| Autor: Bergy Publikováno: 29.září 2003 | Verze hry: finální česká review-copy Doba recenzování: 10 dnů |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Svět nebyl na podobnou katastrofu vůbec připraven, a tak na rozdíl od organizace X-Com z UFO: Enemy Unknown vzniká uskupení zvané Zemská Rada až po výše zmíněné katastrofě. Vy hráči se tak dostáváte do role vojenských velitelů, kteří přímo podléhají Zemské Radě a jste odpovědní za vojenskou a výzkumnou činnost posledních zbytků lidské civilizace. Co se týká vojáků, tak k dispozici dostanete jen úplné zelenáče, které si budete muset náležitě vypiplat. Jedině prodělanými výcviky a řadou zkušeností ze skutečného boje se z nich stanou elitní vojáci, kteří dokážou splnit i nejnáročnější úkoly.Před spuštěním nové hry si zvolíte jeden ze tří stupňů obtížnosti a také si vyberete startovní pozici. Jedná se především o volbu kontinentu, na kterém se postavíte cizákům na odpor. Na výběr je Amerika, Evropa a Asie. Každý start s sebou nese odlišnou hru, prostředí a vývoj. Až tedy Aftermath dohrajete a budete si ho chtít zopakovat, můžete pro změnu zkusit zvolit jiný kontinent než minule. Je to ze strany vývojářů docela chytrý krok, jak si zajistit opakovanou hratelnost svého titulu a ani hráčům to jistě nemůže být nijak proti srsti, spíše naopak. Pokud si navíc hru pořídíte na Tiscali GameShopu, získáte speciální patch, který počet (resp. umístění) startovních pozic zdvojnásobí, čímž se hra vyvíjí úplně jinak a zavítáte se do různých prostředí v různou dobu. • Strategická část Aftermath 
zdroj:
tisková zpráva
Hra se stejně jako v UFO: Enemy Unknown dělí na dva zcela odlišné módy. Jsou jimi strategická a taktická část hry. Ta strategická v sobě zahrnuje pohled na dobře známý glóbus s naší planetou, na kterém jsou umístěny vaše 2 počáteční základny. Tuto kulatou mapu si můžete libovolně otáčet, přibližovat či oddalovat a získat tak velmi dobrý přehled nad operační oblastí. Co nevidět se začnou automaticky generovat náhodné mise, jejichž lokace se budou na globusu červeně rozsvěcet.Je čistě na vás, jestli se budete do každé z nich bezhlavě vrhat bez ohledu na jejich vzdálenost od vašich základen či naléhavost nebo zdali budete vše pečlivě zvažovat a volit si priority. Mise menšího významu navíc můžete přenechat ostatním (imaginárním) týmům, které se pokusí o zdárné splnění. Po nějakém čase se objeví informační okno o tom, jak se vašim kolegům dařilo a jestli byli úspěšní. I v této části hry máte plně pod kontrolou ovládání času. Podle libosti si lze nastavit 3 stupně rychlosti nebo čas zastavit úplně a rozjímat třeba hodinu nad tím, do které mise doopravdy půjdete. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Ke strategii UFO: Enemy Unknown patřil i podle mého názoru dost promakaný management základen, které si hráč sám budoval a rozšiřoval. V tomto ohledu je UFO: Aftermath trochu zklamáním, protože základny se budují samy po určitých misí. Tyto mise mají už ve svém zadání informaci, že pokud vyčistíte dané území a vystřílíte i nevítané návštěvníky podzemních lokací, vznikne poté na tomto místě vaše nová základna. Když splníte rozkazy, vaše pole působnosti se na glóbusu rozšíří a máte automaticky o základnu více. 
zdroj:
tisková zpráva
• Druhy základenJestli jste se stejně jako já těšili na dostavování různých segmentů a pečlivé hlídání finančního rozpočtu jako v UFO jedničce, tak na něco podobného budete muset bohužel zapomenout. Jediné, co můžete ovlivňovat, je totiž určování druhu základny (dá se v průběhu hry kdykoli znova měnit). K dispozici jsou 4 následující varianty: 1) Vojenské základny - jsou útočištěm vašeho vojenského týmu, kde může probíhat výcvik jednotek a případně zde mohou být ošetřeny i zranění vojáci, které nestačil vyléčit medkit přímo v misi. Z těchto bází startují i vaše letadla, která stíhají kolem letící cizáky. Pokud se pustíte do stíhací akce, otevře se uprostřed obrazovky okno s renderovanou animací probíhajícího vzdušného boje. V levé části okna pak vidíte vaše a protivníkovy ztráty. V případě potřeby lze vaše stíhače i stáhnout z boje. 2) Výzkumné základny - vědci v těchto zařízeních pitvají mrtvoly mutantů (=zmutovaná zvířata či lidé) a mimozemšťany, které jim donesete z bojiště. Zkoumají i principy cizáckých zbraní a brnění, což posléze poslouží jako základ pro vývoj vlastních bojových prostředků v inženýrských základnách. Výzkum se také zabývá i otázkami, jak se dostat do havarovaných létajících talířů či zmapováním výzkumných programů v tajných základnách (např. oblast 51) z doby před útokem na lidstvo. 
zdroj:
tisková zpráva
3) Inženýrské základny - zde vznikají nové technologie a slouží i jako výrobny. Jako první je nutno vymyslet detekci UFA, aby vůbec bylo možné začít létající talíře stíhat. Programy obsluhy nových zbraní jsou dalším krokem pro pozdější výrobu laserových či plazmových zbraní. Užitečnou technologií je i např. teleportace mezi základnami, což zajistí nejrychlejší možný přesun vašich vojáků po kontinentech (všude tam, kde máte rozmístěny své vojenské základny) a tedy i k místu mise. 4) Základny pro likvidaci Biomasy - s Biomasou se setkáte sice až v pozdějších fázích hry, ale o to větší to pro vás bude znamenat nebezpečí. Biomasu nelze přehlédnout, je to jakási biologická hmota, která začne pokrývat celou planetu a má za úkol připravit na Zemi adaptabilní podmínky pro život mimozemšťanů. Bez základen pro likvidaci této hmoty by byly poslední zbytky civilizace pohlceny Biomasou a tím by byl boj o modrou planetu nadobro ztracen. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Výzkumné a inženýrské základny mají vlastní speciální obrazovku, kde máte přehledně vypsány programy určené ke zkoumání či vývoji včetně stručného vysvětlení, k čemu vám budou dobré. Každý program má i jisté časové a věcné požadavky. To znamená, že vždy nějakou dobu trvá, než tým vědců dosáhne uspokojivého výsledku a také potřebuje mít co zkoumat. Když třeba budete chtít provést pitvu určitého druhu mutanta či cizáka, musíte vědcům jeho mrtvolu někde opatřit. Některé výzkumy si zase žádají, aby daný jedinec byl při životě. To vyžaduje speciální přístup při likvidaci daného subjektu, kterého nesmíte zabít, ale jen zranit do takové míry, aby vám nedokázal klást odpor. • Výcvik a výbava vojáků 
zdroj:
tisková zpráva
Další povinností je starání se o vaše svěřence, se kterými podstupujete bojové mise. Nejprve začínáte se dvěma rádoby-vojáky a postupně vám jsou podstrkováni noví rekruti až do plného stavu (max. 13 vojáků). Do samotné mise si pak můžete s sebou vzít nejvíce 7 vojáků (víc se jich zřejmě nevejde do transportního vrtulníku). Jak jsem již na začátku recenze uvedl, členové vašeho týmu jsou zpočátku úplní začátečníci a elita se z nich stane až tehdy, když se vypracují. Kromě získávání praktických zkušeností v boji (jsou jim za to přidělovány zkušenostní body), které nejvíce ovlivňují vývoj schopností daného vojáka, lze nechat vaše svěřence projít i speciálním výcvikem na základně. Každý výcvik vyřadí dotyčného z aktivní služby a rozvine jednu z jeho dovedností (např. odstřelovač, granátník, medik apod.).Doslova vyřádit se pak můžete při vybavování vašich vojáků výstrojí a zbraňovým arzenálem. Ze začátku hry je to sice vyloženě slabota, ale postupně si budete z misí nosit nové ukořistěné zbraně a také vám bude do základen dodávana další a další výzbroj z nalezených skladů zbraní. Co se týká oblečení, tak základem je obyčejná uniforma, na kterou můžete navléci různé druhy brnění a bojových přileb. 
zdroj:
tisková zpráva
Arzenál zbraní je rozdělen na pistole (např. Desert Eagle, Uzi, český škorpión atd.), pušky (pumpovací brokovnice, samopaly, odstřelovací zbraně s dalekohledy, později laserové pušky atd.) a těžké zbraně (např. raketomety, kulomety, plazmové pušky). Všeho je nepřeberné množství a pokud budete sami chtít, budete jen nad tímto výběrem moci strávit dlouhé minuty. Každá zbraň navíc potřebuje i správný druh munice, které musí mít voják dostatečnou zásobu. Sebelepší puška je v misi úplně k ničemu, když není čím střílet.Standardní výbavu vojáka můžete posléze ještě rozšířit o medkity, světlice či tříštivé, zápalné, kyselinové nebo kouřové granáty, které také jistě najdou své uplatnění. V některých misích se bez granátu nebo raketometu doslova neobejdete (například když se musíte dostat k základně, která je obehnaná zdí). Ovšem pozor, i když můžete vojákovi nastrkat všechno možné do rukou, opasku či batohu a ověsíte ho jako vánoční stromeček, nemusí to být zrovna nejlepší nápad. Každý voják má totiž jen určitou efektivní nosnost a když ho přetížíte, zhorší se jeho pohybové vlastnosti, čímž bude viditelně pomalejší. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Taktická část hry Druhým herním módem je možná ještě oblíbenější taktická část, která se soustředí na plnění jednotlivých misí vaším týmem vojáků. UFO: Enemy Unknown disponovalo čistě tahovým režimem, který je dodnes hodně vychvalován a uznáván. I proto může být pro řadu z vás nečekaným překvapením, že tento osvědčený kolový systém nebyl v UFO: Aftermath vůbec zachován. 
zdroj:
tisková zpráva
Teď asi příznivci původní série X-Com se slabšími nervy omdleli :), ale ačkoliv jsem byl z tohoto poznatku sám nejprve trochu nervózní, ve výsledku mohu zodpovědně říci, že chlapíci z Altaru vcelku mistrně skloubili prvky jak real-time, tak tahové. Jedná se tedy o hybridní režim, který ač běží v reálném čase, dává hráči neomezený prostor pro přemýšlení a zvolení správné taktiky přímo na bojišti. Obrovskou výhodou je navíc fakt, že si sami určujete rychlost hry a v hluchých místech, kdy hledáte ojedinělé zbylé emzáky určené k odstřelu, netrávíte dlouhé minuty zoufalým pátráním, ale vcelku rychle pročešete zbytek mapy.• Jak to celé funguje? Mise samotné běží v reálném čase s tím, že si můžete vybrat podobně jako ve strategické části jednu ze tří rychlostí (pomalou, normální a rychlou) nebo hru zastavit úplně. Abyste ale nemuseli sami neustále mačkat stopku kdykoli se něco přihodí, je v tomhle směru hra plně automatizována. To znamená, že vždy, když jeden z vašich vojáků splní rozkaz (přesun na určité místo, sebrání věci, střelba na cíl atd.) nebo je zpozorován nepřítel, hra se sama od sebe zastaví a nahlásí splnění rozkazu či nenadálou situaci. 
zdroj:
tisková zpráva
Tím pádem dochází k neustálým pauzám, které ve výsledku vcelku obstojně napodobují tahový režim. Kromě automatického zastavování pochopitelně funguje i ruční stopka, takže neexistuje možnost, kdy by nešlo této funkce využít. Během pauznuté hry je možné rušit předcházející rozkazy, upravovat ty stávající nebo zadávat úplně nové. Každý krok vašich vojáků tedy může být pečlivě a v klidu naplánován. Pokud ale na druhou stranu bude potřeba rychlého přesunu z jednoho konce mapy na druhý, lze takový rozkaz (když se po cestě nevyskytne překážka v podobě útočících nepřátel) splnit během pár vteřin.• Náplň misí Co se týká obsahu jednotlivých misí, obával jsem se toho, že prim bude hrát jednotvárnost. K mé velké radosti jsou ale mise vcelku nápadité a i když velké procento z nich je čistě eliminační (tedy vše, co chodí a nevypadá jako člověk, se musí bez milosti sejmout) najde se zde i celá řádka misí, kdy je potřeba přivézt domů živé cizáky, zachránit sestřelené piloty, zajistit podzemní oblasti za účelem nové základny či hledání důležitých objektů, které jsou důležité pro další výzkum a vývoj. Zvláště mise s novou potenciální základnou nebo když vstupujte do nepřátelských plavidel a cizáckých základen jsou zvláštní tím, že se skládají ze dvou úrovní, kterými musíte projít (nadzemní a podzemní). 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Jediné, co mě trochu zarazilo, byl fakt, že v misi nikde nevidíte svoje transportní plavidlo, které vás dopravilo na místo určení a má vás také odvézt zpět na základnu. Vždy, když splníte základní cíle, je vám nabídnuto ukončení mise a hned se ocitnete zpět na globusu strategické části. Někdy jsou ale úkoly splněny ještě dříve než jste stačili všechny ufony postřílet a když se vám bude chtít, můžete pokračovat v eliminaci a pak si sami určit stiskem tlačítka, že misi opravdu ukončíte. Tahle svoboda rozhodování je sice fajn, ale má podle mého menší nedostatek. Když se totiž vaši vojáci v tomto „nastaveném čase“ ocitnou náhodou v ohrožení života a je jasné, že nemají kam utéct a že by byli na místě mrtví, lze ukončením už vítězné mise srabácky prchnout a zachovat si ve statistikách čistý štít. No nevím, na jedné straně jsem sice misi už vyhrál, ale na druhé straně jsem se rozhodl pokračovat a měl bych za to nést i odpovědnost. Například bych neměl mít v žádném případě možnost ukončit misi zrovna, když jsem pod palbou nepřítele. 
zdroj:
tisková zpráva
Něco podobného naštěstí funguje pouze až po splnění hlavních úkolů. Když se o to samé pokusíte před zdárným dokončením cílů mise, je váš výsadek považován za neúspěšný a všichni členové týmu, kteří jsou neschopni pohybu, se ponechají vlastnímu osudu. Zpět na základnu po takovém výprasku je pak transportován jen zbytek týmu, který mohl doběhnout k vrtulníku. • Umělá inteligence a bojová taktika AI neboli umělá inteligence cizáků jinak není úplně tupá, ale žádný zázrak se rovněž nekoná. Aspoň, že nestojí na jednom fleku a nečekají až si pro ně dojdete (i když jsou výjimky, třeba když nepřítel pozná, že má zbraň s větším dostřelem než vy). Nepřátelé mění své pozice a pokud se jich sejde víc, jsou tu vidět i náznaky snahy vás obklíčit. Nicméně nastavením vyšší obtížnosti se AI nemění, jen stoupá počet nepřátel v jednotlivých misích. V jedné misi jsem vyzkoušel nechat zraněného mutanta i s jeho samopalem na místě, kde padnul, že se na něj podívám až na konci mise. Tajně jsem doufal, že mu počítačem řízení protivníci třeba pomůžou, vyléčí ho, aby se mi mohl opět postavit. Ačkoliv bylo na mapě ještě dost jeho kolegů, za nějaký čas jsem ho nalezl ve stejném stavu na místě, kde jsem ho zanechal. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
K taktice boje jak proti mutantům, tak proti cizákům patří využívání terénních nerovností a ukrývání se za objekty. Musíte však počítat s tím, že třeba dřevěná bedna neodolá silnějším zbraním a není zas tak účinnou ochranou, jak se může zdát. To platí i o dalších objektech, u nichž se dá předpokládat, že nejsou z materiálu, který vydrží cokoli (slabé betonové zdi, automobily atd.) 
zdroj:
tisková zpráva
• Grafika a herní mapy Nyní se dostáváme k vizuálnímu zpracování, které jak sami vidíte, je ve 3D a jde zkrátka s dobou. Osobně souhlasím s názorem, že temná postapokaliptická atmosféra v trojrozměrném zpracování i lépe vynikne. Zoomování a otáčení pohledu je pochopitelně standardem a musím konstatovat, že díky tomu je taktické bojiště mnohem plastičtější a je více přehledné. Není nad to, když se při kontaktu s nepřítelem pauzne hra a vy si situaci prohlédnete z několika různých úhlů, a to včetně ohledu z místa, kde stojí nepřítel. Jednotlivé mapy jsou hodně rozmanité. Můžete se setkat s městskou zástavbou, která se mění v závislosti na tom, v jaké zemi a kontinentu se právě nacházíte. Naše domácí hráče asi nejvíce potěší, že když budou plnit misi například ve východní Evropě, spatří typická česká panelová sídliště, která se stavěla v 70. - 80. letech, a to včetně dětských prolézaček nebo modrých linkových autobusů značky Ikarus. Na první pohled tak podle městské zástavby poznáte, jestli jste se ocitli v severní Americe, jižní Evropě, Africe či Asii. Každá městská část má prostě osobitý charakter. Mise se ale neodehrávají jen ve městech, dostanete se i do lesů (ty jsou podle mě hodně povedené) a do trochu zvláštních map, které připomínají spíše pustiny. Na rozdíl od lesů, kde je spousta stromů a skal, jsou pustiny z pohledu hráče celkem k ničemu. Není se zde za co schovat a následná eliminace nepřátel se promění v bohapustou střílečku, která nemá s taktikou prakticky nic společného. 
zdroj:
tisková zpráva
Když se ale pro změnu podíváte na podzemní lokace či vnitřek létajícího talíře, je to úplná nádhera. Jsou to totiž mapy, které disponují velkou spoustou chodeb a místnůstek. Za každým rohem na vás může čekat nemilé překvapení a nikdy nevíte, jestli se vám povede bez újmy projít chodbou do další místnosti. Z herního hlediska jsou tyto mapy podle mého tím úplně nejlepším, co může UFO: Aftermath vlastně nabídnout.• Práce s kamerou Zajímavá je i kamera a její možnosti. V řadě her se setkáváme s tím, že musíme používat to, co sami autoři uznali za nejlepší a nic s tím už nenaděláme. V UFO: Aftermath je tomu ale jinak. Jako základ je například nastaveno, že se při určitých událostech (voják čeká na rozkazy, zpozoroval nepřítele, je napaden, došla mu munice atd.) kamera sama od sebe přesune nad místo, kde došlo k něčemu nezvyklému. V prvních momentech mi to přišlo jako docela dobrá vlastnost, ale časem mě to začalo spíše prudit. Proto jsem s povděkem využil volby v nastavení hry, která umožňovala tyto funkce vypnout, takže každý hráč si tímto jednoduchým způsobem může moderovat chování kamery dle svého uvážení. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
I když nejsou levely nijak zvlášť velké, trochu mi schází přítomnost mini-mapy. Někdy je užitečné své vojáky rozdělit do skupin a bez minimapy musíte pořád přejíždět kamerou z jedné strany na druhou. Mít minimapu, jen bych klikal na pozice svých lidí a kamera by se tam okamžitě přepnula. • HW náročnost a ozvučení Hardwarová náročnost není nijak tragická, spíše naopak. Mám nyní už rok starý počítač ve složení AMD Athlon 2200+, 512 MB DDR a GF Ti4400 a neměl jsem s chodem hry žádné problémy. Ti z vás, kteří mají buď hodně starý monitor nebo nějakou málo výkonnou grafiku a spoléhají se na nastavení nízkého rozlišení se ale musejí připravit na fakt, že UFO: Aftermath běží jen v jednom fixním rozlišení, a to 1024x768. Dá se sice pochopit, že nebyla z nějakého důvodu použita vyšší rozlišení, ale že nejde zvolit 800x600 nebo 640x480 je už trochu zvláštní. 
zdroj:
tisková zpráva
Zvuková stránka toho zas až tak moc nenabízí, ale je důležitou součástí hry. Důvodem je dokreslování atmosféry během taktických misí. Když procházíte temnými městy plné mrtvol a slyšíte různé strašidelné skřeky, rozhodně si připadáte jako v hororu. K tomu si ještě představte hudbu, která celou scénu patřičně dobarvuje a máte výsledek toho, jak se budete při hraní cítit.• Česká lokalizace Už během vývoje této hry bylo řečeno, že UFO: Aftermath vznikne i v české verzi. Jen se ještě nevědělo, jestli to vyřeší jen titulky nebo bude i dabing. Výsledek je nakonec takový, že hra je počeštěná komplet, a to včetně mluveného slova. Největší váhu mají ale samozřejmě texty, kterých je zde docela hodně. Zvlášť obsáhlý je vývojový strom výzkumných a inženýrských základen, kde by se člověk neznalý anglického jazyka jen velice obtížně orientoval. Nejde totiž jen o to správně identifikovat zvolený výzkumný či výrobní program, ale také si přečíst doprovodný text o tom, co mi jeho dokončení přinese. Stejné to je i v případě rozsáhlého rejstříku, který takto v českém jazyce jistě osvětlí hráčům celou řadu otázek. Neříkám, že české instrukce s úkoly jednotlivých misí nebo výstražné a informační tabulky hlavní mapy (globusu) jsou zanedbatelné, ale čeští hráči určitě nejvíce ocení právě výzkum a vývoj spolu s rejstříkem. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry naleznete v sekci screenshotů Mluveného slova se dočkáte pouze v taktických misích, kde k vám promlouvají vaši vojáci. Nutno podotknout, že ačkoliv se autoři určitě snažili, nedá se místy ubránit aspoň cukání koutků, protože některé hlášky jsou vyloženě úsměvné. Bohužel jen svým přednesem než obsahem. Například když voják s hrubým ruským přízvukem vykřikne „Támhle je éémzak“, tak vás to minimálně vytrhne z konceptu. Ještě, že se hra po zpozorování nepřítele sama přeruší. Ovšem ani v textu se nevyhnete jistým nečekaným výrazům. Třeba pojmenování nepřátelského létajícího plavidla „Plantážník“ mě mírně řečeno zaskočilo :) Tohle všechno jsou ale jen detaily, které by neměly kazit celkový dojem z české verze. Přeci jen pro naprostou většinu českých hráčů bude vždy užitečnější lokalizovaná verze než původní anglický originál. Úroveň dabingu anglické verze sice nemohu posoudit, protože jsme měli k dispozici pouze českou verzi, ale znovu zdůrazňuji, že stěžejní jsou v této hře texty. A pro rýpaly mám informaci, že mluvené hlášky se dají v nastavení hry jednoduše vypnout (stejně jako spousta dalších věcí). Gramatické chyby nebo nesmyslné výrazy se mi nepodařilo objevit, což ale nevylučuje to, že tam žádné nejsou :) • Celkové shrnutí 
zdroj:
tisková zpráva
Jsme u konce recenze a je čas na menší rekapitulaci. UFO Aftermath je tedy podle mého názoru velmi povedenou hrou ala UFO: Enemy Unknown. Nemůže se sice pyšnit mnoha originálními herními nápady, ale snaží se vám připomenout staré dobré časy, na které řada lidí s nostalgií ráda vzpomíná. Není to sice úplně přesný remake, protože má své jisté odlišnosti (hlavně co se týká managementu základen a herního režimu taktické části), ale jednu věc mu upřít nemůžu - výborně jsem se při hře bavil a budu v tom i nadále pokračovat. Pokud to totiž berete opravdu poctivě, nedá se tahle hra jen tak dokončit. UFO: Aftermath navíc můžete hrát i několikrát a pokaždé jinak. Síla této hry tedy není v dech beroucí grafice či nápadech, nýbrž je to o atmosféře a skvělé hratelnosti.P.S. česká verze hry se podle posledních informací začne prodávat už tento pátek 3. října. Pouze na Tiscali GameShopu získáte při pořízení UFO: Aftermath speciální bonus CD s exkluzivním patchem a jinde nesehnatelnými materiály. Stáhněte si: ECTS trailer, E3 trailer, Road to Aftermath video Související články: První dojmy (9/2003), Rozhovor (3/2003), Novinky |
| Bergy | |
| autorovi je 24 let, pracuje v IK+EM jako správce ekonomického systému a specializuje se na strategie všeho druhu (všechny články autora) |
