Jeden technologický gigant se chystá pohltit druhého. Tak vypadají zvnějšku zprávy o koupi společnosti ARM výrobcem grafických karet Nvidia. Dalo by se říct, že v technologickém sektoru nic nového, velké akvizice v hodnotě miliard dolarů se v tomto odvětví pravidelně dějí. ARM ale zastává v polovodičovém průmyslu jedinečné postavení, které by mohlo převzetí Nvidií ohrozit. Alespoň to si myslí některé vlivné osobnosti z oboru, včetně zakladatele ARMu Hermanna Hausera (nyní již ve společnosti nepracuje).
O co tedy v případě ARMu jde? Společnost, celým názvem ARM Ltd., vyvíjí technologie nízkonapěťových CPU jader založených na architektuře RISC. Sama přitom nic nevyrábí, pouze hardware a technologická řešení navrhuje. Výsledky pak licencuje jednotlivým výrobcům procesorových čipů, kteří know-how přetaví ve fyzický výrobek.
Nejznámějším příkladem užití ARM jader jsou mobilní telefony. ARM CPU využívají špičky v oboru jako například Qualcomm (Snapdragon), Mediatek (MT/Helio), Huawei (Kirin), Apple (Apple A Series) nebo Samsung (Exynos). Jádra ARM se ale kromě smartphonů uplatňují napříč průmyslem, ať už jde o další spotřební elektroniku (notebooky, IoT, domácí spotřebiče), nebo třeba servery, přístroje pro automatizaci, zpracování dat, automobilitu či logistiku. Záběr ARMu je obrovský a s výhledem na rostoucí trend AI a internetu věcí bude pravděpodobně ještě větší.
Tím, že firma ARM vystupuje primárně jako výzkumník, který poskytuje licence každému, kdo zaplatí, vytváří do jisté míry rovnocenný přístup k technologii. Někteří se tak obávají, že převzetí Nvidií by mohlo tuto „nezávislou půdu“ ohrozit.
Je pravdou, že ARM už byla v minulosti předmětem velké akvizice. V roce 2015 ji koupil japonský Softbank. Ten ale působí jako velký investiční hráč v technologickém sektoru a nezabývá se výrobou. V případě Nvidie, jejíž byznysové portfolio přímo využívá čipy ARM (a v budoucnu s nimi ještě více počítá), je to jiné. Klidně se může nabízet černý scénář, kdy Nvidia v rámci konkurenčního boje technologii vybraným společnostem odepře nebo neúměrně zvýší licenční poplatky.
zdroj:
Nvidia
Samozřejmě, takovéto situace musí být podchyceny ve smlouvě o akvizici, nic není možno nechat náhodě. Z těchto a podobných důvodu také transakci prověřují antimonopolní úřady a jiní regulátoři, kteří s ohledem na velikost a vliv obou hráčů obchod buďto posvětí, anebo zakážou.
Do procesu se ale nově připojila také britská vláda, která přišla ještě s další rétorikou: národní bezpečnost a veřejný zájem. ARM Ltd. je původem britská firma, která sídlí v Cambridge. V UK vytváří spoustu pracovních míst, která chce vláda samozřejmě zachovat. Spojením obou firem by navíc potenciálně došlo k vytvoření molochu typu Google, Facebooku nebo Amazonu. Což mimochodem jsou, stejně jako Nvidia, americké firmy. A být americkou firmou znamená zapojení v obchodní válce s Čínou, která se snaží nabýt polovodičové nezávislosti na USA (a Spojené státy se jí v tom pochopitelně snaží zabránit).
Zájmem vládních představitelů tak je, aby udrželi technologické centrum takzvaně doma. Jensen Guang, CEO Nvidie, slíbil, že sídlo ARM v Cambridge zachová, ale všechno se dá časem nějak ohnout, takže obezřetnost je na místě.
Důležité je, že britská vláda má moc vstoupit do procesu regulace a nařídit, aby došlo k prověření dalších náležitosti. A to se aktuálně stalo. Obdoba antimonopolního úřadu v Anglii tak má do července čas předložit zprávu, která kromě posouzení vlivu na konkurenci vezme v potaz i otázky národní bezpečnosti a veřejného zájmu, ať už to znamená cokoli.
Celá akvizice za 40 miliard amerických dolarů se tak může ještě výrazně zdržet nebo úplně zatrhnout, což by Nvidii zhatilo velkolepé plány na společnost budoucnosti. Osobně bych byl raději, kdyby ARM do rukou Nvidie nepadl. Aktuální nezávislý stav je pro průmysl vyhovující, naopak nebezpečí monopolu po spojení obou firem je příliš vysoké.
