No Man’s Sky: Příběh o vykoupení
zdroj: tisková zpráva

No Man’s Sky: Příběh o vykoupení

28. 11. 2024 18:00 | Téma | autor: Jakub Malchárek |

Vesmírný survival No Man’s Sky může sloužit jako monument příběhům o vykoupení. Hra po více než osmi letech dosáhla na Steamu hodnocení „velmi pozitivní“, což znamená, že ze skoro čtvrt milionu lidí titul od Hello Games hodnotí kladně přes 80 procent z nich. Jde zároveň o druhou nejlepší známku, jaké hra může v největším herním obchodě dosáhnout.

Šéf studia Sean Murray na sociálních sítích neskrývá dojetí: „Do háje, stalo se to! VŠECHNY RECENZE: Velmi pozitivní. Děkuji, děkuji, děkuji! Vůbec netušíte, co to pro nás znamená.“

Příběh No Man’s Sky je v herním průmyslu ojedinělý, a proto je dobré ho při tomto významném milníku připomenout. Ukazuje totiž, jak dlouho trvá náprava pokažené reputace a kolik obrovského úsilí stojí.

Nekonečný vesmír a rozpad slibů

No Man’s Sky přicházel s příslibem nekonečné a neomezené zábavy. Procedurálně generovaný vesmír s více než 18 triliony planet s vlastními ekosystémy, živoucí flórou a faunou, vesmírnými civilizacemi, které s vámi obchodují a vedou války. Byť hra měla mít multiplayer, Sean Murray slavně prohlásil, že vesmír bude tak obrovský, že je nemožné, aby se v něm dva lidé potkali.

Hra zkrátka už od oznámení v roce 2013 působila možná až příliš dobře, a když o tři roky později vyšla (nutno podotknout, že média tehdy kvůli patchi dostali recenzní kopie den před vydáním a proto málokdo měl připravenou recenzi), fanoušci se nestačili divit.

Jedna věc je neskutečný hype, který kolem hry vznikl, kdy si hráči do marketingu projektovali vlastní sny a přání, druhá potom vyloženě klamavá reklama. Z příslibu No Man’s Sky se stal takový fenomén, že si Sean Murray vysloužil třeba pozvání do populárních amerických talk show, což se herním vývojářům moc nestává. Těžko říct, jestli o funkcích, které ve hře měly být, lhal vědomě, nebo byl tehdy natolik přesvědčený o tom, že v ní budou, že tehdy vlastně říkal pravdu.

Sean Murray ale ještě 8. srpna, tedy den před vydáním, tweetoval, že No Man’s Sky není multiplayerová hra a že šance hráčů se v tak obrovském vesmíru potkat je skoro nulová. Ukázalo se, že opravdu nulová je, a to v momentě, kdy se dvěma hráčům cíleně podařilo ve stejný čas dostat na stejné místo.

Nejenže se ve hře neviděli, nezaznamenali ani změnu prostředí, dokonce vesmír nebyl ani synchronizovaný na stejný čas. Murray později přiznal, že očekávali asi 10 tisíc hráčů, hra se ale dostala k více než padesátinásobku. A tak začal rozklad Potěmkinovy vesnice No Man’s Sky – chybějící multiplayer, de facto neexistující simulační složka (žádné epické přestřelky a fungující umělá inteligence).

Omezení mělo i procedurální generování, protože sice můžete vytvořit 18 trilionů planet, ale když se každá skládá z omezeného počtu assetů, vznikne vám vlastně jen hrstka skutečně unikátních těles, rostlin a živočichů. Takže jste velmi rychle naráželi na opakující se tvory, kteří se lišili třeba jenom barvou a podobně.

Hře byla vytýkána plytkost, nudná správa inventáře, nutnost těžit obrovské množství surovin do zblbnutí. Ve hře chyběla slibovaná fyzika planet, přistávání na asteroidy, na mimozemšťany jste narazili jen na vesmírných stanicích, chyběly pouštní planety, planety s prstenci, řeky. Navíc v době vydání hra padala (i na PlayStationu), trápily ji i chyby a špatná optimalizace.

 

Zkrátka - revoluce se nekonala a No Man’s Sky si odnášel jedno průměrné hodnocení za druhým. Na Steamu v době vydání svítily spíše negativní dojmy, které jsou rezervovány pro hry, jež pozitivně hodnotilo méně než 40 % uživatelů.

A tady se taky začíná psát příběh o vykoupení, nápravě a osmileté cestě k velmi pozitivnímu hodnocení a obecnému přijetí No Man’s Sky coby dobré hry. Sice to trvalo, ale nakonec se skutečně stala tím, co Hello Games slibovali, a přidala i spoustu navíc.

Cesta k vykoupení

Hello Games po vydání dlouho mlčeli a mísu nenávisti si vyžrali do dna. Útoky, výsměch, v krajních případech výhružky smrtí nebo žalobami. Zmrtvýchvstání nastalo po sérii opravných patchů 25. listopadu, tedy po čtvrtroce od vydání, kdy studio oznámilo velký update Foundation, který se do hry dostal jen o dva dny později a nastartoval nebývalý fenomén trvající v podstatě dodnes.

Foundation do hry přidal nové herní režimy, ale hlavně možnost stavět základny, pěstovat plodiny a přivolávat obchodní křižníky. Za další čtyři měsíce vyšel Pathfinder, ve kterém jste se mohli prohánět po planetách ve vozidlech, hra zkrásněla, vaše základny najednou viděli i hráči a hráčky ve svých světech, přibyly specializované raketoplány.

Rok od vydání se do hry dostala obří aktualizace Atlas Rises, která si vzala na paškál hlavní dějovou linku, přidala systém misí, galaktickou ekonomiku, nové druhy planet a lokací zájmu, vesmírné souboje a první záblesk plnohodnotného multiplayeru – společný průzkum, při kterém jste viděli až 15 dalších hráčů jako levitující světelné koule, se kterými šlo komunikovat.

Takových zásadních updatů vyšlo neskutečných 27. Když si s osmiletým odstupem zapnete No Man’s Sky dnes, jen těžko v něm rozeznáte původní ohlodanou kostru, na kterou Hello Games nabalili pořádnou vrstvu svalů, tkáně, šlach, tuku a kůže. Hra vyšla na další platformy, dočkala se plnohodnotného multiplayeru a vylepšení v úplně všech aspektech. Ještě začátkem srpna do hry přibylo rybaření.

Hello Games si ze zpackaného marketingu a nesplněných slibů vzalo obrovskou lekci, protože o updatech nemluvili, nikdy neprozradili, co můžeme čekat, a o to větší bylo vždycky překvapení. Hlavně v momentě, kdy do hry začali přidávat prvky, které v původní vizi No Man’s Sky ani neměly být, jako je třeba ochočování mazlíčků.

Od smíšených po velmi kladné

Všechny updaty byly navíc úplně zdarma a myslím si, že takové dva roky po vydání už hra byla ve stavu, kdy by se vůbec nikdo nezlobil, kdyby je vydávali jako zpoplatněné DLC. Výsledek? Přes 10 milionů prodaných kusů, reputace zachráněna, Hello Games jsou zpátky na výsluní a mají nemalé ambice.

Light No Fire má být multiplayerové fantasy RPG na mapě o velikosti celé planety! Připomíná vám megalomanský příslib něco? Ale i Sean Murray si vzal z marketingové kampaně No Man’s Sky ponaučení a tvrdohlavě odmítá o Light No Fire cokoliv bližšího říkat. Prý až bude čas, dozvíme se vše podstatné.

Samozřejmě by bylo lepší, kdyby hra vyšla hotová a my nemuseli na její finální podobu čekat osm let (byla by ale ta podoba taková jako dnes?). Na druhé straně existuje spousta her, které taky slibem nezarmoutily, ale chyběl jim ten tah na branku, které by je ve výsledku „dodělal“. Můžeme jmenovat třeba Anthem, Aliens: Colonial Marines, Spore nebo Fallout 76. Ve výsledku i ten Fable vyšel osekaný oproti příslibům notorické slibotechny Petera Molyneuxe.

zdroj: Hello Games

Velmi pozitivní recenze na Steamu pro No Man’s Sky jsou zasloužené, příběh jedné hry inspirativní. A teď už prosím dost s updaty, chtěl bych si jednou No Man’s Sky zahrát hotové bez toho, aby o měsíc později vyšel update, který do hry přidá zase něco radikálně nového. I když - jestli Hello Games cílí na „extrémně pozitivní“ hodnocení, rezervované jen pro hry s 95 % kladných recenzí, je docela možné, že nás čeká dalších osm let updatů.

Smarty.cz

Nejnovější články