V závěrečném zúčtování je dobré se podívat krom vrcholů i na pády. Na neúspěchy a zklamání - připomenout si kruté lekce, které dokáže herní průmysl uštědřit. Jeden smutný trend se nám opakuje už druhý rok v kuse a kromě něj jsme vybrali taky dva tituly, u kterých se výsledné kvality krutě rozcházejí s příslibem, talentem i renomé studií, která je vytvořila. 

3. místo: Propouštění a zavírání studií

zdroj: Foto: Sony Interactive Entertainment

Co započalo loni, letos pokračovalo ještě s větší silou. Bublina a optimistické vyhlídky nastavené covidovým lockdownem i vidinou nekonečného růstu splaskly a spousta studií se ocitla ve finanční tísni. Pokud rovnou nevyhlásila klinickou smrt, velmi často sahala k úsporným opatřením, která měla za následek propouštění.

Odhaduje se, že o práci v herním průmyslu jenom letos přišlo přes 16 tisíc lidí. Týdny, kdy jsme nepsali o konci nějakého studia nebo vyhazovech, se v roce 2024 počítaly spíše v jednotkách. Tak doufejme, že letos mezi zklamání zařazujeme nepříznivé podmínky v herním průmyslu naposled a příští rok bude líp!

2. místo: Dragon Age: The Veilguard

zdroj: BioWare

Dragon Age: The Veilguard není špatná hra. Určitě nám letos pod rukama prošly mnohem horší tituly, ale bavíme se o zklamání a tomu se u nového RPG od kdysi legendárního BioWare nedalo vyhnout. Počínaje odfláknutým scénářem a zapomenutelnými postavami, na kterých v minulosti hry studia stály, konče nemastným neslaným soubojovým systémem.

Od slavné značky, která kdysi zahájila renesanci klasických RPG, jsme zkrátka čekali mnohem víc! Příběh je sice nakonec skvělý, ale trvá strašně dlouho, než se k němu prokoušete unylou nudou a zbytečnou expozicí. Výletu do severní části Thedasu nepomáhá ani rozporuplná stylizace, byť o ní hry od BioWare nikdy primárně nebyly. Měli jsme o osudu The Veilguard obavy, nejhorší scénáře se sice nenaplnily, ale výsledkem je zkrátka zapomenutelná hra.

1. místo: Suicide Squad: Kill the Justice League

zdroj: Rocksteady

Pád jednoho z kriticky nejlepších studií v nemilost akcionářů se dá demonstrovat na Rocksteady. Všichni museli vědět, že hra jako služba Suicide Squad: Kill the Justice League bude průšvih. O to víc zarážející je, že v celém tom dlouholetém procesu nikdo nezatáhl za bezpečnostní brzdu a nakonec jsme se hry po několika odkladech skutečně dočkali...

Suicide Squad přišel, sebral průměrná hodnocení, nikdo jej nehrál a rok se plácal v předsmrtných křečích, než dostal ránu z milosti. Neoriginální slepenec nudných a repetitivních aktivit, který se nedokázal vymanit z bahna ani díky silné licenci DC, protože do hry cpal postavy, které nikoho nezajímaly. Kill the Justice League je ukázka toho, jak vypadá herní vize, když se do ní vloží kravaťáci s vidinou snadného zisku pohádkového bohatství naháněním dávno překonaných trendů. Concord měl alespoň tolik slušnosti, že přežil jen dva týdny (a v jádru se navíc schovávala lepší hra, od které skrz novou značku nikdo ani nic moc nečekal).