Pokud jste četli nedávné dojmy Honzy Vrobela a viděli náš Gamesplay, pak víte, že v Darkest Dungeon řídíte skupinu dobrodruhů různého ražení, provádíte opakované výpravy do nebezpečných kobek a dalších lokací, kde s nimi v rámci tahových hororů čelíte monstrům všeho druhu - od kostlivců přes slizy a bandity až po těžko popsatelná stvoření.
Protože jsou podobná setkání, kombinovaná s těžkými fyzickými strastmi, psychicky náročná, hrozí, že se u vašich bojovníků vyvinou nejrůznější psychické poruchy, které mají vliv na jejich statistiky, bojovou efektivitu a na ostatní členy družiny.
Nebojte, můžete je z tenat duševního nepohodlí vysvobodit vhodnou terapií, případně to za vás udělá spár nějaké potvory, ale management celé skupiny stejně připomíná spíše žonglování s odjištěnými granáty než péči o jedince, který náhodou zjistil, že se bojí krve. Po čase totiž hrábne všem a jde jen o míru a kvantitu poruch. Ve spojení s taktizováním během tahových soubojů to ze hry dělá tak zábavný kousek.
Na Darkest Dungeon se netěším z pozice nadšeného fanouška early access verze, protože po cca pěti hodinách hraní jsem si začal všímat i chyb v designu, kterým vévodí hlavně nastupující stereotyp z neustálého opakování akcí a situací. Sami uznáte, že jde o symptomy, které mohou pacienta po čase nemilosrdně zahubit.
Mé dojmy však pramení z early access verze a jsem zvědavý, jak se s touto hrozbou tvůrci vypořádali v plné verzi s větším množstvím hrdinů a širším spektrem herních mechanismů.
Zatím se mějte, jdu refreshovat stránku na Steamu, abych viděl až zmizí zmínka o předběžném přístupu (podle přepočtu časových zón by to mělo být v sedm hodin večer). Vy se zatím podívejte na trailer.
zdroj: Archiv
