V minulých letech jsme pro nedostatek kvalitních titulů spojovali dvě kategorie sportovních a závodních her do jedné a letos nechybělo málo, abychom ji už úplně zrušili… Sportovní hry se letos moc nepředvedly a popravdě ani na poli závodních her to nebyla kdovíjaká sláva. Nakonec se nám ale podařilo vybrat trojici her, které si podle nás na rozdíl od jiných medaili zaslouží. A náš vítěz nám svým pozdním příchodem doslova vytrhl trn z paty!
3. místo: Gran Turismo 7
Na nové Gran Turismo jsme čekali opravdu dlouho. Série, která obvykle bývá u příchodu nové generace konzolí na trh, měla se svým sedmým dílem více než rok zpoždění, aby nám po takové době předvedla vytříbený zážitek s prvotřídním jízdním modelem, přenádhernými vozidly a kariérou, která dobře věděla, pro koho je – pro skutečné milovníky automobilové kultury.
Bohužel to ale nebylo bez poskvrny. Gran Turismo 7 nedemonstrovalo sílu nových konzolích tak, jak se od něj očekávalo (okolí trati mělo do krásy hodně daleko a ray tracing pouze ve videozáznamu bylo velmi nemilé překvapení), nemluvě o agresivních mikrotransakcích, s jejichž vybalancováním si tvůrci zpočátku nevěděli moc rady.
Ale i přesto jde o velmi kvalitní závodění, z nějž láska k automobilům stříká jak brzdová kapalina z přetržené hadičky a jde o jednu z nejlepších závodních her, které si momentálně můžete zahrát.
2. místo: Mario Strikers: Battle League
Ačkoli letos nenadchla ani FIFA, ani eFootball, jedna pořádná fotbalová hra přeci jen vyšla. Sice ji se skutečným fotbalem pojí jen to, že se hraje na dvě branky, ale to vůbec nevadí, protože se v první řadě jedná o fantastickou zábavu. V Mario Strikers je vaším cílem vsítit gól prakticky jakýmkoli způsobem, na nějaké fauly se tu vůbec nehraje, stejně jako třeba na pískání ruky a podobné zbytečnosti.
Strikers nabízejí návykovou hratelnost, která pod barevnou a veselou slupkou skrývá docela komplexní mechanismy a všechny prvky ovládání a různých fíglů budete muset nějaký čas dostávat do ruky. Hra září především v multiplayeru, který si na jednom Switchi může užít až osm (!) hráčů.
Fotbalovému Mariovi hraje do karet i pohledná estetika a samozřejmě přítomnost nejoblíbenějších postav z Houbového království i přilehlého okolí. Každá z nich má navíc své specifické vlastnosti, ovládnutí jejich výhod i slabin vám zabere slušné množství tréninku. Suma sumárum jsou Strikers fantastickou, i když nevšední sportovní hrou.
1. místo: Need for Speed Unbound
Nečekané se stalo skutečností. Po mnoha a mnoha letech experimentování s horšími a sem tam lepšími výsledky našlo Need for Speed konečně pevnou půdu pod koly. Unbound neměl fungovat. Spojení anime efektů s realistickou grafikou nedává na papíře žádný smysl, ale ve výsledku je to přinejmenším nerušivé a vlastně se nám to vyloženě dost líbí.
V Need for Speed Unbound se střetává luxusní vizuální zpracování s vytříbeným jízdním modelem, robustním tuningem a městem a jeho okolím, které přímo vybízejí k průzkumu a sebrání mnoha a mnoha sběratelských předmětů. Ty vás ale nezahltí díky chytrému systému, který nestojí na hromadě otazníčků zamořujících mapu.
V neposlední řadě musíme vypíchnout příběh, který není vlezlý a nesnaží se být „děsně cool“. Je normální, přízemní a skvěle se v něm odráží závodní kultura, která je díky bohatým možnostem úpravy vaší postavy nedílnou součástí zážitku.
V Need for Speed Unbound se zkrátka sešla velká spousta skvěle fungujících prvků, které dohromady tvoří závodní symfonii a zaslouženou hru roku v této kategorii. Konečně!