Nestává se zas tak často, aby vývojáři Magic: The Gathering, nejpopulárnější karetní hry světa, museli přijmout porážku, ukázat prstem na pár karet a zakázat hráčům, aby je používali. Vzácnost této radikální metody je logická. Banování je snazší v čistě digitálním Hearthstonu než v MTG, kde spousta hráčů utratila těžké peníze za náhle (ve Standardu) nepoužitelné kousky papíru.
Přesto se včera zase jednou banovalo. Odnesly to dvě karty, které si to bez diskuze zasloužily, a několik dalších provinilců prozatím žije. Ale co je zásadnější: vývojářský tým musel napravit jednu z největších chyb v moderní historii Magicu a kompletně změnil pravidla týkající se karet typu Companion.
Společníci zločinu
Magic: The Gathering byla posledních několik týdnů nemocná hra. Předvídatelná, nudná, neuvěřitelně frustrující. Velký podíl na tom měli právě Companioni – karty, které jsou vždycky dostupné v exilu podobně jako ve formátu Commander, pokud tedy splníte předem dané restrikce ohledně stavby balíčku.
Na to, jak strašlivým designovým přešlapem Companioni byli, jsem si stěžoval okamžitě po vydání nové edice Ikoria: Lair of the Behemoths. Jsou to zkrátka příliš silné karty, jejichž omezení jsou příliš mírná, takže každý balíček, který chce být kompetitivní, v podstatě musí hrát Companiona. Proč byste se taky vzdávali potenciální osmé karty, kterou můžete vždycky zahrát a kterou vám nemůže nikdo odstranit z ruky, protože ji nemáte v ruce, nýbrž v exilu?
Companioni zpustošili nejen formáty Standard a Historic, které si můžete zahrát v Magic: The Gathering Arena, ale dokonce i starší, obsáhlejší formáty jako Vintage nebo Modern. Tohle selhání designového a testovacího týmu bohužel nebylo možné napravit žádným elegantním způsobem, takže se vývojáři místo toho rozhodli použít pneumatické kladivo a kompletně změnili pravidla, kterými se tyto karty řídí.
Chvályhodný krok, ale ve své podstatě neuvěřitelně radikální.
Předtím jste Companiona mohli jednou za hru zahrát z exilu za jeho běžný mana cost. Teď můžete jednou za hru zaplatit 3 generické many, abyste si Companiona přesunuli z exilu do ruky. Stojí vás to manu, stojí vás to tempo a Companion je najednou zranitelný i proti balíčkům, které se soustředí na discardování karet přímo z ruky.
Je to obrovské, drtivé oslabení celé jedné mechaniky. Bezprecedentní zatažení za záchrannou brzdu. Chvályhodný krok, ale ve své podstatě neuvěřitelně radikální: autoři vzali velké množství těch nejlepších karet, kvůli nimž si spousta hráčů chtěla kupovat nové balíčky, a jedním šmahem je odsoudili k irelevanci (možná s výjimkou Yoriona a Lurruse – uvidíme, jestli jejich balíčky přežijí navzdory novým restrikcím).
Agent hoří v ohni
Banů konkrétních karet by si vedle téhle masivní změny jeden málem ani nevšiml. Když těsně vedle vás rozbourávají ulici bagrem, je těžké postřehnout, že někdo odstranil poklop od kanálu. Tedy než do toho kanálu spadnete a uvědomíte si, že vaše balíčky založené na Fires of Invention a Agent of Treachery jsou nelegální. Takže se dívejte pod nohy, protože přesně to by se vám mohlo stát.
Agent dostal ban, protože zabanovat potřeboval. Byl jedním z hlavních tyranů momentální mety, schopný vstoupit na bojiště už třeba ve třetím kole (ačkoliv stojí 7 man) a ukrást vám, cokoliv se soupeři zamanulo, včetně landů. Jó, kdyby byl býval Agentův text formulován maličko jinak, kdyby na něm místo „Enter the battlefield“ stálo „When you cast“, případně kdyby jeho zlodějina permanentů skončila ve chvíli, když by on sám bojiště opustil…
Ale bohužel. V metě, která si libuje v manovém podvádění a v tom, že dostává příšery na desku dřív, než by tam přirozeně vstoupit měly, byla popravčí četa potřeba. Agent kolem sebe roznášel epidemii vzteku navzdory tomu, že vzorně nosí roušku.
Někdo by ovšem mohl argumentovat, že Agent vlastně vůbec nebyl příčinou, nýbrž pouhým symptomem hlubší choroby, přesně té, kterou jsem už naznačil: v Magicu je momentálně příliš snadné podvádět na maně, mít na stole 3 landy, ale vykládat příšery za 7. Agent koneckonců není novou kartou, ve Standardu je už nějaký ten pátek, ale až nové podpůrné karty z něj udělaly takového zabijáka.
Ono je možná skoro jedno, jestli Winota nebo Lukka vytáhnou z balíčku Agenta, nebo jestli se budou muset „spokojit“ s Kenrithem, Drakusethem či jinou strašlivou potvorou, která tak brzo nemá na bojišti co pohledávat. A spousta hráčů taky volala po tom, aby se právě tyhle dvě nové hvězdy, Winota a Lukka, pěkně zblízka potkaly s banovacím beranidlem. Ale chtít po vývojářích, aby kromě všech Companionů ochromili ještě další dvě nejhranější karty nové edice, už by bylo trošku moc, protože to by pomalu mohli začít stahovat boosterové balíčky z oběhu.
Horší než Ikoria už to skutečně nejspíš být nemůže.
Aspoň že to schytaly Fires of Invention, mimochodem stejně jako Agent karta, kterou přinesly už předchozí edice, v tomhle případě Throne of Eldraine (skoro jako by bylo snazší zakázat zboží, které se už tolik neprodává). Je to další stálice podvádění na maně, která vám umožní v pátém kole více méně disponovat deseti manami plus nějakými drobnými na aktivační schopnosti.
Výsledkem byla nechutná komba, v nichž často hrál svou proradnou roli Cavalier of Flame a která jsem si maximálně užíval, když jsem díky nim soupeři dokázal napálit 30 damage v jediném kole, ale zároveň sportovně uznávám, že to nebylo fér. Že do značné míry začalo záležet na tom, kdo si Fires lízne jako první a rozjede svoje nesmysly. A z pohledu člověka, kterému se právě do ksichtu řítí dva ohniví elementální rytíři, to zábava vážně nebyla.
Znovu. Lépe?
Ve výsledku to tedy je dobrá změna pravidel a vhodně zvolená dvojice karet k zabanování. Jen je samozřejmě potřeba neustále pamatovat na to, že se do téhle situace dostali vývojáři sami tím, že se opovážili podobné karty vůbec vytisknout.
Nemám nic proti experimentům, pokud se síla nových karet pohybuje v rozumných hladinách, ale od Standardu čekám relativně vyrovnané souboje, v nichž lze na soupeřovu strategii reagovat. V nichž je možné se bránit i jinak než zbožnými modlitbami, že si soupeř nelízne to, co potřebuje, aby vás do tří minut zlikvidoval.
Doufám, že se designové oddělení MTG zhluboka nadechne. Že se zastaví na místě. Že se zamyslí nad tím, proč muselo učinit ten nejagresivnější nouzový zásah do hry v živé paměti, a vyvodí z toho důsledky. Že přestane tisknout karty, které podvádějí na maně (bonusový kandidát na ban: Wilderness Reclamation), které omezují možnosti interakce mezi hráči (BKNB: Teferi, Time Raveler) a které jsou prostě až příliš silné a výhodné jen proto, aby přilákaly víc kupujících.
Bude to těžká práce a je jasné, že s příchodem příští edice, nebo spíš hned za dva dny, až ve čtvrtek ban a změna pravidel vstoupí v platnost, se zase bude remcat na něco jiného. Vývojářskému týmu jeho povinnost všechno jakž takž vybalancovat vůbec nezávidím. Ale může ho uklidňovat aspoň jeden hořkosladký fakt: horší než Ikoria už to skutečně nejspíš být nemůže.
Vyjádření vývojářského týmu ke změně pravidel najdete na stránce Wizards of the Coast.
