Konzolové utrpení

Zatímco na počítačích se člověk může uchýlit k řadě starších rallye titulů, majitelé PS4 či XONE museli svou lásku k rally investovat do her od studia Kylotonn (WRC 5) či od Milestone (Sébastien Loeb Rally Evo). A co si budeme povídat, oba jmenované tituly jsou hratelnostně „rozbité“. Jejich jízdní model hapruje, poškození auta simulují neadekvátně a z pohledu technického zpracování nejenže nevypadají moc přitažlivě, ale navíc zápasí s nestabilním frameratem.

Již první metry v DiRT Rally po zkušenostech s výše jmenovanými ve vás proto vyvolají pocit, že jste se ocitli v motoristickém nebi. Z grafiky si sice na zadek nesednete, nicméně plynulost a stabilita zobrazení, které se na PS4 drží fullHD kvality při 60 snímcích za vteřinu, navozují skvělý dojem rychlé jízdy, která už sama o sobě vhání do žil adrenalin. Jednotlivé závody jsou navíc navržené tak, aby maximálně prověřily vaše řidičské dovednosti, a po cestě vás naučily řadu nových triků.

zdroj: tisková zpráva

Jiný kraj, jiný mrav

Každá země, kde se rozhodnete soupeřit s časem, má svá specifika, podle nichž se pak mění hratelnost a recept na úspěch. Ve Švédsku například zápasíte nejen s namrzlou silnicí, ale zároveň jedete v relativně úzkém sněhovém „koridoru“, který vytyčuje nebezpečný odhrnutý sníh. Řecko vás zase přivítá skalními stěnami, které při najetí vyhazují do vzduchu, a kopcovitým terénem plným propastí. A třeba Německo zase dovede zaskočit zákeřnými kameny v zatáčkách, které velice rády urážejí kola.

Aby náročnosti nebylo málo, neobsahuje DiRT Rally funkci flashbacku, která se kdysi série držela, a hráč se díky ní mohl vrátit v čase do fáze, kdy ještě jeho auto nedělalo kotrmelce. Tentokrát za své chyby platíte buď drahocennými vteřinami, nebo nutností restartovat závod.

zdroj: Archiv

Pavouci na skle

Sami sebe budete trestat také poškozením vozu, které po jednotlivých štacích nemizí – takže pokud si v první zatáčce nadělíte velkou prasklinu přes sklo, budete se skrz ni dívat na cestu, dokud ji tým techniků během šampionátu neopraví. Extrémní případy pak představují závody v noci, kdy světla máte skutečně jen jedna, a když si je rozbijete, absolvujete zbytek trasy potmě.

Vysoká náročnost ale naštěstí jde ruku v ruce s plynulým ovládáním, takže na nástrahy závodů můžete reagovat reflexivně a velice pohotově. Na jedné straně se tedy nemůžete vymlouvat, že se hra chová „líně“, na druhé si díky postřehu a intuici můžete ušetřit řadu problémů.

zdroj: tisková zpráva

Náročnost a férovost

Ať už se řítíte klaustrofobickými lesními cestami, lítáte po polňačkách, nebo se na poslední chvíli vyhýbáte překážkám na zamrzlé vozovce, vždy ze sebe musíte pro vítězství vymáčknout všechno. Hra je ale na druhé straně férová, nehází vám pod nohy zbytečné klacky a namísto umělé obtížnosti vás „trápí“ propracovaným jízdním modelem. Pokud tedy toužíte po náročném závodění, v němž se nezatáčí prudkým nárazem do „neviditelných bariér“, nemusíte hledat dál.

Vedle klasických rally šampionátů si můžete zahrát také závody do vrchu a rallycross, ve které nebudete soupeřit s časem, ale se skutečnými oponenty. Dříve či později si nicméně uvědomíte, že vedle standardních podniků rally jsou tu vedlejší módy jen „do počtu“. Jsou fajn, přinášejí příjemnou změnu, ale nabízejí málo tratí i závodních vozů.

Sterilní umělá inteligence

Pokud má vedle perfektního jízdního modelu a svižné hratelnosti naopak DiRT Rally ještě co zlepšovat, pak je to kariérní mód. Za vítězstvím vás žene pouze vlastní hrdost a vidina získaných peněz, za které si pak nakoupíte nová auta. A to je všechno. Trochu mi chybí prvky, které by mě přiměly víc se snažit – například bonusové požadavky sponzorů, vznikání rivality mezi obdobně finišujícími závodníky atd. Situace sice není tak tristní jako například u sterilního Project C.A.R.S., ale mohla by být také daleko lepší.  

Stěžovat bych si mohl rovněž na umělou inteligenci, kterou zastupují časy, jež na konci každého závodu generuje hra pro vaše oponenty – většinou totiž nepracuje s nahodilostí a s chybou. Chápu, že výkony vrcholových závodníků jsou do jisté míry velmi stabilní, ovšem pokud koukáte po každém závodě na takřka totožné pořadí, přichází závodění o jiskru a napětí.

Vývoj šampionátů není kdoví jak přirozený, což se nakonec podepíše na vašem řidičském rozpoložení: Přístup „sice jsem teď vyjel z tratě, ale třeba se někde po cestě zrakvil i soupeř, co mi dýchá v tabulce na záda,“ tedy nefunguje. Daleko pravděpodobněji sáhnete po restartu, protože tušíte, že AI takřka nechybuje.

zdroj: tisková zpráva

Život především

Život si naštěstí do závodů můžete vnést docela snadno prostřednictvím multiplayeru. Ve hře na vás čekají jak PvP šampionáty, tak denní, týdenní a měsíční události, v nichž soupeříte s časy jiných hráčů. Nicméně i v době recenzování – více než měsíc od vydání – titul stále funkčně nekomunikoval se servery RaceNetu, který by se měl starat o budování žebříčků. Pořadí v tabulkách po závodech zůstávala prázdná. 

DiRT Rally tedy na jedné straně exceluje jízdním modelem, technickým převedením na konzole i celkovou hratelností, která je náročná, ale zatraceně zábavná. Na druhé straně lehce trpí skutečností, že je hlavně o závodění a už trochu míň o „zážitku“. Pokud si ale mám vybrat mezi otravnými zhovadilostmi, kterými se série dříve snažila zavděčit generaci „energeťákových dětí“, výměnou za skvělé, i když trochu neosobní ježdění, vždycky se rozhodnu pro druhou možnost. DiRT Rally má své chyby, ale žádná z nich není drastická, nebo pro ni neexistuje již implementovaná náprava. Pokud tedy fandíte rallye a nezaleknete se realistického zpracování i obtížnosti, není nad čím přemýšlet.