| Autor: Martin Holas Publikováno: 22.října 2006 | Verze hry: finální/anglická Doba recenzování: 1 týden |
Britští nezávislí vývojáři Introversion ve své třetí hře opět předvedli zdravý smysl pro experimentátorství, kterým hledají hratelnost v zákoutích, kam se multimilionové projekty nikdy nepodívají. Zmáčkněte si své červené tlačítko ve válce, která nemá vítěze. 
zdroj:
tisková zpráva
Nukleární válka je jednou z mnoha věcí, kterou by pravděpodobně nechtěl zažít žádný z nás, nehledě na politické sympatie nebo seberadikálnější názory. Nukleární válka v Defconu, to je ovšem věc jiná. Zde je jako šachy - naučíte se ji během pěti minut, ovládnete po měsících a především, je vám i životnímu prostředí zcela neškodná. Teď by se hodilo hru nějak blíže zaškatulkovat. Worms. Určitě si pamatujete taktickou hru s partou červíků, která předvedla úžasný minimalistický přístup s maximem zábavy z něj vyždímaným. Však jejímu kouzlu mnozí podlehnou i dnes. Proč ji ale zmiňuji v souvislosti s tematicky zcela vážným Defconem? Protože přístup obou vývojářských týmů k tvorbě interaktivní zábavy je v nejdůležitějších charakterových rysech zcela totožný.Defcon je jednoduchou realtimovou (tedy žádné tahy, jak by mohly klamat obrázky) strategickou hrou zasazenou do současnosti. Jejím jádrem není žádná kampaň ani historické scénáře. Vše se točí kolem čtyřicetiminutových apokalyptických bitek až šesti stran (Severní a Jižní Amerika, Evropa, Asie, Rusko, Afrika) nebo proti počítači, přičemž vše sledujete na přibližovatelné mapě zeměkoule. V žádném případě však nečekejte spousty možností ani tabulek. Na statistiku přijde slovo maximálně ve chvíli, kdy se počítají miliony mrtvých po dopadu atomové bomby. Nemáte k dispozici desítky druhů jednotek, vlastně je jich, co by se vešlo do prstů jedné ruky - pár typů specializovaných plavidel, stíhačky a taktické bombardéry. Na svém území můžete postavit pouhé tři druhy budov. Možnost diplomacie s nepřáteli prakticky neexistuje. Jenže o to tady ani nejde a vůbec mi ta megalomanská propracovanost, která se dnes považuje v herním designu za bonton, nechybí. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Do začátku se vám dostane omezený počet budov, které je třeba takticky rozmístit na vlastním území. Už v této fázi je nutné si počínat velmi takticky, možná víc, než by se na první pohled mohlo znát. Případné díry v obraně, které už později nebude možné z logických důvodů zacelit, vás budou poté pronásledovat po zbytek krátké kariéry (ještě kratší, pokud narazíte na protivníka, který jich dokáže využít). Radary pravděpodobně rozestavíte podél hranic, přece jen není úplně lákavé zpozorovat první letící posly smrti až kdesi nad vaším územím. Raketová sila se nejlépe vyjímají v blízkosti městských aglomerací a letiště přesně tam, kde mají vaši stíhací dravci dostatek času odpovědět na nepřátelskou vzdušnou hrozbu. 
zdroj:
tisková zpráva
Poté přijde na řadu loďstvo. Flotily lze sestavit ze tří druhů plavidel, a protože i zde platí univerzální pravidlo "kámen-nůžky-papír", můžete si stejně jako u staveb budoucí průběh tažení krásně zpříjemnit nebo pořádně zavařit. Ponorka nesoucí na palubě nukleární zbraně středního dosahu je prakticky neviditelná, aspoň v případě, že nenarazí na letadlové loďě, která ji hlubinnými pumami rozcupuje na kousky během pár sekund. Na ty zase platí bitevní křižníky (mimochodem naprosto bezbranné vůči ponorkám, ale to už vám jistě došlo). Letadlové lodě navíc na palubě nesou bombardéry s atomovou pumou a stíhače jakožto obranu proti nim. Snad je na první pohled jasné, že se občas situace zašmodrchá víc než je zdrávo.Píp. Zvukový signál zavelí armádám až šesti hráčů přechod na vyšší stupeň ohrožení a celá vojenská mašinérie se dá do pochodu. Flotily křižují oceány, atomové bomby oblohu a hráči si snaží všelijak vlézt na kobylku. Celkové požadavky na taktizování mi bohužel přijdou dosti analogické k jednoduchosti konceptu hry. Určitě budete mít radost, až se vám náhodou podaří uprostřed oceánu objevit a zpacifikovat skupinu ponorek, které si to jedovatě míří k pobřeží, případně až mezerami v nepřátelské strategii dopadne nesetřelená nadílka přesně tam, kam měla. Na druhou stranu je otázkou, zda-li takové potěšení vydrží nadlouho a jestli toho Defcon přece jen nenabízí až pod únosnou mez málo. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Další herní módy Autoři si nástupu singleplayerového stereotypu v extrémně krátkém čase samozřejmě byli vědomi a rozšířili základní hru řádkou skvělých modů, které mi dokonce připadají mnohem lepší než základní nastavení. Například Big World umožní ovládat dvakrát více jednotek, které se ovšem pohybují mnohem pomaleji a mají menší dostřel. Čeká vás tak zcela nový zážitek z pomalé poziční hry, v níž se chyby napravují jen velmi těžko. 
zdroj:
tisková zpráva
Protikladem je Speed Defcon, skrývající hektickou zkušenost. Dokážete se správně rozhodovat v časové tísni? Pak budete v patnáctiminutovém módu, kde se implicitně hraje na nejvyšší rychlost hry, jako štika ve vodě. Nebo můžete vyzkoušet Alliance, kdy začínají všichni hráči ve stejném týmu se sdíleným pohledem na věc, a je jen na nich, kdo první zabodne dýku soupeři do zad. Všichni pak krouží jako mlsní vlci kolem území "spojenců" a hledají, kde by způsobili prvním zásahem pokud možno smrtící ránu.Sympaticky vypadá speciální kancelářský režim bez zvuků, ve kterém běží hra v pomalém reálném čase až po dobu šesti hodin. Je pak možné v klidu hrát a přitom paralelně pracovat. A když už se přiřítí šéf, kantor, životní partner nebo jiná nechápavá forma obtížného hmyzu, stačí dvojitým stisknutím klávesy Escape hru zminimalizovat a přesvědčit je, že OPRAVDU máte na monitoru něco, co jen tak nepočká. V případě nukleárního útoku ještě ikonka v liště decentně upozorní, že je zle. Velkým nedostatkem je nemožnost uložení pozice, což by se zvláště během hraní v kanceláři více než hodilo, v mém případě částečně i proto, že jsem nedokázal u hry udržet soustředěnou pozornost déle než dvě hodiny. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů • Miliony mrtvých |
| Martin Holas | |
| autorovi je 19 let, studuje na Masarykově univerzitě v Brně; na hrách si cení originality a kvalitního příběhu, upřednostňuje dobré RPG, adventuru či strategii; rád se uchyluje do dob dávno minulých, především co se týče hudebního a filmového vkusu :-) |
