Chtěli jste někdy, aby vám sluchátka nejen duněla, ale doslova vibrovala na hlavě podle zvuků, které slyšíte ze hry, případně barevně pulsovala v souhře s tím, co se děje na obrazovce? Headset Razer Kraken V4 Pro slibuje toto přání zprostředkovat a v závodu o co nejvíce imerzivní zážitek si bere na pomoc haptickou odezvu, která vám na hlavě opravdu, opravdu spustí kanonádu. Tedy pokud se kanonáda spustí ve vaší hře.

Před koupí každých sluchátek, která vás vyjdou na víc než 5 tisíc korun, si musíte říct, na co je chcete. Protože neexistuje univerzální zařízení, které se najednou hodí na hudbu, hry, filmy a tak dále. Dvojnásob to platí u herních Razer Kraken V4 Pro, kde se aktuálně cenovka pohybuje kolem 11 500 korun, což už je částka, kterou většina lidí běžně za sluchátka nedává. Následující test vám snad pomůže se rozhodnout, zda je aktuálně nejodvážnější kousek od Razeru pro vás vhodný, nebo raději máte investovat jinde.

zdroj: vlastní foto

Montovna na jedničku

Když sluchátka vybalíte, rozhodně nebudete mít pocit, že jste nakoupili levně. Krakeny V4 Pro jsou na tom dílensky špičkově. Plast náhlavního mostu je pružný, „kožené“ povlaky náušníků působí kvalitně a kovové vidlice, které náušníky drží, nejen dělají hezký vizuální dojem, ale především se u nich nebojíte, že se někdy zlomí, když je hodíte do batohu. Což podle mne nebudete dělat tak často, ale o tom později. Potěší i fakt, že v krabici najdete všechny potřebné USB kabely na provoz sluchátek, což už dnes nebývá takový standard. Bohužel.

Z hlediska pohodlí není sluchátkům prakticky co vyčítat, i přes fakt, že váží skoro 400 gramů a tuhle váhu na hlavě po chvíli prostě poznáte. Mohou za ni jak kovové díly, tak především systém haptické odezvy, což je největší tahák Krakenů Pro. Nicméně, měl jsem je na hlavě i pět hodin v kuse, nijak jsem necítil nepohodlí a k mému překvapení ani náušníky, které mívají tendenci se propotit, nebyly nepříjemné. Ergonomicky jsou dobře navržené, mají správný sklon, jen přemýšlím, pro koho je nastavení maximální vzdálenosti náhlavního mostu, protože na to musíte mít afro jak hvězda sedmdesátkového blaxploitation filmu.

I při prohnutí do výrazného X, co je trik, který umí každý batoh, most drží | zdroj: vlastní foto

V možnostech připojení Kraken boduje. Buď můžete používat klasický Bluetooth, USB kabel nebo i 3,5mm jack. Pokud byste chtěli Krakeny používat i s mobilem, což nebudete, jste připraveni na všechny eventuality. Nezaznamenal jsem žádné výpadky při propojení přes BT, signál byl silný, i když jsem odešel jedno patro nebo dvě zdi daleko. Můžete tak zůstat v kontaktu se spoluhráči v teamchatu, i když si zrovna potřebujete odběhnout, či dál poslouchat hudbu, případně film, pokud jste kulturní barbaři.

Povrch náušníků asi při intenzivním používání odejde první, naštěstí jsou snadno vyměnitelné. | zdroj: vlastní foto

Co se týče teamchatu nebo callů s kolegy, sluchátka mají zabudovaný mikrofon, který jde zatáhnout do těla levého náušníku. Program Razer Synapse, bez kterého se tentokrát neobejdete, pokud chcete ze sluchátek dostat maximum, má sice tři nastavení mikrofonu, ale dobře zní jen jedno. I tak se připravte na lehce digitálně zkreslený zvuk. Na hraní je to naprosto dostačující, stejně jako na zmíněné cally, ale že byste s mikrofonem nahrávali podcasty nebo načítali audioknihy, to raději ne.

Kam jste dali basy?

Hned po připojení jsem aktivoval kontrolní stanici, skrz kterou ovládáte spoustu vlastností a kterou připojujete k PC nebo konzoli (Pozor, optimalizace počítá jen s PlayStation 5. Teoreticky můžete sluchátka připojit i k Xboxu Series X/S, ale je to spíše komplikovaná záležitost.). Ta má hezký OLED displej, a pokud budete chtít upravovat některé základní věci v rámci ekvalizéru, nastavení haptiky - a nebudete chtít lézt rovnou do programu Synapse a nestačí vám tlačítka na sluchátkách (kterých je požehnaně) - půjdete za stanicí.

Ovládací stanice má rozhraní, na které si zvykáte, ale hlavní kolečko je skvěle zpracované | zdroj: Razer

Mimochodem, ovládací prvky sice svítí a displej ukazuje animovaná herní loga, ale to jde naštěstí vypnout. Stanici jsem používal hlavně na změnu hlasitosti, protože kolečko na sluchátkách mi přijde příliš citlivé a občas jsem omylem udělal větší pohyb, než bych chtěl. Také zde přepínáte zdroj, což je důležité.

Mimochodem, v Razer Synapse si můžete i volit nové prvky, které chcete ve stanici mít možnost ovládat, třeba nastavení osvětlení sluchátek. A Razer Synpase opravdu potřebujete. Když jsem poprvé zapnul sluchátka, byl jsem značně rozladěný (ne)kvalitou zvuku, který z nich šel. Z několika presetů, které jsou k dispozici, byl použitelný jen Music. Movie a Game jsem rovnou zavrhl. Naprosto chápu, že jde o herní sluchátka a tedy jejich výkon při playbacku hudby bude slabší, ale tohle bylo příliš. Prakticky všechny profily mají vykastrované basy, a to do té míry, že jsem nechápal, proč jsou ohlodané až tak radikálně.

V době, kdy výrobci trpí spíše tendencí sluchátka přebasovat, je to podivný krok. Aby bylo jasné, nesnáším přebasovaný, zahuhlaný zvuk, ale tady není skoro nic. Hlavně v herním módu jde o podivné rozhodnutí, protože vám mizí i důležité prvky jako ozvěna kroků u kompetitivních stříleček. Popravdě jsem nechápal, jak mohou mít sluchátka s podobně prémiovou cenou takovýto zvuk a trochu to stále nechápu. Nicméně, hodně věcí vyřešila právě aplikace Razer Synapse a ekvalizér.

Nastavit si můžete skoro cokoliv, byť ani tak nevykřešete ze sluchátek víc basů, než je technicky možné. Podaří se vám ale z presetu Music dostat solidní neutrální zvuk, který využijete jak na hraní, tak na poslech hudby či videa v kanceláři. Nízké basy, anemické středy, občas drnčivé výšky. Nutno ale říct a podtrhnout, pokud byste chtěli sluchátka hlavně na hubu, jděte jinam. Tady se prostě obětuje příliš mnoho výstupní kvality faktu, že jde o herní sluchátka a ještě k tomu sluchátka s dunivou haptikou.

Když vás rozbolí hlava z výbuchů

Haptika je hlavní lákadlo a možná také důvod, proč basy nejsou tak silné. Jdou totiž suplovat a posilovat právě haptikou, kdy vám sluchátka duní na uších podle toho, co se děje ve hře či filmu či skladbě. Aby bylo jasné, tohle není nějaké drnčivé vrnění. Razer do Krakenů dal špičkovou technologii, která vám opravdu sluchátka na uších rozduní a chvíli jste zmatení, jestli se někde našly ony ztracené basy, nebo vám někdo něco implantoval do lebky. Je to působivý efekt a také efekt, který jsem naplno příliš dlouho nevydržel.

zdroj: Razer

Haptiku si můžete nastavit na různé stupně intenzity a také na to, jaké spektrum decibelů berou. Tohle je velmi důležité, protože pomocí Synapse si můžete opravdu do detailu navolit, co vše chcete. Můžete si tak hodně zvýraznit třeba zmíněné kroky ve střílečkách. Pro nadšené hráče, kteří mají rádi různé vychytávky, super věc. Pro univerzální konzumenty, kteří potřebují multifunkčnost, už ne tolik.

Nakonec střídám nejnižší intenzitu s vypnutou haptikou, protože nechci, aby mi uši vibrovaly podle hudby, ale občas si užiju haptiku v některých hrách. Battlefield 1 je na tohle skvělý, kde vám haptika přidává na pocitu z válečné vřavy. Třeba u Assassin’s Creed Shadows jsem ale užitek pro tenhle prvek úplně nenašel.

Svítí to, svítí!

Dalším plusem pro některé hráče bude RGB osvícení sluchátek. Můžete si ho pochopitelně sladit se systémem osvícení Razer Chroma, který vám může osvětlovat třeba okolí monitoru či televize. Zatímco haptiku jsem u některých titulů ocenil, RGB světélka jdou zcela mimo mě. V lepším případě je na sluchátkách nevidím (protože, logicky, svítí na vašem uchu) a v horším mne při vypnutém světle ruší. Takže jsem nakonec všechnu tuhle parádu vypnul.

zdroj: Razer

A teď nedostatky, které jsem během testování zaznamenal. V první řadě musím říct, že konektivita je občas oříšek. Při nainstalování firmwaru se sluchátka odmítala rozezvučet, až do chvíle, kdy jsem resetoval celou stanici. Logické? Možná. Ale Synapse by vám to mohla napsat.

Kvůli integraci do systému také není nijak snadné změnit ve Windows 11 zdroj zvuku ze sluchátek na reproduktory. Musím stále lézt do nastavení Windows. Je to drobnost, ale když chci kolegy oblažit nějakým bizárem, je to víc práce, než za to stojí.

No a z technologického hlediska musím říct, že mne u sluchátek v této cenové hladině zaráží absence aktivního odposlechu a potlačování hluku. Vše stojí a padá na kvalitních náušnících a jejich izolaci, což je prostě podle mne málo. Sice tlumí hodně zvuků, ale jak pro poslech venku, tak i používání doma bych očekával větší komfort.

Hráči, vejdi. Audiofile, odstup

Čímž se dostáváme k tomu, pro koho Razer Kraken V4 Pro je. Pro hráče. Přesněji řečeno pro fanoušky haptické odezvy, která je na skvělé úrovni a může vám některé hry značně obohatit – a nebo modifikovat tak, abyste mohli být blízko progamerům. Osvětlení nevím, zda je určující, osobně se stavím proti módě, aby vše herní blikalo a svítilo všemi barvami. Nutno ale říct, že z hlediska designu jsou Krakeny sluchátka, která si klidně vezmu na hlavě ven. Jsou sice masivnější než běžná sluchátka na poslech hudby, ale nijak designově neřvou a nevypadáte jako blbec, který si kromě pyžama zapomněl i vzít sluchátka bez mikrofonu, což se vám s některými herními sety může stát.

Náhlavní most je opravdu maximálně odolný a nezničí ho ani podobné kejkle | zdroj: vlastní foto

Bohužel, nebudu je jako primární sluchátka pro poslech používat proto, že na hudbu a filmy mají prostě příliš nevyrovnaný zvuk. Nakonec udělám škatulata, kdy si nechám Razery na hraní doma a k multimediálně víc používanému počítači v práci si dám svoje dosavadní herní sluchátka. Krakeny jsou dobré, pro hraní velmi povedené, ale je jen na vás a vašem rozpočtu, zda vám haptika a skvělé dílenské zpracování stojí za výše zmíněnou částku.