostroví Banoi. Pravda, ryze průměrnou kvalitu textur, nepřirozeně působící modely a pokus o speciální efekty maskuje hra podobně průměrným komiksovým hávem, ale pořád se na to dá alespoň dívat.
Fandové her od Telltale nebo série Borderlands by sice mohli v Escape Dead Island objevit jisté kouzlo komiksové stylizace, která v některých silnějších momentech přeci jen působí jako autorský záměr a nikoli jako marná snaha zakrýt zoufalý rozpočet i očividné kvalitativní rezervy. Přesto ale snaha autorů o oživení alespoň formou nápisů, imitujících zvuk během rozbíjení věcí, menší pochvalu v jinak nevýrazném a nemožným soundtrackem umocněném celku spíše zaslouží. Možná o to větší, podíváte-li se na zbytek hry, za kterou stojí tvůrci ze švédského studia Fatshark.
Scénář po lobotomii
Akční recyklát, parazitující na docela populární značce, se hemží nesympatickými postavami a dialogy tak prázdnými, že i mozkovna zombíka by záviděla. Celek drží pohromadě jen silou vůle a výslednému dojmu moc nepomáhá ani vyprávění formou komiksových obrázků. Když k tomu přidáte nelogické zvraty doslova padající z nebes, překonává výsledek nejhorší očekávání. Snad jediným pozitivním prvkem jsou v tomto ohledu hrdinovy občasné halucinace, které hned na několika místech autorům doslova zachrání zadek.
Kdyby chtěla být Escape Dead Island parodií, hned by se dala hra hodnotit jinak. Tvůrci bohužel servírují všechen patos a hloupost světa s naprosto vážnou tváří a parodií se jejich dílo stává nezamýšleně. Příběhový oblouk, kdy se novinářský spratek během pár sekund změní v lovce zombíků, aniž by k tomu potřeboval byť jen jedinou repliku na vysvětlenou, je stejně pro Escape Dead Island tak těžce nedůležitý, že jej pár minut po dohrání zapomenete.
Vykastrovaný Dead Island
Abyste na hru mohli zapomenout, musíte se překonat a zhruba deset hodin koridorů a tupé akce s příměsí adventury vydržet až do konce. Escape Dead Island totiž zkouší něco trochu jiného, než byste od značky čekali. Rozlehlý ostrov nahradily uzavřené a nepříjemně sterilní koridory s opakujícími se interiéry, přičemž o výrobě či úpravách zbraní si také můžete nechat zdát.
Akce v obecném měřítku ubylo a namísto zombie masakru s RPG prvky se snaží Escape Dead Island stát akční adventurou. Neustále někam chodíte, něco přenášíte či snad fotíte a otevřeným konfrontacím se raději vyhýbáte. Nábojů je totiž málo a hlavní hrdina Clif moc zásahů nevydrží.
zdroj: Vlastní
Podobný přístup by samozřejmě vůbec nevadil, kdyby adventurní pasáže nebyly jen reflexí imbecilního námětu a stealth postup netrpěl diletantstvím všech asi pěti nebo šesti druhů nepřátel, na které postupně narazíte. Jestliže se často kritizuje umělá inteligence třeba u Call of Duty, pak se nedá v případě Escape Dead Island o umělé inteligence mluvit vůbec.
Hra prostě působí jako chudý příbuzný, který postrádá většinu zábavných mechanismů předchozích Dead Island her. Souboje jsou nudné a pokaždé stejné, předmětů k použití je málo a lokace postrádají jakýkoli nápad či snad logiku.
Nečeká na vás žádné překvapení, zábava vybočující z nalajnované slaboty, ba ani jakákoli výzva. Dokonce ani náplň misí nebo level design (za rozmístění checkpointů bych mnohdy vraždil) se o nic nepokouší a jen titul dále a dále potápí pod hladinu vlastní beznaděje.
Předražená prázdnota
Jde však o beznaděj průměru, nikoli absolutního dna. Když už nic jiného, Escape Dead Island alespoň funguje a dá se dohrát od začátku až do konce, aniž byste narazili na výraznější technické problémy. Akorát ve vás hra nezanechá žádnou stopu, tedy kromě vybrakované peněženky. Za plnou cenu totiž dostanete zoufale plochou, nezajímavou a nenápaditou hru, která je svým způsobem vlastně nezajímavé retro.
Tvůrci se sice hráče snaží motivovat k opakovanému hraní s trošku změněným příběhem a mapou na konto zmíněných halucinací hlavního hrdiny, ale na to se dá říct jen jedno: ani za zlaté prase. Ideálně se do Escape Dead Island nepouštějte ani jednou. Nemá to cenu.
