Todd Howard je jednou z nejvýraznějších osobností současné herní scény. Jakožto ředitel a výkonný producent Bethesda Game Studios přímo dohlíží na značky Fallout a The Elder Scrolls, kvůli čemuž se opakovaně stal terčem kritiky. Zejména start posledního Falloutu 76 nebyl zdaleka tak hladký, jak by si Bethesda představovala, nemluvě o tom, že od vydání posledních Elder Scrolls uplyne příští rok celá dekáda a pokračování je v nedohlednu.
Howard v rozhovoru pro magazín Guardian vzpomíná na své začátky v branži, ale hovoří i o tom, jak se herní průmysl proměňuje a co bude důležité v blízké budoucnosti. První hrou, na níž pracoval, byl Terminator: Future Shock z roku 1995. Hra byla dle jeho slov na svou dobu přelomová a obsahovala řadu unikátních prvků. Bohužel se do srdcí hráčů nezapsala zdaleka tak hluboko jako konkurenční Quake, jenž vyšel o rok později.
Bethesda je známá svými masivními otevřenými světy, které hráčům poskytují širokou nabídku možností a aktivit. Právě v tom Howard spatřuje kouzlo her. Zmiňuje, že vyprávění příběhů je vlastní celé řadě médií, ale právě hry dokáží hráče vsadit do zbrusu nového světa, nechat jej zkoumat jeho možnosti a dělat, co se mu zlíbí.
Uplynulá generace znamenala boom otevřených světů, podle Howarda už ale nemá smysl, aby hry dál bobtnaly. Hezčí grafika, lepší umělá inteligence, ale hlavně lepší přístupnost, to jsou dle slov šéfa Bethesdy aspekty, na které je třeba se zaměřit. Stran přístupnosti zmiňuje obecné zrychlení díky SSD, které eliminuje dobu, již hráči tráví čekáním.
Dostupnost herního obsahu bez ohledu na to, jaké zařízení vlastníte, případně kde se nacházíte, to je téma, kde si Howard notuje s Philem Spencerem, šéfem Xboxu. Microsoft ostatně letos na podzim zakoupil mateřskou společnost Bethesdy Zenimax a všechna studia pod ni spadající za rekordních sedm a půl miliardy dolarů.
Todd Howard říká, že v příštích letech by ve hrách rád viděl implementaci více systémů, které spolu budou fungovat a poskytnou hráči další možnosti interakce s herním světem. Zmiňuje také, že se výrazně prodloužil čas, který hráči s jedním titulem tráví. Dříve se za úspěch považovalo šest měsíců, dnes lidé hry hrají roky.
Podle Howarda hráči velmi dobře reagují na nelineární herní postup a větší míru svobody. Zmiňuje, že když ve hrách autoři jasně nalajnují, co má hráč udělat, aby získal to a to, není pak uspokojení z dosažení cíle zdaleka tak markantní. Hráč má mít paletu možností a herní svět má na jeho volby reagovat. Pak údajně vzniká ona herní magie, na kterou po dohrání vzpomínáme a která nám dává pocit, že jsme něco dokázali, i když se jedná jen o hru.
