V roce, kdy vyšlo tolik skvělých her, nebyla nouze ani o grafické a zvukové pozlátko. Her, které by si zasloužily alespoň zmínku v této kategorii, byla velká spousta, na stupně vítězů ale nakonec dosáhly tyto tři:
3. místo: Cyberpunk 2077: Phantom Liberty
Návrat do Night City po třech letech nebyl příjemný jen díky vydařenému datadisku Phantom Liberty, svůj podíl na něm měla i zásadní aktualizace 2.0, která vylepšila široké spektrum herních aspektů a v zásadě z Cyberpunku udělala tu hru, na kterou jsme tolik let čekali.
Titul je ale především na PC mimořádně působivou kombinací technického zpracování, estetického dojmu z dystopické budoucnosti a fantastického soundtracku, který bez problémů obstojí i při samostatném poslechu. Pokud máte dostatečný výkon na to, abyste posunuli všechna hejblátka v grafickém nastavení náležitě doprava, čekají vás audiovizuální hody.
2. místo: Lies of P
Na rozdíl od neonového Cyberpunku sází korejští vývojáři na zašlou krásu belle époque a jejich ztvárnění města Krat i jeho přilehlých oblastí dokáže být doslova dechberoucí. Podobně jako kdysi Yharnam z Bloodborne má i město oživlých loutek svou neopakovatelnou atmosféru a pod nánosy krve a zmaru vystupuje jeho slavná minulost a pýcha na technické zázraky všeho druhu.
Fantasticky rozpohybované loutky, pompézní výdobytky průmyslové revoluce a poutavě zvrácené postavy ze známého příběhu Carla Collodiho dělají z Lies of P audiovizuální unikát, který nemá obdoby. Třešničkou na dortu je pak prakticky bezchybná optimalizace, díky které hra skvěle vypadá a běží na všech platformách.
1. místo: Alan Wake 2
Alan Wake 2 má krásnou grafiku, ve které dokáže dokonale ztvárnit atmosféru svých lokací, ať už jde o ospalé rybářské městečko, znepokojivý opuštěný zábavní park, husté lesy plné temných tajemství nebo šílený noční New York.
Tohle všechno ale doplňuje spoustou originálních audiovizuálních nápadů, nebojí se odhodit veškerou vážnost a spustit na obrazovce třeba barevný muzikál, který patří mezi nejpůsobivější herní momenty poslední doby. Celá podivnost Alana Wakea je navíc doprovázena fantastickým hudebním doprovodem, nepříjemně realistickými zvuky šustícího podrostu a dohromady jde o nekompromisní útok na všechny smysly.