Když jsem před těmi dávnými lety propadl Punch Clubu, byly podobné hry teprve na vzestupu. Hry, které simulují nějaké zaměstnání a obecně život člověka, který ho vykonává. Chtěli jste posilovat a vyhrávat boxerského zápasy, ale místo toho jste museli dělat prodavače pizzy, abyste si vydělali pár dolarů a netrpěli hlady.
Pokračování Punch Club 2: Fast Forward si dalo pořádně na čas, když se chystá vyjít po více než sedmi letech od jedničky. A přiznám se, že jsem se začal obávat, zda mě obdobná struktura hry bude po tolika letech ještě bavit. Ono, kdyby obdobná… Punch Club 2 je pocitově vlastně úplně stejný jako jednička! A ano, zatím mě baví stejně tak.
On ten pozvolný kariérní růst má pořád něco do sebe. Druhý díl se odehrává v úplně stejných kulisách, jen je posunutý do vzdálené budoucnosti, takže vaši všeobecnou bídu tu a tam ozvláštní nějaký ten futuristický prvek.
V obchodě s potravinami vás obsluhuje Apuova hlava v nálevu, na policii si povídáte s hologramem zesnulého strážníka, makáte pro pochybného podnikatele, který zásobuje město chutňoučkými šťávami z obřích červů…
zdroj: PC Gamer
Jo, je to přitažené za vlasy a mě to vlastně hrozně baví. Okolo vás je tak praštěný svět, zatímco vás zajímá jediné – posilování! Jenže na místní high-tech posilovnu nemáte peníze, ať už v rámci brigády prodáte jakékoliv množství čínských nudlí.
Takže zpátky na úplný začátek, na vlastní kobereček, kde můžete strávit úplně celý den a celou noc děláním kliků. A to je přesně to, proč mě Punch Club 2: Fast Forward baví. Ta absurdita, to neskutečné odhodlání nabýt svalovou hmotu jenom proto, abych pak mohl skočit do ringu a rozmlátit soupeři ciferník.
Zápasy jsou stále automatizované s občasnou automatickou pauzou, kdy si můžete přenastavit sérii chvatů a počet „oken“, kdy se bez útoku obejdete a radši načerpáte energii na další salvu úderů. A pořád je to fajn. Momentálně dostupná demoverze je ale primárně o navnadění na vyšší cíl.
Chcete se dozvědět víc o svém otci, který byl velkým zvířetem u policie. Takže se sami chcete stát policistou. A já nevím, jak u vás, ale mně přijde téma policistů ve hrách stále pramálo využité. Tedy způsobem, kdy vy jste na straně zákona, ne proti němu.
K tomu, abyste se mohli stát policistou, ale musíte mít dostatečný počet bodů dobráctví. Jste v budoucnosti, pamatujete? Takže nosíte v hlavě čip, který hodnotí veškeré vaše činy. Když se chováte slušně a přispíváte společnosti, jste lepší člověk a lepší lidé si mohou dovolit lepší pozice a platy.
A mně to jako lákadlo a cíl bohatě stačí. Okamžitě chci posilovat o sto šest, vyhrávat zápasy (ano, jsou za to kladné body, protože nejzákladnější zákon v tomto světě je, že v právu je ten silnější), vydělávat hromady peněz, žít si jako král a samozřejmě hájit zákon a zjistit, co se stalo s taťkou.
Punch Club 2: Fast Forward je v kratičkém demu zábavný, ale zároveň opravdu velmi, ale velmi podobný svému předchůdci. Liší se v podstatě jen zasazením a celkovou motivací k neustálému posilování a já teď pouze doufám, že mě bude bavit dlouhé hodiny, podobně jako mě bavil tu chvilku v demoverzi. Dozvíme se to s vydáním 20. července.