| Autor: mindwarp.cz Publikováno: 24.července 2009 | Verze hry: anglická/PC/finální Doba recenzování: 1 týden |
Na začátku se ujímáte role Ghata, bojovníka, jenž je jedním ze synů a dcer otco-matky. To je podivný tvor, který rodí veškeré potomstvo. Vy jste na začátku hry vrženi do situace, kdy váš hrdina tuto bytost zabil a teď ho všichni bratři a sestry pronásledují. Není divu, zabít otco-matku celého svého kmene, to asi ostatní naštve. A tak se vydáváte přes lesy, pouště a močály na konec světa, spolu se svou přítelkyní Deadrou. Ta funguje podobně jako Alyx v Half-Life 2, tedy pomáhá vám v boji a čas od času s vámi prohodí pár slov. Přítomnost této slečny asi není úplná náhoda, hra jede totiž na Source enginu. Těžko bych si dopředu dokázal představit, že hra, která je ze světa, který se tváří jako pravěk říznutý punkem, může fungovat. Ale v Zeno Clash tohle spojení funguje, jak má. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Zde hraje prim hlavně boj na blízko, což pořád ještě není ve hrách v pohledu z vlastních očí moc obvyklé. K dispozici máte propracovaný systém kopů, úderů a krytů, který se postupně mírně rozvětví. Během hraní na normální obtížnost jsem ale neměl prakticky vůbec potřebu se krýt a slabší nepřátele jsem řešil správným časováním úderů. Pak neměli šanci. Načasovat správně úder dřív, než ho obdržíte od protivníka, ovšem není pokaždé úplně snadné. Nepřátel je na vás vždy víc a zejména pokud jsou někteří jsou silnější, nebo mají střelné zbraně, není to nic snadného. Osvědčilo se mi okamžitě vykopnout nebo vystřelit zbraň střelci, knock-outovat ho k zemi a mezitím se vypořádávat s ostatními. Tihle borci na vás prostě jdou vždycky ve větším počtu, hrdinové. Díky tomu je ale vše také o tom správném rozvržení a taktice na bojišti, kde musíte počítat se správnou zbraní a vymyslet si v tužších chvílích vlastní postup. Protivníci mají celkem dost slušnou inteligenci. Tak například, jakmile zpozorují, že máte střelnou zbraň, snaží se skrývat za objekty a nenápadně vykukují a pozorují, jestli jdete k nim nebo co budete dělat dál. Zpravidla to po chvíli vzdají a buď si najdou také zbraň, nebo na vás prostě naběhnou. V případě, že žádnou střelnou zbraň zrovna netřímáte, na vás většinou naběhnou okamžitě. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Vybalancovaný poměr Hra má velmi dobře vybalancovaný poměr mezi zbraněmi na blízko a na dálku. U těch na dálku, což jsou různé kuše, flinty a pistole, jde o to, že většina má velmi malý zásobník. Těžší zbraně na 2-3 náboje, pistole na 8. Můžete vždy nést jen jednu zbraň a navíc vám jí může protivník vyrazit z ruky. Jedna výhoda tu ale je - neomezená munice. A co je na tomhle tak vybalancovaného? Jde o různé principy ve hře, které dohromady skvěle fungují. Například jsem si všimnul, že pokud jsem od nepřátel ve větší vzdálenosti, tak je jedno, jestli mám pistoli nebo holé ruce, vždy se mým směrem pokusí okamžitě běžet. Což dává logiku, vzhledem k tomu, že ne vždy máte třeba nabitou zbraň, nebo jí nestihnete dobít, než k vám nepřítel přiběhne. Takže se klidně stane, že k vám přiběhne, vyrazí vám zbraň, vezme si jí a pak vás s ní zastřelí. Je to opravdu velmi akční a brutální. Brutalitu snad kazí jen fakt, že zde není žádné odsekávání jakýchkoliv údů a ani hektolitrů krve se nedočkáte. Snad tohle napraví chystaný druhý díl, který má být dle slov autorů ještě brutálnější a dokonce s otevřeným světem. Brutalitu a syrovost zde jinak podtrhují takové libůstky, že když například bojujete se silnějším a zavalitějším nepřítelem, třeba kladivem, po chvíli silných úderů o něj zbraň doslova přerazíte. To se mi velmi líbilo. • Bizarní design Architektura objektů ve zdejším světě mi silně učarovala. Jak již bylo napsáno, evokuje to pravěk říznutý punkem. Všechny zdejší stavby a ostatní prvky jsou z úplně jiného světa, téměř nic tu příliš nepřipomíná naší realitu. Stylem mi to evokovalo filmy od Tima Burtona, nebo také hry od Tima Shaffera. Nápady designerů Zeno Clash se dle mého názoru mohou měřit s opravdovou špičkou v oboru a mají doufám velkou budoucnost. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Hra tedy jede na Source enginu, který jí dává některá omezení, ale na druhou stranu i relativní nenáročnost na hardware. Náročnost se dá přirovnat třeba k Dark Messiah of Might and Magic, či k novějším pokračováním HL2. Source engine i dnes vypadá stále dobře, ale špička v oboru to již dávno není. Co mě osobně vadí na enginech tohoto typu, je loadování levelů, které je i zde. Ač zde jsou levely dost rozsáhlé, tak na nápis loading nebudete koukat každou minutu. Přesto by mě zajímalo, jaký engine tvůrci zvolí pro chystaný druhý díl, kde by se díky otevřenému světu nápis loading podle mého názoru příliš nevyjímal. Uvidíme... Co se týče hudby, i ta je celkem povedená. Do hry se hodí a zejména úvodní skladba v menu silně evokuje pravěk. Co se týče tónin a stupnic, byly voleny smutnější (moll) a podobné a nástroje, které nepřipomínají jen pravěk. Melodie zní tak nějak tajemně až divně, což koresponduje se zjištěními, která ve hře učiníte. Hudba tedy funguje jak má, nicméně já bych to jako samostatný soundtrack asi neposlouchal, na to se mi to nezdá dostatečně silné. Dobrá práce to ale je. Zvuky jsou taktéž dobré, zbraně znějí dost pěkně, avšak slovo věrohodně nelze použít, jelikož tu pochopitelně není žádná zbraň z našeho světa. Rány kladivem a pistolí jsou ale dostatečně mohutné a uvěřitelné. Co se z audio zpracování povedlo asi nejlépe, je dabing postav. Myslím, že dabéři byli vybráni velmi zručně a co se týče hlavního hrdiny, jeho chraplák je dost fajn. Ano, hlavní hrdina má hlasivky, narozdíl od Gordona Freemana, který o ně chudák nejspíš přišel na nějakém fotbalovém utkání. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky v galerii • Jak se to hraje? Mé dojmy jsou veskrze pozitivní a žádné větší bugy nebo nedodělky jsem nezaznamenal. Snad jen občas různé probliknutí textur v dálce, pár vteřinové zaseknutí zvuku při loadingu a podobně. Co mě také příliš nebavilo, bylo to, že čas od času přijdete do nějaké oblasti a nemůžete jít dál, dokud nepovraždíte hordy nepřátel, kteří se vynořují z různých koutů a někdy jsou to pořád ti samí. Hlavně někde ve třetím levelu mi to vadilo. Tam likvidujete stále dokola nějaké plivače kyseliny. Za čas mě tohle naopak začalo bavit, nepřátelé začali být více rozmanití a jak přišlo na řadu více rozličně vyzbrojených nepřátel, máte už co dělat. Pak přichází nutnost velmi rychle se strategicky rozhodovat, což se mi líbilo. Je to jeden z aspektů, který navozuje dojem frenetického brutálního boje o přežití. I souboje s bossy vyžadují určitou strategii a nalezení jejich slabého místa. Na to jsme ale již zvyklí z mnoha jiných her. U soubojů mi snad vadilo jen to, že na jednom místě, při jednom ze soubojů s otco-matkou, vás hra nelogicky nutí zahodit zbraň a během dvou sekund udělat zvláštní úder pěstí. To jsem dělal asi dvacet minut, než se mi podařilo tohle zvládnout. Ale jinak tohle nikde pokud si pamatuji vyžadováno není a tak nebudete mít žádný závažnější problém. 
zdroj:
tisková zpráva
Hru jsem dohrál jedním dechem, během dvou odpolední non-stop paření a pak jsem jí z důvodů recenzování ještě zběžně znovu prolétnul. Nejvíc mě přikovaného k PC držel tajemný příběh a zdejší fascinující svět. Zaujal mě také správně ujetý nápad s otco-matkou a tak jsem prahnul po tom zjistit, jak to všechno vlastně je. A cesta Ghata na samý konec světa je také dostatečně atraktivní námět, navíc v zajímavém prostředí a s nestereotypní hratelností. Stereotyp se u mě skutečně nedostavil, protože hra vám servíruje pořád nový vývoj, nová setkání se zajímavými NPC a tak dále.Stáhněte si: Demo, Videa Související články: VIDEO-ZOOM, Novinky vč. oznámení druhého dílu |
| mindwarp.cz | |
| >autorovi je 24 let, studuje uměleckou školu se zaměřením na multimédia a mezi jeho hlavní zájmy patří tvorba hudby, kterou prezentuje na svých stránkách, kde jste vždy vítáni |
