Autor: Mickey Mouse Publikováno: 28.února 2002 |
![]() ![]() ![]() Ve hře pak najdete opravdu aktuální sestavy všech účastníků letošního ročníku v opravdových dresech s víceméně aktuálními sestavami. Kromě toho máte k dispozici několik slavných týmů fotbalové historie od šedesátých let minulého století dál. Celkem je to bratru dobrá čtyřicítka týmů, což sice v porovnání s několika stovkami prezentovanými FIFOU je podstatně méně, ale není to podle mého to podstatné a hlavně to bohatě stačí. Co naopak za velice důležité považuji, je hratelnost. Na tu má vliv řada jiných parametrů než zmiňovaný počet týmů. Začněme atmosférou, kterou tvoří bouřící diváci v zaplněných tribunách, povzbuzující své miláčky po celou dobu zápasu. Každý dramatický okamžik doprovází jejich zvýšený hukot a za zmínku stojí i klubové vlajky, které uvidíte hojně po tribunách a v barvách klubů, které se na utkání sešly. Komentátor je rovněž moc šikovný chlapík a jeho projev vhodně zapadá do už tak dobré atmosféry hry. Bohatý výběr stadionů a kamer ![]() Pak můžete nastavit naklonění kamer a jejich vzdálenost, ze které se budou na hru dívat. To vše v tak rozsáhlých mezích, že si vhodných herních pohledů vyberete tolik, že budete řešit spíš dilema, který konkrétní z nich použít. Pro ostřílenější je samozřejmě vhodný pohled z větší dálky, kdy vidíte velký kus hřiště a máte tak přehled o celkovém rozestavění. I těchto pohledů si můžete užít v míře víc než dostatečné. Za kamery jdou jasně body UEFY rapidně nahoru. Ještě si rýpnu a dodám, že nastavený pohled se v UEFě automaticky uloží jako výchozí, což hráči FIFY bohužel dodnes neznají. Přísnost rozhodčích Nedílnou součástí fotbalových pravidel je i rozhodčí. Toho lze nastavit na tři stupně přísnosti, kdy prostřední z nich je „real“ a realitu víceméně připomíná. Díky tomu najdeme ve hře řadu standardních situací aniž po každém odpískaném faulu následuje i vyloučení a můžeme si vychutnat přímé i nepřímé kopy v přiměřeném množství, což prospívá fotbalovosti. Ty se zahrávají podobně jako v případě FIFY - tři hráči jsou označeni čísly a stisknutím příslušné klávesy pošleme míč na některého z nich s tím, že jejich postavení na hřišti lze ještě předtím přepínat klávesou pro změnu strategie. Navíc můžeme použít i klávesu pro centr či střelu a jejím držením na příslušné stupnici nastavit sílu a přesnost. ![]() ![]() ![]() To samé platí o autových vhazováních, kdy opět lze nahrát některému ze tří spoluhráčů anebo hodit míč do místa, kam umístíme kurzor. No a obdobně jsou na tom i rohové kopy, kde centrujeme rovněž na očíslované spoluhráče anebo si šipkou ála FIFA namíříme a pošleme centr jejím směrem s možností falší a udání síly kopu. Pokutové kopy Nakonec jsem si nechal pokutové kopy, které ve FIFě představují bohapustou autokanonádu, kde neproměnit penaltu nedokáže ani blbec. V UEFě je tato situace řešena způsobem, na který čekáme už dlouho. Svislá stupnice síly kopu nejprve směrem nahoru zvyšuje sílu střely a tím i její umístění (to se děje ve hře tak nějak ruku v ruce). Poté klávesu pustíme a ukazatel na stupnici sjede rychleji dolů, kde je třeba jej zastavit druhým stiskem té stejné klávesy v dolní části ukazatele. Ta je rozdělena na dvě poloviny - jedna znamená střelu vlevo, druhá střelu vpravo a značka uprostřed střelu doprostřed branky. ![]() Herní módy UEFA nabízí možnost volného tréninku bez soupeře, který je obzvlášť vhodný pro poklidné seznámení se s ovládáním a funkcemi všech kláves v praxi. Dále je tu klasický přátelák mezi jakýmikoliv týmy a několik fiktivních předdefinovaných turnajů. Vrcholem pak není nic jiného, než Liga mistrů s dvaatřicetičlenným výběrem nejlepších klubů Evropy. Ve hře najdete i editor pro vytváření vlastních hráčů, sestav a jednoduché volení herních strategií. Konečně se dostáváme k vlastnímu hernímu enginu, který je alfou a omegou pro celou hru. Ovládání je stejně jako v případě FIFy natvrdo předdefinované (opravdu nechápu proč), používá i podobné klávesy, akorát jsou trochu jejich funkce popřehazované a není jich tolik. Výsledkem je, že zpočátku budete mít potíže nedělat překlepy, ale po pár zápasech to pomalu odezní. Je třeba říci, že systém přihrávek a hlavně střel je trochu odlišný. Při střele nevybíráte, do kterého rohu branky míč poletí. Směr je dán postavením hráče vůči brance a výška stupnicí, která představuje ani ne tak sílu jako výšku, do které míč poletí. Chce to opět trochu cviku si na tento způsob zvyknout a zpočátku jsem nechápal, jak to celé vlastně funguje a zda vůbec dokážu zamířit. ![]() ![]() ![]() Až dostanete střelbu do krve, zjistíte, že je to šikovné a není otázkou nacvičeného trojhmatu trefit odkudkoli přesně vybraný kout brány a z natrénované pozice věšet jeden gól za druhým. Celá hra je pak mnohem fotbalovější i proto, že i golmani se v brankách činí a řadu pokusů s přehledem likvidují. Už neplatí, že co střela, to branka, co roh to jakbysmet. A parádní je i to, že i počítač střílí stejně (ne)přesně, takže není vůbec výjimkou střela do posledních řad hlediště ale i těsně mimo, nad, do tyče apod. I hra v poli je přirozená a hráči jako tým jsou rozestavěni velice šikovně. Útoky počítače jsou na pohled pěkné a působí přirozeně, žádné zbytečné parádičky, zmatené přihrávky kamsi dozadu a podobné zkraty v AI. Navíc jsou akce velice variabilní a nečiší z nich dokola opakovaná strojovost. Celé to vypadá hodně fotbalově a to se mi na systému UEFy moc líbí. Opět dětské nemoci ![]() Rovněž i v této hře mi vadí nemožnost pohybovat s hráčem, na kterého letí centr. Tím pádem vidím, že potřebuji posunout příjemce centru o kousek jinam, mám na to spoustu času, ale prostě to nejde a jen mohu koukat, jak míč v klidu přebírá soupeř. Rovněž kličkování není nijak šikovné a zahrnuje zcela neužitečné přehození míče přes hlavu, což ve fotbale moc neuvidíte. Zato taková klička do boku by nebyla k zahození, ale tu zde zase nenajdeme. Nemožnost přepnutí na spoluhráče Největší bolest mi ale engine způsobil jednou nepochopitelnou vlastností - nejde ručně přepínat na hráče, kterého chci ovládat. Systém to dělá plně automaticky, a navíc dost blbě. Přepíná pozdě a to je v klíčových momentech průšvih. V důležitých zápasech to rozhoduje a nemožnost s tím něco udělat je frustrující. Moc velká škoda. No a nemohu nevzpomenout několik laciných branek od půlky (i dál), které jsem vsítil jak zprvu na nejlehčí obtížnost, tak bohužel i později na tu nejvyšší. ![]() ![]() ![]() Ona i výkonnost golmanů - tolik kritizovaná právě ve FIFě - byla tady propastně rozdílná - v některých zápasech chytali perfektně a jejich výkon za celé utkání byl vynikající - chytali střely, vyráželi je rukama i nohama, vybíhali pod centry do vápna a dělali prostě všechno tak, jak se od brankařů čeká. Jindy ale pouštěli tak laciné branky hlavičkami a lehkými střelami z dvaceti metrů, že se na to nedalo dívat. Když na ně jel útočník s míčem, zůstali stát a nechali ho úplně klidně projít s míčem až do branky. Tyto výkyvy nechápu, je to různé zápas od zápasu, jako kdyby se jednalo o úplně jinou hru. I minusy musí jít ven všechny v rámci objektivity, a tak zmíním i to poslední smutné - nejde hrát po síti. Nekecám, fakt nejde po síti hrát. Můžete hrát až s osmi ovladači, ale na jediné mašině. Proboha prooooooč!!!! Resumé Suma sumárum po shrnutí všech pro a proti je UEFA Champions League 2001/2002 projekt, který mě vcelku příjemně překvapil už tím, že vůbec vyšel. Pokud tvůrcům elán vydrží, může z něj být brzy ten pravý fotbal. Vzhledem k tomu, že nemusí aktualizovat tisíce hráčů, mají víc času se věnovat úpravám enginu a pilovat drobnosti, které zatím nejsou zcela košer. Už dnes se dá UEFA úspěšně hrát a po prvních seznamovačkách v ní najdete šikovnou kopanou, kde o dramatické situace, spálené šance, zákroky se štěstím i polepené sportovní smůlou není nouze. ![]() |
Mickey Mouse připravil: jd |