Autor: Dick Publikováno: 23.června 2006 | Verze hry: PC demo Doba testování: 1 den |
![]() ![]() ![]() TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Hratelnost zbytku levelů je také na výši a v žádném případě se nejedná o tupou akci, kde rozhodují jen rychlé reflexy. Sem tam je potřeba zapojit mozek, což nemusí každému sednout, ale přítomné hádanky jsou relativně snadné, takže jejich řešení se dříve či později objeví. Jednou z povedených inovací je možnost využít svou spirituální osobnost, kdy po stisku dané klávesy opustíte tělo a budete se pohybovat jako duch. Sice budete prosti všech svých zbraní, ale za to dostanete luk a stanete se neviditelnými. Silová pole a posmrtný svět duchů Kromě jiného se v tomto stavu dají procházet některá silová pole, tudíž pro úspěšný postup hrou je potřeba vhodně pracovat se svou fyzickou i astrální existencí. V demoverzi bylo toto příkladně demonstrováno na situaci, kdy jste tělo opustili na pohyblivé plošince, s duchem jste došli do řídící místnosti, zapnuli pohyb plošinky, čímž se vaše fyzická schránka přetransportovala na požadované místo. Poté už jen stačilo se vrátit do svého těla a normálně pokračovat ve hře. Zajímavým způsobem je vyřešena i vaše smrt, jelikož po klesnutí ukazatele zdraví na nulu jste přeneseni do světa duchů, kde můžete bojovat o další život. Jestliže se vám to povede, vrátíte se zpět do hry na místo, kde jste skončili. V opačném případě se musíte uchýlit k loadingu poslední uložené pozice. ![]() ![]() ![]() I když jste měli z fyziky jedničku a do víte, co všechno vymyslel Isaac Newton, v této hře na to rovnou zapomeňte. Klasické pojetí této exaktní vědy se v dnešní době příliš nenosí, je totiž nudné. Čas přeje experimentům a pokud jim jste nakloněni, Prey vám kápne do noty. Tím nejoriginálnějším prvkem Prey jsou totiž hrátky s fyzikou. Vše začíná veskrze obyčejným systémem portálů, pomocí nichž se můžete přenášet na různá místa v rámci kosmické lodi. Hodně efektně například vypadá, když přijdete k otevřené bedně, kterou můžete vidět na jiný konec lodi. Sem tam ve spojení s touto věcí autoři neopomněli nějaký ten vtípek, jako jsou třeba dvě portálové brány natočené vchody na sebe, díky čemuž ![]() Ovšem portály byly teprve začátek, to nejlepší vás teprve čeká. Zhruba v polovině dema můžete na vlastní kůži ozkoušet antigravitační plošiny, pomocí kterých budete moci běhat po stěnách či po stropě. Ale to jen tam, kde dané plošiny vedou, protože jakmile byste je opustili, stáhla by si vás gravitace pěkně k zemi a vy byste si nabili ústa. Nicméně tím se dostáváme k tomu nejzásadnějšímu – vlivu tohoto prvku na vlastní hratelnost. Zatímco kdykoliv předtím jste se při vstupu do místnosti rozhlíželi nalevo či napravo, teď se musíte koukat všemi směry. Nepřátelé mohou být takřka kdekoliv a jejich strop může být vaší zemí, stěnou či různě naopak. Že to zní šíleně? Ano, taky tomu také je! Naplno tuto vychytávku pocítíte až v pozdějších fázích, kdy budete měnit gravitaci svépomocí přepínači a de facto si volně rotovat s herním světem a měnit gravitaci tak, jak se vám zrovna zachce. Kdo Prey nehrál, asi jen těžko pochopí. Je to svým způsobem bláznivé, až je to geniální. Tohle všechno přidává do hry nové taktické prvky a ve výsledku můžete hodit za hlavu všechny ty staré a dávno překonané herní principy. ![]() ![]() ![]() Ač to může znít neuvěřitelně, i přes to všechno Prey obsahuje reálně vypadající fyzikální model. To je patrné zejména v úvodu hry v baru, kdy můžete třeba ze schodů kopnout papírovou krabici a sledovat, jak padá dolů. Zbraně a nepřátelé Ti, co si potrpí na klasické zbraně, budou asi zklamáni. Prey je svým způsobem „jiná“ hra, čemuž je podřízen i arzenál. Na úplném začátku jste vybaveni francouzským klíčem, ten ovšem rychle vyměníte za futuristickou pušku. O něco později si do kapes nacpete vybuchující broučky a v úplném závěru jakousi silovou zbraň, jejíž chování se mění v závislosti na jejím nabití – buď může protivníka ošklivě spálit, nebo jej naopak zmrazit. Co se týče nepřátel, je vidět, že si s nimi autoři doslova vyhráli. Vzdáleně sice připomínají potvory z Dooma či Quaka, ale to vůbec není na škodu. Navíc se vaši protivníci jen tak bezcílně nepotulují prostředím, ale častou jsou jeho součástí. Sem spadají různí chrliči produkující jedy nebo přerostlé žížaly vyčuhující ze stěn. Rozhodně mě potěšilo, že nepřátelé nejsou hloupí panáci bez mozku, ale umí využívat terénu a krýt se za překážky. ![]() ![]() ![]() Grafika jedna báseň Jak možná víte, Prey pohání vylepšená verze DOOM 3 enginu. Jinými slovy to znamená, že o kvalitu technického zpracování se není nutné obávat. Grafici si dali na vizuální stránce opravdu záležet a doslova na každém kroku je cítit, že svět kolem vás žije. To poznáte hlavně tehdy, pokud si hru vychutnáte na plné detaily, kdy není těžké se nechat strhnout působivou hrou světla a stínu, pozorovat perfektní efekty a výbuchy - zkrátka a dobře nakrmit své oči výtečnou podívanou. Není třeba se bát přemrštěných nároků na výkon vašeho počítače. Osobně mi vše chodilo na sestavě P4 3,4 Ghz, 1 GB RAM a Radeon X800 naprosto plynule na nejvyšší detaily a snad v žádném okamžiku jsem nezaznamenal náznak sebemenšího zpomalení. Autoři si podle všeho pohráli s optimalizací enginu, za což můžeme být jen rádi. ![]() Snad jedinou slabinou grafické stránky jsou exteriéry. To ale vyplývá ze samotné povahy použitého enginu, který se hodí spíše na setmělé chodby než na rozsáhlé venkovní lokace. Když se potom občas podíváte někam ven z lodi, budete mít pocit, že hrajete minimálně o třídu horší hru. Naštěstí loď byste měli ve hře opouštět minimálně, tudíž by tento problém neměl být tak velký, jak se zdá. Multiplayerové ambice Součástí demoverze byla i možnost vyzkoušet si hru více hráčů přes internet. Jen absolutní ignorant by nezvedl hozenou rukavici v podobě multiplayeru u hry, jejíž singleplayer je více než slibný. Takřka okamžitě po vypuštění dema bylo k dispozici několik serverů, po kterých se proháněla něco přes stovka hráčů, tudíž nebyl problém alespoň letmo prověřit kvality titulu v tomto směru. ![]() ![]() ![]() Demoverze nabízí dva základní módy – Deathmatch a Team Deathmatch - z nichž bylo poznat, že Prey má co se týče multiplayeru více než značný potenciál. Mohou za to především výše zmiňovaná antigravitační pole a možnost překlápění místností, což dává hře zcela jiný rozměr a posouvá ji úplně někam jinam, než jsme zvyklí kupříkladu z Quaka. Kromě jiného dal multiplayer možnost si potěžkat i další zbraně, které se v singleplayeru neobjevily. Přestože je arzenál ryze futuristický, pod jeho slupkou se dají objevit různé variace na klasický raketomet či rotační kulomet, ovšem to vše je umně maskováno do odpovídajícího sci-fi hávu. Revoluce, nebo evoluce? Prey rozhodně není průměrnou hrou. To je asi jasné každému, kdo dohrál demoverzi až do konce. Ovšem tvrdit, že jde o revoluci v akčním žánru, je podle mého přinejmenším trochu přehnané. Jistě, našli bychom tu hned několik originálních a jinde neviděných prvků, avšak to ještě není důvod ke zbožnému vynášení hry do nebes. Co však Prey nelze upřít, je jednoznačně vybalancovanost jednotlivých aspektů – ať už je to hratelnost, atmosféra či třeba technické zpracování, všechno tu funguje bez sebemenšího zadrhnutí a vaše dojmy jsou pak více než pozitivní. ![]() ![]() ![]() další obrázky z této hry najdete v sekci screenshotů Trochu se ale obávám toho, aby podobná lehkost a spád přišel i s plnou verzí a aby autorům nedošel postupem času dech. Přeci jen, pro někoho sterilní prostředí kosmické lodi může rychle omrzet a pokud nebude hráč stimulován stále novými podněty, může přijít ke slovu nuda k uzoufání. Každopádně na základě dema má Prey pořádně našlápnuto tím správným směrem a pokud se nic zásadního nepokazí (což by nemělo), dostane se k nám začátkem července vybroušený akční titul, na který asi budeme dlouho vzpomínat. Stáhněte si: Demo, Trailery, Videa... Související články: Mega-preview, Preview, Novinky |
Dick | |
autorovi je 25 let a již od útlého dětství se zajímá o hry, hudbu a vše krásné; vedle dlouhých hodin před monitorem rád jezdí na horském kole a ulítává na gumových medvídcích |