Tajemství úspěchu Dragon Age - 2.část

Abyste na přeplněném trhu prorazili, musíte vybudovat něco víc než jen produkt (počítačovou hru), musíte vytvořit vícevrstvý zážitek. Jak se to povedlo BioWare?

Autor: Sebastian Chum
Publikováno: 13. května 2010

Expert na fantasy a scénárista Sebastian Chum píše o poctě klasikám, fenoménu BioWare, sázce na jistotu a zároveň jednom z nejodvážnějších vývojářských a žánrových počinů posledních let. První část článku čtěte zde.
zdroj: tisková zpráva
V druhé části tématického článku se podíváme na „RPG titul roku 2009“ Dragon Age: Prameny trochu šířeji, než bývá v našich končinách zvykem. Jakožto člověk dlouhá léta koketující s tvůrčím psaním, scénáristikou, ludonaratologií, hraním všeho druhu a infikovaný řádnou dávkou postmileniální popkultury i nové školy fantastiky, považuji videohry (a současné permutace RPG žánru především) za prostor, který si zasluhuje s každým dalším titulem čím dál tím více pozornosti. Úspěch projektu Dragon Age byl jistě předvídatelný (hru by utáhl samotný BioWare/Baldur's Gate kult, nemluvě o kvalitní mediální masáži a skvěle načasovaném vydání během žánrového sucha), z dlouhodobého hlediska mám ale o jeho zdraví trochu starosti.

Jak si totiž bude stát tak velký titul jako je Dragon Age v budoucích měsících, teď když k němu opět hráči upínají pozornost díky datadisku Procitnutí, ovlivní celý vývoj příští generace žánru – a žánr západních RPG potřebuje hnout kostrou jako sůl… Věřte ale, že nejde o zdaleka jediný žánr, kterého se tento posun dotkne. Důraz na kontinuální příběh a budování své role ve světě hry totiž lze považovat za zcela neopomíjitelný trend blízké budoucnosti… Vidět ho lze ve všech „osobních“ žánrech, tedy především ve FPS hrách, ale stále silněji i mezi akčními adventurami a samozřejmě různými žánrovými koktejly (současná vlna snad donese i dlouho předvídanou mixáž RPG s RTS).

Dragon Age si zaslouží pozornost nejen na základě svých vlastních krás a umu svých autorů, ale nebývale mocně i v kontextu celé zuřivě se měnící videoherní platformy.

zdroj: tisková zpráva
S Dragon Age se aktivně potýkám už několik měsíců. Komunitní koordinátor české pobočky Electronic Arts, Jaroslav Faltus, mě (jakožto nadšence do her všeho druhu, pisálka, extrovertního přednášejícího a zastydlého milovníka fantastických žánrů) v půlce roku 2009 oslovil, zda a s jakým nasazením bych své síly a schopnosti vložil do osvětové kampaně plánované okolo vydání Dragon Age: Prameny. Po této příležitosti změnit se z ludonaratologického teoretika v evangelického horlivce jsem samozřejmě skočil… Pro ty z vás, komu na takových věcech záleží, je tedy třeba přiznat, že mám s Electronic Arts přímé spojení - elegance mé pozice ale spočívá v tom, že můžu o DA mluvit otevřeně a upřímně z vlastního nadšení a přitom s plnou podporou.

Tato metoda marketingu se v zahraničí notně osvědčuje a například i samotní BioWare jí využívají stále častěji (stačí nakliknout např. videa, ve kterých se baví o sci-fi prvcích Mass Effect 2 s vědcem, o příběhu se scénáristou, o postavách s hercem apod.). Tento článek bych nepsal, kdybych nevěřil, že vám mám co říct, na co upozornit a že si práce lidí z BioWare a obrovský potenciál jejich projektů mou – a především vaši – pozornost nezaslouží. Prostě si EA uvědomilo, že dát prostor těm, kdo o DA už teď mluví a píší s vlastní energií, je ve výsledku upřímnější a efektivnější, než plánovat neosobní hype závody.

zdroj: tisková zpráva
• Proč a do jaké míry vlastně Dragon Age uspěl?
Lepší formulace otázky by asi zněla „Jak vlastně mohl Dragon Age neuspět?“ Návaznost na Baldur's Gate, značka BioWare a několikaletý průběžný zájem nejen RPG, ale i fantasy komunity… Úspěch zaručen. Co ale vlastně tyto donekonečna omílané fráze znamenají? Do jaké míry navazuje DA na Baldur's Gate a v čem spočívá výhoda značky BioWare? A proč se o DA zajímali znalci RPG i milovníci fantasy ještě dříve, než se objevily první skutečné screenshoty?

• Dragon Age v kontextu studia BioWare
zdroj: tisková zpráva BioWare je kanadské vývojářské studio, které si zakládá na dobré firemní pověsti (pravidelná umístění mezi nejlepšími zaměstnavateli ve svém regionu, rovnoměrně stoupající „output“ a prodeje) a na špičkové úrovni svých titulů v den vydání (provozují mimo jiné vedle normálního testingu i zcela šílený a zdlouhavý „focus testing“, při kterém dobrovolníci i profesionální testeři prožívají nikoliv celé velké kusy hry, ale jen jednotlivé malé události a setkání, ve kterých hodnotí ještě detailnější prvky. Např. jen „jaký dojem na vás udělala tato NPC postava?“).

Ve svitu této nepošpiněné pověsti a vrcholných výsledků (podle metacritic.com nevydali BioWare žádné RPG, jehož průměrné hodnocení by kleslo pod 89%, většina titulů pak jasně létá nad hlavami konkurence s hodnoceními kolem 92%) získávají BioWare punc ojedinělého drahokamu ve světě, kde hvězdy skvělých vývojářských studií často padají dříve, než stačí zdroj: tisková zpráva zazářit.

Image BioWare udržuje i mnoho dalších faktorů, které stojí za to zmínit. Nebývá například zvykem, aby se vedení tak přímo účastnilo vývoje a testingu her (Greg Zeschuk i Ray Muzyka, nejvyšší korporátní hlavy BioWare, nahráli při vývoji Dragon Age stovky hodin). Zároveň plní předsevzetí – jejich krédo „Vyrábět ty nejlepší možné příběhem hnané hry vůbec,“ potvrzuje jasný fakt, že nikdo jiný dnes v herním průmyslu nezaměstnává tolik scénáristů a spisovatelů. Co se týče příběhů a emocí, jsou BioWare motorem masové západní RPG produkce.

Proto se mezi fanoušky stále více objevují lidé jako já, kteří na jednu stranu vidí v BioWare naději, a na druhou stranu se pokaždé zlobí, proč už sakra nenaplní svůj potenciál a neudělají hru, která by propojovala emotivní prožitek ze čtení skvělého akčního napínáku s horskou dráhou filmového trháku. Pokud jsou videohry filmovým průmyslem 21. století a budoucností moderního vypravěčství, jsou BioWare něco jako filmaři z 90. let, kdy nastupovala vlna propojení kvalitních efektů se špičkovým vypravěčstvím (Terminator 2, Jurský park, Titanic…) a ukázala, že i mainstreamový blockbuster, využívající nejmodernějších technologií, může aspirovat na kvalitu a hloubku literárního vyprávění.

zdroj: tisková zpráva BioWare nejsou bleskem z čistého nebe, jak se na ně často nahlíží. Už jejich první hra, Shattered Steel, sice podáním příběhu, konzistencí prostředí a mimo jiné i animacemi překonala dobu o minimálně 3 roky (v herní branži ekvivalent celé jedné generace), pravý šok ale přišel až s Baldur's Gate… Kam se ale spolupráce s Black Isle a Interplay poděla? Jednoduchá odpověď zní: stále funguje. Stačí se trochu pošťourat ve jménech autorů a zjistíme, že většina týmu co pracovala na BG se účastnila vývoje i DA... a že dnešní studio Obsidian vzniklo z Black Isle a stále s BioWare bez přestávky úzce spolupracuje.

Podtrženo a sečteno, prsty lidí, kteří formovali autorský přístup BioWare, můžeme vidět v tak nečekaných peckách, jako jsou první dva díly série Fallout, počítačový Zaklínač od CD Projektu a samozřejmě i v Planescape Torment. Dragon Age je svou lehce melancholickou náladou a old-school prvky jakýmsi rozloučením s touto klasickou érou.

zdroj: tisková zpráva
Pravděpodobně bych dnes BioWare neopěvoval a fanoušci by se šťastně neukájeli nad jeho propojením s herními RPG legendami, nebýt jedné šťastné náhody... BioWare se stala součástí Electronic Arts v době, kdy si EA uvědomilo důležitost ponechat dílčím studiím co největší volnost. Mnohé o skvělých podmínkách sloučení napovídá i blízký vztah současného CEO Electronic Arts Riccitiella s lidmi z BioWare. Nebýt této náhody, možná by BioWare skončila jako další legendární studia, vývojem trhu dohnaná do role vedlejší bezejmenné divize nějaké větší společnosti.

zdroj: tisková zpráva S napětím očekávám, co BioWare udělají dál a jak naloží se svým potenciálem formovat vypravěčství ve hrách. Dragon Age je poctou kultovním, literárně stavěným RPG, v čele s Baldur's Gate, zatímco takový Mass Effect je progresivní, spíše filmem inspirovaný krok ve vývoji RPG. Připravované Star Wars: The Old Republic je pak dalším riskantním krokem do neznáma, o jehož následcích pro roli příběhu a postav ve hrách se celkem bojím vůbec začít uvažovat (tak jako tak to bude extrémní výsledek, žádný neslaný nemastný dopad nečekejme).

Proč vůbec věřím, že BioWare má naději něco změnit? Kromě již zmíněného důrazu na roli spisovatelů a scénáristů mi je sympatický především způsob, jakým se (dnes hlavně Dragon Age) snaží využít současného složitého trhu. Nemůžeme si nalhávat, že je situace finančně ideální, ba dokonce udržitelná. Pirátství kvete a stává se přirozenou součástí ekonomických modelů, překlenout přechodné období, kdy úspěch hry stále ještě závisí na prodejích fyzických nosičů, ale nebude lehké ani pro legendární BioWare.

U DA i ME proto vsadili na z mého pohledu úžasný „love threshold“ efekt. Ten je velmi jednoduchý: ve světě, kde je vše zadarmo a vy potřebujete peníze, abyste mohli svým fanouškům přinést co nejlepší dílo, není nic důležitějšího, než je přesvědčit, že se jim peníze do vás vložené vyplatí. Musí vaše „intellectual property“ doslova milovat natolik, že by vám nejraději dali peníze osobně do ruky, jen abyste je dále oblažovali svým skvělým autorstvím.

zdroj: tisková zpráva
A k tomu musíte vybudovat něco víc než jen produkt (počítačovou hru), musíte vybudovat vícevrstvý zážitek. Dragon Age proto slaví úspěch především díky upřímnosti autorů a jejich nefalšované tvrdé práci na budování zážitku, jehož je počítačová hra sice významnou, ale jen dílčí součástí. Proto vidíme DA knižní sérii, DA stolní hru na hrdiny, DA flashovou hru, brzy i komiks a jistě i další zpracování světa Thedas. Čím skvělejší dílo projevené do čím více podob, tím větší je šance že si ho zamilujete a své těžce vydělané peníze v přehuštěném zábavním průmyslu dáte zrovna jeho autorům.

Vše o hře Dragon Age na Tiscali