Freedom Fighters - první dojmy
zdroj: Archiv

Freedom Fighters - první dojmy

25. 9. 2003 0:00 | Dojmy z hraní | autor: Redakce Games.cz |

Právě vycházející akční hra Freedom Fighters staví na osvědčeném tématu - odvěké rivalitě mezi USA a Ruskem - a je zajímavá hlavně fungující spoluprací čtyřčlenného týmu, o čemž pojednávají první dojmy.

Autor: David Ducháček
Publikováno: 25.září 2003
Verze hry: veřejné demo
Doba hraní: pár dnů


Obrázek zdroj: Archiv Freedom Fighters staví na osvědčeném materiálu - odvěké rivalitě mezi USA a Ruskem. Američtí producenti z Electronic Arts vědí, kam se upírají zvědavé pohledy novinářů, a snad právě proto zvolili mírnější variantu, takže za nepřátele budete mít Rusy, nikoliv Iráčany nebo dokonce samotného Saddáma. Hra vypadá jako klasická ukázka americké národní hrdosti, která nechybí snad v žádném současném akčním filmu. Na to jsem si už zvyknul, takže tuto drobnost beru spíš s humorem.

 Hlavní hrdina není sám
Tradiční osamělí drsňáci přestali IO Interactive bavit. Tvůrci obou Hitmanů sice zůstali věrni svému oblíbenému third-person akčnímu žánru, jen zvýšili počet postav, kterým budete „velet“. V demu byly kromě hlavního hrdiny k dispozici tři další postavy, které se naverbování nijak nebránily. Jedna žena a dva ostří hoši společně s vámi vytvoří základní palebnou sílu. Větší počet vámi ovládaných jednotek sice logicky zvýší váš smrtící potenciál, jenže zároveň také poněkud znepřehlední hru. Nejdůležitější figurkou zůstáváte vy (Christopher Stone), zatímco vaši parťáci jsou obyčejní dopočtáři řízení převážně programátorovými skripty a vlastní intuicí, která k vaší smůle nebývá vždy ideální. Spolubojovníkům můžete udělovat tradiční pokyny - útoč, nech žít, funguj jako živý štít. Z tohoto ohledu tedy hráče nic převratného nečeká.

Na druhou stranu na nás IO Interactive přichystali raritku v akčních hrách dosud nevídanou. Asi víte, že přemlouvat důchodce, aby za vás bojovali, není vůbec snadné. Musí z vás vystřikovat charisma a odhodlání jako šťáva z čerstvého rajčátka. Právě charisma je hybnou silou vaší personální mašinérie. V demu bylo najímání dalších členů týmu značně zjednodušeno, protože nemáte možnost volby - dva vojáci a jedna vojanda s vámi prostě jít musí, i když se jim to třeba nelíbí, jinak byste misi nedohráli.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

V plné verzi je vaše charisma důležitější než kufřík s diamanty. Čím vyššího charisma Christopher Stone dosáhne, tím pro něj je snazší přemlouvání, verbování a psychická manipulace se svým týmem. Charisma sice v reálu zdaleka nehraje tak podstatnou úlohu, ovšem v akční počítačové hře to lze bez větších ústupků tolerovat.

 A.I. = akrobatická indispozice?
A je to tu. Téma, o kterém každý mluví, nikdo ho vlastně nezná a všichni od něj čekají, že bude excelentní. IO Interactive mají s umělou inteligencí docela dobré zkušenosti. Oba Hitmanové na tom nebyli, co se A.I. týče, vůbec špatně a dostávali hráče do stavu nepříčetnosti - to víte, mrtvoly na ulici si v některých hrách dovolit nelze. Inteligence „bojovníků za svobodu“ se pohybuje někde na hranici mezi SWATíkem a pedestriánem z Carmaggedonu. Důležitější bývá inteligence nepřátel, zaměřil jsem se tedy na ni. Demo bylo poměrně krátké a nabízelo jen jednu úroveň, za to však poměrně rozsáhlou a pro posouzení dostatečně strukturovanou. V úvodu mise se ani nestačíte vzpamatovat, vžít se do nezvyklé role se čtyřmi postavami a už budete čelit první přestřelce. Napoprvé jsem byl velmi rychle a násilně zmasakrován, jelikož jsem útok vůbec nečekal. Tak už to bývá, když se někdo hrne tam, kam nemá.

Obrázek zdroj: Archiv Druhý pokus byl opatrnější. Se svými spolubojovníky jsem postupoval opatrně a v momentě, kdy začala palba, jsem se srabácky schoval za jakési haraburdí. Tento postup měl však jednu drobnou vadu - byl absolutně nepoužitelný. Takhle byste s partou nedošli ani za další roh. Protivníci se totiž velmi dobře (no občas jen dobře) kryjí za všemožné krámy a zdi. Dokáží poměrně pružně reagovat na vaše reakce - jakmile zaslechnou poblíž svého doupěte střelbu, schovají se, chvíli čekají, co se bude dít, a poté kradmou chůzí obkouknou střežené území. Je to dobrá taktika, která bohužel funguje jen někdy. Ovšem už samotnou existenci či náznak nových A.I. prvků oceňuji.

Teď si možná kvůli nadpisu říkáte, proč je tato taktika poruchová, resp. proč se mi na ní něco nezdálo? Zde je vysvětlení. Mise z dema se neodehrává v rozlehlých venkovních prostorách, ale v úzkých uličkách jakési chudinské čtvrti nějakého maloměsta (New York nebo tak něco) plného krámů rozbitých a zničených domů atd. V nejobtížnějším místě hry, kterým překvapivě není hlavní cíl mise (pošta), však máte možnost zcela pohodlné anihilace z vyvýšeného okýnka. Právě na tomto místě najdete sniperku s několika náboji a to pro likvidaci hlavních cílů bohatě postačí.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Zlom přichází v momentě, kdy po schůdcích seběhnete dolů. Pokud jste si prozkoumali vůz pod vámi, máte vyhráno - silné kulomety těžko najdou přemožitele v podobě klasických „opakovaček“. Díky obrovské převaze protivníka rozprášíte až příliš snadno, což je škoda.

 Grafika jako z Hitmana
Jestli vám grafika hry připomíná Hitmana tolik jako mně, máte pravdu. Freedom Fighters používá stejný Glacier engine, pochopitelně s jistými modifikacemi. O kvalitách enginu jste se už mohli dvakrát přesvědčit v Hitmanovi a tento nový počin IO Interactive vypadá hodně pěkně. Grafický vzhled připomíná Maxe Payne, zároveň však také oba Hitmany. Textury jsou velmi kvalitní a většinou bez vad.

Důležitý je vzhled budov a postav. Od sebe je hravě rozeznáte a dokonce není problém odlišit vaši partnerku od zbylých kolohnátů. Celistvých budov moc nepotkáte a ty, jejichž základy jsou ještě pevně spojeny se zemí, obvykle zlikvidujete. Tedy kromě pošty samozřejmě, tam se nalézá úhlavní nepřátelská jednotka. Stavba, v níž americká poštovní společnost kdysi dávno přebývala, vypadá i z venku velmi vydařeně. Nebýt dvou rušivých elementů ve formě ruských vlajek, ani by mne nenapadlo tam dělat „pořádek“.

 Animace, kamera a léčení
Zvětšit zdroj: Archiv Docela dobrou vychytávkou hry je možnost pohledu přes rameno střelce - pravým tlačítkem myši si přiblížíte pohled na vzdálený terč, jehož zánik je téměř jistý. Ať už se vám to zdá jakkoli divné, výsledným efektem je mnohem přesnější střelba a o tu nám jde především, ne? V demu jinak nebylo možné nastavit své vlastní ovládání a další věci.

Za zmínku rozhodně stojí i animace. Není mi totiž vůbec jasné, co vedlo tvůrce k vytvoření tak dementního pohybu při odhazování granátu - hráč velmi podivným způsobem vyskočí do vzduchu a ještě nerealističtěji „odevzdá“ granát soupeři. Tato pozoruhodná kreace je naštěstí jediná svého druhu, resp. na žádnou další jsem zatím nenarazil. S ostatními pohyby a animačními fázemi si animátoři docela vyhráli, takže třeba to byla jen taková laciná léčka, abychom se měli nad čím pozastavovat :)

Poněkud netradičně je řešeno léčení těžce zraněných členů vašeho týmu (mrtvé už pochopitelně léčit nemusíte). Vaši přátelé se občas připletou, kam nemají a po chvílí marného boje se už nevzhledně povalují na studené zemi. Když je včas nezachráníte, zemřou. Vyřazeného spolubojovníka poznáte snadno, neboť nad jeho tělem levituje transparentní načervenalý křížek. Nízká latence při resuscitaci a nadprůměrný počet lékárniček pak pomohou vašim drsňákům přežít.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
další obrázky z této hry najdete v sekci screenshotů

 Ozvučení a multiplayer
Hudba je tradičně velmi precizní, stejně jako v případě obou Hitmanů. Jednička byla překvapením po všech stránkách a možná i díky tomu někteří lidé kvalitní soundtrack nijak zvlášť nevnímali. Ve druhém díle došlo k významné změně hudebního stylu, ve kterém FF částečně pokračuje. Pokud jste viděli film Hon na ponorku (Hunt for the Red October), bude vám zřejmě hlavní motiv z FF velmi povědomý. Snahou evidentně bylo navodit tu správnou rusko-americkou atmosféru, což se povedlo.

Multiplayer ve hře bohužel není. Zatímco majitelé konzolí si užijí kooperativních orgií na maximum, PC verze je značně „osekaná“ a nenabízí vůbec nic. Jestli je to dobře nebo špatně, lze těžko posoudit, každopádně možnost multiplayeru je zajímavá takřka v každém titulu.

 Shrnutí
Zvětšit zdroj: Archiv Freedom Fighters disponuje schopným enginem, atraktivně zpracovanou týmovou spolupráci ve více lidech, vliv charisma, propracovanou A.I. a vynikající hratelnost. Doufám a pevně věřím, že se design dalších misí povede - New York toho nabízí víc než dost. Ale až v recenzi finální verze hry příští týden uvidíte, zda všechno funguje, jak má a jestli bude Freedom Fighters jedním z příjemných překvapení podzimu.

Stáhněte si: Demo, Videa, Cheaty

Související články: Novinky, Vše o Hitman 2



David Ducháček
autorovi je 23 let, dříve psal pro GamePort a nyní působí i v Levelu, pracuje jako správce sítě, nejraději má akční hry všeho druhu a mezi jeho nejoblíbenější tituly patří Dungeon Master, Shadowman a Half-Life (všechny články autora)

 
 
David Ducháček

Nejnovější články