Might & Magic X: Legacy je přesně taková, jak deklaruje název. Je to odkaz a pokračování kdysi slavné série RPG her. Ubisoft si za to, že se snaží vytvořit pokračování této série a nepokouší se ji pouze nějakým způsobem restartovat, jak to bývá zvykem, zaslouží respekt. Mimochodem, Might & Magic si díky novému dílu opět může nárokovat titul pro nejstarší aktivní RPG sérii západní provenience. No přeci žezlo nemůže nechat v pazourech takového mladého ucha jakým je The Elder Scrolls, která je skoro o deset let mladší.
Ať už ale vděčíme za současnou podobou Might & Magic X komukoli (tvůrci z Limbic sice tvrdí, že za to nemůže úspěch Grimrocku, ale...), je to jedno. Způsobem hraní a stylem přístupu k hráči je Legacy návrat k čtvrtému a pátému dílu série. Základním rysem hry jsou tahové souboje a pohyb po čtvercích. Přiznám se, že úplně první dojem z Legacy nebyl z těch nejvíce pozitivních. Mírně mě nakrknul výběr povolání, respektive omezení specifického povolání na konkrétní rasu. Ve hře jsou čtyři rasy a každá má k dispozici tři povolání (v early access verzi tedy jen dvě). Stejně tak doufám že se do budoucna zlepší výběr portrétů – jasně, jsou to možná maličkosti, ale právě ty hraní RPG her zpříjemňují.
Jakmile si vytvoříte družiny čtyř dobrodruhů, oblaží vás hra intrem a octnete se před branami města Sorpigal. A nejednou vám začne být všechno povědomé. Pořád jsem ještě cítil pachuť ze systému tvorby postav, ale hra do mě začala zasekávat drápky. Sorpigal je samozřejmě odkaz na původní Might & Magic (někdo si možná vzpomene na New Sorpigal z šestého dílu), což jen podpořilo stále silnější dojem, že to tvůrci s návratem ke kořenům série myslí opravdu vážně. Když tak nad tím uvažuju, někde se mi tu válí útržek z deníku družiny, která se do Sorpigalu vydala...
...po pár krocích nás oslovil chlapík a nevypadal dvakrát důvěryhodně. Nabídl se ale, že nám něco ukáže. A koneckonců, proč ne. Jsme tu noví, nevyznáme se, trocha místopisu se vždycky hodí. Víme, že se máme hlásit v místních kasárnách, ale jinak Sorpigal-by-the-sea, jak se město nazývá, neznáme.
Po dohodě s ostatními členy družiny přibíráme podezřelého průvodce jako dočasného člena družiny. Opravdu se může hodit, protože díky němu dokážeme lépe rozpoznávat protivníky, více si všímat okolí a snad i lépe bojovat. Mohl by se také postarat o naše zásoby nebo náklad, ale to bychom si za společníka museli vzít koně.
S novým parťákem Dunstanem jsme se tedy vydali na obhlídku města. Taverna, chrám, obchod s magickým zbořím, knihovna, kovárna, kde se vyrábí a opravují zbraně i zbroj – zkrátka standardní „vybavení“ každého lepšího městečka. Navíc, oprava zbraní a zbroje se bude opravdu hodit, protože se čas od času v žáru boje jedno či druhé poškodí, přijde o efektivitu, což může stát někoho život. Po prohlídce města jsme se vydali hledat rytíře Maxima v místních kasárna. Dunstan se však z nějakého (no asi měl nějaký ten vroubek) důvodu nechtěl k budově kasáren přiblížit, tak nám dal sbohem. Nu dobrá.
K překvapení nás všech byl Maximus ork (další pomrknutí na pamětníky). Přeměřil si nás zkoumavým pohledem a málem se nám vysmál. My prý že mu máme pomoct?! Pche. Nejdříve si nás musí vyzkoušet. Protože jsme to ale čekali, psychicky jsme se připravili na další lov potkanů. Už jsme se viděli, jak je chytáme za dlouhé ocásky, když nás Maximus překvapil. Kdepak potkani v pivnici. Město má totiž menší problém s pavouky....
Hráči s arachnofobií dostávají v Legacy čočku od samého začátku. Na druhou stranu jsem se v boji s nimi dost rychle dostal do rutiny, kterou jsem si osvojil už v devadesátých letech. Opatrný postup dopředu, vybrat si protivníky, lehce je vylákat do výhodných pozic, ale hlavně se nehnat hlava nehlava do předu – na jistou smrt.
Na rozdíl od modernějších verzí Might & Magic VI – IX v Legacy zcela absentují realtime souboje na úkor bitek tahových. V této chvíli je zbytečné popisovat konkrétní detaily boje, protože tvůrci ještě řadu parametrů (rychlost pohybu, množství příšer na políčku, atd.) do nadcházejícího vydání ostré verze (23. ledna) ladili a měnili. Váš úspěch či neúspěch však závisí na dobře vyvážené skladbě družiny a využívání schopností jednotlivých členů. Stejně jako v předcházejících dílech je dobré, aby všechny postavy ovládaly alespoň nějakou dalekonosnou zbraň (luk nebo kuše). I v tomto případě existuje možnost, že ve finální verzi tomu bude jinak.
Co se však pravděpodobně nezmění a Legacy se tím liší do předchozích dílů série je způsob, jakým postavy povyšují na novou úroveň. Stále získávají zkušenostní body, ale při každém postupu už nemusí navštěvovat trenéra. Nebojte, tato instituce ze hry nezmizela, protože při snaze o povýšení některé vlastnosti (z novice na expert a master) musíte najít toho správného člověka (elf, ork, trpaslík, abych byl druhově korektní). Trenéra už nově nepotřebujete ani pro výuku základních vlastností. Pokud si myslíte, že daná postava některou z nich potřebuje, jednoduše ji při postupu na novou úroveň za příslušný bodík získáte.
Might & Magic X: Legacy ale ve výsledku působí značně pozitivním dojmem. Navzdory tomu, že Grimrocku nesahá Legacy po stránce grafického zpracování ani po kolena, stylem a barevnou paletou se snaží přiblížit pátému Might & Magic. Některé prvky (třeba zvukové efekty) vám zase připomenou modernější díl v sérii. Dungeony, alespoň ty z early access verze, nebyly bůhvíjak sofistikované, zejména v porovnání s Grimrockem.
Pořád však na vás čekají tradiční nášlapné plošiny, tahání za páky ve správném pořadí, manipulace se sloupy, abyste zažehli všechny louče a tak dále. Nechybí ani obligátní hledání klíčů, tajných stěn a boje s bossáky. To mi ostatně připomíná, že jeden z bossáků byl celkem zajímavý, protože bitka s ním se nenesla v tradičním duchu mlácení z jednoho místa ve správném pořadí. Naopak bylo třeba se hýbat, jinak celá družina za chvilku zdechla.
Jakkoli tedy můj první dojem ze hry možná na počátku pokazilo krapet konzervativní očekávání s ohledem na tvorbu postav, následné hraní mě přesvědčilo, že tvůrci z Limbic Entertainemtn jsou na nejlepší cestě uvést na trh důstojné pokračování legendární RPG série. Na Might & Magic IX už stejně všichni zapomněli. Bránit by tomu neměl ani fakt, že se Legacy odehrává ve světě Ashan, do kterého jsou v současnosti zasazeny prakticky všechny Might & Magic hry od Ubisoftu.
Ostrá verze Might & Magic X: Legacy vyjde 23. ledna!
„Aha, sud! Víš co bývá v sudech?“ Vykřikl nadšeně Dragon.
„Ech, vím ... červená, modrá, žlutá a nevím ještě jaká tekutina, ale...“ Mág evidentně jeho nadšení nesdílel. Jenže jak znal svého společníka, ten se nenechá jen tak snadno odradit.
„Co zas? Vždyť nás to posílí!“
„Anebo to s náma udělá něco jiného. Ty si myslíš, že je dobré ten sud otvírat?“ Mág byl moudrý a věděl, že existuje jisté riziko, ale zároveň i možný zisk. Jen měl stále na paměti předcházející zážitky s podobnými sudy...
„Budeme silnější, mocnější, hezčí – to se prostě hodí!“ Bojovník se nenechal odradit. Mág jen rezignovaně pokrčil rameny. „Bolí mě hlava, dělej jak myslíš...“
Dragon už na nic nečekal a nazvedl víko sudu. Byl slyšet praskot a... „Ale ne, já to věděl. Nesnáším pavouky!“ Dodal nešťastně mág a začal si připravovat ohnivé kouzlo...
