Na rovinu se přiznám, že jsem od seriálu Edgerunners, zasazeného do stejného světa jako herní Cyberpunk 2077, moc nečekala. K předloze mám ambivalentní vztah, animace, o kterou se postaralo studio Trigger, se mi nelíbila a v produkčním týmu seděli lidé, v jejichž práci nemám zrovna důvěru. Už první epizoda mi ale ukázala, že tohle anime není radno podceňovat.

Příběh, odehrávající se před událostmi hry, je absolutní esence kyberpunku. Hlavní hrdina David Martinez je chytrý klučina, který ovšem pochází z chudých poměrů. Co naplat, že si pro něj máma přeje lepší budoucnost – neúprosně rozdané životní karty v Night City nehledí na osobní tužby. David se tak bez vlastního přičinění dostane do problémů, jejichž řešení ho postupně zahrabává do hlubších a hlubších trablů.

zdroj: Foto: Netflix

Děj většinu času jede po relativně předvídatelných kolejích, ale v ničem to nevadí, naopak. Edgerunners se nesnaží kyberpunk předělat. Místo toho vybrušují žánrová témata k naprosté dokonalosti. Ať už jde o sociální nespravedlnost, touhu po lepším životě, nebo třeba pozdně kapitalistické pojetí práce, které hledí na zaměstnance pouze jako na snadno nahraditelné palivo korporátní mašinérie.

Autoři skvěle zpracovali témata Cyberpunku 2077 vlastní, jako je například kyberpsychóza, nemoc, která vzniká z nadužívání technických vychytávek. Přestože jde o jedno z hlavních témat herní předlohy, tragické problémy spojené s tímto postižením si v seriálu uvědomíte mnohem lépe. Snad i proto, že většina postav se chová přesně, jak byste od nich očekávali, s jasně definovanými motivacemi. Ano, můžete křičet na obrazovku, plácat se přes čelo a říkat si, že jsou to idioti, ale stále víte, co k jakému rozhodnutí vedlo.

Je zkrátka vidět, že příběhu se dostalo patřičné péče. Ostatně to prozrazuje i tempo vyprávění, které zpomalí, kde má, a naopak zrychlí, jakmile je potřeba, aby to všechno vyvrcholilo ve skvěle vypointovaném, emotivním závěru.

zdroj: Foto: Netflix

I té animaci, která mi ze začátku nevoněla, jsem vlastně nakonec přišla na chuť. Záběry si hrají se statickými scénami, barevné znázornění některých kybernetických efektů funguje skvěle. A i když jste konzervy, co mají rády nádherné malované obrazy ve stylu Studia Ghibli, rozhodně si na zjednodušený styl plný designových zkratek zvyknete.

zdroj: Foto: Netflix

Za zmínku stojí i soundtrack, který nabízí pestrou škálu žánrů: Třeba titulní song z pera brit rockové kapely Franz Ferdinand, rozvernou píseň Nieważne od Diego Cichy Don i závěrečnou baladu od zpěváka Dawida Podsiadła. Nechybí samozřejmě ani některé melodie ze hry, všechno skvěle vybrané tak, aby to umocnilo atmosféru.

Mimochodem, ze hry tu najdete jak interface různých zařízení, tak například i prostředí v čele s některými konkrétními ulicemi. Nejenže je zábava sledovat, co všechno znáte z herní předlohy, ono to celé díky péči pro detail působí jako jednotný svět. Což je něco, co například animovanému Zaklínači chybělo.   

zdroj: Foto: Netflix

Jestli si Edgerunners zaslouží kritiku, pak musí směřovat k podivným dialogům včetně zpráv, které si mezi sebou postavy vyměňují. Zprávy jsou nadabované, byť jde o text zjevně určený pouze pro čtení, a místy to působí křečovitě.

Trochu bych taky ubrala na slangových výrazech, jako je „choom“ a podobně. A nepotěší ani výkon Giancarla Esposita, kterého můžete znát jako záporáka z Breaking Bad, Mandaloriana nebo třeba z Far Cry 6. I tady si střihnul roli padoucha, ale dohazovač Faraday zní podivně strojeně. Zbytek anglických dabérů je takový běžný standard, který neurazí ani nenadchne. Seriál má mimochodem i český dabing, což pro některé diváky rozhodně bude velký bonus, za sebe bych ale doporučovala spíš anglickou verzi.

zdroj: Foto: Netflix

Celkově jsou Edgerunners výborný seriál a další důkaz, že herním adaptacím se ve světě animovaných seriálů daří dobře. Vůbec se nedivím, že se po premiéře na Netflixu Cyberpunk 2077 opět vyšvihl mezi nejhranější hry – při sledování melancholií protknutého příběhu, který dokáže i přes svoje zasazení ve fiktivním světě dokonale rezonovat s mnohými problémy dnešní doby, máte zkrátka chuť Night City navštívit.

Snad jen škoda, že jsme se podobného příběhu nedočkali ve hře. Ucelenější vyprávění, důraz na některá témata, ale třeba i mnohem lepší motivace hlavní postavy dělají z Edgerunners o řád emotivnější jízdu, která ve vás zůstane i dlouho po dokoukání. Snad noví hráči nebudou ze hry zklamaní.