Pět hodin s Watch Dogs - vážný příběh, spousta činností a parádní minihry
Nedlouho před vydáním městské akce Watch Dogs jsem měl možnost vyzkoušet si na vlastní kůži celé Chicago s většinou prvků, které ve hře najdeme, včetně multiplayeru. Jak si během hraní preview verze hacker Aiden Pearce a jeho kouzelný telefon vedli se dozvíte v následujícím článku.
Tři hodiny hraní ukázaly dvě tváře Wolfenstein: The New Order
Říká se, že historie se opakuje a lidé se z ní nedokáží poučit. Proto je také ve většině případů tak nezáživná. Poslední Wolfenstein tohle pravidlo dokonale potvrdil: vrátila se známá značka a znechutila všechny, kteří čekali kvalitní hru. O to více mrzoutských řečí je slyšet ohledně The New Order. Prý to nebude tak skvělé jako Wolfenstein 3D (nebude). Prý to nebude tak super jako Return to Castle Wolfenstein (kdo ví). A prý je celá ta dnešní herní scéna na jedno brdo a Castle Wolfenstein byl nejlepší Wolfenstein vůbec, a kdo nemá potisk na triku z osmi a méně barev, ten by si měl zrevidovat životní hodnoty. Oč víc se toho napovídá, o to víc se pak člověk diví.
Dojmy z hraní bety Diablo III: Reaper of Souls
S Diablo III datadiskem Reaper of Souls jsem strávil týden a už byl připravený přilípnout na něj opravdu vysoké hodnocení. Tak nějak jsem ale zapomněl, že nepíšu recenzi. Dojmy z hraní, Karle! Zatím je datadisk teprve v betě, plná hra vyjde až v březnu příštího rok a říkám vám, je nač se těšit.
Dojmy z hraní Assassin's Creed IV - zábavný život námořníka
Devět mil a sedm pídí, čeká ještě před mou přídí, během plavby piju rum. Dobrá, ne zrovna rum, to dělají jen Včelí medvídci. Já během plavby piju kafe, svírám ovladač PlayStation 4 a vyděšeně pozoruji vlnu, která se rozhodla ukončit pouť mé lodi Jackdaw. Je to strhující souboj lidského vynálezu a živlu. Nejde o to, že v Assassin's Creed IV: Black Flag figuruje kocábka náram náram, ale o to, že námořní část zabírá podle slov vývojářů téměř polovinu hry a napíná plachty zábavy k prasknutí.
Child of Light přináší vrány, které básní a pijí rum
Profesionální deformace v praxi. „Child of Light vznikla na základě sto dvaceti stránkové básně,“ začal jeden z vývojářů prezentaci v Paříži. „Mluvíme o normostranách nebo stránkách ve Wordu?“, zajímal jsem se bez rozmýšlení. V hlavě se mi rozjela kalkulačka počtu znaků, slov a času nutného k napsání ve vztahu k blížící se uzávěrce. Mezititulky? Kurzívou psané názvy jiných titulů? Dáváme infoboxy? Přitom je to vlastně jedno. Onu báseň napsal Jeffrey Yohalem, scénárista Assassin's Creed: Brotherhood a Far Cry 3, a momentálně jeden ze šéfů vývoje Child of Light. Napsal jí proto, aby podle ní vytvořil poetickou hru.
Alien Rage bude akční jízda na steroidech
Co by udělal James Cameron, kdyby při realizaci svého ambiciózního plánu těžit asteroidy kolem Země narazil na mimozemskou rasu, která by pásla po těch samých nerostech? Možná by chvíli spolupracovali, protože Avatar, a pak by zjistili, že diplomaticky to nepůjde. „Když to všechno nebudeme mít my, tak ani vy,“ řekli by si a začala by válka jako v Alien Rage, dříve známé pod názvem Alien Reggae Fear. Rage totiž dává větší smysl. Stovky ozbrojených emzáků padají před hlaveň megazbraně hlavního hrdiny, který jde středem koridorů a střílí jako na běžícím páse.
Dying Light je adrenalinový parkour o život
V poznámkách k předváděčce Dying Light mám napsáno jediné slovo: „Jů.“ Ne snad proto, že bych byl líný psát, ale protože jsem měl plné ruce práce se zdrháním před stovkami zombíků. Byl to epický závod, ve kterém nemůžete být druzí. V Dying Light buď zvítězíte, nebo ztrácíte vše. Miloš vám z E3 již reportoval o denní hratelnosti a na Gamescomu jsme si prožili tah nočním městem. Znáte to: kluby, tanec, taxíky a nonstopáče... tu nejsou.
Mad Max bude šílenství v otevřeném světě
Mad Max měl premiéru na konci oněch punkem požehnaných sedmdesátých let a dnes, o čtyřiatřicet let později, se počítá k béčkové stravě pamětníků. Přestože postapokalyptická série filmů s Melem Gibsonem v tehdejších náctiletých zanechala hluboké šrámy, vývojáři se o její adaptaci moc neprali a zdálo se, že herní svět na Gibsona a jeho upilovanou brokovnici zapomněl. Oznámení stejnojmenné hry na letošní E3 bylo proto překvapivé. Při pohledu do kalendáře režiséra George Millera však dává smysl. Neplánuje snad Warner Bros na příští rok restart filmové značky? Plánuje. Má být Mad Max herním přílepkem? Nemá.
E3 2013 dojmy: V Call of Duty: Ghosts hrajete za psa
Srovnání série Call of Duty s explozivními filmy Michaela Baye není ničím novým a Activision mu zjevně jde naproti. Aby na E3 předvedli Call of Duty: Ghosts, prezentaci neumístili do prosté kukaně jako většina ostatních firem, ale do minikina s vibračními křesly. Výsledek byl takový, že při každém výbuchu se člověku natřásal zadek. A že to v Call of Duty občas bouchá…
E3 dojmy: Nový Wolfenstein zaujme hektickou akcí a příběhem
Patetická písnička o zasloužilých hrdinech, co vstávají z invalidního křesla a znovu nasazují život za správnou věc, ve Wolfenstein: The New Order burácí jako hymna. B.J. Blazkowicz se probouzí po dlouholeté amnézii do světa, ve kterém Třetí říše zvítězila nad Spojenci. Tím pádem nemá poloviční Polák jinou možnost než čapnout svůj věrný rotačák a začít šířit pravdu, lásku a rovnoprávnost.
E3 2013 dojmy: Saints Row IV je šílené… možná až moc?
Gangsta prezident pochoduje Bílým domem s gangsta fialovou dekorací a od svých gangsta poradců slízává, že by neměl být tak gangsta. Tisková mluvčí se mezitím snaží zahrát do outu POTUSovo nabobtnalé prohlášení, že by se americká Ústava měla odvolávat na NĚJ, pana muthafuckin prezidenta, nikoliv Boha. Však má svatouška ve jménu, ne? Prostě běžný den kabinetu. Nabourává jej až díra ve střeše a entrée Zinyaka, lídra mimozemské rasy Zin a nositele otřesného dabingu.
Dojmy z dema The Last of Us - houbíci umí vyděsit!
Lidé velmi často hledají něco, co vlastně nalézt nechtějí. Jakkoliv přehnaně filosoficky tohle zní, je to pravda. Vážně. Proč jinak bych se, sakra, těšil na The Last of Us? Na rovinu, jsem strašpytel. Opravdu. Mám ten dar, že se do her opravdu nějak vcítím a výsledný efekt je... výrazný. Takže horory typu Penumbra přeskakuji, protože na ně nemám nervy a není lepší důkaz přechodu série Resident Evil k akci, než fakt, že jsem se u posledních dvou dílů bál tak nějak... trochu. Ale The Last of Us slibuje něco víc. O hodně víc. A vypadá jako zatraceně dobrá hra. Takže když jsme dostali od Sony možnost zahrát si dva levely, přišel čas nachystat svému budoucímu já perné chvilky.
Watch Dogs štěká i kouše: dojmy z hackerského sandboxu
Byl to jeden z těch dní bez vína, krmení kachen bagetami v královských zahradách a nočního výletu po Champs-Élysées, což jsou aktivity, podle kterých poznáte zkušeného cizince v Paříži. Ani na jedno nebyl čas. Ve sklepní místnosti poblíž Rues des Petit Champs vývojáři z montrealské pobočky Ubisoftu ukazovali kapitolu ze života Aidana Pierce v Chicagu blízké budoucnosti. Viděli jsme střelbu, hackování, odposlouchávání, pobíhání, kradení aut, zkrátka nic, o čem by se nedalo říci, že Ubisoft neatakuje výsostnou pozici Grand Theft Auto v žánru městských akcí.
Demoverze Last of Us nás provedla zamořeným Bostonem
Něco si musíme vyjasnit hned na úvod: The Last of Us není Uncharted se zombíky. Na hře sice dělá Naughty Dog a rukopis týmu je zřejmý z excelentního rozpohybování postav nebo filmových dialogů, ale spíše než Indiana Jonesem se inspirují snímky Já, Legenda nebo Cesta. A v té samé hře sice mají znetvořené lidi, kteří podlehli infekci z cizopasných hub Cordyceps, ale rozhodně se jimi nebudete prokopávat jako v místy směšném Resident Evil 6. Čím tedy The Last of Us je? Post-apokalyptickým hororovým dramatem a osobním příběhem o přežití.
Dvě hodiny s BioShock Infinite nadchly
Jednodenní předváděčky velkých her bývají tak trochu za trest. Člověk kvůli nim zpravidla létá přes kanál, a ačkoliv pak může dělat ramena jako kravaťák, co jezdí na otočku na pracovní cesty do Londýna, z onoho Londýna nevidí víc, než okénko taxíku a obrazovku s kýženou hrou. Rozhodnutí 2K Games dovézt BioShock Infinite přímo do stověžaté Prahy a prezentovat jej na našlapaných PC v pankráckých kancelářích Asusu jsem tudíž bral s povděkem.
Multiplayer beta Crysis 3 ukázala zábavní potenciál
Crytek v posledních lednových dnech otevřel přístup do multiplayer bety Crysis 3. Právě multiplayer má pod palcem pobočka Crytek UK (dříve Free Radical), která se starala o multiplayer již v minulém díle, díky čemuž jistě získala spoustu zkušeností a informací. Podíváme se, jak s nimi naložila.
Hráli jsme Splinter Cell: Blacklist - bude to učebnicový stealth
Paříž, město světla, láká turisty z celého světa na památky, Louver, romantiku u Seiny nebo poctivou bagetu. Jezdí sem všichni. Ani Sam Fisher není výjimkou, ale v galerii nebo kavárně (s Georgem Stobbartem) byste ho hledali marně. Jeho návštěvy mají pracovní charakter. Třeba ve Splinter Cell: Pandora Tomorrow namísto Moulin Rouge navštívil kryogenickou laboratoř, kde potkal spoustu milých francouzských a syrských občanů, kteří si s ním chtěli popovídat přes ústí samopalů. Na focení nebyl čas.
Dead Space 3 demo od plné hry neodrazuje, naopak
Při hraní Dead Space se prý někdo zbláznil. Taky jste to slyšeli? Nevím, jestli je to skutečně pravda, ale s přihlédnutím k náplni hry bych tomu klidně i věřila. Starý Dead Space byl prostě horor se vším všudy. Dobře vystihl tíživou atmosféru a nechybělo ani spousta lekavých momentů.
Dojmy z hraní preview verze DMC - Devil May Cry
Nový Dante je nenáviděný. Má špatnou barvu vlasů. Špatný výraz tváře. Je emo! Není to starý Dante. Nestojí za ním Japonci. Dokonce to došlo tak daleko, že nějaká duševně postižená individua vyhrožovala tvůrcům z Ninja Theory smrtí. A videa ze hry? Inu, občas dobrá, občas stylová, občas křečovitě cool. Jednoduše, z rebootu (což je syndrom, který nemám rád) jménem DMC - Devil May Cry kouká každým coulem průšvih. Kvalitativní i finanční. Vždyť to nedělají Japonci. A má špatnou barvu vlasů. A ...no ten zbytek už víte.
Dojmy z hraní české verze Sly Cooper: Thieves in Time
Vyhlášený chlupatý zlodějíček se po dlouhé době vrací na scénu v cross-platform arkádě Sly Cooper: Thieves in Time pro PlayStation 3 a PlayStation Vita, kterou jsme si vyzkoušeli v péestrojkové verzi a příjemně se navnadili na konec března, kdy se objeví v celé své kráse. Přestože nové eskapády protřelého mývalího chmatáka mají provedením blíže k dětskému publiku než třeba oblíbené duo Ratchet & Clank, má hra co nabídnout i odrostlejším příznivcům arkádového žánru, který osvěžuje nenásilně implementovanými stealth prvky.