Jak se hraje multiplayer Assassin's Creed Brotherhood
zdroj: Archiv

Jak se hraje multiplayer Assassin's Creed Brotherhood

25. 11. 2010 16:30 | Návod | autor: Aleš Smutný |

Harlekýn se přiblížil k holiči, s nadšením jej povalil na zem a vyrobil několik neplánovaných otvorů v oblasti plic a srdce. Následně se rychle zvedl a sprintem odběhl ke kladce, která jej vynesla na střechu. Tam už ovšem sprintoval doktor s jasným úmyslem harlekýna dostat, což mu ostatně sdělil i blikající status na obrazovce. Harlekýn se rozbíhá k okraji, kde na něj čeká spásný skok víry do kupky listí, už je ve vzduchu... načež jej zasáhne kule z pistole a do listí padá jen mrtvola.

Tak přesně tohle se v multiplayeru AC Brotherhood (recenze) může stát a také se stalo. Je to stylové, adrenalinové... a pro samotný základ herního systému poměrně chybné, protože všichni hráči, snad s výjimkou holiče, udělali závažné chyby a také za to zaplatili. O tom, jakým systémem se multiplayer hraje, jsme vám již před vydáním hry povídali v prvních dojmech MP bety, a proto nebudeme plýtvat slova na opětovné opisování toho, jak přesně celý systém funguje. Nicméně se pořádně podíváme na jednotlivé módy, a jelikož jsme už ve hře pár desítek hodin strávili, nadhodíme i pár tipů, které podstatu samotné hry více hráčů vystihnou stejně dobře jako prostý výčet.

Předběžná ustanovení

Pro pochopení základního a klíčového principu multiplayeru stačí jedno – vědět, že kvalita stojí vysoko nad kvantitou. Není důležité, kolik svých cílů zabijete, ale jak je zabijete. Chyba doktora z příkladu byla jasná. Ke svému cíli sprintoval, čímž prozradil svou pozici a přišel o veškeré bonusy k výslednému skóre za zabití. A že je to pořádná ztráta.

Za prosté zabití prchajícího cíle je pouhých sto bodů, bonus můžete získat za zabití ve vzduchu, ale i přes veškeré příznivé situace nevytáhnete zastřelení nad víc jak 250 bodů, pokud nepočítáme bonusy za řetězení zabití. A i to je hodně výjimečný případ.

Naopak, za průměrné zabití bez přepnutí do high profilu, prostě jen tím, že přijdete a zabijete oběť, je alespoň 400 bodů. Povedené kousky se ale už šplhají nad 700 a překročení tisíce není nemožné. Tak si to spočtěte. Za jednu dobře provedenou vraždu dostanete cca tolik, kolik za zběsilé zabití pěti cílů bez rozmyslu. A proto platí zlaté pravidlo:

Třikrát měř, jednou řež...a pokud možno nestřílej

Pokud se bavíme o základním módu Wanted, tedy situaci, kdy jede každý sám za sebe, je důležité dobře zanalyzovat mapu a zatím dosažený level a tedy i schopnosti. Na nižších levelech vám zcela jistě budou po mapě pobíhat zběsilci zvyklí z FPS lítat a zabíjet, a pokud do skutečného ducha multiplayeru ACB proniknete, začnete je brzy nenávidět.

Potěšující zprávou je, že s vyššími levely se jejich výskyt snižuje, také díky zmíněnému poměru kvantita vs. kvalita. Ale právě tihle „skákači“ jsou občas jediným důvodem, proč si vzít do Wanted pistoli. Nač ztrácet čas naháněním oběti po střechách (z čehož zase kápne jen 100-150 bodů, protože věčné sprintery doženete jen sprintem, a tak se prozradíte), když je jde jednoduše sestřelit.

Jinak jsou pistole oblíbené spíše u začínajících hráčů, kteří si neuvědomují, že jde o pomůcku poslední záchrany, kdy vám oběť beznadějně mizí, nežli o primární prostředek zabíjení. Podobně je na tom rychlý běh. Hodí se výjimečně, pokud plánujete po mapě sprintovat, něco je na vaší strategii stejně špatně. Sprint upozorní oběť a překvapení je v tahu. A útěk? Tomu musíme předcházet, protože:

Umění skrýt se je klíčové

Pohyb po mapě je důležitý, protože bez pořádného krytí jste brzy mrtví, zvláště na rozlehlejších mapách. Klíčové je pro přesun vyhledat skupinku, kde je alespoň jedna vaše NPC kopie. Bez ní vám dává skrytí v davu jen pár vteřin navíc, než vás vrah zaměří. S kopií ale zvyšujete svoje přežití na dvojnásobek. Sledujte pohyb NPC, snažte se jej napodobovat. Cítíte, že už máte někoho na krku?

Najděte skupinku, kde jsou vaše kopie a „zakecejte se“. Často vrah „vyteče“ a už s jednou kopií máte šanci 50:50 na to, že trefí NPC a vy dostanete body za odlákání. Velkým kamarádem je nouzové Disguise (ale trvá jen chvilku a vrah vás nesmí vidět) a pokročilejší Morph, které promění celou skupinku kolem vás ve vaše kopie. Samozřejmě, i proti tomu jsou zbraně (Fireworks, Templar Vision, dobrá týmová hra), ale počet slotů je omezený na dva a ne každý je má připravené. Ostatně, když jsme u toho:

Pečlivě volte schopnosti a perky

Volba schopností je základ. Zanalyzujte, na jaké mapě a jaký mód hrajete. V zámku Gandolfo nejen že asi nevyužijete pistoli, ale i vrhací nože jsou slabší. Diskutabilní je i Morph, který na malé ploše vysloveně upozorní, naopak Disguise, zvláště vylepšený, skvěle mate. Obecně platí, že není mapa jako mapa a pro některé prostory a styly hraní se některé schopnosti hodí víc a jiné méně. Ale konkrétnější buďme u výběru jednotlivých módů:

Všichni na sebe anebo jeden za tři až čtyři

O Wanted jsme si už říkali. Doporučuji hned, jak se odemkne Advanced Wanted, přesedlat na něj, protože je díky omezení kompasu náročnější na percepci a vyskytují se v něm většinou zkušenější hráči, což je výzva a zábava. Ale jak hrajete, je jen na vás. V týmových módech ovšem máte odpovědnost i ke spoluhráčům. Manhunt proti sobě postaví dva týmy po čtyřech hráčích.

Jeden tým plní po čtyři minuty roli lovce, druhý kořisti, poté se role prohodí a sečtou se body. Tady hodně záleží na týmové spolupráci a ještě více na volbě schopností. Jako lovci určitě musíte hrát na co nejkvalitnější vraždy. Pokud budete po mapě sprintovat a střílet po spatření cíle, jen spoluhráčům pokazíte hru.

Užitečné věci jsou Fireworks a Templar Vision. Obě mají schopnost rozlišit hráče od NPC kopií a v Manhuntu si buďte jisti, že druhá strana bude mít defenzivní schopnosti. Klidně jako lovec obětujte svůj kill, pokud u sebe máte spoluhráče. Prozraďte se, nechte se omráčit (pozor omráčení funguje jen čelem k oběti a ne vždy, tak se zbytečně nerozčilujte, omráčení není taktikou, která má vyrušit zabití, jen občas pomoci), oběť se odhalí a kolega snad body do týmového banku přinese. Jako kořist pak vyházejte schopnosti na útok jako jed či pistole.

Disguise pomáhá, Morph dokáže zázraky, protože z šesti obětí se špatně vybírá. Kamarádem jsou i kouřové bomby. Pokud někdo použije Fireworks, jste na pár vteřin oslepeni. Nečekejte, všechna NPC jsou už pryč, odpalte kouřovou bombu a klidně poslepu utíkejte. Máte slušnou šanci, že se vrah chytí do dusivého kouře.

A když už máte zemřít, zařiďte to tak, aby měl vrah co nejméně bodů, tedy v honičce, prostě po odhalení. Nezapomeňte, že body jsou i za dobu strávenou v davu či na lavičce. Prostě seďte a modlete se, aby čas běžel rychle a body přibývaly. Obecně platí, že v Manhuntu se vždy získá víc v roli lovce, jako kořist jen málokdy skóre vyrovnáte. Nejde popsat, jak je hra za kořist v Manhunt adrenalinová a plná taktizování, to se musí zažít.

Aliance je specifičtější a ještě náročnější na týmovou spolupráci. Tři týmy po dvou. Tým A loví tým B, ten loví C a ten zase A. Nevyplatí se rozdělovat, za týmové zabití jsou extra body a hlavně můžete spolupracovat na zabití. Jeden může oběť vylákat, druhý ji pak zabít. Aliance vyžaduje hodně všímavosti a empatie, protože pokud nejste spojeni přes sluchátka, musíte vycítit, jak druhý hraje. Tedy pokud se po startu hned nerozběhne, to už víte, jak hraje, a víte, že jste v háji.

Platí, že skilly by měly být vyvážené, ani příliš ofenzivní, ani čistě defenzivní, pokud se nedomluvíte jinak. Za Jed se na vás nikdo nebude zlobit, protože jeho úspěšná aplikace je bodově výnosná. Stejně tak Morph, který vám oběma umožní se schovat do velké skupinky kopií. Naopak doma nechte Sprint, a pokud nehrajete vysloveně otevřené rozlehlé mapy, tak i pistoli.

Závěrečná ustanovení

Už jsme si načrtli charakter samotné hry a dali pár tipů. Nicméně ještě o několika věcech je třeba se zmínit, protože hráči neuvyklí tomuto unikátnímu stylu bývají často některými prvky frustrovaní. O omráčení jsme se už bavili a blízko němu je i použití kouřových bomb. Obojí nefunguje vždy. Někdy je prostě už sekvence zabití spuštěna a vy, i když bombu pustíte, končíte mrtví. Naštve to, ale jde o správné načasování.

Stejně tak omráčení funguje jen na prozrazené vrahy, abyste nemohli mlátit každého kolem sebe, a opět platí podmínka s načasováním. Je důležité pochopit, že obranou je vůbec se nedostat do situace, kdy musíte aktivní obranu použít. Co se týče etiky, o běhání a zběsilém zabíjení jsme si už říkali. Kromě toho je nehezké zabíjet NPC. Tedy záměrně. Někdo to dělá, aby zresetoval svůj cíl, ale nikdy nevíte, zda nezabijete hráče a nezkazíte tak někomu třeba minutové sledování a plánování dokonalého zabití. Je to neetické a nekolegiální.

A hlavně, dejte téhle hře čas. Multiplayer ACB je hodně unikátní svým provedením a opravdu velmi zábavný a návykový ve chvíli, kdy hrajete se skutečně dobrými hráči. Po čase už poznáte, kde jste udělali chybu, co jste přehlédli, jaký pohyb podcenili. Pak se z průběhu hry stává vysloveně umění.

Paranoidně sledujete pohyb postav kolem sebe, občas proběhnete brankou, aby se za vámi zavřela a případné sledování trochu zdržela, splýváte s davem a do toho se snažíte najít svůj cíl. Navíc systém levelů zaručuje, že nové a nové schopnosti budete chtít vyzkoušet a rozmanitost map zase dokáže opravdu funkčně měnit hrací podmínky.

Ano, multiplayer ACB je běh na delší trať a nikdy nedosáhne masové popularity, na to je příliš náročný a dá se říci „non-casual“. Ale ty, kteří se do něj zamilují, umí odměnit unikátním zážitkem.

Nejnovější články