Nantucket - dojmy z hraní velrybářské simulace
zdroj: tisková zpráva

Nantucket - dojmy z hraní velrybářské simulace

2. 1. 2018 19:00 | Dojmy z hraní | autor: Pavel Skoták |

Zvířeti se nedá pomstít. To je jedno z hlavních poselství románu Bílá velryba spisovatele Hermana Melvilla. Zmrzačený kapitán Achab se o to pokusil, hnal se za svojí kořistí do poslední dechu a z celé posádky lovců velryb přežil střetnutí s mořským kolosem jediný námořník - Ismael. Kde končí slavný román začíná herní Nantucket, v němž se po stopách Moby Dicka pouští právě přeživší námořník. Člověk prostě nikdy nemá dost a vy se na tuto štvanici vydáte s ním v simulátoru mořeplavce a velrybáře.

Nekonečná plavba

Mořeplavecké hry pro mě budou asi po zbytek života spojené s Port Royale, který jsem se jako malý snažil nepříliš úspěšně hrát. I tak jsem měl ale pro piráty, bukanýry a podobné existence slabost a hrdinní námořníci a objevitelé ze zlaté éry mořeplavců mají pro mě do dneška svoje kouzlo. Nantucket bere hráče pro do doby, kdy oceány brázdí bezpočet lodí a sedm moří je lidstvu vydáno napospas. Všechno začíná v přístavu Nantucket s malou bárkou. Hlavní hrdina si najme posádku a doufá, že jednou narazí na Bílou velrybu.

Pod jednoduchým úkolem se skrývají nekonečné hodiny plavby po mořích, menších i větších příběhů jednotlivých členů nepříliš stálé posádky, tahových soubojů a neopomenutelného zlepšování lodi i schopností kapitána a jeho podřízených. I přes poměrně jasný tutoriál je nejlepší se do Nantucketu vrhnout po hlavě a všechno si nejprve řádně osahat. 

Faktem totiž je, že celou dobu se ve hře děje prakticky to samé. Mechaniky se tak dostanou snadno pod kůži. Aby se mohl váš hlavní hrdina (standardně pojmenovaný Ismael) pomstít Bílé velrybě, musí ji napřed v nekonečných mořích najít. Jenže na lodičce s třemi dalšími námořníky to úplně nepůjde.

Hrdina si tak za mrzký peníz napřed najde práci jako lovec menších velryb nebo jako kurýr a hledač ztracených korábů. Ve vybraných přístavech se jednoduše upíšete splnit úkol, nakoupit zásoby nutné pro přežití na moři (jídlo, vodu, grog, palivové dřevo) a můžete vyrazit. Ani s trojnásobným zrychlením ale bohužel dlouhé cesty neubíhají. A že jich ve hře je. Přeplavit se ze startovního Nantucketu na Havaj zabere pořádný čas, zvlášť pokud bude proti počasí, které pochopitelně ovlivňuje rychlost plavby.

Proti větru

S nepřízní herního prostředí se ale bude bojovat i jinak než jen prostřednictvím počasí a nástrah krutého moře. Protože by neustále přeplouvání tam a zpátky za zvuků námořnických písní bylo už úplně otupující, musí se hráči připravit na vyskakující náhodně rozmístěné události, jejichž řešení ovlivní vztah s posádkou nebo i celou hru. Přijít o život a skončit svoje putování hned ze začátku na mořském dně není vůbec problém. 

Náhoda je prostě nemilosrdná. Autoři se na Steamu chlubí víc než tisícovkou různých události v závislosti na herním stylu, ale v těch několika hrách, které jsem absolvoval, se většina věcí neustále opakovala. Bylo to sice v různých fázích, ale dřív nebo později jsem k nim došel a nutno říct, že to nebyly příběhové záležitosti.

zdroj: Archiv

Zase a znovu budete řešit zkažený grog, línou posádku a nedokážu se zbavit dojmu, že určujícím prvkem jsou v tomto případě vlastnosti, které hráč postupně získává. Těch je ve hře také nemalé množství a vlastní set má každý člen posádky, což ve výsledku ovlivňuje morálku na lodi. Pokud se třeba najde jeden lenoch, může se při vší smůle nakazit zbytek posádky, nikdo nebude chtít pracovat, zpomalí se plavba, zvýší se spotřeba grogu a posádka při nejbližší příležitosti zmizí. Posádku si lze naštěstí volit a rekrutovat ve všech větších přístavech ze čtyř různých kategorií (lovci, mořeplavci, vědci a stavitelé). 

I když je to lákavé, nedá se ale volit jen podle charakterových rysů. Právě ony čtyři kategorie nabízí celou řadu speciálních dovedností, které jsou v různých kombinacích potřeba k vylepšování vaší lodi. To s sebou nese i úskalí, že ne v každém přístavu je možné vyzkoumat novou technologii, což opět ústí v další mořeplavectví. Průběžná změna posádky je tak jako tak nevyhnutelná a poměrně častá. Námořníci hlavně ze začátku nic moc nevydrží a souboje tvoří v Nantucketu dobrou třetinu hry.

Sežer harpunu, bestie!

Tím se plynule dostáváme tahovým soubojům. Nantucket proti sobě staví vždy trojici námořníků v jedné kolonce proti většímu počtu nepřátel. Můžu říct, že souboje mi na celé hře vadí asi nejvíc. Dost nepříjemné jsou hlavně ze začátku a věřím tomu, že nejednoho hráče snadno odradí. Hráčova trojice námořníků si hodí kostkou, každému padne akce, ale jen jeden z nich tu akci může uskutečnit. Na druhé straně ale stojí třeba trojice narvalů, přičemž každý z nich může provést naplánovanou akci. Souboje jsou tak docela ubíjející a dokud se hráči nepodaří naškudlit dost peněz na větší loď a rozšířit posádku alespoň na dvě takové aktivní trojice, prakticky se ve hře nedá posunout. 

Zároveň je prvek náhody opravdu silně proti hráči. Nezažil jsem, že by nepřítel jen tak promarnil kolo špatným hodem jako já. Je opravdu k pláči, když ze tří postav může zaútočit jedna, ale ani jedné nepadne dobře kostka, a žraloci mají mezi tím hody. Mořská havěť (velryby, narvalové, žraloci) se vždy přinejmenším ponoří, kvůli čemuž není možné tak na nepřátele zamířit, a sebelepší hod vejde vniveč. Při setkání s piráty jsem pak rovnou načítal poslední uloženou pozici nebo obětoval zlato, abych se konfliktu vyhnul.  

Do hry navíc vstupuje i při tahových soubojích vliv počasí, díky čemuž hráč například ztrácí na síle útoku nebo si rovnou jedno kolo na akci počká. Na druhé straně je ale třeba říct, že v pozdějších fázích hry, kdy se souboje opravdu začnou vyrovnávat, už záleží hlavně na samotném hráči, taktice a složení posádky. Ze soubojů se stává taktická výzva a rozložení útočníků, obránců a podpůrných charakterů mezi bojové trojice začíná být naprosto zásadní. Což je příjemné oproti frustrujícím začátkům, kde jde hlavně o náhodu.

Přes překážky k velrybám

Popisovat tu všechny prvky do posledního detailu nemá smysl, protože je otázkou, co všechno ještě stihnou v Picaresque Studio na své prvotině změnit do 18. Ledna (je třeba říct, že jsem hrál starší beta build, ne verzi připravenou na recenzování). Rozhodně by měli zapracovat na herním zážitku v prvních hodinách hry, který je špatný a velice snadno hráče odradí.

Úkolů je na začátku ke splnění naprosté minimum a vydělat si na první větší loď se mi povedlo až díky úpornému lovu velryb v blízkosti jednoho z přístavů. Souboj, pobrat kořist, prodat v přístavu a zpátky na lov. Ty zajímavější prvky hráč se základní posádkou nezvládne a chuť to prostě rovnou s Nantucket vzdát je opravdu velká. Naštěstí se pod tou horou velrybího masa a tuku dá najít (kromě Jonáše) i docela chytlavá hra se zajímavým konceptem, a hlavně originálním hudebním doprovodem seskládaným z námořnických popěvků a písní.

Nejnovější články