Své tvrzení staví Vesterbacka na argumentu, že inovace se přesunula do tvorby her mobilních a facebookových. Malé týmy, které vytváří tyto hry, jsou mnohem více pružné, mohou poměrně rychle vyvíjet a vydávat nový obsah a hlavně je testování nových nápadů nestojí tolik času a prostředků, jako u velkých her.

Z výše uvedeného tedy plyne, že termínem „umírání“ myslí Vesterbacka spíše kreativní stránku velkých konzolových her, specificky inovaci, kterou zcela jasně vidí, jako jednu ze základních vlastností her. A má pravdu, že právě ta z velké části drahým konzolový i PC hrám chybí. Při vysokých nákladech na vývoj chce mít vydavatel co nejvíce jistoty a co nejméně risku. A inovovat bez risku, to prostě nejde.

Na druhou stranu však Vesterbacka čelí problému, jak onu skvělou inovaci u mobilních a facebookovských her zpeněžit. Zatímco pro 40 - 50 dolarové hry je obchodní model jasný, u mobilních her často ne. Angry Birds je velmi úspěšná hra, stáhlo si ji přes 100 milionů uživatelů. Ale co z toho, když je hra distribuován buď zdarma, nebo za necelý 1 dolar.

Jasně, Angry Birds je v tomhle výjimka, při takovémto počtu stažení už i nízká cena přinese do kasičky spoustu peněz, ale pro ostatní, ne tak populární mobilní hr,y to neplatí. A Vesterbacka přiznává, že ještě nikdo zcela jistý obchodní model pro mobilní hry nevymyslel. V zápětí však dodává, že s ohledem na současnou situaci v mobilní sféře příležitost vydělat rozhodně je. Podstatné je zkoušet různé způsoby a obchodní modely, neupnout se jen k jednomu, což je jeden ze základních principů pro Rovio.

Nakonec to tedy s tou smrtí konzolovek nebylo tak horké, jak mohl titulek naznačovat. Je jasné, že časem jeden obchodní model vystřídá jiný a hry na konzole budou vypadat za 10 let jinak než nyní. Možná už žádné konzole ani nebudou. Ale všechno je to pouze otázka vývoje a Vesterbacka se k tomu staví správně. Když chce inovovat, musí si k tomu najít vhodný prostor, který je momentálně někde jinde než u tvorby velkých a nákladných her.