Za ty roky, co pravidelně jezdím na Gamescom, se pro mě stal stánek Nintenda jednou z nejoblíbenějších destinací. Dlužno podotknout, že je to nejen díky hrám, ale i pro jeho klidnou atmosféru a dokonalou organizaci. Červený stánek je zkrátka takovým štítem proti hektickému šílenství Gamescomu, mezi jehož zdmi si člověk může v klidu dát kafe, popovídat se zástupci firmy a na okamžik načerpat energii do dalšího zběsilého pobíhání.
Letos jsem ovšem k Nintendu šel především s milou povinností či spíše privilegiem, jako jediný ze zástupců lokálních médií jsem si totiž mohl zahrát Super Mario Bros. Wonder. Zpočátku moji radost trochu zakalilo zjištění, že budu hrát v kooperaci s dvěma dalšími hráči, ale brzy se ukázalo, že jeden z nich, upovídaný a veselý Ital, hru zároveň prezentuje, a tak jsme z poměrně velkorysé demoverze vymáčkli maximum možného.
Hurá mezi kytičky
Wonder se neodehrává v houbovém království, nýbrž v království kytičkovém, kterému vládne roztomilý princ Florian. Populární hrdinové ze série Super Mario se do této země vypravili na jeho pozvání, ale dopadlo to jako vždycky. Zlotřilý Bowser se zmocnil tajuplné květiny divů, propojil své bytí se zámkem prince Floriana v celé říši způsobil dokonalý chaos. Na Mariovi a jeho přátelích jako obvykle je, aby běsnění učinili přítrž. Kromě kníratého instalatéra můžete hrát i za jeho ustrašeného bratra Luigiho, za princezny Peach a Daisy, za dvě barevné variace Toada i za roztomilou Toadette.
zdroj: Nintendo
Pokud máte mladší ratolest nebo sourozence, určitě oceníte druhou polovinu hratelného ansámblu sestávající z několika barevných variant dráčka Yoshiho a fialového králíka Nabbita. Tyto postavy jsou totiž imunní vůči útokům a jiným druhům poškození, a jako takové jsou velmi vhodné pro hráče-začátečníky, kteří si chtějí především užít zábavu v roztomilém a nápaditém světě. Ovšem pozor, pády do hlubin jsou pro ně pořád stejně smrtící jako pro ostatní.
U postav ještě chvíli zůstanu. Pokud jste si totiž oblíbili speciální vlastnosti některých z nich, jako je třeba vysoký skok Luigiho nebo plachtění princezny Peach, budete možná na počátku trochu zmateni. V základu se totiž všechny postavy ovládají stejně a neoplývají žádnými zvláštnostmi. Díky tomu si můžete vybrat, za koho budete hrát, zcela svobodně, bez obavy, že o něco přicházíte. Nintendo tuto změnu supluje systémem odznaků, které libovolnému hrdinovi propůjčují zvláštní schopnosti. Můžete tak získat třeba vylepšený wall jump, zvláštní delfíní pohyby ve vodě, případně zvlášť vysoký výskok z podřepu. Tyto odznaky získáváte plynule během průchodu hrou.
Sloni a vrtáci
Inovativní kousky samozřejmě naleznete i v segmentu power-upů, během hraní byl velký důraz kladen hlavně na možnost změnit se ve slona, který má v rukávu (respektive v chobotu) hned několik trumfů. Jednak může svým dlouhým nosem odhazovat nepřátele z cesty a snadno si poradí se zničitelnými překážkami, také ale může v chobotu zadržovat vodu, kterou následně oblaží a osvěží legrační mluvící květinky, jimiž je celé království poseto. Za to pak můžete dostat různé odměny, mezi které patří třeba i přístup do tajných oblastí. Nintendo samozřejmě do hry vložilo řadu roztomilých situačních detailů, takže sledovat sloního Maria, který se jen velmi obtížně zvládá vecpat do trubek, vám určitě vykouzlí úsměv na tváři.
Snad ještě zásadnější je čepička s vrtákem, díky které se můžete zahrabat pod zem a dosáhnout tak na zdánlivě nepřístupná místa. Vrtat lze i ve stropech a stěnách, což vám mimo jiné může pomoci vyhnout se protivným nepřátelům. Power-upů u sebe můžete mít víc a v případě, že vás nějaký nepřítel trefí a vy se opět vrátíte do běžné podoby, rychle vytáhnout další.
Fantazie na volnoběh
Hlavní devízou Super Mario Wonder jsou ale takzvané Wonder úrovně, do kterých se dostanete po nalezení jedné z již zmiňovaných květin divů. Po jejím utrhnutí se přenesete doslova do jiné dimenze, ve které dostává invence vývojářů naprosto volnou ruku. V těchto levelech se hratelnost pokaždé výrazně proměňuje, můžete tak například narazit dokonce i na stealth pasáže, ve kterých se vaši svěřenci promění na Goomby a budou se muset popasovat s novými pravidly.
Goombové si totiž třeba nic nedělají z ostnů na podlaze, ale zároveň neumějí skákat a navíc jsou oblíbenou pochoutkou nové potvory jménem Maw-Maw, která velmi ráda pojídá vše, co jí přijde pod hubu. V takových momentech je vaším nejlepším přítelem křoví. Speciální úrovně ale mohou obsahovat třeba i rytmické minihry, mohou úplně změnit perspektivu a tak podobně. Na konci každé z nich se nachází semínko z květiny, které vás vrátí do normálního světa a také funguje jako sběratelský předmět.
zdroj:
Foto: Nintendo
Z čistě herního hlediska se Wonderu těžko něco vytýká. Nintendo bere léty prověřenou recepturu, ale opět ji zahaluje do neuvěřitelného množství nápadů a vylepšení. Wonder nepředstavuje tak originální díl, jako byl třeba šest let starý Odyssey (taky jste se orosili při zmínce o stáří této hry?), daleko více připomíná třeba New Super Mario Bros., objem různých miniher a proměnlivá hratelnost ale snad i největším škarohlídům zabrání říct, že je to „prostě jen další Mario“.
Nástup pro nového hráče je zcela bezchybný, i absolutní nováček může vzít do ruky gamepad a velmi rychle pochopit zdejší zákonitosti. Opět bude platit, že s Wonder se zabaví celá rodina. Jednotlivé lokace na mapě mají jednoduše zvýrazněnou svou obtížnost, některé je třeba odemknout určitým počtem nasbíraných semínek.
Podzimní událost
Kooperativní hra funguje velmi dobře, lokálně spolu můžete hrát až ve čtyřech. Pokud si někdo vybere Yoshiho, může jiného hráče vozit na zádech. Musím přiznat, že mám u podobných her vždy problém s tím, že velmi rychle ztratím přehled o dění na obrazovce a často také „ovládám“ úplně jinou postavičku, než za kterou skutečně hraji. V případě Wonderu tomu nebylo jinak, naštěstí se po každé smrti změníte v ducha a máte krátký časový limit na dosažení jiného hráče, který vás může oživit. V úrovních také lze zanechávat zvláštní cedulky, které mají podobnou funkci.
Graficky hra vypadá na poměry Switche skvostně, pomáhá jí k tomu hlavně pestrobarevná paleta a bohatá nabídka prostředí jednotlivých úrovní, ve kterých se navíc stále něco děje. V kombinaci s tradičně povedeným soundtrackem a skvělou prezentací všech aspektů včetně uživatelského rozhraní z nového Maria doslova čiší fakt, že Nintendo ani tentokrát neponechalo jediný detail náhodě.
Pokud máte Switch, neřkuli patříte mezi příznivce této letité značky, je nad slunce jasné, že se na vás v říjnu řítí obrovská herní událost, která možná v očích tuzemských hráčů trochu bledne před jinou velkou produkcí, ale velmi bych se divil, kdyby se významně neskloňovala při vyhlašování nejlepších her roku.
