• Pokračování slavné série
Snad neexistuje člověk, který by se zevrubně zaobíral počítačovými strategiemi a neznal přitom pojem Battle Isle. Původní trilogie sice už něco pamatuje a dnes si tyto hry zahraje snad jenom opravdový skladní fanda, ale to nic nemění na tom, že právě tato série her znamenala průlom v oblasti tahových strategií, a proto má už navždy v pomyslné herní síni slávy své nezpochybnitelné místo. Ano, před nějakým časem se Blue byte snažil oživit svou zašlou slávu titulem Battle Isle: Incubation, který se rovněž stal obrovským hitem, protože šlo o komplet 3D zpracování a naprosto úžasnou atmosféru, ale na druhou stranu Incubation už svým pojetím neměla skoro nic společného se svými předchůdci, což možná trochu rozesmutnilo pravověrné zastánce původní série.

zdroj: tisková zpráva Naštěstí se po Incubation v Blue Byte rozhodli vytvořit zcela nové, čtvrté pokračování tolik proslulé klasické série Battle Isle, což určitě potěšilo mnoho příznivců turn-base strategií. Nás tady v Čechách navíc může těšit fakt, že na vývoji této hry se podílela slovenská firma Cauldron, která pro Blue Byte vytvářela celý herní engine.

• Úžasná grafika
V průběhu vývoje Andosia War se vyrojila spousta preview a různých screenshotů, které sice neobsahovaly žádné podrobnosti, ale dávaly tušit, že radikálních změn se rozhodně dočkáme. Že doopravdy nezůstal kámen na kameni, poznáte okamžitě v samotných začátcích hry. Jen stěží vám totiž unikne kompletní 3D zpracování terénu a všech jednotek, které je opravdu na velmi vysoké úrovni. I vojáci pěchoty jsou na strategii složeni z nezvykle vysokého počtu polygonů. Skvěle vypadají i všechny mechanické jednotky od rychlých bugyn, přes tanky různých tonáží až po letecké transporty a stíhače. Na velmi členitý terén ostrovů a rozlehlé vlnící se moře pohlížíte skrz dynamickou kameru, kterou lze pochopitelně jakkoli natočit přiblížit nebo nastavit do patřičného úhlu pohledu. Velmi jednoduše tak získáte přehled nad bojištěm bez pomocné mapy a stejně tak rychle se můžete doslova dívat svým vojákům přes ramena a vidět boj očima vaší armády - ne všude se vám něco takového poštěstí.

zdroj: tisková zpráva Další samostatnou kapitolou by mohly být grafické efekty. Různé exploze a zbraňové efekty jsou velmi působivé, stejně tak různé změny počasí, kdy jedno kolo může padat sníh a druhé už zase svítit slunce. Mlha, déšť, ale i prosté střídání dne a noci znepříjemňuje viditelnost a samozřejmě i celkovou atmosféru. Noc přichází samozřejmě postupně, je očividný západ slunce a smrákání se, kdy den přechází v šero a až posléze ve tmu. Obdobně je tomu i ráno, kdy s rozbřeskem přichází i první sluneční paprsky. K tomu všemu si připočtěte velmi realistické mraky plující po obloze a moře, jehož vlny se rozbíjejí o skalnaté útesy ostrovů tyčící se nad vodou. Ve výsledku dostanete opravdu malebnou scenérii, za kterou by se nemusela stydět žádná akční hra, natož pak strategie.

• Tahy a real-time dohromady?
Herní systém také dostál určitých změn, samozřejmě Battle Isle: Andosia War je pořád turn-base strategie, ale najdete zde i real-timeové prvky. Tentokrát se totiž budete muset zabývat i budováním své základny, provádět těžbu surovin, zajišťovat dodávky energie a stavět nové jednotky. Neodmyslitelně k tomu všemu patří i výzkum nových technologií, upgradů a spoustu dalších věcí. Chápu, že jste nyní trochu na rozpacích, protože představa skloubení real-timu a turn-base jistě z počátku nevypadá moc věrohodně, ale nakonec to tak hrozné zase není. Každé kolo trvá nějaký ten počet minut, kdy se věnujete tahům na bitevním poli a pokud vám zbyde nějaký ten čas, můžete se přesunout na základnu, kde stroje a budovy pracují v real-timu (i při protivníkově tahu) a zadat novou výrobu nebo výzkum. Když čas vyprší, je samozřejmě na tahu soupeř a právě tento čas můžete využít k dalšímu budování a obhospodařování vlastní základny.

S jednotkami sice hýbat nemůžete, ale zadávat příkazy továrnám a stavebním strojům samozřejmě můžete. I výroba probíhá dál, jenom s nově vyrobenou jednotkou v soupeřově tahu nemůžete pohnout, to dá rozum. Vcelku je to šalamounské řešení, kdy se vlastně chod samotné hry trochu urychlil, ale zase jen proto, že je zde nově implementována povinnost budování si vlastní báze, na druhou stranu tímto krokem byl této strategii vetknut do vínku další strategický rozměr, což určitě není na škodu.

• Potřeba energie
zdroj: tisková zpráva Další inovací je budování vlastní energetické sítě, která má veledůležitou roli, protože bez energie jste doslova nahraní. Lépe řečeno bez energie nevyrobíte žádnou novou jednotku a samozřejmě ani budovu. To by vlastně nebylo nic zvláštního, ale bez další energie nemůžete své jednotky na bitevním poli opravovat a hlavně jim nemůžete doplňovat munici, která by jinak po chvilce zcela jistě došla. Na začátku mise proto máte vždy v bojové oblasti k dispozici statickou (nepohyblivou) jednotku s názvem Military HQ. Ta disponuje dostatečnou energii, takže váš problém není jak energii vyrobit, ale jak jí dopravit k vašim dopředu postupujícím jednotkám. K tomuto účelu slouží speciální mobilní stožáry, které jsou schopny energii přijímat a posléze posílat dále až na místo určení. Ovšem pod slovem „mobilní“ si nemyslete, že s nimi budete jezdit sem a tam, pohyb je možný jen do chvíle, dokud stožár nevztyčíte, pak už s ním nepohnete.

Pokud tedy chcete, aby vaše invaze na nepřítelem okupovaný ostrov proběhla úspěšně a hlavně rychle, musíte mít dostatek právě těchto pojízdných stožárů, bez nich to prostě nejde. Samozřejmě i tato veličina má svou druhou stranu mince. Nabízí se zde další zcela nová možnost taktizování, například jedna povedená záškodnická akce uprostřed ostrova a soupeř má i půlku ostrova bez energie. Než zničený stožár nahradí novým, máte výhodu na své straně.

• Příběh zklamal
Doposud by se tedy mohlo zdát, že Battle Isle je naprosto skvělá hra, lépe řečeno bomba, která nemá chybu. Bohužel má a to celkem podstatnou - rozhodně nejslabší stránkou je příběh, který jsem záměrně neuváděl na začátku recenze abych nekazil úvodní dojem. Jedná se totiž o příběh bez náznaku jakéhokoli poutavého děje, prostě bez náboje. Vzpomeňme třeba na strategii Ground Control a její story plnou překvapení a zvratů. Zde se ničeho takového nedočkáte, pouze se dozvíte, že se ocitáte v roce 345 nového věku, kdy soupeří o moc sekta Childrens of Haris se současnou vládnoucí mocností. Vy si vyberete jednu stranu a zničíte tu druhou, toť vše. K příběhu se ale váže další velmi významné mínus této hry. Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že obě soupeřící strany mají velmi podobné zbraně, jednotky a budovy, v mnoha případech dokonce úplně identické. To je docela těžká rána pod pás, nemyslíte?

zdroj: tisková zpráva Ano, já vím, v původní trilogii tomu nebylo jinak, k tomuto konfliktu můžeme přistupovat skoro jako k občanské válce, kde jsou si zbraně také velmi podobné, ale přeci jen doba pokročila a za tu dobu se mohly vyvinout odlišné technologie atd. Mě to vyznělo spíše tak, že právě na těchto místech si někdo velmi ulehčil práci a myslím, že právě tohle hodně lidí zamrzí. Je to celkem škoda, až na tyto dvě podstatné vady se mi jeví Battle Isle IV jako skvělá hra, ale musím být objektivní a nemohu tyto zjevné nedostatky prostě jen tak přehlédnout. Rozhodně si myslím, že když už se někomu nechtělo vymýšlet dvě naprosto rozdílné kampaně, měl se udělat jeden velký scénář za jednu mocnost, určitě by to pak dopadlo o hodně lépe než, když je hráč přinucen hrát dvě kampaně se skoro totožným vybavením.

Navíc náplně misí rovněž nepřekypují žádným novým nápadem, prakticky se neobejdete bez taktiky, kdy musíte porazit nepřítele na hlavu a posléze obsadit jeho ostrov a přesunout se na další.